Slovník pojmů

Snížená (menší) tělesná aktivita, tělesná inaktivita (nečinnost).

Jde o vrozenou vývojovou vadu, při které se nedostatečným způsobem vyvíjejí zevní pohlavní orgány z hlediska jejich velikosti.

Snížené napětí svalů, svalová ochablost.
Struktura v buněčném jádře, v níž je zapsána dědičná informace. Jedná se v podstatě o dlouhý kus speciálně seskupené DNA.

Chromozomální aneuploidie jsou odchylky v počtu chromozomů. Řada numerických abnormalit je neslučitelná s životem (všechny autozomální monozomie, většina trizomií, polyploidie) a ty, které přežití dovolují, způsobují většinou závažné syndromy.

Schopnost jedince vnímat sám sebe, chápat svou svébytnost, smysl své existence, stejnost, shodnost, rovnost i totožnost jako člena lidské společnosti. Též sebepojetí jedince, které se vytváří v sociálních interakcích v průběhu života a vyjadřuje jeho postoje a očekávání vůči sobě samému. V důsledku zdravotního postižení bývá identita člověka narušena.
Nepohyblivost, nehybnost, neschopnost se hýbat.
Podíl počtu nově hlášených nemocných jedinců za dané časové období (nových případů) a počtu všech jedinců ve sledované populaci. Incidence (incidence, incidence rate, incidence density)je statistický ukazatel v epidemiologii, poukazuje na dynamiku onemocnění v populaci.
Pravidlo, podle něhož mají učitele a jiní výchovní pracovníci poznávat a respektovat specifické vlastnosti a zvláštnosti jednotlivých žáků a studentů, jejich styl a tempo učení či případná omezení v určitých oblastech. Je předpokladem úspěšného rozvíjení klíčových kompetencí každého žáka a základním principem takzvaného inkluzivního vzdělávání.
Soustava vlastností charakteristických pro daného jedince. Osobnost každého člověka je zcela individuální, spojují se v ní prvky biologické (genetické), psychologické i sociální. V průběhu života se každá osobnost rozvíjí. Na její rozvoj působí vztahy mezi lidmi a vztahy jedince s jeho prostředím. Individuální rozvoj člověka s postižením má svá specifika, zvláštnosti, které je třeba odhalovat a respektovat, chceme-li rozvoj jeho osobnosti účinně podporovat.
Je určen žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami, jedincům se zdravotním postižením, poruchami učení nebo mimořádně talentovaným. Vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy. Na jeho vypracování se podílejí nejen učitelé, ale i další odborní pracovníci (psycholog, speciální pedagog, lékař), kteří spolupracují se školským poradenským zařízením, nejčastěji speciálně-pedagogickým centrem. Centrum diagnostikuje speciální vzdělávací potřeby žáka a navrhuje míru podpůrných opatření. Podle Metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR musí být IVP vypracován pro každého integrovaného žáka či studenta na jeden školní rok. V průběhu roku je potom dále hodnocen, doplňován a upravován. Vždy musí být v souladu s možnostmi školy a měl by být projednán s rodiči žáka, které je třeba do jeho plnění zainteresovat. IVP je součástí dokumentace žáka, stanoví konkrétní cíle výuky v jednotlivých předmětech nebo oblastech, určuje vhodné výukové metody a doporučuje učební pomůcky a materiály.

Inhibice je označení procesu, který brzdí, omezuje, zadržuje, zamezuje, utlumuje nebo zpomaluje jiný subjekt nebo jev. Zdroj inhibice se nazývá inhibitor.

Začlenění, zahrnutí, zařazení jedince do určité sociální skupiny, do společnosti a zároveň jeho přijetí ze strany ostatních členů té které skupiny, komunity, společnosti. Zahrnuje v sobě i přijetí odlišnosti jako základního aspektu porozumění zvláštnostem jedince a vzájemného pochopení soužití mezi lidmi. Významným nástrojem inkluzivní školy je individualizace výuky. Inkluzivní vzdělávání znamená vytváření podmínek pro vzdělávání všech dětí ve společném školním prostředí, takzvaném hlavním vzdělávacím proudu, při plném respektování rovnosti vzdělávacích příležitostí. Inkluze bývá rovněž chápána jako vyšší stupeň integrace.
Společné vzdělávání v takzvaném hlavním vzdělávacím proudu, zohledňující individuální potřeby žáků a studentů. Předpokládá zařazení všech dětí do běžné školy, která by měla být na tento způsob výuky a všech dalších činností řádně připravena. Nabízí rozličné a flexibilní cesty, jak kvalitního vzdělání dosáhnout, založené na individuálním přístupu ke každému jedinci. V jedné třídě se společně vzdělávají děti zdravotně postižené, nadané, děti cizinců či děti jiného etnika s dětmi z většinové společnosti. Pedagog používá rozličné metody výuky a věnuje se rovnocenně všem dětem.

Zařazení žáků se zdravotním postižením do běžných škol. Podmínkou integrace je diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb jedince a zajištění odborné speciálně pedagogické péče v dané škole nebo ve školském zařízení. Školy s integrovanými žáky jsou ze zákona finančně podporovány. Jednou z podmínek úspěšnosti školní integrace je spolupráce s rodiči a organizacemi poskytujícími sociální služby lidem se zdravotním postižením.

Vzájemné působení dvou nebo více činitelů a ovlivňování jedinců, skupiny i společenství na sebe navzájem. K interakci dochází všude tam, kde se klade důraz na vzájemnost a oboustrannou aktivitu, což je výrazným aspektem integrativního/inkluzivního vzdělávání. Sociální interakce předpokládá obousměrné působení a vzájemnou komunikaci mezi osobami, čímž dochází k vytváření, posilování a rozvíjení mezilidských vztahů.

Interpersonální (z latinského inter = mezi a řeckého persona = osoba) znamená mezilidský, používá se ponejvíce např. v sousloví interpersonální komunikace.

Intrapsychický (z latiny intra- vstup, dovnitř a řeckého psýché - duše) znamená vnitřní, skrytý, odehrávající se uvnitř duše.

Invazivní vyšetření (například amniocentéza) – v lékařství, způsob vyšetřování, při němž vyšetřovací nástroje (přístroje) pronikají dovnitř organismu.
Jde o nástroje pro pacienty s diabetem, určené k aplikaci inzulinu. Umožňují jednoduchou a prakticky nebolestivou aplikaci. V současné době je možné volit mezi takzvaně předplněnými pery, která již obsahují inzulin v zataveném aplikátoru, nebo pery, do kterých se vkládají ampule s inzulinem.

Je to číslo, které je přiřazeno vašemu zařízení ze sítě, do které se připojujete. Slouží k rozpoznání zařízení v síti, jde součíslí, rozdělené na 4 části, přičemž každá část může mít 1 až 3 číslice.

Z latinské předpony "i" znamenající zápor, negaci a slova "revers / reverz" - zvrátit, dát zpátky, znamená nezvratný, nevratný.

Kontaktní centrum neboli káčko. Jedná se o typ nízkoprahového zařízení, kam se může člověk obrátit, pokud řeší problém s drogovou závislostí. A to ať se svou vlastní, či někoho blízkého. Kromě poradenství nabízí toto zařízení specifickou službu – takzvanou HARM REDUCTION, tedy programy zaměřené na snižování rizik, která jsou s užíváním drog spojeny. Například výměnný program injekčních jehel a stříkaček. Nitrožilní uživatel má možnost přinést použitý injekční materiál a od pracovníků zařízení obdrží materiál nový. Kromě toho, že je takto předcházeno šíření určitých nemocí a infekcí, přichází uživatel do kontaktu s terapeuty, kteří ho mohou motivovat k abstinenci.
Je založená na vedení pohybu v úhlopříčném směru s rotací. Tedy tak, aby docházelo k co největšímu dostředivému pohybu kloubních ploch. Vedení pohybu podporuje protažení svalů – to právě pacienti se spinální muskulární atrofií potřebují. Zapojují se svaly celého těla, což je velmi žádoucí.
Zachycující příčinu; kauzální terapie = léčba zaměřená na příčinu.
Kauzální atribuce je řada psychologických teorií, které vysvětlují, čím se lidé řídí, když mají označit jednu věc za příčinu druhé věci či jevu. Sousloví kauzální atribuce znamená doslova připisování příčiny, například když nám při četbě detektivky dojde, že vrah je zahradník, tak jsme provedli kauzální atribuci. Když rodinu postihne nějaký neúspěch, pak i tento neúspěch je třeba někomu připsat. Rosenzweig dělí osobnosti na intropunitivní, extropunitivní, respektive impunitivní podle toho, zda vinu za neúspěch člověk připisuje sám sobě, druhým lidem, nebo se použití termínu vina zcela vyhýbá. Když se nepovede výchova dítěte, tak opět mají rodiče či zaměstnanci ústavu puzení tento neúspěch někomu připsat, atribuovat. Obecně je pozorovatelný sklon vysvětlovat vlastní neúspěch nepříznivými vnějšími podmínkami, kdežto neúspěch cizích lidí jejich osobními nedostatky a chybami. Další okolností, která rozhoduje o způsobu, jak budou rodiče vysvětlovat výchovné neúspěchy, je vyčerpání vlastních možností. Pokud vyčerpali všechny možnosti, které měli, pak mají sklon k obviňování okolí. Pokud si vzpomínají na svá výchovná opomenutí, tak mají problém lehce připsat výchovné selhání na vrub dítěte či okolí, proto vidíme jako reaktivní výtvor nekonečné sebeobhajování či debaty s představovanými protějšky.

Na rozdíl od termínu pacient neimplikuje označení „klient“ přímo nemocného člověka, považuje se za méně stigmatizující. Klient je uživatelem speciálních služeb, například služby sociální, právní, finanční, psychoterapie, poradenství. Z těchto důvodu se rozšiřuje pojem „klient“ i do léčby závislostí i v České republice.

Termín z psychologie; mající poznávací význam.
Jedná se o poznávací dovednosti – například o čtení a psaní, manipulaci se slovy a čísly, rozlišování tvarů, zpracovávání informací, doplňování dílčích informací a poznatků do celků a systémů a jejich propojování.
Rehabilitační pomůcka pro děti i dospělé s těžkou percepční vadou sluchu. Jde o elektronickou funkční smyslovou náhradu, která transformuje zvuk na elektrický signál, zprostředkovává sluchové vjemy přímou elektrickou stimulací sluchového nervu uvnitř hlemýždě vnitřního ucha. Má dvě části: vnitřní část, která se skládá z přijímače stimulátoru, umístěného do jamky skalní kosti, a jemného svazku 22/24 elektrod, který je zaveden do hlemýždě vnitřního ucha. Druhou vnější část tvoří řečový procesor a mikrofon s vysílací cívkou, které jsou umístěny za ušním boltcem a slouží k přenosu informace a energie do vnitřního přijímače. Kochleární implantát nezprostředkovává rozumění řeči, ale poskytuje sluchové vjemy a umožňuje komunikaci mluvenou řečí. Původně byl určen pouze pro dospělé osoby později ohluchlé, nyní se využívá i u dětí ohluchlých i u vrozeně neslyšících.

Soubor speciálně pedagogických metod a postupů zaměřených na zdokonalování výkonnosti jiného orgánu a jeho funkce, než je oblast postižená. Kompenzace pomáhá jedinci vyrovnávat se s omezením výkonu v dané oblasti zvýšením funkce jiného orgánu (například rozvíjení sluchového vnímání při postižení zraku). Kompenzační metodické postupy soustavně podporují výkonnost neporušených funkcí, které se stávají náhradou za funkci porušenou či zcela vyřazenou.

Soubor požadavků na vzdělávání zahrnující podstatné schopnosti, vědomosti, dovednosti, postoje i hodnoty, které jsou důležité pro osobní rozvoj člověka a zároveň jsou použitelné v běžných životních situacích. Kompetence jsou součástí obecného základu vzdělání, jejich výběr odpovídá hodnotám obecně přijímaným v dané společnosti. Proces utváření a rozvíjení kompetencí je dlouhodobý, prolíná celým vzdělávacím obsahem i činnostmi od mateřské až po střední školu.
Termín označuje nutkavé jednání člověka, které je nedostatečně řízené rozumově, případně jde o nedostatečnou schopnost sebekontroly.

Jedna z nejběžnějších, zároveň i nejobtížnějších dovedností v lidském životě slouží k dorozumívání mezi lidmi. Dorozumívání a dorozumění je předpokladem vzájemného pochopení, spolupráce, soužití. Komunikace má mnoho forem, probíhá od prvních chvil života a rozvíjí se po celý život v různých situacích. V běžné komunikaci jde o sdělování informací, poznatků, zkušeností, problémů, prožitků apod. a zároveň o porozumění, pochopení toho druhého, porozumění tomu, co od nás žádá, jaké jsou jeho potřeby i priority. Komunikace nejčastěji probíhá pomocí řeči, důležitá je též mimika, gesta, síla a zabarvení hlasu, postoj i celkové chování člověka (tedy takzvaná řeč těla).

Vychází z pozorování chování lidí s centrálně podmíněnými poruchami motoriky, které se projevují silným svalovým napětím a nižšími svalovými reflexy. Není to klasická metoda, ale ucelený komplexní přístup k pacientovi, jenž zahrnuje čtyřiadvacetihodinovou péči terapeutů a členů rodiny.
CABVD = kongenitální absence bilaterální vas deferens, tj. vrozené oboustranné chybění chámovodu.
Koordinace probíhá na různých úrovních. Pro osoby se zdravotním postižením je důležitá koordinace služeb, tedy složky zdravotně léčebné, rehabilitační, vzdělávací, psychologické, pracovní a sociální. Integrace žáků se zdravotním postižením v běžné škole se neobejde bez koordinace poskytované podpory ze strany školy, mimoškolních organizací a rodiny.
Vede k vytváření a nácviku správné výslovnosti. Působí preventivně proti upevnění narušené komunikační schopnosti a nesprávného řečového vývoje u dětí. Rozvíjí slovní zásobu dětí, zlepšuje jejich vyjadřovací schopnosti, zabývá se smyslovým vnímáním, přispívá k rozvoji motorické dovednosti a tím i k obratnosti mluvidel. Je součástí logopedické péče.
Odborná psychologická metoda, určená pro osoby, které se ocitnou v krizi, tedy v subjektivně obtížně prožívané životní situaci, na jejíž zvládnutí jim nestačí vlastní mechanismy a způsoby reagování. Krizová intervence je poskytována odborníky s výcvikem v krizové intervenci, a to krátkodobě. Pomáhá tak překlenout období krize klienta, kdy rozšiřuje jeho dovednosti situaci zvládnout vlastními silami, minimalizuje možná rizika, staví na jeho předchozích zkušenostech a hledá podporu v jeho přirozené sociální síti. Odborník v případě potřeby směřuje klienta na další odbornou pomoc dlouhodobého charakteru, například psychoterapeutickou, a předává další kontakty na odborná pracoviště.
Odborné pracoviště, kde vyškolení odborníci poskytují krizovou intervenci a často také psychologické poradenství po telefonu. Linky důvěry deklarují určité hodiny, kdy jsou v provozu (některé fungují nonstop a bezplatně, aby umožnily co největší nízkoprahovost a dostupnost). Linka důvěry může být buď všeobecná, nebo zaměřená na určitou skupinu populace (například osoby s postižením, děti, senioři, gay komunita). V rámci hovoru pracovník (který je odborníkem v telefonické krizové intervenci a snižuje akutní rizika, která klientovi hrozí) hledá spolu s klientem možné způsoby řešení krizové situace. Většina linek důvěry disponuje databází kontaktů na další odborná pracoviště.
Zařízení poskytující krizovou intervenci lidem, kteří se ocitli v situaci krize. Krizová centra se řadí mezi nízkoprahová zařízení, kam je obvykle možné přijít osobně bez objednání, v některých krizových centrech také nonstop. K dispozici klientům bývá psycholog i psychiatr, některá krizová centra mají i omezený počet krizových lůžek na krátkodobý pobyt v případech, kdy ambulantní návštěvy nestačí. Krizové centrum informuje klienty o možnosti pro ně vhodných návazných psychologických a psychiatrických služeb.
Kurátor je specializovaný sociální pracovník, který na základě diagnostické činnosti a ve spolupráci s dalšími institucemi poskytuje sociální služby a dávky. Zároveň poskytuje, doporučuje, případně zprostředkovává sociální, právní a psychologickou pomoc osobám, kterým hrozí bez pomoci společnosti sociální vyloučení a propadnutí se do chudoby, z důvodu jejich tíživé životní situace.
Kvalifikovaný nezájem rodičů – pojem, který je používán v Zákoně o rodině (č. 94/1964 Sb.), zejména v souvislosti s osvojením, adopcí dítěte. Je to právní termín, kdy v souvislosti s nezájmem rodičů hraje nejdůležitější roli čas. Pojem určuje dobu, po které již není třeba souhlasu rodičů s osvojením dítěte, jestliže jeho rodiče neprojevovali po dobu nejméně šesti měsíců soustavně o dítě opravdový zájem. Tím se myslí, že dítě pravidelně nenavštěvovali, neplnili pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost k dítěti a neprojevovali snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální poměry tak, aby se mohli osobně ujmout péče o dítě. U novorozených dětí je tato doba ještě kratší. K vyslovení takzvaného žádného nebo absolutního nezájmu není třeba souhlasu rodičů, jestliže po dobu nejméně dvou měsíců po narození dítěte neprojevili o dítě žádný zájem, ačkoli jim v projevení zájmu nebránila závažná překážka. O otázce kvalifikovaného nezájmu a žádného nezájmu rozhoduje soud.
Soubor různorodých podmínek materiálních i duchovních, důležitých pro zdravý a spokojený život. Závisí jak na vnějších podmínkách prostředí, v němž jedinec žije, tak i na vnitřních podmínkách jeho osobnosti. Znakem kvality života je různorodost a zároveň komplexnost faktorů, které ji ovlivňují v různých etapách života. Zdravotní postižení nemusí být vždy provázeno snížením kvality života. Sami lidé se zdravotním postižením ji často nepovažují ve srovnání s ostatními za horší. Ke zvyšování kvality života zdravotně postižených dětí je nutná podpora všech jejích složek, zvláště pak rovnocenný přístup ke vzdělávání, v pozdějším věku k pracovním i společenským příležitostem. Kvalita života je významným kritériem při hodnocení zdravotních, sociálních i vzdělávacích intervencí u osob se zdravotním postižením.
Jedná se o novodobou formu zneužívání dětí související s kyberprostorem (prostředí internetu). Pro kybergrooming se skvěle hodí chat, Skype, ICQ, různé seznamky a v posledních letech mu nahrávají zejména sociální sítě. Za kybergrooming se označuje chování člověka, který se „na síti“ snaží pod falešnou identitou ulovit oběť, získává postupně její důvěru tím, že jí nabízí pocit „někdo mi konečně rozumí“, kontakt se mění v osobní za účelem zjistit co nejvíce informací o důvěřivém dítěti (telefon, adresa) a podrobnosti o jeho rodině. Cílem tohoto „kamarádského“ chování je pak dítě dovést k osobnímu setkání a zneužít jej.

Kyberšikana (též kybernetická šikana, počítačová šikana či cyberbullying) je kolektivní označení forem šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je internet a mobilní telefony, které slouží k agresivnímu a záměrnému poškození uživatele těchto médií. Stejně jako tradiční šikana zahrnuje i kyberšikana opakované chování a nepoměr sil mezi agresorem a obětí. Mezi další kritéria, která identifikují kyberšikanu, patří fakt, že oběť vnímá to, co se děje, jako nepříjemné a ubližující. Kyberšikana však může být způsobena také neúmyslně - nevhodný žert se např. vymkne kontrole a může se rozvinout do podoby intenzivní kyberšikany.

Tento výraz je v medicíně užíván buď v souvislosti s opožděním určité aktivity, nebo při průběhu onemocnění, které ve fázi latence probíhá skrytě, jaksi z pohledu vnějších projevů a příznaků utajeně.

Smrtelný, smrtící, mající za následek smrt. Toto slovo se používá zejména v souvislosti se zraněním, jedem či drogou.

Leukémie jsou zhoubná onemocnění krvetvorby. Nádorový proces postihuje bílé krvinky (leukocyty), které se začnou nekontrolovatelně dělit a narušují normální funkce krve (transport kyslíku, krevní srážení, imunitní funkce). Léčba záleží na tom, o jaký typ leukémie se jedná a jak dlouho trvá. Zahrnuje chemoterapii, ozařování a transplantaci kostní dřeně. Přesto někdy není úspěšná a onemocnění končí úmrtím. Mezi dětmi jsou leukémie vůbec nejčastějším nádorovým onemocněním.
V současné době je méně používaným pojmem, nahrazuje jej pojem ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder).

Locus coeruleus znamená česky „modré místo“ (coeruleus – modrý). Jde o oblast v mozkovém kmeni, která je přesněji řečeno mozkovým jádrem tvořeným šedou hmotou. V locus coeruleus se v mozku vytváří noradrenalin. Předpokládá se, že locus coeruleus má mnoho funkcí včetně vlivu na bdění, paměť, kognitivní funkce a emoce.
https://www.stefajir.cz/locus-coeruleus

Zabývá se diagnostikou a terapií vad řeči a komunikačního procesu, a to především u dětí. Spolupracuje s rodiči a také se školskými zařízeními.

MAC adresa neboli fyzická adresa je číslo hardwaru, který využívá síťové rozhraní (síťová karta, WiFi adaptér). Číslo je uchováváno v zařízení a není tedy přidělováno externě.

Zobrazovací metoda používaná ve zdravotnictví k zobrazení vnitřních orgánů lidského těla.

Jazykový program, který poskytuje základní prostředky komunikace a podněcuje jak rozvoj mluvené řeči, tak i porozumění pojmům u dětí a dospělých s komunikačními problémy, s obtížně srozumitelnou řečí nebo neschopností verbálního vyjadřování (nejčastěji u jedinců s mentálním postižením, sluchovým postižením, autismem či kombinovanými postiženími). Jako primární prostředek komunikace podněcuje rozvíjení jazyka, přispívá též k rozvoji čtenářských dovedností. Využívá speciální znaky, pocházející většinou z přirozeného znakového jazyka neslyšících a doplněné mluvenou řečí a symboly. Při počátečním užívání jazykového programu Makaton je vhodné používat současně znaky i mluvenou řeč.

Z lékařského pohledu chorobně zvětšený jazyk, orgán v ústní dutině.

Malware neboli škodlivý software – souhrnné označení pro viry, červy, trojské koně, spyware, adware a podobně. Tento software má za cíl získat přístupové údaje nebo z nakaženého počítače podnikat jinou záškodnickou činnost.

Marfanův syndrom je poměrně vzácné dědičné onemocnění spojené s poruchou pojiva. Postihuje především aortu, kostru, oči a durální vak. Lidé s Marfanovým syndromem bývají vysocí s nápadně dlouhými končetinami, nejvíce je ale na životě ohrožuje postižení krevních cév. Pro Marfanův syndrom doposud neexistuje žádná léčba, ale některé léky zpomalují průběh nemoci.
Mediace je způsob pokojného mimosoudního řešení sporů, jehož cílem je dohoda. Základem mediace je, že mezi znesvářené strany vstoupí třetí, nezávislá osoba, tzv. mediátor, která se jim stává prostředníkem ke smírnému, kompromisnímu řešení sporných otázek. V mediaci jsou zahrnuty nejen právní, ale také psychologická či sociální specifika. Mediace je proces, k němuž se aktéři rozhodují dobrovolně, za průběh je zodpovědný mediátor, za obsah procesu a jeho výsledky jsou pak zodpovědni sami aktéři.
Mediátor je nestranná osoba (zpravidla se jedná o osoby s právním, psychologickým nebo jiným humanitním vzděláním), která umožňuje znesvářeným stranám lépe komunikovat a vede je za pomoci specifických komunikačních technik a strategií k řešení. Mediátor sám ale spory nerozhoduje.

Mekoniový ileus (MI) je ucpání, zneprůchodnění tlustého střeva novorozence z důvodu přítomnosti husté stolice, nazývané termínem smolka.

Meningitida je zánět mozkových blan. Rozlišujeme dva druhy tohoto zánětu: jednak hnisavý, bakteriální a jednak nehnisavý, virový. Představitelem hnisavého zánětu mozkových blan je například meningokoková meningitida. Představitelem virového zánětu je kupříkladu zánět způsobený klíštětem. V obou případech jde o zánět mozkových obalů, který se projeví bolestmi hlavy, horečkami a neurologickými příznaky. Hnisavý zánět mozkových blan probíhá velmi rychle a zánět se rozšíří do celého těla. Pacienta záhy ohrožuje přímo na životě. Ani virový zánět ale není bez rizik. Po tomto zánětu mohou různě dlouho přetrvávat neurologické potíže, jako jsou obrny.
Meningokéla je stav, kdy mozkové pleny vyhřezávají skrz rozštěp kostěného obalu, nejčastěji v oblasti dolní části páteře, někdy s hromaděním likvidu, pak se jedná o meningocystokélu. Tato vrozená vada by měla být zachycena v rámci sonografických vyšetření v těhotenství. V současné době se tak děti s touto vrozenou vadou, která limituje jejich přežití a může velmi komplikovat porod, rodí jen zcela vzácně.
Metadata neboli data o datech. Například jde o informaci u fotografie – kdy byla vytvořena, jakým fotoaparátem. Fotografie například mohou v metadatech obsahovat i GPS informaci. Pokud si tedy fotíte drahé zařízení svého domu a vložíte fotografie s GPS informací v metadatech na internet a opatříte je nedostatečným zabezpečením, fotografie tak mohou být pozvánkou pro nezvané hosty. O metadatech více zde http://cs.wikipedia.org/wiki/Metadata.
Latinský název pro močení. S poruchami mikce se pojí neurologická onemocnění spojená s poraněním míchy nebo poruchou inervace svaloviny močového měchýře. Poruchy mikce mohou být způsobeny také infekcí močových cest, dehydratací, rozvratem vnitřního prostředí organismu.

Pohyblivost, schopnost pohybu, přemístitelnost.

Podporují proces učení a s ním spojené úspěchy ve vzdělávání. Učitelé uplatňují celé soubory aktivizačních a dynamických způsobů povzbuzování založených na poznání osobnosti žáka, podpoře jeho poznávacích a sociálních potřeb, hodnocení jeho výkonu, předcházení strachu ze školy nebo ze zkoušení. Patří sem i metody hodnocení a odměňování.
Dětská mozková obrna (DMO) je neurovývojové postižení dítěte v důsledku poruchy vývoje mozku během těhotenství (vrozená mozková obrna), při porodu a v prvních měsících života (získaná mozková obrna). Při DMO dochází ke špatnému vývoji nebo poškození motorických (hybných) oblastí mozku a to má za následek nedostatečnou kontrolu hybnosti a vadné držení trupu a končetin. DMO se začne projevovat už v prvních měsících nebo rocích života. Z počátku bývají projevy tohoto onemocnění nenápadné a jejich určení vyžaduje odborné vyšetření a sledování dítěte dětským neurologem. Základem léčby DMO je rehabilitace, ale vyléčitelná není. Očkování neexistuje. Jiný název pro toto onemocnění je dětská mozková obrna. Pozor! Nezaměňovat (dětskou) mozkovou obrnu a (dětskou) přenosnou obrnu, tato dvě onemocnění jsou odlišná!

Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy v pracovněprávní oblasti, oblasti sociálního zabezpečení a sociální péče. Ministerstvo bylo zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky.

Mukopolysacharidóza je metabolické onemocnění, vrozená porucha látkové výměny, způsobená neschopností těla štěpit látky mukopolysacharidy. Mukopolysacharidy tvoří mezibuněčnou hmotu v pojivových tkáních. Při poruše jejich štěpení dochází k vážným poruchám funkce kloubů, srdečních chlopní, rohovky. Mukopolysacharidóza vede často k poruše růstu dítěte, neprospívání, zvětšení jater a sleziny. Neprospívající dítě má nápadně velké břicho a jeho psychomotorický vývoj se opožďuje. Jedinou možností léčby jsou speciální dietní opatření a výživové doplňky.
Přístup charakterizovaný spoluprací více vědních oborů.
Ovlivněný, způsobený několika nebo mnoha činiteli, faktory. Termín se užívá hojně v medicíně.
Současné působení na více smyslů, na jehož základě vznikají speciální pedagogické metody využívané při vyučování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Uplatňuje se zvláště v oblasti komunikace. Dětem jsou nabízeny podněty a vjemy, které pokrývají celou škálu jejich možností vnímat a osvojovat si poznatky přiměřeně jejich věku a zkušenostem. Díky tomuto přístupu mohou děti využívat více možností zapamatování, učí se rychleji a učivo si lépe zapamatují. Multisenzoriální přístup se uplatňuje také při výuce cizích jazykům.
Tato závažná forma syndromu CAN, která ohrožuje zdraví i bezpečnost dítěte, je poměrně vzácná. V extrémních případech může končit smrtí. Charakteristické je, že dospělí (častěji matky) záměrně předstírají nebo vytváří zdravotní potíže u svého dítěte, kvůli nimž pak vyhledávají zdravotnickou péči. Mechanismus spočívá v získání pozornosti od okolí a zástupné role nemocného. Výsledkem je, že dítě zbytečně podstupuje různá vyšetření a je zbytečně hospitalizováno. Münchhausenův syndrom v zastoupení je těžké rozpoznat a potvrdit. Jiný název pro toto onemocnění je syndrom barona Prášila.
Ztráta řeči na základě neurotizujících faktorů se označuje jako mutismus. Znamená nepřítomnost nebo ztrátu řečových projevů, která není podmíněna organickým poškozením centrálního nervového systému. Osoba stižená mutismem by ráda komunikovala, ale nemůže. Mutismus je v současnosti členěn do mnoha typů, z nichž nejznámější a nejčastěji uváděný je selektivní mutismus. V tomto případě se jedná o úzkostnou sociální poruchu nebo fobii, při níž je člověk, jinak běžně schopný řečové komunikace, neschopen promluvit v závislosti na dané situaci, ve které se nachází, nebo na osobě, s níž má komunikace proběhnout.
Mydriáza je rozšíření zornice. Za normálních okolností vzniká při slabém osvětlení. Opakem mydriázy je mióza (miosa). Zjištění velikosti zornic, zda jsou zornice stejně velké na obou stranách a zda reagují na osvit, se často provádí v urgentní medicíně, neboť abnormálnímu chování zorniček odpovídají především některé akutní stavy. Rozšíření jedné nebo obou zornic může být příznakem otřesu mozku, nitrolebního krvácení, cévní mozkové příhody, diabetické ketoacidózy, otravy některými rostlinami, otravy antidepresivy a atropinem, ale i drogami, jako jsou marihuana, kokain, LSD a podobně.

V životě osob se zdravotním postižením existuje mnoho mýtů, nepravd, neověřených, spíše vymyšlených tvrzení, která lze jen obtížně vyvracet. Nejčastěji se týkají mimořádných schopností lidí s určitým druhem postižení (například nadměrně vyvinutý sluch u nevidomých lidí). Mýty zůstávají stejné po dlouho dobu a jsou jen málo ovlivnitelné vědeckými poznatky. Stávají se překážkou v účinné intervenci, pomoci i podpoře lidem se zdravotním postižením.

Náhradní rodinná péče je uskutečňována v následujících formách: pěstounská péče, včetně pěstounské péče na přechodnou dobu, osvojení (adopce), poručenská péče a svěření do výchovy jiné fyzické osoby než rodiči. Náhradní rodinná péče se řídí zejména zákonem č. 89/2012 Sb. - občanským zákoníkem a zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

Pojem vystihuje situaci, kdy o dítě nepečují jeho vlastní rodiče a jeho výchovu zajišťuje jiná osoba či instituce. V ČR existují dvě základní formy náhradní výchovné péče – ústavní výchova (diagnostický ústav, dětský domov, výchovný ústav, dětský domov se školou) a náhradní rodinná péče (osvojení, pěstounská péče). Když je zjištěno, že výchova dítěte v biologické rodině je vážně ohrožena nebo narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo se rodiče nemohou o dítě ze závažných důvodů starat, může soud dítě nad dítětem nařídit ústavní výchovu. Před nařízením ústavní výchovy je však soud povinen přezkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit formou náhradní rodinné péče. Zprostředkování náhradní rodinné péče se řídí zákonem o sociálně-právní ochraně dětí (č. 359/1999 Sb.), potřebné informace o zprostředkování poskytnou sociální pracovnice sociálního oddělení obcí s rozšířenou působností a také neziskové organizace.
Skupina obyvatel, kterou pojí společný původ, specifické kulturní znaky, tradice, mentalita, náboženské či jazykové charakteristiky, které jsou odlišné od charakteristik většiny obyvatel, a dále má tato skupina vědomí vzájemné soudržnosti a pospolitosti. Z pohledu legislativy je u nás statut národnostní menšiny přiznán dvanácti menšinám: bulharské, chorvatské, maďarské, německé, polské, romské, rusínské, ruské, řecké, slovenské, srbské a ukrajinské.
Jakákoliv legální či nelegální látka, která povzbuzuje návyk a může na ni vzniknout závislost.
Pojem obecně označuje blaho dítěte. Jde o termín z oblasti dětských práv a objevuje se i v mezinárodních smlouvách, k jejichž dodržování se Česká republika zavázala. Tímto „zájmem" se myslí především možnost dítěte vyrůstat v rodinném prostředí a v atmosféře štěstí, lásky a porozumění, za účelem plného a harmonického rozvoje osobnosti a schopností, a to přednostně v péči vlastní rodiny. Označuje se tak i životní úroveň a podmínky nezbytné pro zdravý tělesný, duševní, duchovní, mravní a sociální vývoj dítěte a plnohodnotné dětství, kdy osobní potenciál dítěte je plně vyvinut v rámci rodiny; cizí péče a podpora je dítěti poskytována jen v nezbytně nutné míře. Nejlepší zájem dítěte je ale nutné zkoumat individuálně a brát při tom v úvahu konkrétní situaci každého dítěte.
Označuje se tak chorobná závislost na internetu ve všech formách, ať už jde o hraní počítačových her, nebo sledování e-mailů, chatování, surfování po intenetu apod. V širším pojetí zahrnuje závislost na takzvaných virtuálních drogách, mezi něž kromě internetu patří i mobilní telefon a televize.
Základ budoucího mozku a míchy. Poruchami jejího vývoje vznikají většinou závažné a se životem neslučitelné vady.
Neurologické vyšetření má za úkol zjistit případné onemocnění mozku, míchy a nervů z nich vycházejících, zajišťujících hybnost, citlivost, vnímání chladu, tepla. Není před ním nutná žádná příprava, pouze vysazení určitých léků. Začíná rozhovorem, následuje vyšetření zraku, hybnosti očí, čichu, hybnosti jazyka. Štětičkou se vyšetří citlivost kůže. Poklepávání kladívkem má vyvolat určitý reflex – testuje se tím funkce míchy (například po poklepání na šlachu u kolene dochází k výkopu nohy). Pomocí jednoduchých úkonů – prst na nos, stoj na jedné noze a podobně – se zjišťuje rovnováha. Dále se zjišťuje svalová síla a celkově hybnost svalů. O výsledku těchto vyšetření vás lékař informuje ihned a dle nálezu pak rozhodne o dalším postupu.
Lékařský obor zabývající se poruchami centrálního nervového systému (mozek a mícha) a periferního nervového systému (motorické buňky v míše, nervová vlákna a vykonavatelé pohybu – svaly).

Nízkoprahová zařízení mohou nabízet volnočasové (kluby, klubovny, dílny) a vzdělávací aktivity, ale také různé typy poradenství a další doplňkové programy dle svého zaměření a cílové skupiny (děti z nepodnětného prostředí, drogově závislí). Jsou pro ně typické takzvané terénní programy, což znamená, že jejich pracovníci chodí do terénu, do míst, kde se vyskytuje jejich cílová skupina (vyloučené lokality, squaty a podobně) a potenciální klienty oslovují s nabídkou svých služeb. Nízkoprahovost (neboli snadná dostupnost) je dána tím, že poskytované služby těchto zařízení nejsou zpoplatňovány, člověk může tyto služby přijímat anonymně, nemusí se zavazovat k žádnému pravidelnému docházení. Nízkoprahová zařízení pro lidi závislé na omamných látkách se nazývají K-centra.

Noradrenergní neurony v mozku tvoří neurotransmiterový systém, který po aktivaci působí na další oblasti mozku. Účinky se projevují bdělostí, nabuzením a připraveností k akci.

Občanské poradny poskytují nezávislé, odborné, nestranné a bezplatné sociálně odborné poradenství v řadě právních oblastí a upozorňují příslušné státní a místní orgány na neřešené problémy občanů. Občanské poradny se zaměřují na poradenství v oblasti sociálních dávek, výpočet mateřské dovolené, důchodu, na oblast sociálního a zdravotního pojištění. Dále poskytují poradenství v situaci rozvodu, v otázkách vyživovací povinnosti, péče o děti. Občanští poradci mohou pomoci sepsat žaloby, poradit s nájemními smlouvami, se zadlužením a podobně.

Zácpa - tuhá stolice s nízkou frekvencí.

Obstrukce je zamezení průchodnosti dutým trubicovým orgánem. Může ji vyvolat cizí těleso, nádor, hlen, zúžení ústí. O obstrukci dýchacích cest mluvíme u vdechnutí cizího tělesa nebo při infekčním zánětu dýchacích cest či astmatické dušnosti. Obstrukci močových cest může způsobit močový kamen nebo vrozené zúžení. V trávicím systému může jít o překážku způsobenou zúžením nebo poruchou vyprazdňování střev. Obstrukci žlučových cest zapřičiňují žlučníkové kameny. Snaha organismu překážku překonat se většinou projevuje bolestí, v případě obstrukce dýchacích cest je spojena s dušností.

Povinnost oznámit přípravu nebo páchání trestného činu nebo skutečnost, že trestný čin byl spáchán, je zakotvena v § 367 a § 368 trestního zákoníku.

Rodiče jsou takzvaní zákonní zástupci svých dětí. Mají tedy rodičovskou zodpovědnost. Zákonné zastoupení vzniká přirozeně, narozením dítěte, a končí, jakmile dítě dosáhne dospělosti. Jestliže rodiče nejsou schopni rodičovskou zodpovědnost řádně vykonávat, potom musí soud jmenovat nezletilému dítěti opatrovníka, který zastupuje jeho zájmy. Tento druh zákonného zastoupení se nazývá opatrovnictví. Opatrovníkem může být jmenována jiná příbuzná osoba nebo blízká osoba, která s opatrovnictvím souhlasí. Opatrovníkem může být jmenován také orgán místní správy, tedy městský úřad, obvykle zastupovaný sociální pracovnicí, pokud žádná příbuzná ani blízká osoba dítě zastupovat nemůže. Opatrovník může být soudem stanoven také dospělému člověku, který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům. Na rozdíl od poručníka opatrovník bývá stanoven k ochraně zájmů dítěte v jednotlivých konkrétních případech, například při soudech o stanovení dohledu nad výchovou rodičům.

Speciální pomůcky pro zrakově postižené: dioptrické brýle, čočky, příložní lupy, lupy s podstavcem, stojanové lupy, televizní lupy, příložní polokoule, hlavové lupy, dalekohledové brýle a jiné. Používají se jak při hledění na blízko, tak do dálky. Vedle běžných optických pomůcek se stále více používají i pomůcky optoelektronické (kamerové lupy), ale i audioknihy, e-knihy apod.
Způsob rozvoje a osvojování mluvené řeči spojený s výcvikem v odezírání. Uplatňuje se nejčastěji u dětí nedoslýchavých s využitelnými zbytky sluchu. Dítě poslouchá řeč pomocí sluchadla a sleduje pohyby rtů, úhel čelistí, pohyb jazyka, který je charakteristický pro určitou hlásku. Odezírání je doplňováno gestikulací i mimikou. Pro úspěšnost orální metody je nutné vytvořit vhodné podmínky, jako je dokonalé osvětlení místnosti, vhodná vzdálenost a postoj mluvící osoby, dokonalá artikulace i mimoslovní komunikace.
Lze charakterizovat jako zneužití dítěte mnoha pachateli, kteří se spojují k dosažení tohoto cíle. Patří sem dětská pornografie, komerční zneužívání dětí, dětská prostituce.
Týkající se oblasti úst a obličeje. Například infekce horních dýchacích cest se projevují zduřením mízních uzlin v orofaciální oblasti.

Úřad, který dbá o to, aby nedocházelo k narušování výchovy dětí a který zastupuje i zájmy dětí v soudních řízeních. Dohlíží na problémové rodiny, zprostředkovává osvojení dětí, pomáhá řešit některé rodinné situace týkající se dětí, pokud není nutné rozhodnutí soudu apod. Tento orgán může i sám podávat návrhy na soudní rozhodnutí ve věcech nezletilých dětí, považuje-li to za nutné, například návrh na nařízení ústavní výchovy dítěte. Nejčastěji bývá součástí městského úřadu.

Vyšetření sluchu. Do zevního zvukovodu se zavede sonda, která vysílá zvuky a zároveň zaznamenává, zda na tento stimul přišla očekáváná reakce. Ta vzniká rozkmitáním takzvaných zevních vláskových buněk v uchu, rozkmitání se jeví jako zvuky (emise). Ty se vysílají (emitují) ven, kde je zachytí sonda. Pokud jsou emise výbavné (tedy přítomné), sluch je s největší pravděpodobností v pořádku. Nepřítomnost nebo slabá úroveň emisí (jsou takzvaně nevýbavné) je signál, že pacient má vážnější problémy se sluchem.

Pokud získá osoba hodnověrným způsobem poznatky o tom, že někdo připravuje, páchá nebo již spáchal jednání, které lze posoudit jako týrání dítěte, má podle platných zákonů takzvanou oznamovací povinnost podle § 167 (tzv. povinnost oznámit trestný čin) a § 168 (tzv. povinnost překazit trestný čin) trestního zákona (Zákon. č. 40/2009 Sb.). V případě zanedbání této povinnosti nastupuje pro tuto osobu trestní odpovědnost za nepřekažení nebo neoznámení trestného činu. Překazit trestný čin lze včasným oznámením policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci, ale také každým jednáním, které je způsobilé v konkrétní situaci zabránit dokončení protiprávního jednání.