Kvalifikovaný nezájem rodičů

Kvalifikovaný nezájem rodičů – pojem, který je používán v Zákoně o rodině (č. 94/1964 Sb.), zejména v souvislosti s osvojením, adopcí dítěte. Je to právní termín, kdy v souvislosti s nezájmem rodičů hraje nejdůležitější roli čas. Pojem určuje dobu, po které již není třeba souhlasu rodičů s osvojením dítěte, jestliže jeho rodiče neprojevovali po dobu nejméně šesti měsíců soustavně o dítě opravdový zájem. Tím se myslí, že dítě pravidelně nenavštěvovali, neplnili pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost k dítěti a neprojevovali snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální poměry tak, aby se mohli osobně ujmout péče o dítě. U novorozených dětí je tato doba ještě kratší. K vyslovení takzvaného žádného nebo absolutního nezájmu není třeba souhlasu rodičů, jestliže po dobu nejméně dvou měsíců po narození dítěte neprojevili o dítě žádný zájem, ačkoli jim v projevení zájmu nebránila závažná překážka. O otázce kvalifikovaného nezájmu a žádného nezájmu rozhoduje soud.