Slovník pojmů
Nízkoprahová zařízení mohou nabízet volnočasové (kluby, klubovny, dílny) a vzdělávací aktivity, ale také různé typy poradenství a další doplňkové programy dle svého zaměření a cílové skupiny (děti z nepodnětného prostředí, drogově závislí). Jsou pro ně typické takzvané terénní programy, což znamená, že jejich pracovníci chodí do terénu, do míst, kde se vyskytuje jejich cílová skupina (vyloučené lokality, squaty a podobně) a potenciální klienty oslovují s nabídkou svých služeb. Nízkoprahovost (neboli snadná dostupnost) je dána tím, že poskytované služby těchto zařízení nejsou zpoplatňovány, člověk může tyto služby přijímat anonymně, nemusí se zavazovat k žádnému pravidelnému docházení. Nízkoprahová zařízení pro lidi závislé na omamných látkách se nazývají K-centra.
Noradrenergní neurony v mozku tvoří neurotransmiterový systém, který po aktivaci působí na další oblasti mozku. Účinky se projevují bdělostí, nabuzením a připraveností k akci.
Občanské poradny poskytují nezávislé, odborné, nestranné a bezplatné sociálně odborné poradenství v řadě právních oblastí a upozorňují příslušné státní a místní orgány na neřešené problémy občanů. Občanské poradny se zaměřují na poradenství v oblasti sociálních dávek, výpočet mateřské dovolené, důchodu, na oblast sociálního a zdravotního pojištění. Dále poskytují poradenství v situaci rozvodu, v otázkách vyživovací povinnosti, péče o děti. Občanští poradci mohou pomoci sepsat žaloby, poradit s nájemními smlouvami, se zadlužením a podobně.
Zácpa - tuhá stolice s nízkou frekvencí.
Povinnost oznámit přípravu nebo páchání trestného činu nebo skutečnost, že trestný čin byl spáchán, je zakotvena v § 367 a § 368 trestního zákoníku.
Rodiče jsou takzvaní zákonní zástupci svých dětí. Mají tedy rodičovskou zodpovědnost. Zákonné zastoupení vzniká přirozeně, narozením dítěte, a končí, jakmile dítě dosáhne dospělosti. Jestliže rodiče nejsou schopni rodičovskou zodpovědnost řádně vykonávat, potom musí soud jmenovat nezletilému dítěti opatrovníka, který zastupuje jeho zájmy. Tento druh zákonného zastoupení se nazývá opatrovnictví. Opatrovníkem může být jmenována jiná příbuzná osoba nebo blízká osoba, která s opatrovnictvím souhlasí. Opatrovníkem může být jmenován také orgán místní správy, tedy městský úřad, obvykle zastupovaný sociální pracovnicí, pokud žádná příbuzná ani blízká osoba dítě zastupovat nemůže. Opatrovník může být soudem stanoven také dospělému člověku, který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům. Na rozdíl od poručníka opatrovník bývá stanoven k ochraně zájmů dítěte v jednotlivých konkrétních případech, například při soudech o stanovení dohledu nad výchovou rodičům.
Úřad, který dbá o to, aby nedocházelo k narušování výchovy dětí a který zastupuje i zájmy dětí v soudních řízeních. Dohlíží na problémové rodiny, zprostředkovává osvojení dětí, pomáhá řešit některé rodinné situace týkající se dětí, pokud není nutné rozhodnutí soudu apod. Tento orgán může i sám podávat návrhy na soudní rozhodnutí ve věcech nezletilých dětí, považuje-li to za nutné, například návrh na nařízení ústavní výchovy dítěte. Nejčastěji bývá součástí městského úřadu.
Pokud získá osoba hodnověrným způsobem poznatky o tom, že někdo připravuje, páchá nebo již spáchal jednání, které lze posoudit jako týrání dítěte, má podle platných zákonů takzvanou oznamovací povinnost podle § 167 (tzv. povinnost oznámit trestný čin) a § 168 (tzv. povinnost překazit trestný čin) trestního zákona (Zákon. č. 40/2009 Sb.). V případě zanedbání této povinnosti nastupuje pro tuto osobu trestní odpovědnost za nepřekažení nebo neoznámení trestného činu. Překazit trestný čin lze včasným oznámením policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci, ale také každým jednáním, které je způsobilé v konkrétní situaci zabránit dokončení protiprávního jednání.
Palpitace (z latinského palpitare, tj. škubat sebou) je zvýšené uvědomování si vlastního srdečního rytmu, často spojené s pocitem neobvykle rychlého, pomalého či nepravidelného rytmu.
Panická ataka je druh úzkostných poruch, je typická opakovanými záchvaty silné úzkosti a/nebo obavami, že se přihodí něco zlého. Panické ataky nejsou navázány na konkrétní situaci, mohou se vyskytnout zcela nezávisle na čase a místu.
Pedagogicko-psychologická poradna je školské poradenské zařízení, které poskytuje bezplatně odborné psychologické a speciálně pedagogické služby dětem, mládeži, jejich rodičům a učitelům na všech stupních škol, tedy od mateřských až po střední školy. Objednat dítě do poradny mohou rodiče či zákonní zástupci, podnět může vznést i škola, kam dítě dochází. Poradny řeší především obtíže při výchově a vzdělávání dětí. Posuzují tak školní zralost dítěte s ohledem na možný odklad školní docházky, školní neúspěšnost žáků (nezvládání školních nároků, vyšetřují specifické poruchy učení či poruchy pozornosti), výchovné obtíže dítěte (poruchy chování, odchylky v osobnostním a sociálním vývoji), zjišťují studijní předpoklady žáků v souvislosti s volbou střední školy. Dále pak spolupracují se školami a učiteli, kterým poskytují odbornou pomoc, nabízejí vzdělávací programy a metodické materiály.
Peptidy jsou krátké řetězce aminokyselin, které se spojují peptidovou vazbou. Peptidy hrají v našem těle klíčovou roli v mnoha procesech.
Vztahující se k období před porodem dítěte a krátce po něm.
Rafinovanější forma vylákání hesla či přihlašovacích údajů, vytváří u uživatele iluzi, že je přihlášen a pohybuje se v zabezpečené zóně, kam běžně chodí. Cílem je opět získání dat a jejich následné zneužití.
Praktika za účelem získání určitých dat (například hesla k e-mailu, přístupové údaje k elektronickému bankovnictví, aj.), ponejvíce jde o podvodné webové stránky.
Pitt-Rogers-Danksův syndrom je lehčí variantou Wolfova-Hirschhornova syndromu. Příznaky jsou shodné, jako u WHS.
Činnost zaměřená na podporu rozvoje osobnosti a řešení problémů, kterou provádí tým odborníků (nejčastěji lékař, psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník atd.). Poradenství je složkou rané péče zdravotně postižených dětí, poskytuje pomoc při vzdělávání ve škole, v pozdějším životě má význam při volbě povolání, pracovním zařazení a zaměstnávání.
Poručnictví je druh zákonného zastoupení. Hlavním účelem poručnictví je ochrana nezletilého dítěte, které vzhledem k věku nemá plnou způsobilost k právním úkonům. Poručníka dítěti ustanoví soud, a to v případech, kdy rodiče: zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, byl jim pozastaven výkon jejich rodičovské zodpovědnosti, nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu (například jsou-li sami nezletilí). Soud zpravidla ustanoví poručníkem fyzickou osobu, přednost se dává osobě, kterou doporučili sami rodiče, zejména pokud jde o někoho z příbuzných nebo osob dítěti nebo rodině blízkých. Poručník je zákonným zástupcem dítěte, avšak nevzniká vztah jako mezi rodiči a dětmi, rovněž poručník nemá vyživovací povinnost k dítěti. Zákonem stanovená práva a povinnosti poručníka jsou zejména výchova dítěte, jeho zastupování a správa jeho majetku, při rozhodování o podstatných věcech dítěte je třeba souhlasu soudu. Pokud poručník osobně pečuje o dítě, je zabezpečen dávkami státní sociální podpory jako při pěstounské péči. Poručnická péče je pod dohledem soudu, kterému poručník podává pravidelné zprávy o výkonu poručenství.
Preferované držení, dítě preferuje otočení hlavičky na jednu stranu. Může umět otočit hlavičku na druhou stanu, ale procentuálně má více času za den obličej stočený na jednu konkrétní stranu (např. doleva). Na preferované straně mívá šikovnější ručičku (otevření dlaně, případně úchop hračky na čelistní straně), naopak na záhlavní straně je ručička méně pohyblivá.
Lékařský latinský termín, který označuje souhrnně dobu od početí dítěte až po jeho narození.
Přípravek, většinou léčebný, lék.
Probační a mediační služba pracuje s pachateli trestné činnosti v oblasti řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje výkon alternativních trestů a dalších opatření v rámci prevence kriminality. Probační a mediační pracovníci se snaží v rámci probačních programů o znovu začlenění pachatele trestné činnosti do běžného života společnosti bez dalšího porušování zákonů. Klient probačně-mediační služby musí dodržovat pravidla uložená probačním pracovníkem, kterým je pravidelně kontrolován. Kromě probačních služeb poskytuje Probační a mediační služba také mediaci – mimosoudní řešení konfliktů mezi pachatelem a poškozeným. Probační a mediační služba se zaměřuje na dospělé i mladistvé klienty, služby jsou poskytovány bezplatně.
Dotyky, které rozliší a umožní rozeznat například mince nebo náušnice, ale i bankovky. Skvěle je ovládají například lidé s postižením zraku.
Předběžné opatření je nařízení soudu nebo správního orgánu v České republice, kterým jsou dočasně řešeny určité poměry, než je ve věci vydáno definitivní rozhodnutí. Předběžné opatření soud vydává v nejrůznějších záležitostech, jednou z oblastí je úprava výchovy dítěte. V případě, že je výchova dítěte ohrožena a narušena a předchozí opatření nevedla k nápravě, může dát buď sociální orgán, či zákonný zástupce dítěte podnět příslušnému okresnímu soudu podle trvalého bydliště dítěte, aby vydal předběžné opatření a dočasně tak řešil poměry dítěte, a to do té doby, než se v jeho věci rozhodne definitivně. Po tu dobu je dítě svěřeno do péče jiné osoby nebo do ústavu či zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Pokud je život a vývoj dítěte vážně ohrožen, může soud vydat předběžné opatření bez odkladu. Platnost tohoto opatření je pak měsíc a jeho platnost se může prodlužovat, neměla by však přesáhnout dobu šesti měsíců.
Odborník na duševní zdraví, který se snaží pomáhat lidem v psychických nesnázích. V praxi se lidé mohou setkávat s psychology různé odbornosti a odlišného zaměření. Klinický psycholog se zabývá závažnějšími psychickými problémy, které vyplývají z narušení duševního zdraví jedince a často již souvisí s psychickou poruchou (deprese, úzkostné stavy, neurotické projevy a podobně). Tito odborníci pracují převážně v oblasti zdravotnických služeb. Specializují se na dospělé jedince či na dětské klienty. Školní psycholog působí nejčastěji ve školském poradenském zařízení nebo přímo ve škole a řeší převážně obtíže spojené s výchovou a vzděláváním dětí (školní neúspěšnost, poruchy učení a chování). Poskytuje podporu nejen dítěti a rodičům, ale úzce spolupracuje se školou a jednotlivými učiteli.
- Ambulantní péče – klient dochází na terapeutická „sezení“ do psychoterapeutického zařízení. Sezení trvají obvykle jednu hodinu. Podle druhu terapie a typu „problému“ dochází klient na terapii obvykle jednou týdně, ale vždy závisí na dohodě s terapeutem. Sezení mohou být častější nebo naopak méně častá (jednou za tři měsíce).
- Stacionární péče – klient dochází na terapii do terapeutického zařízení – stacionáře – na celý den nebo na celý týden. Na noc nebo na víkend se vrací domů. Terapeutický program bývá intenzivnější. Tento typ péče se využívá pro klienty s kombinovaným postižením, pro seniory či pro lidi se závažnějšími psychickými poruchami.
- Komunitní péče – jde o široký soubor služeb, programů a zařízení, jehož cílem je pomoci lidem s duševní poruchou žít co nejvíce v podmínkách běžného života. Péče je poskytována klientům v jejich běžném prostředí.
- Terapeutická komunita – klient podstupuje terapii v uzavřené komunitě – skupině podobně postižených lidí – pod vedením několika terapeutů, oddělen od svého běžného prostředí, které na něj má negativní vliv. Nejčastěji se terapeutické komunity zaměřují na léčbu drogové nebo alkoholové závislosti. Klient žije v komunitě dlouhodobě – od několika měsíců, až roků. Přispívá k jejímu chodu svou prací – jde o úklid, vaření, zemědělství, chov zvířat a podobně. Na druhou stranu práce a soužití s ostatními přispívá k vytvoření zdravých životních návyků, dobrému vztahu k lidem, ke světu i k sobě samému.
Způsob zvyšování duševního zdraví a zkvalitňování života člověka prostřednictvím různých druhů technik. Obvykle se odehrává mezi psychoterapeutem a klientem formou rozhovoru – individuální psychoterapie . Psychoterapeut také může pracovat se skupinou klientů, kteří řeší podobné problémy – skupinová psychoterapie . V psychoterapii se může pracovat i s celou rodinou, pak se jedná o rodinnou psychoterapii. Vedle rozhovoru se může k terapii využívat celá řada dalších technik, například výtvarných, hudebních, divadelních, ale také třeba hypnóza. Někdy psychoterapie navazuje na lékařskou diagnostiku a léčbu zejména psychiatrickou. Psychoterapie se využívá především jako druh pomoci při řešení osobních či vztahových problémů, v životních krizích či po prožití nějakého traumatu (ztráta blízké osoby, povodeň, autohavárie, závažné život ohrožující onemocnění a podobně). Bývá také součástí léčby psychických nemocí (neurózy, deprese a jiné), závislostí (například na alkoholu, drogách, hracích automatech).
Psychóza je závažný duševní stav, který lze definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu s okolnostmi. Je to vlastně disociace mezi vnímáním, chováním a prožíváním. Mění se vztah nemocného k realitě.
Znovuzačlenění (opětovné usazení) jedince do společnosti, např. po propuštění z vězení nebo po opuštění jiného státního / ústavního zařízení.
Opakování prožitého fyzického nebo psychického traumatu, například při vzpomínce na ně. Hrozí například, když je klient s traumatem konfrontován příliš brzy, neodborně a opakovaně.
Schopnost jedince odolávat stresu.
Přiznání práva na vzdělávání každému dítěti bez ohledu na jeho zdravotní postižení. Rovnost vzdělávacích příležitostí je zakotvena v Listině základních práv a svobod a je součástí české legislativy. Realizace tohoto principu souvisí s vytvářením a zkvalitňováním podmínek pro inkluzivní vzdělávání, přeměnou školy na „školu pro všechny“, zlepšováním organizačních forem výuky a respektováním individuality každého žáka (vytvářením individuálních vzdělávacích plánů).
Latinský výraz pro slovo nasycení. Nejčastěji se používá v souvislosti s množstvím kyslíku v krvi. Saturace krve kyslíkem je snížena při hypoxemii, což je stav, se kterým se v pediatrii setkáváme především u novorozenců krátce po porodu nebo u dětí s některými vrozenými srdečními vadami či vrozenou, nebo získanou plicní chorobou. Akutní kritické snížení saturace krve kyslíkem bývá důvodem k zahájení umělé plicní ventilace, protože hrozí poškození organismu, především mozkových buněk při nedostatku kyslíku. V případě hypoxie z důvodu vrozené srdeční vady je řešením anatomická nebo funkční korekce této vady. Snížená saturace kyslíku provází záchvaty dušnosti při astmatu i těžké stavy zápalu plic. Kritický nedostatek kyslíku v krvi vzniká při obstrukci dýchacích cest vdechnutím cizího tělesa.
Sekundární viktimizace, jinak také druhotné zraňování (míněno oběti) je pojem, užívaný zejm. v kriminologii, kriminalistické psychologii, soudnictví, v mediálním prostoru aj. Označuje stav, během něhož se oběť trestného činu stává obětí znovu, neboť o ní a činu opakovaně hovoří orgány činné v trestním řízení, média nebo společnost a oběť tak trpí znovu, tentokráte psychicky. Zásadním problémem při sekundární viktimizaci bývá zveřejňování identity oběti a podrobností o činu, např. u znásilnění, neboť okolí má tendenci část viny za zločin připsat oběti samotné. Neméně důležité je i sociální prostředí oběti, tedy rodina, přátelé, známí, orgány činné v trestním řízení, znalci při vypracování znaleckých posudků aj. Sekundární viktimizaci lze předcházet vhodnou komunikací s obětí trestného činu a podporou při zdravých způsobech vyrovnávání se s traumatickým zážitkem. Sekundární viktimizace je jedním z nejčastějších důvodů, proč oběti vyhledávají poradny pro oběti trestných činů.
V případě dítěte znamená sekundární viktimizace vystavování dítěte nadbytečné psychické zátěži v průběhu vyšetřování. Dítě jako oběť trestného činu se stává ještě obětí vyšetřování. Dítě je nuceno svou výpověď opakovat několikrát, dospělí mohou přenášet zodpovědnost na samotné dítě.
Výraz je odvozen od slova spasticita, což je výrazné napětí svalů ve vnitřních orgánech, zejména v kosterních svalech. Spastická obrna je stav, kdy svaly postižené končetiny jsou zvýšeně napjaté. Je porušena hybnost, končetiny kladou odpor pasivnímu ohýbání. Ke spastické obrně dochází vlivem poškození mozku v důsledku krvácení, hypoxie nebo při poškození míchy. V souvislosti se slovem spastický se ale můžeme setkat také s pojmem spastická bronchitida, kde jde o zánět průdušek provázený zvýšeným svalovým napětím v hladké svalovině průdušek, jež vede ke zúžení jejich průsvitu. Spastická bronchitida je častá u kojenců a batolat se skonem k atopii. Může být ekvivalentem astmatu.