homepage

Být u toho – otec u porodu

„Tak jaký to bylo?“ slyším při cestě do práce před dveřmi porodnice hovořit dva muže. „Byla to jízda...“ kýve hlavou oslovený a kouří cigaretu. Položit muži v Česku podobnou otázku je možné až od roku 1984. Ještě před více než pětatřiceti lety byl totiž nejen otec, ale jakýkoliv doprovod ženy u porodu, nemyslitelná záležitost. Muži své děti běžně viděli sedmý až desátý den po porodu. Dítě se narodilo za okolností, které si neuměli ani představit. I žena se vrátila z nemocnice „jiná“. Prošla si zásadní životní zkušeností, jejíž okolnosti není vždy lehké sdělit. Okamžik narození dítěte, který by měl rodinu spojit, se mohl stát okamžikem jejího rozdělení. Příchod dítěte do jakkoli velké rodiny mění její dosavadní rovnováhu. Zapojení otce do porodu může pomoci nejen jejímu opětovnému nalezení.