Slovník pojmů

Doprovázení pěstounských rodin

Ze zákona musí mít každý pěstoun svoji takzvanou doprovázející organizaci. Termín „doprovázení pěstounských rodin“ v sobě zahrnuje několik základních služeb, na které mají pěstounské rodiny nárok daný zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Tento svůj nárok uplatňuje na základě smlouvy o výkonu pěstounské péče, kterou uzavírá s některým z k tomu pověřených subjektů (orgán sociálně-právní ochrany dětí, pověřená právnická osoba, pověřená fyzická osoba), zkráceně „doprovázející organizace“. Jedná se o tyto služby: účelová odlehčovací péče, neúčelová odlehčovací péče (respitní péče), zajištění či zprostředkování odborné pomoci, zajištění průběžného vzdělávání pěstounů, podpora vztahu s rodiči a dalšími blízkými osobami, dohled nad naplňováním dohody o výkonu pěstounské péče.

Autosomální recesivní onemocnění

Autosomálně recesivní dědičnost znamená, že jedinec musí zdědit dvě změněné kopie určitého genu od obou rodičů, aby se nemoc projevila.

Echogenita

Schopnost tkání a orgánů vytvářet při ultrazvukovém vyšetření znatelný obraz.

Mekoniový ileus

Mekoniový ileus (MI) je ucpání, zneprůchodnění tlustého střeva novorozence z důvodu přítomnosti husté stolice, nazývané termínem smolka.

Kongenitální bilaterální chybění vas deferentis

CABVD = kongenitální absence bilaterální vas deferens, tj. vrozené oboustranné chybění chámovodu.

Otoakustické emise

Vyšetření sluchu. Do zevního zvukovodu se zavede sonda, která vysílá zvuky a zároveň zaznamenává, zda na tento stimul přišla očekáváná reakce. Ta vzniká rozkmitáním takzvaných zevních vláskových buněk v uchu, rozkmitání se jeví jako zvuky (emise). Ty se vysílají (emitují) ven, kde je zachytí sonda. Pokud jsou emise výbavné (tedy přítomné), sluch je s největší pravděpodobností v pořádku. Nepřítomnost nebo slabá úroveň emisí (jsou takzvaně nevýbavné) je signál, že pacient má vážnější problémy se sluchem.

Viktimizace

Primární viktimizace – proces, kdy se z člověka stává oběť trestného činu (např. je přepaden, okraden, vydírán) Sekundární viktimizace – poškození oběti vyšetřovacími a jinými procesními postupy (např. nepravdivé obvinění oběti, že si vymyslela napadení; protahování případu, konfrontace s pachatelem…)

Mozková obrna

Dětská mozková obrna (DMO) je neurovývojové postižení dítěte v důsledku poruchy vývoje mozku během těhotenství (vrozená mozková obrna), při porodu a v prvních měsících života (získaná mozková obrna). Při DMO dochází ke špatnému vývoji nebo poškození motorických (hybných) oblastí mozku a to má za následek nedostatečnou kontrolu hybnosti a vadné držení trupu a končetin. DMO se začne projevovat už v prvních měsících nebo rocích života. Z počátku bývají projevy tohoto onemocnění nenápadné a jejich určení vyžaduje odborné vyšetření a sledování dítěte dětským neurologem. Základem léčby DMO je rehabilitace, ale vyléčitelná není. Očkování neexistuje. Jiný název pro toto onemocnění je dětská mozková obrna. Pozor! Nezaměňovat (dětskou) mozkovou obrnu a (dětskou) přenosnou obrnu, tato dvě onemocnění jsou odlišná!

Přenosná obrna

Přenosná obrna je nakažlivé virové onemocnění vyvolané polioviry, a existuje proti ní očkování. Cca 90 až 95 % infekcí probíhá bez symptomů nebo s méně závažnými symptomy, jako jsou horečka, bolest hlavy, průjem, strnulost krku a bolesti v horních a dolních končetinách. Z těchto nakažených se stávají přenašeči. U zbývajících pacientů se objeví svalová slabost ústící v neschopnost pohybu. Tato ochablost nejčastěji zahrnuje dolní končetiny, ale může řidčeji také zahrnovat svaly hlavy, krku a bránice. Infekce může vést k nevratné paralýze, obvykle svalů dolních končetin. V některých případech dochází k paralýze dýchacího svalstva a postižený člověk může zemřít. Léta po zotavení se může vyskytnout post-polio syndrom, při němž dochází k postupnému rozvoji svalové ochablosti podobné té, kterou osoba prodělala během iniciální infekce. Jiné názvy pro toto onemocnění jsou dětská přenosná obrna, poliomelytida či dětská obrna. Pozor! Nezaměňujte (dětskou) přenosnou obrnu a (dětskou) mozkovou obrnu, tato dvě onemocnění jsou odlišná!

Barevné linky

Barevné linky jsou taková telefonní čísla v rámci České republiky, která jsou specifickým způsobem zpoplatněna a nebo zdarma vzhledem k tarifu. Tato telefonní čísla začínají číslicí 8 nebo 9.  Barevné linky (nebo také duhové linky či barevná čísla) se dále dělí na několik poddruhů.
Zelené linky (začínají trojčíslím 800) - volání na účet volaného, zpravidla technická podpora a zákaznické linky.
Modré linky (začínají trojčíslími 810 až 819, 830 až 839, 843 až 846) - volání se sdílenými náklady, kdy tarif, resp. poskytovatel určí, kolik za takový hovor zákazník zaplatí, cena za volání na tyto linky je zaplacena i tehdy, má-li zákazník neomezený tarif či volné minuty!
Bílé linky (začínají trojčíslími 840 až 842, 847 až 849) - tzv. univerzální čísla, jejichž vytočení bylo zpoplatněno jednotnou cenou, to mělo svůj význam zejména v minulosti, kdy byl jiný tarif pro volání ve městě / okresu a mimo město / okres.
Žluté a duhové linky (začínají trojčíslími 900, 906, 908, 909) - u těchto telefonních čísel platí, že 4. a 5. číslice určuje cenu hovoru za minutu vč. DPH.
Datatarif (začíná trojčíslím 976) - stejně jako u duhových a žlutých linek, i zde 4. a 5. číslice určuje cenu služby vč. DPH, nicméně datatarif je určen pro veřejné internetové sítě.
Státní orgány (začínají dvojčíslím 93, trojčíslími 910, 960 až 969, 970 až 974, 977, 980, 983, nebo čtyřčíslími 9500 až 9599, 9890 až 9899) - volání na tato čísla jsou zpoplatněna podle tarifu, jako každé jiné běžné číslo.