Slovník pojmů

Ze zákona musí mít každý pěstoun svoji takzvanou doprovázející organizaci. Termín „doprovázení pěstounských rodin“ v sobě zahrnuje několik základních služeb, na které mají pěstounské rodiny nárok daný zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Tento svůj nárok uplatňuje na základě smlouvy o výkonu pěstounské péče, kterou uzavírá s některým z k tomu pověřených subjektů (orgán sociálně-právní ochrany dětí, pověřená právnická osoba, pověřená fyzická osoba), zkráceně „doprovázející organizace“. Jedná se o tyto služby: účelová odlehčovací péče, neúčelová odlehčovací péče (respitní péče), zajištění či zprostředkování odborné pomoci, zajištění průběžného vzdělávání pěstounů, podpora vztahu s rodiči a dalšími blízkými osobami, dohled nad naplňováním dohody o výkonu pěstounské péče.
Autosomálně recesivní dědičnost znamená, že jedinec musí zdědit dvě změněné kopie určitého genu od obou rodičů, aby se nemoc projevila.
Schopnost tkání a orgánů vytvářet při ultrazvukovém vyšetření znatelný obraz.
Mekoniový ileus (MI) je ucpání střeva novorozence hustou stolicí, zvanou smolka.
CABVD = kongenitální absence bilaterální vas deferens, tj. vrozené oboustranné chybění chámovodu.
Vyšetření sluchu. Do zevního zvukovodu se zavede sonda, která vysílá zvuky a zároveň zaznamenává, zda na tento stimul přišla očekáváná reakce. Ta vzniká rozkmitáním takzvaných zevních vláskových buněk v uchu, rozkmitání se jeví jako zvuky (emise). Ty se vysílají (emitují) ven, kde je zachytí sonda. Pokud jsou emise výbavné (tedy přítomné), sluch je s největší pravděpodobností v pořádku. Nepřítomnost nebo slabá úroveň emisí (jsou takzvaně nevýbavné) je signál, že pacient má vážnější problémy se sluchem.
Primární viktimizace – proces, kdy se z člověka stává oběť trestného činu (např. je přepaden, okraden, vydírán) Sekundární viktimizace – poškození oběti vyšetřovacími a jinými procesními postupy (např. nepravdivé obvinění oběti, že si vymyslela napadení; protahování případu, konfrontace s pachatelem…)
Dětská mozková obrna (DMO) je neurovývojové postižení dítěte v důsledku poruchy vývoje mozku během těhotenství (vrozená mozková obrna), při porodu a v prvních měsících života (získaná mozková obrna). Při DMO dochází ke špatnému vývoji nebo poškození motorických (hybných) oblastí mozku a to má za následek nedostatečnou kontrolu hybnosti a vadné držení trupu a končetin. DMO se začne projevovat už v prvních měsících nebo rocích života. Z počátku bývají projevy tohoto onemocnění nenápadné a jejich určení vyžaduje odborné vyšetření a sledování dítěte dětským neurologem. Základem léčby DMO je rehabilitace, ale vyléčitelná není. Očkování neexistuje. Jiný název pro toto onemocnění je dětská mozková obrna. Pozor! Nezaměňovat (dětskou) mozkovou obrnu a (dětskou) přenosnou obrnu, tato dvě onemocnění jsou odlišná!
Přenosná obrna je nakažlivé virové onemocnění vyvolané polioviry, a existuje proti ní očkování. Cca 90 až 95 % infekcí probíhá bez symptomů nebo s méně závažnými symptomy, jako jsou horečka, bolest hlavy, průjem, strnulost krku a bolesti v horních a dolních končetinách. Z těchto nakažených se stávají přenašeči. U zbývajících pacientů se objeví svalová slabost ústící v neschopnost pohybu. Tato ochablost nejčastěji zahrnuje dolní končetiny, ale může řidčeji také zahrnovat svaly hlavy, krku a bránice. Infekce může vést k nevratné paralýze, obvykle svalů dolních končetin. V některých případech dochází k paralýze dýchacího svalstva a postižený člověk může zemřít. Léta po zotavení se může vyskytnout post-polio syndrom, při němž dochází k postupnému rozvoji svalové ochablosti podobné té, kterou osoba prodělala během iniciální infekce. Jiné názvy pro toto onemocnění jsou dětská přenosná obrna, poliomelytida či dětská obrna. Pozor! Nezaměňujte (dětskou) přenosnou obrnu a (dětskou) mozkovou obrnu, tato dvě onemocnění jsou odlišná!