Slovník pojmů

Představuje kresby zhotovené technikou reliéfních čar nebo velmi nízkých reliéfů. Jsou určeny pro osoby se zrakovým postižením, nejčastěji nevidomé, nebo jsou jimi kresleny. Kresba zobrazuje trojrozměrný objekt reliéfními čarami v dvojrozměrné ploše, který je vnímatelný hmatem. Pro potřeby osob s částečným viděním lze kresbu doplnit i kontrastním barevným provedením. Tyflografika aktivizuje proces vnímání, představivosti o předmětech, rozlišování prostorových představ i myšlení a učitelům poskytuje možnosti názorného vyučování.
Je dnes běžnou pomůckou dětí s opakovanými záněty průdušek, astmatiků, dětí s cystickou fibrózou. Výhodou tohoto inhalátoru je achopnost tvořit velmi malé částice aerosolu, ve kterých je lék vdechován hluboko do plic. Přístroje jsou navíc velmi tiché a v současné době i cenově dostupné. Zdravotní pojišťovny na tyto přístroje chronicky nemocným pacientům přispívají jako na zdravotní pomůcku, předepsanou odborným lékařem (alergolog, pneumolog. Jaký je princip ultrazvukového inhalátoru? Piezoelektrický krystal produkuje vlnění vysoké intenzity rozrušující molekulární vazby. Medikament se převádí na formu aerosolové emise, ta je proudem vzduchu z ventilátoru přenášena k pacientovi. Voda je zde přenosovým mediem. Medikament se aplikuje do kalíšku. Inhalace tří mililitrů fyziologického roztoku probíhá v průměru čtyři až šest minut. Součástí přístroje je ústní a nosní náustek, maska a hadice. Regulátor zajišťuje plynulou regulaci průtoku mlžiny a současně i velikost částic. Ta se pohybuje kolem 0,5 až 8 mikronů.
Kompenzační polohovací zařízení – standery určené především imobilním dětem k uvedení do samostatného stoje. Fixují dolní končetiny, pánev, hrudník i hlavu. Pozice vestoje má význam zdravotní, neboť zlepšuje kvalitu i růst kostí, snižuje vazové kontrakce, zlepšuje zažívání. Umožňuje také dítěti být aktivním spoluúčastníkem dění, během kterého dochází ke stimulaci smyslů, vnímání, myšlení, koncentrace pozornosti a současně mu nabízí více volnosti. Používají se doma i ve škole. Standery, kterých je mnoho druhů, mohou být statické nebo dynamické (pojízdné).
Primární viktimizace – proces, kdy se z člověka stává oběť trestného činu (např. je přepaden, okraden, vydírán) Sekundární viktimizace – poškození oběti vyšetřovacími a jinými procesními postupy (např. nepravdivé obvinění oběti, že si vymyslela napadení; protahování případu, konfrontace s pachatelem…)
Terapeutický systém, který je důležitý pro pohybové poruchy hlavně u dětí. Ovlivňuje centrální nervový systém, který řídí i procesy motoriky. Aby byla léčba úspěšná, musí být prováděna až čtyřikrát denně. Ideálně tedy v domácím prostředí a s rodiči. Rodiče musí být vyškoleni odbornými terapeuty. Vojtova metoda má význam pro rehabilitaci pacientů v neurologii, ortopedii a chirurgii. Aktivuje bránici a pomocné dýchací svaly, zkvalitňuje dýchání, napřimuje páteř a předchází skolióze. Zlepšuje i polykání a vyprazdňování.
Funkce výchovného poradce je zřízena na základních a středních školách, obsazena je většinou někým z učitelů. Práci výchovného poradce je možné rozdělit do několika oblastí. Předně poskytuje žákům pomoc při volbě dalšího studia či povolání, a to s ohledem na posouzení jejich školních výsledků a schopností. V oblasti vzdělávání se zaměřuje na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (například žáci zdravotně znevýhodnění, děti s poruchami učení, nadaní studenti), konzultuje jejich učební výsledky s rodiči, ostatními učiteli a s jinými odbornými pracovišti. Snaží se tak podporovat jejich školní úspěšnost a zabránit možným selháním. Často garantuje i kvalitu péče o děti s individuálním vzdělávacím plánem. Společně s metodikem prevence se snaží včas podchytit žáky s možným problémovým chováním či řešit již vzniklé situace (svolává výchovné komise, spolupracuje s orgánem sociálně právní ochrany dětí).
Školská instituce řízená ministerstvem školství. Výchovný ústav pečuje o děti, starší patnácti let do jejich zletilosti, se závažnými poruchami chování, u nichž byla soudem nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. Jsou zřizovány zvlášť pro dívky a zvlášť pro chlapce. Samostatně jsou také zřizovány skupiny pro děti s uloženou ochrannou výchovou a také skupiny pro nezletilé matky s dětmi. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální, dětem je poskytována odborná speciálně-pedagogická i psychologická péče. Většinou je součástí výchovného ústavu také odborné učiliště nebo praktická škola (či jiná forma středního vzdělávání), případně děti navštěvují učiliště či střední školu v regionu. Některé výchovné ústavy umožňují zařazení do pracovní skupiny či pomáhají zprostředkovat rekvalifikační kurz.
Opak sociálního začleňování, vyloučení jedince z běžných sociálních vazeb a přirozených mezilidských vztahů. Příkladem sociálního vyloučení je i zařazování dětí se zdravotním postižením do speciálních institucí, ústavů a speciálních škol. Proti vyloučení ze společnosti působí všestranná podpora a vhodně volená zdravotní, sociální i vzdělávací intervence po celý život člověka.
Vývojová dysfázie bývá také označována jako specificky narušený vývoj řeči a řadí se k poruchám raně se vyvíjející centrální nervové soustavy. Projevuje se neschopností nebo sníženou schopností naučit se verbálně komunikovat, i když podmínky pro vytvoření této schopnosti jsou dobré, a dítě tedy netrpí žádným jiným závažným postižením či poruchou. Mohou se k ní vázat i obtíže v dalších oblastech, jako je paměť, pozornost, motorika či emocionální sféra osobnosti.
Falešná videosmyčka, na které se například ve čtyřicetiminutové sekvenci usmívá sympatická dívka sedící za počítačem. Uživatel tak získá pocit, že si s danou osobou opravdu píše. Ve skutečnosti komunikuje úplně s někým jiným. Tento jev zažívá celosvětový rozmach.
Zastupování dítěte je součástí rodičovské zodpovědnosti. Rodičovská zodpovědnost náleží oběma rodičům. Při výkonu práv a povinností jsou rodiče povinni důsledně chránit zájmy dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat nad ním dohled odpovídající stupni jeho vývoje. Zákonní zástupci mají právo užít přiměřených výchovných prostředků tak, aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a ohroženo jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Soud může ze závažných důvodů rodiče rodičovské zodpovědnosti zbavit. Jde-li o právní úkony ve věcech, při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem, nebo ke střetu zájmů dětí týchž rodičů, v takovém případě určí soud takzvaného kolizního opatrovníka, například při rozvodovém řízení. Pokud je nad dítětem nařízena ústavní výchova, rodiče i nadále zůstávají jeho zákonnými zástupci (pokud jim nebyla rodičovská zodpovědnost zrušena či pozastavena), při osvojení dítěte se zákonnými zástupci stávají osvojitelé.

Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) poskytuje péči dítěti, které se ocitlo bez jakékoli péče, nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy. Péče je poskytována po nezbytně nutnou dobu. Lze přijmout i dítě na jeho vlastní žádost. Tato zařízení zřizují obce a kraje (například FOD síť zařízení Klokánek, Dům tří přání, aj.).

Závislost je stav, kdy člověk je podmíněn nějakou okolností nebo situací, kterou potřebuje (nebo si myslí že ji potřebuje) ke své existenci. Závislost nazíraná jako patologický jev je nekontrolované nutkání opakovat své chování bez ohledu na jeho dlouhodobé důsledky.

Osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. (Úmluva o právech osob se zdravotním postižením vyhlášená pod č. 10/2010 Sb.m.s., sdělení Ministerstva zahraničních věcí)  

Kompenzační prostředek k rozvoji komunikativních dovedností, určený osobám, které nemají rozvinutou aktivní řeč, nebo jejichž expresivní složka řeči není dostatečně vyvinuta, nejčastěji jedincům s mentálním postižením či s centrálním narušením motoriky. Použití znaků pomáhá člověku komunikovat formou založenou na řeči lidského těla, na mimice a na přirozených znacích. Znak je dynamicky, je možné jej zachytit a užívá se snáze než mluvená řeč.
Projevuje se ve dvou základních oblastech – zdravotní a sociální. V pojetí české legislativy je zdravotním znevýhodněním (na rozdíl od zdravotního postižení) zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Za sociálně znevýhodněné jsou považovány děti pocházející z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením nebo ohrožené sociálně patologickými jevy. Pro znevýhodněné žáky je třeba vytvářet mechanismy podpory vzdělávacích potřeb a podpory sociálního začlenění.