Často nemocné dítě: jde o poruchu imunity?

Obsah článku:

• Dělení poruch imunity
• Jak se vyvíjí dětská imunita
• Postup vyšetření
• Jak se poruchy imunity léčí
• Jak podpořit obranyschopnost 

Imunita dítěte je sice už od narození plně funkční, ale velice nezralá a teprve se učí správně reagovat na vnější podněty. Je proto normální, pokud se u dítěte poměrně často objevují infekce dýchacích cest. Žádat podrobnější vyšetření imunity má smysl až v případě, kdy nemoci probíhají u dítěte dlouze a komplikovaně, na původně lehčí virové onemocnění se nabaluje závažnější bakteriální infekce a dá se říct, že malý pacient jde z jedné nákazy do druhé, přičemž často, minimálně šestkrát ročně, dostává antibiotika.

„Rodiče by se měli orientovat hlavně podle závažnosti a podle počtu opakování nemocí. O poruchu imunity se většinou nejedná, pokud má dítě často mírnou rýmu virového původu, která si nevyžaduje léčbu antibiotiky a přejde sama. Taková infekce totiž nezasahuje do hlubokých tkáňových struktur (záněty vedlejších dutin nosních či mandlí) ani nesestupuje do dolních cest dýchacích (zánět průdušek či zápal plic),“ vysvětluje prof. MUDr. Anna Šedivá, DSc., primářka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Jiná situace nastává, trpí-li dítě například opakovanými otitidami (záněty středouší), sinusitidami (záněty vedlejších dutin nosních) či bronchitidami (záněty průdušek). To je indikace k provedení cílenějšího vyšetření.

Dělení poruch imunity

Pokud obranyschopnost nepracuje efektivně, vznikají takzvané imunodeficience, které se dělí na dvě skupiny: primární a sekundární.

Primární imunodeficience jsou vrozené a často se projevují již v útlém věku. Část z nich je velmi závažná, mohou dokonce ohrozit život dítěte (bývá nutná například transplantace kostní dřeně, která nahradí porušené imunitní buňky). Nejtěžší formy jsou velmi vzácné, v Česku se vyskytují maximálně dva nové případy ročně. Některé vrozené poruchy jsou sice častější, ale stále patří mezi vzácná onemocnění. Jsou způsobeny genetickými příčinami, nejčastější je porucha tvorby protilátek. Všechna tato onemocnění je vhodné správně diagnostikovat a léčit ve specializovaných centrech.

Mnohem častější jsou sekundární imunodeficience, kdy porucha obranyschopnosti „nasedá“ na jiné onemocnění, případně vzniká jako důsledek různých nemocí, u malých dětí jsou to zejména opakované infekce dýchacích cest. „Po odeznění těchto příčin se stav imunitního systému zlepší, nebo dokonce zcela upraví. Do této skupiny řadíme většinu opakovaně nemocných dětí. Jsou to složité stavy, většinou vyplývající z bludného kruhu opakovaných infekcí, neadekvátní léčby, špatného životního režimu a dalších okolností,“ popisuje Anna Šedivá.

Čtěte také:
Nejčastější nedostatky ve stravování dětí
Poruchy příjmu potravy u dětí a dospívajících
Onemocnění dýchacích cest u dětí

↑ nahoru

Jak se vyvíjí dětská imunita

• Prenatální období

Buňky i orgány imunitního systému se vytvářejí již v prenatálním období, a to v úzké návaznosti na obranyschopnost matky. Ta proto může svým chováním vývoj imunity dítěte významně podpořit. Důležité je nekouřit, nepít alkohol a nebrat drogy. Zdravá strava a přiměřený pohyb jsou naopak velmi prospěšné. Pokud se u matky či v rodině vyskytují alergie, je dobré omezit na nejnižší míru kontakt s konkrétními alergeny, a to zejména ve druhém trimestru těhotenství, kdy je riziko alergizace dítěte nejvyšší. Na stav imunity má velký vliv i samotné narození – přirozený porod, během kterého se dítě setká s vaginální a střevní mikroflórou matky, pro ně představuje nejlepší cestu, jak svou obranyschopnost okamžitě uvést do pohotovosti.

• Novorozenecké období

Dítě už není ve sterilním bezpečí dělohy, ale v prostředí, kde je vystaveno nejrůznějším podnětům, včetně původců infekcí. „V novorozeneckém období je jeho imunitní systém plně funkční, vyzrálý, ale nezkušený, protože se s infekcemi setkává poprvé,“ říká Anna Šedivá. Dítě je hlavně v prvních šesti měsících chráněno protilátkami, které získalo přes placentu v posledních týdnech těhotenství matky. Podstatné je pro jeho obranyschopnost i kojení. „V mateřském mléku jsou zastoupeny složky, které zlepšují funkci imunitního systému a zabezpečují mohutnou ochrannou bariéru především na sliznicích zažívacího traktu. Významnou součástí mateřského mléka jsou sekreční imunoglobuliny IgA, které zabezpečují obranu v první linii právě na sliznicích. Důležitou složkou mateřského mléka jsou rovněž živé bílé krvinky, které jsou schopny vykonávat své obranné funkce,“ popisuje lékařka. Výjimečnost těchto bílých krvinek je v tom, že jako živé buňky nemohou být součástí žádného přípravku umělé výživy. Kojení je proto stále nenahraditelné.

V novorozeneckém období (do jednoho měsíce věku) děti většinou nemocné nebývají. Pokud se nemoc objeví, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, protože poruchy imunity, které se projeví záhy po narození, jsou často závažného charakteru a mohou dítě ohrozit na životě.

Zvláštní pozornost a péči vyžadují nezralé a nedonošené děti, neboť předčasný porod zkrátil období, kdy dochází k přenosu protilátek přes placentu, a imunitní systém neměl dostatek času dozrát. Předčasně narozené děti jsou proto náchylnější k infekčním onemocněním.

Související článek:
Vývoj dítěte: novorozenecké a kojenecké období

• Kojenecké (do jednoho roku) a batolecí období (do tří let)

Jak je uvedeno výše, prvních šest měsíců po narození chrání dítě mateřské protilátky, většina kojenců proto nemocná nebývá. V raném kojeneckém věku trpí nemocemi většinou jen děti s výraznými, vrozenými poruchami imunity. I ty ale mohou být během prvního půl roku života chráněné protilátkami získanými od matky a nemoci se u nich začnou projevovat až po čtvrtém až šestém měsíci věku. V takovém případě je namístě provést podrobné imunologické vyšetření.

Opakovaná nemocnost se může objevit i u dětí, které nemají primární poruchu imunity, mají však například opožděné vyzrávání imunitního systému. Profesorka Šedivá doporučuje u těchto dětí především režimová opatření: dostatek spánku, zdravé uspořádání denního režimu a vyvarování se zdrojů infekce. Především v zimních měsících by se pak rodiče s malými dětmi měli vyhýbat místům s velkou koncentrací lidí. Zvláštní důraz je třeba věnovat v prvních třech letech života dítěte zdravé stravě. „Všechny problémy gastrointestinální (týkající se trávicí soustavy), nesnášenlivost potravy, poruchy vstřebávání či možné alergie na složky potravy mohou ovlivnit imunologickou reaktivitu v pozdějších stadiích vývoje,“ konstatuje Anna Šedivá.

Související článek:
Vývoj dítěte: batolecí období

↑ nahoru

• Předškolní věk

Nástup do školky vede u mnoha dětí k opakované nemocnosti. Většinou se jedná jen o reakci na zásadní změnu životních okolností a na pobyt v dětském kolektivu. V domácím prostředí by dítě zvýšeně nemocné nebylo. „Onemocnění bývají velmi typická, jedná se o opakované infekce horních cest dýchacích. Nebývají závažná, téměř nikdy se nerozvine závažnější zápal plic či zánět průdušek, ale jsou velice úporná a často se vracejí. Důvodem je opakované předávání infekcí v dětském kolektivu, které se zde lavinovitě šíří,“ objasňuje Anna Šedivá. Na jednu stranu je pobyt v kolektivu z hlediska imunity určitým přínosem, protože ji trénuje, na druhou stranu příliš velký počet infekcí nepřispívá k rozvoji imunitní paměti, ale poškozuje dítě opakovaným vznikem zánětů.

Rodiče by měli svoje dítě chránit tak, že budou důsledně dodržovat následující postupy:

1. Dítě by mělo do kolektivu chodit jen zdravé. Nedoléčené dítě má citlivé a poškozené sliznice, a pokud je v krátké době od poslední nemoci znovu vystaveno infekci, onemocní lehce znovu. Dochází pak i ke komplikacím a bakteriálním superinfekcím, které se vyvinou z původně lehčích virových nákaz.
2. Počátek pobytu v kolektivním zařízení by měl být časově omezený. Menší děti by tak neměly ve školce trávit celý den.
3. Děti by měly mít možnost řídit se svým vlastním tempem. „Velice brzké, někdy až násilné ranní vstávání je pro děti značně nešťastné a přispívá k jejich opakovaným problémům,“ upozorňuje MUDr. Šedivá.
4. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat dětem s alergiemi, u nichž jsou sliznice poškozené primárně alergickou reakcí a neplní pak řádně svou imunitní funkci. Účinná léčba alergie je nutností.

Související článek:
Vývoj dítěte: předškolní období

• Školní věk

Děti, které navštěvovaly školku, většinou v prvních letech školy často nemocné nebývají, protože jejich imunita se v předškolním zařízení vytrénovala. Jinak je tomu u školáků, kteří do školky nechodili. Tyto děti mohou být opakovaně nemocné.

Na začátku školní docházky se velice často objevují alergická onemocnění, která rovněž souvisí s porušenou rovnováhou imunitního systému. „Některé alergické stavy jsou jednoznačné a je možné vystopovat vztah mezi alergenem a klinickými obtížemi dítěte. Další alergie ale mohou mít atypické projevy, a místo klasických alergických obtíží, jako jsou senná rýma, zánět spojivek, ekzém, kopřivka a další, mohou být děti opakovaně nemocné,“ uvádí lékařka. Pokud tedy dítě trpí častými nemocemi, pediatr by měl zvážit i možnou příčinu v podobě alergie.

Je běžné, že dítě ve školním věku prodělá několik infekčních onemocnění ročně. Ve většině případů se nejedná o nic vážného. Dětská imunita se začíná stabilizovat v období dospívání, děti v tomto věku již bývají nemocné méně často.

Související články:

• Vývoj dítěte: mladší školní věk
• Vývoj dítěte: starší školní věk (puberta)

↑ nahoru

Postup vyšetření

Pokud existuje podezření na poruchu imunity, pediatr může vyšetřit krevní obraz (s důrazem na stav bílých krvinek, které jsou nositeli imunitních funkcí) a provést mikrobiologické vyšetření k určení původu infekcí. Často nemocné dítě se pak obvykle dostává k ORL specialistovi, kterého zajímá hlavně to, zda malý pacient nemá zvětšenou nosní mandli. Tu je nutné v případě potřeby odstranit, protože často může za opakované infekce dýchacích cest a za zvýšenou nemocnost dítěte. Po odstranění mandle se nemocnost většinou podstatně sníží.

Třetí v pořadí může být návštěva alergologa či imunologa. U něj přicházejí na řadu kožní i krevní testy, které mají prokázat či vyloučit přítomnost alergie. Provádějí se i velmi podrobné krevní testy, které mají za cíl odhalit kondici imunitního systému. Zjišťuje se například to, zda se v dostatečném množství tvoří protilátky proti konkrétním nemocem či zda dítě správně reaguje na očkování. Poruchy tvorby protilátek patří k nejčastějším formám imunodeficiencí. Při závažnějších poruchách se provádí i podrobné vyšetření buněk imunitního systému. „Imunologická vyšetření se doplňují řadou dalších indikovaných vyšetření, jako jsou nálezy mikrobiologické, biochemické (rozbory krve), výsledky zobrazovacích metod a další. Výsledky vyšetření jsou ovšem často poměrně necharakteristické a vyžadují velice pečlivou interpretaci,“ uvádí Anna Šedivá.

Videorozhovor s prim. prof. MUDr. Annou Šedivou, DSc., primářkou Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole

↑ nahoru

Jak se poruchy imunity léčí

Léky, které mají posílit obranyschopnost, je nutné předepisovat s vysokou opatrností a jen v oprávněných případech. U lehčích poruch imunity postačí vhodná režimová opatření v podobě zdravé stravy či dostatku pohybu.

Pokud je porucha obranyschopnosti vážnější, nastupuje léčba, která má za cíl podpořit utlumenou aktivitu obranyschopnosti. Léčba by měla správně odrážet diagnostikovanou poruchu imunity. V případě klinicky významných poruch tvorby protilátek se tyto protilátky doplňují jako injekčně podávané imunoglobuliny.

U mírnějších forem se velice často předepisují takzvaná imunomodulancia, většinou ve formě ústy podávaných bakteriálních lyzátů (jde o přípravky vyrobené z těl baktérií, které mají vyvolat preventivní nebo léčebný efekt proti bakteriálním infekcím). Tyto lékové formy by však měly být předepisovány jen v odůvodněných případech. „Nejdůležitější je udržovat imunitní systém v rovnováze, není vždy nutné jej významně stimulovat,“ říká Anna Šedivá.

Rodiče opakovaně nemocných dětí mnohdy sázejí i na volně prodejné doplňky stravy, které mají imunitu podporovat. Jde například o vitaminové komplexy, výtažky z rostliny třapatky nachové (echinacea pupuprea), přípravky na bázi glukanů (zejména houba hlíva ústřičná a pivovarské kvasnice) nebo o enzymovou terapii (enzymy jsou látky bílkovinové povahy, které urychlují průběh mnoha biochemických dějů v organismu). Profesorka Šedivá před neuváženým nabízením těchto přípravků varuje, protože často nemají deklarované účinky a mohou nadělat více škody než užitku, pokud je dítě užívá ve větším množství a kombinuje se více produktů najednou. „V rodině by měla být na prvním místě úprava životního stylu s důrazem na fyzickou aktivitu a stravovací zvyklosti. Až na druhém místě by měla být starost o umělé doplnění některých složek potravy, které by mohly v běžné stravě chybět,“ říká lékařka.

↑ nahoru

Jak podpořit obranyschopnost

Imunitu dítěte mají do velké míry v rukou jeho rodiče. Vhodnými režimovými opatřeními mohou zmírnit nemocnost dítěte, nebo jí dokonce do velké míry zabránit.

• Zdravá strava

Je základním předpokladem silné obranyschopnosti. „Imunitní buňky jsou všude, ale nejvíce v oblasti střeva. Je to logické, protože sliznice trávicí soustavy je spolu se sliznicí dýchacího traktu rozhraním mezi vnějším a vnitřním prostředím. V těchto místech má proto imunita nejvíce práce a nachází se tam největší část imunitního systému. Výživa velice ovlivňuje obranyschopnost střeva, konkrétně mikrobiální složení střeva, které s imunitním systémem úzce komunikuje. Je proto důležité toto mikrobiální prostředí neničit, ale podporovat, a to hlavně konzumací probiotik (jogurty), ale i vitaminů a dalších složek, a to nejlépe v přirozené formě,“ uvádí profesorka Anna Šedivá.

• Dostatek pohybu

Akceschopná obranyschopnost a dobrá fyzická kondice jdou ruku v ruce. Dá se říct, že jedno bez druhého takřka nemůže existovat. Dostatek pohybu je důležitý například pro dobrou činnost lymfatického systému, který tvoří součást imunity. Lymfatický systém je ve srovnání s krevním oběhem v nevýhodě, protože nemá žádnou pumpu, která by ho poháněla, jako to dělá srdce. Proudění lymfy tak závisí na pohybu svalů – tok lymfy se zpomaluje, když se nehýbeme, a důsledkem je nedostatečná činnost lymfatického systému. Dalším benefitem pravidelného sportování je prokrvení sliznic dýchacích cest, což je předpoklad jejich správné imunitní funkce. Dobře prokrvené sliznice (s dostatkem bílých krvinek) zabrání vstupu infekčních činitelů do těla. Děti by proto měly pravidelně sportovat. K pohybu je dobré přidat otužování vodou a vzduchem. Prospěšný je i pobyt v sauně.

• Psychická pohoda

Nevyrůstá-li dítě v klidném a pozitivním prostředí, jeho obranyschopnost může být vážně narušena. Je dokázáno, že stresové hormony, které se vyplavují v důsledku psychické nepohody (například kortizol), ovlivňují buňky imunitního systému.

Stres je poplachová reakce, jež aktivuje takřka všechny orgány a systémy v lidském těle. Jejich pohotovost má vést k útěku před nebezpečím nebo k útoku a boji s nepřítelem. Pohotovostní režim organismu by měl ale trvat jen nevyhnutelnou dobu. Pokud je stres dlouhodobý, organismus, včetně imunitního systému, to velice vyčerpává. Oslabená obranyschopnost pak nemůže zasáhnout v případě skutečného ohrožení.

Stres také narušuje hormonální rovnováhu organismu. Vědecká zjištění z poslední doby přitom říkají, že mezi imunitou a hormonálním systémem existuje silný vzájemný vztah. Pokud je hormonální hospodaření organismu v rovnováze, prospívá to i obranyschopnosti. Funguje to ale i naopak – psychickou nepohodou trpí hormonální rovnováha a odtud je už jen krůček k různým problémům s imunitou.

• Zdravé domácí a životní prostředí

Zdravá domácnost je pro dětskou imunitu rovněž zásadní. Důležité je vyhýbat se možným původcům alergie, kterými mohou být plísně, roztoče, prach, srst zvířat a podobně. Alergie nejsou banalita, poškozují sliznice, které pak nemohou dobře plnit svoje obranné funkce a umožňují vstup infekcí do těla. Na druhou stranu domácnost nemá být přehnaně sterilní. Je to druhý extrém, který rovněž neprospívá rozvoji dětské imunity. Prach a škodliviny v ovzduší rovněž přispívají ke vzniku alergií a k poruchám obranyschopnosti, proto je důležité dětem zajistit také dostatečný pobyt na čerstvém vzduchu (v rámci možností).

↑ nahoru

Kde hledat specializovanou pomoc

• Ústav imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole v Praze: https://www.fnmotol.cz/kliniky-a-ambulance/spolecna-pracoviste/ustav-imunologie-2-lf-uk-a-fn-motol/
• Ambulance alergologie a klinické imunologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze: http://www.ikem.cz/www?docid=1010703
• Ústav imunologie a mikrobiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze: https://www.vfn.cz/pacienti/kliniky-ustavy/ustav-imunologie-a-mikrobiologie/
• Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně: https://iweb3.fnusa.cz/pro-pacienty-a-navstevy/pracoviste/ukia-zakladni-informace/
• Ústav imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Plzeň: http://uia.fnplzen.cz/
• Ústav imunologie Fakultní nemocnice Olomouc: https://www.fnol.cz/kliniky-ustavy-oddeleni/ustav-imunologie
• Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové: http://www.fnhk.cz/ukia/ukia-informace
• Adresář imunologů a alergologů: http://www.lkcr.cz/seznam-lekaru-426.html 

Co si můžete přečíst:

• Šedivá, A. Imunita u dětí. Praha: Ústav imunologie 2. LF UK a FN Motol, 2012 (brožura pro rodiče k dispozici v pražské Fakultní nemocnici v Motole).
• Šedivá, A., Bartůňková, J. Imunodeficience. Praha: Grada, 2007.
• Geesing, H. Trénink imunity. Praha: Ottovo nakladatelství, 2013.
• Haighová, Ch. 100 nej potravin pro imunitu. Praha: Slovart, 2008.
• Litzman, J. Použití imunostimulačních léků u dětí s častými respiračními infekcemi. Praha: Pediatrie pro praxi, 2008.
• Labusová, E. Mít tak děti s neporazitelnou imunitou!
• Labusová, E. Dříve než se narodí: Náměty k posilování imunity dítěte od samého začátku 

Zaujalo Vás Téma měsíce a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Další literaturu najdete v naší Odborné knihovně.