První pomoc při termických úrazech – podchlazení a omrzliny

Nízké venkovní teploty ohrožují především lidi bez domova, ale často jde i o příhody spojené s intoxikací alkoholem či návykovými látkami. U kriticky podchlazených pacientů vzniká vysoké riziko náhlé zástavy oběhu, tedy zástavy srdeční činnosti. Při nálezu podchlazeného člověka je na místě volat tísňovou linku 155 a podle rad operátora dotyčnému poskytnout první pomoc do příjezdu posádek záchranné služby. S postiženým je při tom třeba manipulovat co možná nejopatrněji, nejpodstatnější je zabránit jeho dalšímu prochladnutí.

Obsah článku:

• Podchlazení
• Omrzliny

V chladném počasí hrozí riziko podchlazení i při dopravních nehodách nebo běžných úrazech na ulici, kdy zranění nemohou vstát. V těchto případech bývá podchlazení mírnější, ale i tak patří péče o tepelnou pohodu mezi nejdůležitější úlohy zachránců a u vážných úrazů je z dnešního pohledu stavěna na úroveň například zástavy krvácení. Chlad může na organismus působit jednak centrálně, což označujeme jako podchlazení, ale také lokálně – označujeme jako omrzliny.

Podchlazení

Podchlazení se vyznačuje poklesem centrální tělesné teploty, což vede k postupnému útlumu vědomí, dýchání až k zástavě krevního oběhu. Pokles centrální tělesné teploty nelze jednoduše změřit normálním teploměrem, hloubku podchlazení ale lze odhadovat na základě základních životních funkcí a reakcí postiženého dle tabulky.

Stupně podchlazení, jejich projevy a riziko vzniku náhlé zástavy oběhu

Podchlazení se může objevit i při nízkých teplotách nad bodem mrazu a je závislé na faktorech, jako je teplota okolí, délka působení chladu, oblečení, síla větru apod. Podchlazení vzniká rychleji u malých dětí, při závažném poranění nebo u intoxikací např. alkoholem.Tabulka popisuje čtyři stupně podchlazení, jejich projevy a také riziko vzniku náhlé zástavy oběhu. Zatímco mírně podchlazení pacienti jsou při vědomí, třesou se a vnímají pocit zimy, v závažnějších případech už tělesný třes chybí a dostavují se poruchy vědomí, či dokonce bezvědomí.

Postup v první pomoci lze shrnout do několika bodů podle toho, v jakém stavu postižený je. Základní přístup je však shodný pro všechny situace, a to nejen v případě podchlazení. Nejprve se ujistěte, že je situace bezpečná! Pokud je to nutné, zajistěte abyste byli vidět (např. reflexní vesta nebo prvky mimo obec apod.) a použijte ochranné prostředky, jako jsou rukavice.

Dále proveďte kontrolu vědomí hlasitým oslovením, případně šetrným zatřesením rameny (u podchlazených osob se snažíme minimalizovat pohyby). Pokud postižený nereaguje, zakloňte mu hlavu přiložením jedné dlaně na čelo a dvou prstů druhé ruky pod bradu, zvedněte bradu vzhůru a ověřte po dobu maximálně deseti vteřin pohledem na hrudník, poslechem a vnímáním, zda postižený dýchá normálně. Další postup závisí na výsledku reakce postiženého a přítomnosti dýchání.

• Postižený je v bezvědomí a nedýchá nebo nedýchá normálně. Volejte na číslo 155 a zahajte resuscitaci dle instrukcí operátora/ky zdravotnické záchranné služby. I když těžce podchlazený člověk nejeví známky života a je pravděpodobné, že na místě leží již delší dobu, má vždy smysl zahájit oživování podle rad operátora na tísňové lince 155. Obzvlášť u podchlazených pacientů se zástavou oběhu dává resuscitace velmi vysokou naději, že příhodu přežijí bez vážnějších následků. Nízká tělesná teplota způsobuje, že poškození mozku, kterému se nedostává kyslík, postupuje pomaleji. Pokud je jedinou příčinou zástavy oběhu právě podchlazení, podle dlouhodobých zkušeností přežívá při poskytnutí včasné a kvalitní pomoci bez následků až 90 % postižených.
• Postižený je v bezvědomí a dýchá normálně. Volejte na číslo 155. Záklonem hlavy udržujte průchodné dýchací cesty a kontrolujte dýchání. Pokud si nejste jistí, zda postižený dýchá, zahajte resuscitaci. Snažte se zabránit dalšímu působení chladu – např. přikrytím a podložením postiženého. Snažte se s postiženým hýbat co nejméně. Výraznější manipulace může vést ke vznikům srdečních arytmií a zástavě oběhu. Takto těžce podchlazený pacient by zároveň neměl být aktivně ohříván zvnějšku, například horkými obklady a podobně. Do tělesného jádra by se mu mohla vyplavit chladná krev z okrajových částí těla, a způsobit závažné poruchy srdečního rytmu.
• Postižený je při vědomí. U postiženého, který reaguje na vnější podněty, zjistěte, zda reaguje adekvátně, a zda je přítomen svalový třes. V obou případech se snažte postiženého zahřát a izolovat jej od dalšího působení chladu (např. vysvlečením mokrého oblečení, pokud jsme již v teplém prostředí, přikrytím, zabalením do izotermické fólie apod.). V případech, kdy postižený nereaguje adekvátně, ale je při vědomí volejte na číslo 155. K postiženým, kteří reagují normálně, a mají tedy jen lehkou formu podchlazení a nemají jiné další obtíže či úraz, není nutné volat zdravotnickou záchrannou službu. Jestli je k dispozici další zdroj tepla (termofor, chemické balíčky, lahve s teplou vodou) můžete ho přiložit na trup, ale nikdy na holou kůži. U postižených, kteří reagují dobře, můžete podat teplé a sladké nápoje.

Omrzliny

Omrzliny představují lokální postižení kůže a podkožních tkání při působení intenzivního chladu. Ošetřování omrzlin vždy předchází řešení podchlazení, pokud k němu došlo. Omrzliny vznikají nejčastěji na okrajových částech těla. Zpočátku je tkáň chladná, bledá a necitlivá.

Prvním krokem při řešení omrzlin je eliminace chladu a vlhka (suché rukavice, ponožky, vyhledání závětří) a snaha o ohřátí vlastním teplem. Nejteplejší místa na těle jsou podpaží, třísla a trup. Pohyb může rovněž pomoci – s končetinami lze cvičit, s prsty hýbat. Postiženou část ničím netřete, mohlo by dojít k dalšímu poškození kůže. Citlivost by se měla opět dostavit do 10 minut (obvykle tkáň pálí, bolí).

Pokud se tak nestane, je třeba zvolit další postup. Najděte pro postiženého teplý úkryt. Z postižených končetin sejměte předměty, které by mohly působit škrtivě (prstýnky, hodinky, náramky). Postižené části těla lze po dobu 30 min až 1 hodiny koupat v teplé (nikoliv horké!) lázni (37–39 °C, dle pocitů postiženého) ideálně s dezinfekcí. Případné puchýře nepropichujte a jen je pokud možno měkce a sterilně překryjte. Pokud už byla omrzlina ohřátá, neměla by být znovu vystavena chladu!

Při závažných omrzlinách (kůže i po zahřátí zůstává bílá nebo vosková, případně vznikají rozsáhlé puchýře) navštivte lékaře nebo, dle rozsah, volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155.

Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku