Vrozená imunita a imunodeficience

Důležitost imunitního systému si lidé uvědomovali od pradávna, trvalo však velmi dlouho, než byl imunitní systém vymezen ve své struktuře i funkci. Poněkud paradoxně jeho funkci lidé objevili v základních rysech daleko dříve než jeho strukturu. Aniž by znali imunitní systém, využívali naši předkové empiricky vypozorované rezistence jedinců, kteří překonali morové a jiné zničující infekční epidemie, k ošetřování dalších nemocných. Tím, že již znovu neonemocněli, podávali důkazy o existenci imunitní paměti. Na těchto podkladech a dalších pozorováních byly poté v průběhu 19. století formulovány zásady vakcinace. Historicky nejúspěšnější preventivní opatření bylo úspěšně převedeno do praxe, byť stále bez znalosti, jak imunitní systém vypadá. Základní poznatky o složení, vlastnostech a pochodech imunitních reakcí odborníci položili na počátku 20. století, kdy se taktéž vymezily dva základní okruhy v imunitním systému: systém vrozené a získané imunity. V témže století byly zjištěny převratné poznatky, kdy badatelé velmi dobře definovali struktury získané imunity, ač trvalo téměř celé další století, než od objevu fagocytózy, oceněného v roce 1908 Nobelovou cenou za imunologii, došlo k dalším významným objevům v oblasti vrozené imunity.

Šedivá, Anna. Vrozená imunita a imunodeficience. Akademický bulletin, 2011, 2011(2), s. 14-15. ISSN 1210-9525.

Problematikou imunity (=obranyschopnosti) se na portále Šance Dětem zabývá článek od Anny Šedivé s názvem "Často nemocné dítě: jde o poruchu imunity?"