Dítě v nemocnici a právo

Obsah článku:

• Práva hospitalizovaných dětí
• Pobyt s dítětem v nemocnici
• Jak řešit nespokojenost s péčí v nemocnici
• Nemocniční ombudsman - ochránce práv
• Jak zabavit dítě v nemocnici

Práva nemocných jsou všeobecně známým, zdravotnické i laické veřejnosti běžně dostupným etickým kodexem. V současné době jsou i často využívána v klinické praxi. Nemoc dítěte je velmi vážnou problémovou situací, která ovlivňuje samotné okolí, především jeho rodinu. I zde může aplikace práv dětí zmírnit dopady, které se s náročnou životní situací spojenou s nemocí dítěte pojí.

V zemích Evropské unie téma práv pacientů patří k velice aktuálním a politicky důležitým. Vedle základního práva na ochranu zdraví a zdravotní péči je nejčastěji zmiňováno právo na volbu lékaře, na důstojné a ohleduplné zacházení, právo na sebeurčení, včetně práva na spolurozhodování o diagnostických a léčebných postupech, informovaný souhlas a odmítnutí léčby, dále právo na informace včetně přímého přístupu k dokumentaci a právo na nezávislé posouzení případného sporu mezi pacientem a lékařem. Některé země již vypracovaly zvláštní zákon upravující vztah mezi lékařem a pacientem, jiné řeší jednotlivé otázky v dílčích zákonných normách. V ČR se „Práva pacientů" dostávají do povědomí zdravotníků, odborné veřejnosti i pacientů velmi pomalu. Zpočátku byl tento dokument přijímán ze strany lékařů s určitými rozpaky a pacienti nevěděli, že vůbec existuje. Modernizace ošetřovatelského procesu vede k postupnému zkvalitňování péče o nemocného člověka a „Práva pacientů", včetně „Charty práv hospitalizovaných dětí", se tak stala přirozenou součástí zdravotní péče.

(Zdroj: Práva dětského pacienta v ošetřovatelské péči, doc. PaedDr. et Mgr. Eva Zacharová, Ph.D. Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě)

↑ nahoru

Pobyt s dítětem v nemocnici

U dětí mladších šesti let zákon stanoví, že průvodce hospitalizovaného dítěte může být přijat do nemocnice spolu s dítětem, je-li celodenní přítomnost průvodce nutná vzhledem ke zdravotnímu stavu dítěte. Pobyt průvodce se považuje za ústavní ošetřování, je tedy hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Průvodce je podle indikace a možností umístěn buď spolu s dítětem přímo na lůžkovém oddělení, nebo na oddělení dochází z ubytovacího prostoru, který je součástí tohoto zařízení.

O přijetí rodiče jako „průvodce dítěte" v nemocnici rozhoduje lékař v závislosti na aktuálním zdravotním stavu dítěte. Nemusí je jednat vždy pouze o rodiče. Jako průvodce může být přijata třeba i babička nebo jiný příbuzný. V praxi se o přijetí rozhoduje i s ohledem na volnou kapacitu a provozní podmínky. Zákon na toto ale nepamatuje a v úvahu bere pouze zdravotní stav dítěte. Na základě takového rozhodnuti je rodič s dítětem hospitalizován a veškeré náklady na pobyt a stravu hradí zdravotní pojišťovna dítěte. Pokud dospělému pobyt s dítětem v nemocnici není lékařem indikován, nevznikne ani nárok na lůžko ani na vystavení potvrzení o pracovní neschopnosti. Některá zdravotnická zařízení umožňují společnou hospitalizaci nebo alespoň takzvaný denní pobyt rodiče jako samozřejmost. Jiná zařízení společnou hospitalizaci často neumožňují a některá dokonce omezují možnost pobytu rodiče na návštěvní hodiny. Poslední případ je zjevně protiprávní, neboť rodiče jsou zákonní zástupci a nikoliv návštěva. Problematické jsou případy, kdy je sice rodičům umožněno být s dítětem přes den, ale vzhledem k tomu, že pro ně není volné lůžko přes noc, nemají kde přespat, přestože chtějí být s dítětem, které potřebuje jejich podporu často i v noci (kojení, noční buzení a pláč dítěte). Rodič nevydrží stát nebo sedět 24 hodin denně na židli, proto je třeba nějak vyřešit jeho noční pobyt. Personál nemocnic má tendenci takové rodiče vykazovat ven s odůvodněním, že s dítětem přes noc "nemohou" zůstat a spát např. na podlaze. Je však otázkou, zda je takový postup v pořádku z hlediska práv dítěte a rodičů.

Především rodiče mají právo si zvolit zdravotnické zařízení, ve kterém dojde k zákroku, což není sice možné u akutních zákroků, ale u plánovaných operací si mohou zvolit prakticky kteroukoli nemocnici v ČR. Tudíž si mohou i zjistit, kde vyjdou vstříc požadavkům. Nemocnici si lze vybrat například pomocí cenných informací na webu Děti v nemocnici, který provozuje Nadační fond Klíček. I I po hospitalizaci lze požádat o převoz do jiného zařízení, pokud tomu nebrání závažný zdravotní stav dítěte.

↑ nahoru

Jak řešit nespokojenost s péčí v nemocnici

Pokud převoz není možný a dotyční jsou nuceni zůstat v nemocnici, kde neumožňují přítomnost rodičů, přesto to neznamená, že se musí se situací smířit. Právo dítěte a rodičů na bezprostřední nepřetržitý kontakt je zakotveno v Listině základních práv a svobod a rodiče je možné oddělit od dítěte jen na základě rozhodnutí soudu. V praxi však zdravotníci často říkají, že přítomnost rodičů "není možná". Takový přístup je jistě odůvodněný z hlediska objektivních medicínských důvodů (např. závažné infekční onemocnění a nutnost karantény), ale nikoliv z pouhých provozních důvodů. I když rodičům nevznikne nárok na lůžko a stravu jakožto doprovodu dítěte přesto mají právo na to být nepřetržitě s ním. Pokud rodič odmítne odejít, zdravotníci nemají prostředek, jak rodiče přinutit k odchodu, jelikož jde o jeho právo a právo dítěte. Pokud by jej chtěli násilím vyprovodit, pak by podle našeho názoru mohl rodič s úspěchem žalovat nemocnici za zásah do osobnostních a rodičovských práv, a to obzvláště v případě malého kojeného dítěte. V praxi jde tedy o to "kdo s koho" a pokud to rodič nevzdá a nenechá se přesvědčit argumenty zdravotníků o tom, že s dítětem "nemůže" zůstat, pak si rodič dokáže prosadit svou.

Vzhledem k tomu, že právo rodičů na styk s dětmi je ústavně zaručené právo, proto by nemocnice  měla využít veškerých dostupných kapacit k tomu, aby přítomnost rodičů umožnila. V případě odmítnutí hospitalizace např. matky kojeného dítěte je vhodné podat stížnost vedení nemocnice a především zdůraznit, že je nepřijatelné, aby nemocnice, přestože má volné kapacity pro ubytování rodičů hospitalizovaných dětí, odmítla hospitalizovat matku kojeného dítěte s formalistickým odůvodněním, že volná místa jsou určena pro jiné oddělení. Také je třeba zdůraznit, že zákon považuje za kritérium přijetí průvodce zdravotní stav dítěte, nikoliv provozní uspořádání nemocnice.

Dále je vhodné podat stížnost ke zdravotní pojišťovně dítěte s tím, že hospitalizace průvodce dítěte nebyla umožněna, přestože zde byly zdravotní důvody, nízký věk dítěte i skutečnost, že dítě je kojené, a také volná kapacita pro ubytování rodičů, i když na jiném oddělení. Pokud personál vykáže matku, která si vzhledem k neposkytnutí lůžka chtěla lehnout vedle dítěte na podlahu, dalo by se uvažovat i o žalobě na ochranu osobnosti. Patrně by se jednalo o nejefektivnější způsob nápravy přetrvávajícího nežádoucího stavu v některých českých nemocnicích, které bezdůvodně omezují kontakt rodičů s dětmi. V západních zemích je přítomnost rodičů u dítěte chápána jako samozřejmost a rodiče jsou podporováni v tom, aby byli neustále s dítětem. Zatím nám není známo, že by se někteří rodiče bránili touto občanskoprávní žalobou.

(Zdroj: http://ferovanemocnice.cz)

↑ nahoru

Nemocniční ombudsman - ochránce práv

Ve větších nemocnicích vznikla nová funkce pro pomoc v právních záležitostech. Ombudsman poskytuje pomoc pacientům, jejich rodinám a blízkým osobám při řešení situací vzniklých v souvislosti s léčbou a pobytem v nemocnici. Pacient či jakýkoliv návštěvník nemocnice má možnost jej navštívit nebo písemně, elektronicky či telefonicky oslovit. Ombudsman zároveň usiluje o zajištění bezproblémové komunikace mezi pacienty, jejich blízkými a zaměstnanci nemocnice. Usiluje o zvyšování kvality poskytovaných zdravotních služeb a o maximální spokojenost pacientů. Nemocniční ombudsman pomáhá pacientům s vyřizováním podnětů, při potížích v souvislosti s poskytovanou péčí či chováním zaměstnanců. Pomáhá také se získáním informací, které pacienti potřebují. Zprostředkuje komunikaci mezi daným oddělením nemocnice a pacientem nebo jeho rodinou, zjistí pravý stav věci a může zjednat nápravu. Přijímá také pochvaly od pacientů a jejich blízkých. Rámcová procesní pravidla pro vyřizování stížností podávaných fyzickými osobami v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb vyřizuje zákon o zdravotních službách.

(Zdroj: http://www.vfn.cz/pacienti/nemocnicni-ombudsman/)

Jak dítě v nemocnici zabavit:

• Zebry v nemocnici
• Zdravotní klaun
• Předškoláci - pobyt v nemocnici

Doporučená literatura:

• Zákon č. 372/2011 Sb., o dravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách, zejm. § 28, odst. 3, písm. e), bod 1)
• Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (zejm. § 25)
• Haškovcová H. Lékařská etika. Praha: Galén, 2015
• Zacharová E, a kol. Zdravotnická psychologie. Praha: Grada, 2017
• Štěpánová D. Právo na přítomnost jiných osob u pacienta ve zdravotnickém zařízení. Praha: Univerzita Karlova, 2021.
• Míchal J. Práva dítěte při poskytování zdravotních služeb. Brno: Masarykova Univerzita, 2021.
• Niemczyk K. Vnitřní řád zdravotnického zařízení a právo dítěte na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce. Olomouc: Univerzita Palackého, 2022.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně pod pojmy "v nemocnici" a "zdravotní klaun".