Mami, něco mě kouslo!
Pokud bychom měli úrazy a stavy po bodnutí nebo kousnutí hmyzem rozdělit podle jejich závažnosti, mezi nejlehčí by patřila lokální reakce po kousnutí či štípnutí. Lokální reakci představuje bolest po narušení kůže. U některých jedinců může následovat lokální alergická reakce.
Alergická reakce se projevuje jako zarudnutí pokožky v místě vpichu/kousnutí, otok a svědění či pálení. U citlivějších jedinců může dojít k rozsáhlejšímu otoku, šířícímu se do okolí místa vpichu. Neprodleně po bodnutí je vhodné postižené místo chladit studenou vodou, případně ledem či mraženou zeleninou v sáčku, zabalenými do utěrky či ručníku. Nikdy nepřikládáme led/mražené výrobky přímo na ránu, hrozí riziko termického poranění až omrzlin. Ideální je potírat postižené místo gelem určeným na alergické reakce, který zabrání nejen svědění, ale i zvětšování otoku. V místě vpichu se může objevit zánět, zejména v případě, že postižené místo škrábeme – pak se místo může „zapálit“. Nejlépe je tedy postižené místo neškrábat a chladit. Pokud postižený užívá léky na alergii (antihistaminika), lze je po bodnutí či kousnutí podat (nikdy ale bez konzultace s lékařem nepodávejte vaše léky dalším osobám). Hovoříme zde o mírné alergické reakci, neohrožující postiženého na životě. Vždy je důležité sledovat vědomí a dýchání člověka a v případě jakéhokoliv náhlého zhoršení zdravotního stavu je lepší vždy provést konzultaci na tísňové lince 155.
Do České republiky se z jižních části Evropy dostal také druh jedovatého pavouka (Zápřednice jedovatá). Je schopný prokousnout lidskou kůži. Kousnutí způsobuje intenzivní bolest (udává se, že silnější než při bodnutí vosou nebo včelou) a otok, avšak jeho jed pro dospělého člověka nepředstavuje vážnou hrozbu. U dětí je to velmi individuální, záleží na věku i váze dítěte. První pomoc je v tomto případě stejná, jako při bodnutí či kousnutí hmyzem.
Těžká alergická reakce
Odhlédneme-li od lehkých projevů alergie, může nastat i situace, kdy začne člověk po bodnutí hmyzem nápadně rychle otékat, nejen v místě vpichu, ale celkově, zejména v obličeji. Začne se mu špatně dýchat, doslova lidé popisují pocit „knedlíku v krku“. Rizikovou dušnost pozná i laik celkem snadno. Člověku se dýchá tak těžko, že na jeden nádech neřekne ani jednoduchou větu . Doslova ani mluvu „neudýchá“. Taková dušnost může být životu nebezpečná, a je potřeba ji okamžitě řešit.
Vše nastupuje rychle po bodnutí a příznaky se bez pomoci velmi rapidně zhoršují. Hovoříme o vystupňované alergické reakci, takzvané anafylaxi. Anafylaktická reakce je velmi vážný, život ohrožující stav, kdy tělo nadměrně reaguje na styk s alergenem. Pokud se anafylaxe nezačne okamžitě řešit, končí smrtí. Je důležité podotknout, že tento stav nevzniká pouze na podkladě bodnutí či kousnutí hmyzem, ale může vzniknout v reakci na jakýkoliv alergen! Zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 volejte ihned při objevení celkových příznaků.
Lékem první volby v případě anafylaktické reakce je adrenalin. Lidé, kteří již v minulosti měli s nepřiměřenými reakcemi zkušenosti, u sebe zpravidla mívají adrenalinové pero, Epipen. Jedná se o autoinjektor, který obsahuje jednu dávku adrenalinu. Jeho použití je velmi jednoduché a bez předchozí instruktáže ho zvládne i laik . Pouze sejme krytku „pera“ a mírným švihem aplikuje přes oděv, nejlépe do stehna postiženého. Autoinjektor přidrží přibližně deset vteřin v místě vpichu , aby došlo k aplikování celého obsahu pera. V případě, že dojde k bodnutí hmyzem a rychle se rozvíjející reakci, měl by být adrenalin – ať už ve formě Epipenu nebo injekčně – podán co možná nejdříve. Samozřejmostí je co nejrychlejší zavolání tísňové linky 155. V případě že podán není, dochází ke zhoršování příznaků, až k náhlé zástavě oběhu. V takovém případě je potřeba okamžitě zahájit resuscitaci.
Jak správně volat záchrannou službu?
Situace, kdy si člověk zavolá po bodnutí či kousnutí hmyzem zdravotnickou záchrannou službu, je pomyslná špička ledovce. Většinu takových případů lidé řeší sami a odborná zdravotnická péče není nutná. Když už ale k volání na tísňovou linku dojde, je dobré si zopakovat, jak by takový hovor měl vypadat. Pokud se jedná o zdravotní problém, je vždy nejvýhodnější vytočit přímo linku 155, kde se dostanete ihned do rukou zdravotnických pracovníků, hovor se nemusí přepojovat a krom okamžitého vyslání sanitky může být operátor/ka až do příjezdu sanitky s volajícím na telefonu . Poskytuje mu nejen odborné rady, ale také psychickou oporu, což je ve vážných případech velmi důležité. Po vytočení čísla 155 je nejdůležitější jako první nahlásit adresu, tedy místo, kde se nacházíme. Pokud neznáte přímo adresu, dají se použít nejrůznější záchytné body: parky, kostely, obchodní centra, zastávky MHD a v neposlední řadě čísla sloupů veřejného osvětlení. V případě, že jste v terénu, je vůbec nejvýhodnější použít aplikaci Záchranka, která umí odeslat aktuální polohu volajícího na příslušné zdravotnické operační středisko záchranné služby. Funguje po celé republice a navíc i v Rakousku a Maďarsku. Kromě odeslání polohy a spojení umí aplikace na vyžádání operátora/ky zahájit i videohovor. Po perfektním ověření adresy už je nejlepší nechat se vést, odpovídat na otázky operátora/ky a nikdy nezavěšovat jako první. Při volání na zdravotnickou záchrannou službu se není třeba čehokoliv obávat, protože i volající, který s první pomocí nemá žádné zkušenosti, dokáže díky radám zkušených operátorů a operátorek účinně pomoci v jakékoliv situaci.
Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.
Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!
