Alergie na bílkovinu kravského mléka a intolerance laktózy

Obsah článku:

• Co je alergie na kravské mléko
• Projevy alergie
• První kroky
• Léčba alergie na bílkovinu kravského mléka
• Intolerance laktózy
• Původ
• "Lečba" intolerance laktózy

Alergie na bílkovinu kravského mléka patří mezi nejčastější alergie dětského věku, intolerance laktózy se u dětí objevuje nejčastěji přechodně, po prodělání průjmového onemocnění. Jedná se o dva rozdílné problémy, přesto si často lidé rozdíl mezi alergií a intolerancí laktózy neuvědomují, neumějí je odlišit. V čem tedy spočívá alergie na bílkovinu kravského mléka či intolerance laktózy, jak jsou časté, jak se zjistí a jak se léčí?

Co je alergie na kravské mléko

Alergie obecně se popisuje jako přehnaná reakce imunitního systému organismu na běžný podnět. Při alergii na bílkovinu kravského mléka jsou vyvolávajícím podnětem (alergeny) alergické reakce bílkoviny  ̶  albuminy, globuliny a kaseiny. Výzkumy ukazují, že alergie na bílkovinu kravského mléka se vyskytuje zhruba u dvou a půl procenta dětí do tří let věku.

Riziko vzniku alergie u dítěte je vyšší, pokud rodiče nebo sourozenec dítěte trpí nějakou alergií, atopickým ekzémem či astmatem. Dobrou zprávou je, že u většiny dětí alergie na bílkovinu kravského mléka vymizí před dosažením třetího roku věku.

Projevy alergie

Projevy alergie se mohou objevovat na různých tělesných systémech  ̶  na dýchání (sípání, rýma), na trávení (zvracení, výraznější potíže s nadýmáním, průjmovitá stolice s příměsí hlenu nebo krvavých nitek nebo naopak zácpa), na pokožce (kopřivka či vyrážka, otok, atopický ekzém). Některé příznaky se objevují krátce po kontaktu s alergenem (otok, kopřivka, zvracení), jiné naopak až po delší době (atopický ekzém, průjmovitá stolice). Rozpoznání potíží může komplikovat fakt, že kojence obecně často v prvních měsících života může trápit ublinkávání či reflux, kojenecké koliky ̶ všechny tyto potíže vedou k neklidu dítěte, častějšímu pláči.

↑ nahoru

Alergie se může klinicky projevit v řádu dní, ale i týdnů či dokonce jednoho až dvou měsíců od kontaktu s bílkovinami kravského mléka. Nejčastěji se alergie na bílkovinu kravského mléka rozvine u dítěte do tří měsíců od setkání s bílkovinami kravského mléka. Pokud je dítě krmeno déle než tři měsíce standardním kojeneckým mlékem (bez speciální úpravy bílkoviny) a dobře jej toleruje, je jen málo pravděpodobné, že ho alergie na bílkovinu kravského mléka trápí.

První kroky

Trápí-li dítě různé potíže (od kožních až po zažívací), první kroky rodičů by měly vést k pediatrovi, který dítě vyšetří, zhodnotí jeho potíže a doporučí další postup. Pokud existuje podezření na alergii na bílkovinu kravského mléka, zařazuje se u malých dětí takzvaná eliminační dieta a následná expozice alergenu (byl-li průběh reakce velmi silný, eliminační dieta a expozice se nemusejí zkoušet ̶ záleží na zhodnocení potíží dítěte a doporučení lékaře).

Nejprve se na určitou dobu (doporučuje se doba čtyř až osmi týdnů) zcela vyřadí bílkoviny kravského mléka ze stravy dítěte (fáze eliminace). U dětí krmených kojeneckým mlékem se zařadí speciální mléko určené pro děti s touto alergií, u dětí plně kojených je nutná bezmléčná dieta kojící ženy. Následně se po uplynutí této doby opět do stravy dítěte (či kojící ženy) bílkoviny kravského mléka zařadí (fáze expozice).

Pokud v průběhu eliminační fáze potíže vymizely nebo se zmírnily a při opětovném zařazení se potíže opět objeví či výrazně zhorší, alergie je potvrzena. Pokud se ve fázi eliminace potíže nezměnily, nezlepšily, při expozici se výrazně nezhoršily, pak se s největší pravděpodobností o alergii na bílkovinu kravského mléka nejedná.

U kojenců a batolat není možné často alergii zjistit pouhým odběrem krve  ̶  alergie může probíhat i takzvanými non-IgE mechanismy, kdy se netvoří specifické IgE protilátky proti bílkovinám kravského mléka.

↑ nahoru

Léčba alergie na bílkovinu kravského mléka

Léčba alergie na bílkovinu kravského mléka spočívá v úpravě stravy  ̶  vyloučení bílkoviny kravského mléka ze stravy dítěte. A protože některé z bílkovin kravského mléka přecházejí ze stravy kojící ženy do mateřského mléka, je nutná bezmléčná dieta maminky. Kojící žena by tak měla ze své stravy vyřadit všechny potraviny a pokrmy obsahující mléko, mléčné výrobky (a to nejen jogurty, sýry, kefíry a acidofilní mléka, ale i máslo) nebo mléčnou bílkovinu (syrovátku, kasein).

Na první pohled to možná vypadá poměrně jednoduše, nicméně mléko či jeho stopy najdeme často i v potravinách nebo pokrmech, kde bychom jej úplně neočekávali - třeba v některých typech pečiva, v některých uzeninách, hotových potravinách či pokrmech. Je proto nutné se zajímat o složení pokrmů a číst pozorně etikety potravin.

Situaci usnadňuje současná platná evropská legislativa, která upravuje označování potravin. Mimo jiné také ukládá prodejcům potravin, provozovatelům restaurací povinnost uvádět přítomnost alergenů ze speciálního seznamu, který je součástí příslušného legislativního předpisu. Tento seznam neuvádí všechny složky potravy s potenciálem vyvolat alergickou reakci (těch je totiž ohromné množství), najdeme v něm však ty nejčastější alergeny - mimo jiné i kravské mléko.

Bílkoviny pak kojící žena ve stravě může získat z vaječného bílku, libového masa a ryb (lze zvolit i libové uzeniny s vysokým obsahem masa), ideální je zařadit také jáhly, amarant, pohanku, quinou a červenou čočku (zejména je-li již dítě starší a netrápí jej tolik nadýmání). Protože jsou mléko a mléčné výrobky v běžné stravě významným zdrojem vápníku a vitaminu D, je vhodné domluvit se také s lékařem na doplnění vitaminu D a vápníku prostřednictvím tablet a kapek Vigantol.

U kojených dětí je namístě i opatrnost v době zařazování dokrmu standardním kojeneckým mlékem nebo mléčné dětské kaše při zavádění příkrmů. Jak už bylo zmíněno, do mateřského mléka kojící ženy pronikají jen některé z bílkovin kravského mléka, setkání s bílkovinami ve standardním kojeneckém mléce či dětské mléčné kaši tak může vést k rozvoji alergie. I proto je vhodné testovat nejprve jen opravdu malé množství a při případných potížích se poradit s pediatrem.

↑ nahoru

Dítě krmené kojeneckým mlékem se převede na speciální přípravek  ̶  hypoalergenní mléko s vysoce štěpenou syrovátkovou bílkovinou (extenzivně hydrolyzovaný preparát)  ̶  nebo speciální přípravky obsahující směs aminokyselin. U většiny dětí dostačuje obvykle použití hypoalergenního mléka, u zhruba deseti až třiceti procent dětí je nutné nasadit aminokyselinový přípravek. Jak hypoalergenní mléko, tak aminokyselinové přípravky mají specifickou nahořklou chuť, může tak několik dní trvat, než si dítě na tuto chuť přivykne.

Tyto speciální přípravky může předepisovat pediatr, případně specialista-alergolog, dětský gastroenterolog. Při alergii na bílkovinu kravského mléka se rozhodně nedoporučuje dítěti podávat kozí, ovčí, bůvolí mléko nebo sójové „mléko", nedostatečné je i podávání takzvaného HA mléka (hypoantigenního) s částečně naštěpenou syrovátkovou bílkovinou (parciálně hydrolyzovaný preparát). Nijak nepomůže ani tepelná úprava mléka, alergeny kravského mléka teplotě odolají.

Intolerance laktózy

Intolerance nebo také nesnášenlivost laktózy spočívá v neschopnosti organismu rozštěpit a vstřebat laktózu. Nesnášenlivost laktózy dovede člověku komplikovat život, ale nemá závažný negativní vliv na jeho zdraví.

Laktóza (mléčný cukr) se řadí mezi jednoduché sacharidy, je složena z jedné molekuly glukózy a z jedné molekuly galaktózy. Pro její trávení (rozštěpení na glukózu a galaktózu) je potřebný enzym laktáza (β-galaktosidáza), který se tvoří v kartáčkovém lemu tenkého střeva. Pokud je enzymu málo nebo je jeho aktivita snížená, laktóza není správně rozštěpena, nevstřebává se, a jak prochází tenkým střevem, váže na sebe vodu a její průchod tenkým střevem se dále zrychluje.

↑ nahoru

V tlustém střevě pak laktózu fermentují střevní bakterie osidlující náš trávicí trakt (vzniká vodík, metan, laktát a mastné kyseliny s krátkým řetězcem) ̶ výsledkem je časté výrazné nadýmání, bolesti břicha, řidší či průjmovitá stolice (může mít kyselý zápach), objevit se ale může i zácpa nebo nevolnost či bolesti hlavy. Nástup příznaků a potíží i jejich intenzita se mohou výrazně lišit u každého člověka.

Původ

V České republice trápí intolerance laktózy zhruba deset procent populace, ale směrem k jihu Evropy, v Africe i v Asii jsou čísla mnohem vyšší. Laktózová intolerance je jen výjimečně vrozená, nejčastěji vznikne v důsledku geneticky daného poklesu množství enzymu laktázy. V dětství, kdy dítě přijímá mateřské mléko, je tak aktivita laktázy dostatečná, ale později se s věkem postupně snižuje. Intolerance může vzniknout i v důsledku jiných potíží  ̶  když je narušena střevní sliznice, kde se enzym tvoří, například při nespecifických zánětlivých onemocněních střev (Crohnova choroba), při neléčené alergii na bílkovinu kravského mléka (probíhá-li zánět střevní sliznice), při neléčené celiakii, při průjmových onemocněních a jiných.

Po průjmovém onemocnění, při správně dodržované bezlepkové dietě při celiakii a bezmléčné dietě při alergii na bílkovinu kravského mléka se postupně střevní sliznice zotaví (což může trvat delší dobu, zejména u celiakie) a laktáza se může v kartáčkovém lemu tenkého střeva opět tvořit.

↑ nahoru

"Lečba" intolerance laktózy

Zda člověka opravdu trápí laktózová intolerance, nebo je třeba pátrat po jiné příčině jeho potíží, je možné zjistit odběrem krve a stanovením genetické informace (jsou známy genotypy spojené s intolerancí laktózy), dechovými testy (vodíkovým testem nebo detekcí uhlíku) či laktózovým tolerančním testem (podání laktózy a následné měření glykemie).

Podstatou „léčby‟ intolerance laktózy je úprava stravy. Podobně jako u alergie na bílkovinu kravského mléka i zde nám pomůže legislativa  ̶  označování alergenů na obalech potravin a jejich uvádění v restauracích. Díky povinnému značení budeme vědět, kde se s mlékem (a tedy i s laktózou) setkáme. Při laktózové intoleranci ale na rozdíl od alergie není potřeba se mléčných výrobků zcela vzdát. Je nutné také vzít v potaz, že se množství laktózy v jednotlivých mléčných výrobcích liší a i tolerance je individuální.

Někomu vadí hlavně mléko, které je na laktózu velmi bohaté, ale kysané mléčné produkty (jogurty, tvaroh a další) nebo sýry, máslo či šlehačku, kde je laktózy výrazně méně, může konzumovat bez obtíží. Jinému člověku však vadí i malé množství laktózy.

Na trhu je dnes již rozšířena řada speciálních mléčných výrobků označovaných jako „lactose free‟ nebo „low lactose‟ (bez laktózy nebo s nízkým obsahem laktózy)  ̶  mléko, sýry (tvrdé sýry, mozzarella, cottage a jiné), smetana, máslo, jogurty a další. Cenově jsou o trochu dražší než běžné varianty mléčných výrobků, ale rozdíl není nijak dramatický. Pro nejmenší děti jsou zde speciální kojenecká mléka bez laktózy. Některá se využívají při kojeneckých kolikách, jiná pro zotavení po prodělaném průjmovém onemocnění a podle toho mají také speciálně upravené složení.

↑ nahoru

Pomoci může i to, když mléčné produkty nebudeme jíst na lačný žaludek a samotné, vždy je zkombinujeme ještě s jinou potravinou (abychom zpomalili průchod laktózy tenkým střevem). Je lepší tedy sníst sýr a chléb a zeleninu nebo jogurt a ovesné vločky a podobně.

Dostupné jsou také kapky, tablety či kapsle s obsahem aktivního enzymu (laktázy), které se užívají zároveň s konzumací potraviny obsahující laktózu. Pozitivní vliv mají i přípravky s obsahem probiotik a probiotik, a to hlavně po prodělaném průjmovém onemocnění nebo po užívání antibiotik. Některé přípravky však mohou obsahovat stopy laktózy  ̶  vybírejte tedy obezřetně.

Pokud máte dojem, že by vaše dítě mohla opravdu trápit alergie na bílkovinu kravského mléka nebo intolerance laktózy, pak je prvním krokem návštěva pediatra a porada s ním. Pediatr dítě vyšetří, vyslechne si, jaké potíže jej trápí, může případně doporučit návštěvu odborníka - dětského gastroenterologa nebo alergologa.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Kde hledat pomoc

• Portál pro alergiky
• Spolek FÉR potravina
• Spolek Ichtyóza

Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně pod pojmy "kravský" a "mléko".