Příspěvek na živobytí

Autor/ka: Mgr. Jitka Koutová (roz. Vrchotová), DiS.
Datum publikace: 25. 02. 2025
Vždy je nejprve třeba hledat vlastní zdroje a možnosti řešení nepříznivé situace. Pokud selžou nebo nejsou-li žádné k dispozici, nastupuje systém sociálních dávek.

Obsah: 

Dávky pomoci v hmotné nouzi (podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

Hmotná nouze je stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy na úhradu všech osobních potřeb (a bydlení), a ani celkové majetkové poměry jí neumožňují situaci zlepšit.

Než se tedy vypravíte na úřad práce podat žádost o níže uvedené dávky, je třeba, abyste využili všech ostatních možností zvýšit si příjem. Jste-li například nezaměstnaní, je třeba, abyste se nejprve přihlásili do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadě práce (a to i v případě, že již dopředu víte, že nebudete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti).

V systému dávek pomoci v hmotné nouzi jsou tři dávky:

  1. Příspěvek na živobytí (PnŽ, řešen viz níže)
  2. Doplatek na bydlení (DnB, řešen v samostatném článku)
  3. Mimořádná okamžitá pomoc (MOP, řešena v samostatném článku)

Každá z dávek slouží ke konkrétnímu účelu, pro nějž je určena, a při podávání žádosti je tedy třeba dodržovat daná pravidla, případně zohlednit tyto skutečnosti při odůvodňování nároku.

Podmínky pro čerpání dávek upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který vymezuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením stravy, bydlení a mimořádnými událostmi.

Příspěvek na živobytí

Nárok na tento příspěvek má osoba v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí posuzovaných osob.

Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby či rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení. (Přiměřené náklady na bydlení jsou odůvodněné náklady na bydlení, maximálně však do výše třiceti procent, v Praze pětatřiceti procent příjmu osoby či rodiny.)

Výše příspěvku na živobytí

Výše příspěvku na živobytí činí rozdíl mezi částkou živobytí osoby a příjmem osoby.

Částka živobytí činí u nezaopatřeného dítěte částku životního minima (podle zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu), částka může být zvýšena o částku určenou na dietní stravování, viz dále

  • od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem  4 040 Kč měsíčně,
  • od 15 do 26 let věku 3 490 Kč měsíčně,
  • od 6 do 15 let věku 3 050 Kč měsíčně,
  • od 0 do 6 let věku 2 480 Kč měsíčně.

U dospělých je to zpravidla částka existenčního minima, tedy 3 130 Kč měsíčně, situace je však posuzována s ohledem na další skutečnosti. Orgán pomoci v hmotné nouzi posuzuje především:

  • příjem osoby v rozhodném období (při prvním přiznání dávky je třeba doložit příjem za předchozí tři měsíce, pokračuje-li se v čerpání dávky, dokladuje se následně vždy příjem za každý další měsíc),
  • náklady na bydlení,
  • zda si osoba může zvýšit příjem vlastním přičiněním (například pronájmem nemovitosti, pokud žadatel nějakou vlastní, prodejem cenných předmětů a podobně),
  • zda je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a jakým způsobem ukončila svůj poslední pracovní poměr (výpověď, dohoda, rozvázání pracovního poměru pro hrubé porušení kázně a podobně).

Posuzují se i další skutečnosti, například zda žadatel o dávku nedluží na výživném pro nezletilé dítě, zda má osoba nějaké závažné zdravotní postižení, zda její zdravotní stav umožňuje, aby pracovala, je-li nezaměstnaná a tak dál.

Formuláře k příspěvku na živobytí jsou k dispozici zde.

Příspěvek na dietu (podle vyhlášky č. 389/2011 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi

Je-li příspěvek na živobytí přiznán, lze požádat o zvýšení částky živobytí z důvodu dietního stravování (dietu musí potvrdit lékař). Jedná se o tyto částky [v roce 2025]:

a) u diety nízkobílkovinné o 1 511 Kč,
b) u diety při dialýze o 1 095 Kč,
c) u diety nízkocholesterolové při hypercholesterolemii nebo hyperlipoproteinemii o 1 150 Kč,
d) u diety diabetické o 1 238 Kč,
e) u diety při onemocnění fenylketonurií o 2 431 Kč,
f) u diety při onemocnění celiakií o 3 066 Kč,
g) u diety při osteoporóze, pokud celotělová kostní densita poklesla o více než o 25 %, tj. T-skóre je horší než -2,5 o 1 194 Kč,
h) u diety při laktózové intoleranci o 1 172 Kč,
i) u diety v těhotenství a při kojení do1roku věku dítěte o 1 205 Kč.

Pokud zdravotní stav osoby vyžaduje více typů dietního stravování, zvyšuje se částka živobytí osoby pouze jednou, a to o částku odpovídající té z diet, která je nejvyšší.

Příspěvek na dietní stravování popsaný výše je součástí dávek pomoci v hmotné nouzi. Nevznikne-li nárok na příspěvek na živobytí, není bohužel možné ani čerpání příspěvků na dietu.

Formulář o dietním stravování je k dispozici zde.

Pozor! Nezapomeňte, že je třeba vždy vyplnit nejen žádost o konkrétní příspěvek, ale přiložit i vyplněné formuláře s přehledem příjmů žadatele a společně posuzovaných osob.

Všechny výše uvedené údaje týkající se příspěvku na živobytí a příspěvku na dietu považujte za orientační. Výpočet dávek je poměrně složitý a ani pracovnice úřadu práce vám dávku nespočítá „od stolu“. Informace v tomto textu jsou obecné a slouží proto, abyste věděli, o jaké dávky můžete žádat. Chcete-li s jistotou vědět, zda na dávku máte nárok či nikoli, podejte si písemnou žádost (na předepsaném formuláři, který si můžete stáhnout přímo na webu – odkaz na formuláře najdete pod tímto rámečkem). Jen tak budete mít jistotu.

Neuspějete-li se svou žádostí, seznamte se s odůvodněním zamítavého rozhodnutí (najdete je v rozhodnutí zasílaném úřadem práce) a využijte opravné prostředky (například odvolání). Nebudete-li si vědět rady, využijte služeb některé z poraden, kontakty viz dále.

Kde hledat pomoc?

Další informace:

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Autor/ka

Vystudovala sociální práci na Vyšší odborné škole pedagogické a sociální v Praze 6 a obor andragogika a vzdělávání dospělých na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. Pracuje jako vedoucí poradny NRZP ČR, kde poskytuje mimo jiné odborné sociální a sociálně-právní poradenství. Její specializací je problematika osob se sluchovým postižením, je tlumočnicí znakového jazyka.

Odborná knihovna:
Články: