Doplatek na bydlení

Autor/ka: Mgr. Jitka Koutová (roz. Vrchotová), DiS.
Datum publikace: 25. 02. 2025
Vždy je nejprve třeba hledat vlastní zdroje a možnosti řešení nepříznivé situace. Pokud selžou nebo nejsou-li žádné k dispozici, nastupuje systém sociálních dávek.

Obsah:

Dávky pomoci v hmotné nouzi (podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

Hmotná nouze je stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy na úhradu všech osobních potřeb (a bydlení), a ani celkové majetkové poměry jí neumožňují situaci zlepšit.

Než se tedy vypravíte na úřad práce podat žádost o níže uvedené dávky, je třeba, abyste využili všech ostatních možností zvýšit si příjem. Jste-li například nezaměstnaní, je třeba, abyste se nejprve přihlásili do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadě práce (a to i v případě, že již dopředu víte, že nebudete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti).

V systému dávek pomoci v hmotné nouzi jsou tři dávky:

  1. Příspěvek na živobytí (PnŽ, řešen v samostatném článku)
  2. Doplatek na bydlení (DnB, řešen viz níže)
  3. Mimořádná okamžitá pomoc (MOP, řešen v samostatném článku)

Každá z dávek slouží ke konkrétnímu účelu, pro nějž je určena, a při podávání žádosti je tedy třeba dodržovat daná pravidla, případně zohlednit tyto skutečnosti při odůvodňování nároku.

Podmínky pro čerpání dávek upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, který vymezuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením stravy, bydlení a mimořádnými událostmi.

Doplatek na bydlení

Doplatek na bydlení náleží žadateli v případě, že jeho příjem navýšený o příspěvek na bydlení nestačí na úhradu nákladů na bydlení. Nárok na doplatek na bydlení vzniká také v případě, že na příspěvek na bydlení není nárok (například proto, že žadatel nemá trvalé bydliště v bytě, ve kterém bydlí) a žadatel má pro úhradu nákladů na bydlení nedostačující příjem. Doplatek na bydlení je další dávkou ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi.

Nárok na doplatek na bydlení může vzniknout i v případě, že příjem žadatele sice překračuje částku živobytí (a nevzniká tedy nárok na příspěvek na živobytí), ale přesto je tak nízký, že nestačí na úhradu všech poplatků spojených s bydlením (nájem, poplatky za elektřinu, plyn, vodu…).

Podmínky nároku:

  • vlastnictví nebo nájemní smlouva k bytu (nebo jiný právní titul, který opravňuje k užívání daného bydlení),
  • příjem žadatele nedostačuje na úhradu nákladů na bydlení,
  • příjem žadatele opravňuje k přiznání příspěvku na živobytí; pokud příspěvek na živobytí přesahuje, nesmí to být více než 1,3krát,
  • užívá-li žadatel o dávku „nepřiměřeně drahé“ bydlení, je povinen pokusit se tuto situaci řešit a najít si lacinější bydlení, úřad práce zkoumá v této souvislosti například to, zda požádal na obci o přidělení/výměnu bytu a podobně,
  • žadatel o dávku může za účelem bydlení užívat i jiný než obytný prostor, a to za předpokladu, že uvedený prostor splňuje standardy kvality bydlení (viz dále),
  • příspěvek mohou získat i osoby ubytované v domově pro seniory, domově pro osoby se zdravotním postižením, domově se zvláštním režimem, chráněném bydlení, domě na půl cesty, terapeutické komunitě nebo v azylovém domě.

Standardy kvality bydlení (podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi)

Jiný než obytný prostor nebo stavba pro individuální či rodinnou rekreaci musí mít pro účely poskytnutí doplatku na bydlení:

  • povahu samostatně vymezeného, uzamykatelného prostoru s minimálně jednou pobytovou místností, který svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje podmínky pro to, aby se v něm zdržovaly a bydlely osoby,
  • neomezený přístup k pitné vodě,
  • záchod.

Zákon v tomto ustanovení reaguje na situace, kdy žadatel obývá například chatu v zahrádkářské kolonii. Chata musí splňovat výše uvedená kritéria a navíc orgán pomoci v hmotné nouzi se může obrátit na obecný stavební úřad a požádat o kontrolu vhodnosti tohoto bydlení.

Co může být z příspěvku uhrazeno?

  • nájemné, popřípadě obdobné náklady spojené s vlastnickou nebo družstevní formou bydlení nebo obdobné náklady při užívání bytu v jiné než nájemní, družstevní nebo vlastnické formě bydlení,
  • pravidelné úhrady za služby spojené s užíváním bytu – vytápění, teplá a studená voda, úklid společných prostor v domě, poplatky za výtah, odvádění odpadních vod kanalizacemi, osvětlení společných prostor v domě, odvoz komunálního odpadu, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, případně další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením,
  •  úhrada prokazatelně nezbytné spotřeby energií – elektrika, plyn, paliva (uhlí, dřevo na topení a podobně).

Výše doplatku na bydlení

Výši doplatku na bydlení zjistíme, když odečteme od (odůvodněných – skutečných) nákladů na bydlení doplatek na bydlení (a to i v případě, že na něj nevzniká nárok) a příjmy žadatele (včetně dávek, například příspěvku na živobytí).

Hodnotí se vždy příjem za měsíc bezprostředně předcházející měsíci, ve kterém je nárok na dávku posuzován (například když podáváte žádost v dubnu, je pro nárok posuzován váš příjem v měsíci březnu).

Při prvotním podání žádosti se posuzuje příjem za předchozí tři měsíce (tedy například v květnu budete dokladovat příjem za únor, březen a duben) a poté každý další měsíc dokladujete příjem za jeden předchozí měsíc (v červnu příjem za květen, v červenci příjem za červen a podobně).

Posuzován bude samozřejmě i příjem dalších osob, které s vámi žijí ve společné domácnosti (takzvané společně posuzované osoby).

Formuláře k doplatku na bydlení jsou k dispozici zde.

Pozor! Nezapomeňte, že je třeba vždy vyplnit nejen žádost o konkrétní příspěvek, ale přiložit i vyplněné formuláře s přehledem příjmů žadatele a společně posuzovaných osob.

Všechny výše uvedené údaje týkající se dávek pomoci v hmotné nouzi považujte za orientační. Výpočet dávek je poměrně složitý a ani pracovnice úřadu práce vám dávku nespočítá „od stolu“. Informace v tomto textu jsou obecné a slouží proto, abyste věděli, o jaké dávky můžete žádat. Chcete-li s jistotou vědět, zda na dávku máte nárok či nikoli, podejte si písemnou žádost (na předepsaném formuláři, který si můžete stáhnout přímo na webu – odkaz na formuláře najdete pod tímto rámečkem). Jen tak budete mít jistotu.

Neuspějete-li se svou žádostí, seznamte se s odůvodněním zamítavého rozhodnutí (najdete je v rozhodnutí zasílaném úřadem práce) a využijte opravné prostředky (například odvolání). Nebudete-li si vědět rady, využijte služeb některé z poraden, kontakty viz dále.

Kde hledat pomoc?

Další informace:

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Autor/ka

Vystudovala sociální práci na Vyšší odborné škole pedagogické a sociální v Praze 6 a obor andragogika a vzdělávání dospělých na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. Pracuje jako vedoucí poradny NRZP ČR, kde poskytuje mimo jiné odborné sociální a sociálně-právní poradenství. Její specializací je problematika osob se sluchovým postižením, je tlumočnicí znakového jazyka.

Odborná knihovna:
Články: