Nemoci zažívacích cest - obecně

Ve srovnání s dospělou populací se chronické poruchy trávicích cest vyskytují méně často.

Žaludeční či dvanáctníkové vředy jsou u dětí zcela mimořádné. Vrozené vady trávicích cest (jejich neprůchodnosti) musí být řešeny okamžitě. Postižené je navíc nutné kontrolovat v následujících několika letech i poté, co je stav vyřešen.

Přední místo mezi chronickými nemocemi zažívacích cest zaujímají poruchy trávení a vstřebávání základních živin. Obecně jsou nazývány malabsorpcemi. První projevy se objevují již v časném vývojovém období. Postihují i novorozence a malé kojence. Řada z nich má charakter potravinových alergií. U malých kojenců to může být alergie na kravské mléko. Ale nejednou jde i o nesnášenlivost (intoleranci) některých cukrů.

Společným příznakem jsou průjmy a neprospívání. Diagnostika není v současné době problematická, i když ji nelze provádět v ambulantních zařízeních. Bohužel mají celoživotní trvání. Léčba spočívá ve vyřazení škodlivé součásti stravy z jídelníčku, případně i v protialergické terapii.

Pomineme-li alergii na kravské mléko (jejíž klinické projevy se postupně zeslabují) či intoleranci cukrů (ty jsou vzácnější), klasickým typem poruch trávení a vstřebávání živin je celiakie (nebo také coeliakie). Její příčina je známá řadu let. Jde o alergii na gliadin, který je součástí lepku v mouce. První projevy se dostavují po zavedení moučné stravy do systému výživy. To znamená v prvním roce života. Projevuje se mohutnými průjmy s velkým obsahem tuků ve stolici. Následkem je pak chudokrevnost a neprospívání. Diagnostika se dnes opírá o vyšetření krve na přítomnost protilátek proti gliadinu. Dále jde pak o zjištění slizničních změn ve střevní soustavě.

Vyšetření v podstatě spočívá v jednoduché metodě. Při ní se získává vzoreček pomocí nasátí sliznice z tenkého střeva a následného mikroskopického vyšetření. Nejde tedy o operační výkon. Je však nutné provádět vyšetření ve specializovaném zařízení zaměřeném na onemocnění zažívacích cest.

Podpora dítěte trpícího nemocí zažívacích cest

Z podstaty onemocnění vyplývá, že léčba je celoživotní. Na první pohled je snadná a spočívá ve vynechání lepku ze stravy. Dítě bohužel smí pouze bezlepkovou stravu. A to se samozřejmě týká i klasického chleba a pečiva. Zcela bez problémů však může konzumovat luštěniny, rýži, brambory a pochopitelně maso a ovoce (před lety se používaly zejména banány).

Zatímco dříve (v druhé polovině minulého století) bylo nutno pečivo připravovat v domácích podmínkách ze sójové mouky, dnes jsou bezlepkové potraviny k dispozici již v obchodních řetězcích. Nabídka ale ještě nezahrnuje všechny druhy pečiva (chybí například často dorty, koláčky atd.). Kromě toho jsou bezlepkové potraviny distribuovány pouze do větších potravinových řetězců.

Velkým problémem jsou jídelny v mateřských a školních zařízeních. Z těchto důvodů mají možnost výběru bezlepkového stravování spíše pacienti z větších měst než ti, kteří žijí ve vesnickém prostředí. Je pochopitelné, že v hustěji obydlených oblastech je počet nemocných vyšší. Což ovšem nic nemění na tom, že vše nakonec závisí na ochotě pracovníků jídelen a školních stravovacích zařízení.

↑ nahoru

Specifika komunikace s dětmi trpícími nemocemi zažívacích cest

Mezi časté příznaky celiakie patří opakování klinických projevů. Jde o takzvané krize. Při nich bývá dítě nápadně smutné, uzavřené do sebe a obtížně komunikuje s okolím. Jde většinou o krátkou a přechodnou situaci. Kromě toho se objevují v mladším věkovém období.

V akutní fázi onemocnění jsou klinické příznaky zvlášť intenzivní a vyžadují kromě bezlepkové stravy i další dietní opatření, včetně protiprůjmové léčby a zavodnění organismu po ztrátě tekutin. Ztráty vody bývají totiž značné. Společně se stolicí se, kromě velkého obsahu vody, ztrácí i množství tuků. Stolice je nápadně mastná.

Tělesná zdatnost se odvozuje od maximální spotřeby kyslíku při nejvyšší možné tělesné zátěži. Ta však není v bezpříznakové fázi výrazně omezena. Samozřejmě že pro děti prodělávající krizi toto tvrzení neplatí. Avšak obavy z přetížení jsou zbytečné. Dítě musíme nechat dělat to, na co samo stačí a co dělat chce. Nelze je nutit do činností podle představ a přání rodičů. Totéž ovšem platí pro všechny chronické pacienty.

Odborná podpora pro rodiče

Péče o děti s onemocněním zažívacích cest je zejména v rukou praktického pediatra. Ovšem ve spolupráci s odbornou gastroenterologickou ambulancí, která však bývá pouze na okresní či krajské úrovni.

Role pediatra spočívá ve sledování možných komplikací a následků poruch vstřebávání základních živin. Jde zejména o chudokrevnost (nedostatek železa, minerálů a posléze vitamínů rozpustných v tucích). Týká se to vitamínů A, D, E, K, z nichž významné jsou v dětském věku zejména první dva. Základním problémem v léčbě a prevenci následků je příprava bezlepkové stravy.

Zdravotní péče a prostředky zdravotnické techniky

Vyšetřovací postupy při malabsorpčním syndromu (tedy při celikakii) nejsou z technického hlediska příliš náročné. Vyšetření, které spočívá v rozlišení od jiných podobných problémů, musí vyloučit kromě nesnášenlivosti mléka a cukrů i další potravinovou alergii (nejčastěji jde o vejce, ryby, a zejména pak oříšky).

V klinických příznacích dominují v potravinové alergii především ekzémy. Objevují se již v kojeneckém věku a na rozdíl od celiakie se neobjevují po prvních porcích moučného jídla. Základní vyšetření spočívá ve stanovení protilátek proti vyvolávajícím alergenům. V případě celiakie je dále nutné podstoupit i vyšetřením mikroskopické struktury sliznice.

Volný čas dětí s poruchami zažívacích cest

Tělesná zdatnost závisející na maximální spotřebě kyslíku při maximální fyzické zátěži není při poruchách vstřebávání živin v zažívacím systému výrazně ovlivněna. Je totiž závislá na transportní kapacitě pro kyslík, to znamená na součinnosti plic, oběhového systému a krve.

Při celiakální krizi jde o přechodné oslabení organismu jako následku ztrát bílkovin, cukrů, tuků, tekutin a solí. Uvedené změny se však při zachování adekvátní výživy rychle upravují. Není proto důvod omezit tělesné aktivity zahrnující i sportovní činnost. Intenzitu zátěže si ale musí dítě regulovat samo a ne plnit přání a zájmy rodičů.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Tipy na související literaturu a další zdroje informací

Zaujalo vás toto téma? Máme pro vás tipy na další zdroje zajímavých informací z naší elektronické Odborné knihovny. Kromě knižních titulů vám nabízíme související výzkumy, legislativní dokumenty nebo audio- a videozáznamy z českých rádií a televizí. Jednoduše klikněte na knížku nebo záznam, který vás zaujal, a v Odborné knihovně se dozvíte více.

Audiozáznamy

• Celiakie: Jak jí poznat? - MUDr. Jiří Janků. Radio, ČRo Sever - Pohodové odpoledne, 2013.
• Celiakie - MUDr. Milan Lukáš. Radio, ČRo 2 Praha - Rodinný lékař, 2010.
• Alergiků a astmatiků přibývá, i mezi dětmi - MUDr. Václav Špičák. Radio, ČRo 2 Praha - Nové časy, 2008.
• Celiakie - MUDr. Eva Karásková. Radio, ČRo Olomouc - Apatyka, 2007.
• Rozhlasová apatyka - Celiakie - ing. Iva Bušinová. Radio, ČRo Pardubice - Máme hosty, 2006.

Videozáznamy

• Potravinové alergie se letos ještě více prodraží. TV, Česká televize - Události, 2012.
• Vzácné nemoci / Vzácní ale silní. TV, Česká televize - 168 hodin, 2012.
• Nemoci zažívacího ústrojí. TV, Česká televize - Tep 24, 2011.
• Tlusté a tenké střevo u dětí - RNDr. Dana Nováková. TV, Česká televize - Sama doma, 2012.
• Celiakie. TV, Česká televize - Černé ovce, 2009.
• Den celiakie - ing. Iva Bušinová + Mgr. Libuše Kalvodová. TV, Česká televize - Sama doma, 2009.
• Celiakie - prof. Jiří Nevoral. TV, Česká televize - Sama doma, 2008.

Další doporučené internetové zdroje

Vzhledem k tomu, že péče o postižené jedince spočívá v přísné dietě, je dobré upozornit na možnost kontaktů s institucemi, které se touto problematikou zabývají. Jde například o Společnost pro bezlepkovou stravu, s. r. o., na www.celiakie.cz nebo Společnost Forsapi na www.vyzivadeti.cz.