HHC a další kanabinoidy

Obsah článku

• Co je HHC?
• Účinky kanabinoidů popsané tuzemskými lékaři akutní medicíny
• Nežádoucí psychické a neurologické účinky konzumace kanabinoidů
• Další systémové nežádoucí účinky konzumace kanabinoidů
• Může vést konzumace syntetických kanabinoidů k úmrtí?
• Užívání kanabinoidů v dětství a dospívání
• Léčebné využití

Syntetické kanabinoidy, mezi které patří také hexahydrocannabinol (HHC), jsou heterogenní skupinou látek ovlivňujících endogenní kanabinoidní systém.  Endogenní kanabinoidní systém hraje klíčovou roli v regulaci mnoha fyziologických procesů, jako je nálada, chuť k jídlu, bolest a paměť. Skládá se z kanabinoidních receptorů (CB1 a CB2), endokanabinoidů (přirozeně se vyskytující látky v těle podobné kanabinoidům z konopí) a enzymů, které tyto látky syntetizují a rozkládají. Tento systém pomáhá udržovat homeostázu neboli fyziologickou rovnováhu v těle.

Co je HHC?

HHC je chemicky podobný delta-9-tetrahydrokanabinolu (delta-9-THC), hlavní psychoaktivní látce v konopí, a zdá se, že má do značné míry podobné účinky. HHC může být vyráběn z kanabidiolu (CBD) extrahovaného z marihuany s nízkým obsahem THC (takzvaný hemp). Po roce 2000 začaly být syntetické kanabinoidy v Evropě dostupné jako alternativa k legálním konopným drogám. Byly nabízeny na internetu i v kamenných obchodech, obvykle s označením "není určeno k lidské konzumaci," jako sběratelské předměty, bylinné kadidlo nebo potpourri. V současnosti se preparáty obsahující HHC prodávají ve formě želé, sušenek, bonbonů, gumových medvídků, upravené pro vapování, dále mohou být prodávány již ubalené cigarety (jointy) i různé sušené části technického konopí, které jsou napuštěny HHC a jinými kanabinoidy (květy, palice), ale není zaručena jejich kvalita ani obsah účinné látky. Do těchto produktů mohou být tedy přidány další látky, konzervanty nebo jiné přísady, což zvyšuje riziko nežádoucích účinků. Uživatelé nemají jistotu o obsahu nebo množství látky, kterou přijímají. Při užívání HHC ve formě potraviny může nastat zpoždění mezi konzumací a účinkem, což může vést k vyšší intoxikaci látkou a zvýšení rizika nežádoucích účinků. Kombinace HHC s alkoholem, léky nebo dalšími látkami může být velmi nebezpečná. HHC monitorují velké instituce zabývající se výzkumem závislostí a psychoaktivních látek, nachází se tak na příklad na seznamu včasného varovného systému evropského monitorovacího střediska EMCDDA, kam byl zařazen 21. října 2022. Přestože se vynakládá obrovské úsilí na omezení dostupnosti syntetických kanabinoidů, rekreační užívání stále stoupá. Syntetické kanabinoidy jsou vyhledávané kvůli snadné dostupnosti, nízké ceně, silným psychoaktivním účinkům a praktické nemožnosti detekovat je v rutinních testech na přítomnost drog v moči (Castaneto et al., 2014; Paul et al., 2018). To spustilo debatu a výzkum HHC na mezinárodní úrovni, přesto nemáme o účincích a rizicích této látky v současné době dostatek informací. Spektrum výrobků je široké a výrobky se objevují (nebo před zákazem některých kanabinoidů objevovaly) v kamenných prodejnách s potravinami, v e-shopech, v CBD automatech a kratomatech.

Účinky kanabinoidů popsané tuzemskými lékaři akutní medicíny

Užívání HHC a dalších kanabinoidů se děje zejména pro jejich psychoaktivní účinky, které jsou velmi podobné účinkům THC. Dotyčný může zažívat euforickou, veselou náladu, každodenní problémy se mu v intoxikaci nemusí jevit tak závažné nebo stresující, může také zahánět pocity nudy. Psychoaktivní účinky HHC nejsou tak silné jako u THC při stejné koncentraci látky.

Rizika, která mohou být spojena s užitím či užíváním HHC sledujeme z klinických pozorování. Patří mezi ně vyvolání poruchy vědomí. Tato porucha může být kvantitativní i kvalitativní. U kvantitativních poruch vědomí může docházet ke ztrátám vědomí, kdy u těžších forem nemusí pacient reagovat ani na bolestivé podněty. Ve spojení s dalším rizikem, a sice zvracením, může zapříčinit velmi závažné stavy, kdy uživatel může aspirovat zvratky a následně se zadusit. Poruchy vědomí mohou být spojeny také s pády na zem, při kterých může docházet k různě závažným zraněním. V chladnějších dnech se může zvyšovat riziko podchlazení, když osoba s poruchou vědomí zůstane ležet na zemi. Mezi kvalitativní poruchy vědomí, které mohou provázet užití HHC, počítáme halucinace či psychózy.

Ovšem nejčastějšími nežádoucími účinky užívání HHC jsou: úzkostné stavy, panické ataky, dále pak nevolnost, palpitace, tachykardie, bolesti na hrudi (u jinak zdravých mladých lidí naštěstí bez dalších následků), sucho v ústech, třes, hyperventilace, slabost, hypertenze. Při závažnějších intoxikacích HHC je důležité nejdříve rozpoznat, zda se osoba, která látku užila, může sama posadit nebo postavit. Pokud nereaguje na oslovení nebo je těžké ji přimět ke kontaktu, jedná se o těžkou otravu. Nebezpečná je i situace, kdy intoxikovaná osoba opakovaně zvrací nebo má halucinace. Pro první pomoc platí obecná doporučení jako při poruše vědomí jakéhokoliv původu – hlídat dotyčného, aby nevdechl zvratky či nespadl a vyhnout se tak důsledkům dalších poranění. Není vhodné vyvolávat zvracení. Pokud dotyčný snědl větší množství preparátů, je nutné počítat s tím, že se stav může dále zhoršovat. V každém případě raději včas přivolejte rychlou záchrannou službu.

Nežádoucí psychické a neurologické účinky konzumace kanabinoidů

Obrázek

Konopné látky působí sedativně, anxiolyticky a způsobují poruchy myšlení (Boisselier et al., 2016).  Uživatelé syntetických kanabinoidů uvádějí, že účinky mohou být podobné jako při užívání konopí, přičemž nástup účinků je podobný konopí, ale kratší a intenzivnější (Castellanos, Gralnik, 2016). Studie a hlášení z toxikologických pracovišť a informačních center uvádějí převahu neurologických (37 %), psychiatrických (25,6 %), kardiorespiračních (44,1 %) a gastrointestinálních (13,2 %) účinků s různým stupněm závažnosti. Klinické příznaky obecně terapeuticky reagovaly na běžnou podpůrnou péči, která zahrnovala symptomatická řešení problémů (např. podávání tišících léků, léků na úpravu krevního tlaku apod.). Přímo užívání syntetických kanabinoidů bylo přičítáno i několik úmrtí. Zdá se tedy, že ve srovnání s konopím má expozice syntetickým kanabinoidům závažnější následky (Boisselier et al., 2016).

Kanabinoidy vyvolávají přechodné psychomimetické účinky včetně paranoidních a grandiózních bludů, podezřívavosti a dezorganizace myšlení, změn vnímání, úzkosti a halucinací. U silných dlouhodobých uživatelů může konopí vyvolat depersonalizaci a amotivační syndrom. Důkazy podporují skutečnost, že kanabinoidy mohou způsobovat psychotické poruchy nebo zhoršovat příznaky schizofrenie. Riziko je závislé na dávce a čase, zranitelnost vůči psychóze může zvyšovat několik faktorů, jako je raný věk expozice nebo genetické faktory. Zajímavé je, že kanabinoidy mají pozitivní účinky na tlumení chování podobného psychotickým, úzkostným a depresivním projevům. Zvýšené riziko psychiatrických komplikací při užívání syntetických kanabinoidů může podle výzkumníků souviset s vyšší schopností těchto látek na neuroreceptory, než jak je pozorováno u přírodních kanabinoidů. Tato schopnost může být ještě zvýšena skutečností, že výrobky se syntetickými kanabinoidy neobsahují CBD, které v přírodním konopí působí pro uživatele protektivně. Některé menší epidemiologické studie spojují užívání konopí s depresemi a sebevraždami a objevuje se několik kazuistik týkajících se též syntetických kanabinoidů (Biosselier et al, 2016).

V rámci neurologických nežádoucích účinků kanabinoidy vyvolávají kombinaci stimulačních a depresivních účinků s euforií, hovorností, smíchem, zvýšeným vnímáním vnějších podnětů střídaných ospalostí, závratěmi, snížením psychomotorické aktivity a sedací. Vyskytnout se mohou také další neurologické příznaky, jako je bolest hlavy, parestézie a třes (Boisselier et al., 2016).

Další systémové nežádoucí účinky konzumace kanabinoidů

Nejčastějším účinkem kouření marihuany je zrychlení srdečního tepu (tachykardie), následované snížením krevního tlaku v přibližně 30 % případů. Zvyšuje se tak potřeba kyslíku v srdci, což může způsobit několik závažných kardiálních komplikací, včetně ischemie srdce, koronární trombózy nebo zúžení cév. Po užití syntetických kanabinoidů je nejčastěji hlášenou komplikací zrychlený srdeční tep sinusového typu s celkovou prevalencí přibližně 40 %. Až ve čtvrtině případů současně nastává hypertenze. Byly zaznamenány změny v elektrokardiogramu (EKG), zejména zvýšená část ST spojená s bolestí na hrudi, ale přesná příčina těchto změn zůstává nejasná. I když příčiny kardiálních komplikací způsobených syntetickými kanabinoidy jsou někdy diskutabilní, zrychlení srdečního tepu a hypertenze by měly být považovány za faktory zvyšující riziko kardiovaskulárních komplikací.

Syntetické kanabinoidy mohou zvýšit riziko akutních cévních mozkových příhod. Byly zaznamenány případy, kdy mladí dospělí utrpěli mozkovou mrtvici několik hodin po prvním užití těchto látek.

Jako časté účinky po akutním požití syntetických kanabinoidů jsou hlášeny nevolnost a zvracení. Syndrom kanabinoidní hypereméze (nezastavitelné dávení) při chronickém užívání konopí je definován jako cyklická nevolnost a zvracení, které je možno zmírnit horkou koupelí. Mohou být spojeny s úbytkem hmotnosti.

V některých případech intoxikace syntetických kanabinoidů jsou hlášeny změny zornic, jako je mydriáza (a někdy i myóza). Typické zarudnutí postihující oči a způsobené rozšířením spojivkových cév u konzumentů marihuany je popisováno také u uživatelů syntetických kanabinoidů. Může se také objevit rozmazané vidění a citlivost na světlo.

Může vést konzumace syntetických kanabinoidů k úmrtí?

Obrázek

Do roku 2016 bylo v literatuře zaznamenáno pouze 31 případů úmrtí spojených s užíváním syntetických kanabinoidů, a to v podobě jednotlivých zpráv, které byly pečlivě analyzovány. Tyto smrtelné případy byly buď přímo přičítány syntetickým kanabinoidům buď přímo (například náhlé srdeční arytmie, záchvaty), nebo nepřímo (například podchlazení, sebepoškození) (Boisselier et al., 2016).

Mnoho soudních lékařů při forenzní diagnostice obvykle neprovádí rutinní toxikologické testy na syntetické kanabinoidy, pokud to není vyžadováno lékařskou anamnézou nebo průzkumem místa činu. Nedostatek toxikologického testování může znamenat, že existuje více nepoznaných případů úmrtí souvisejících s užíváním syntetických kanabinoidů, o nichž nemají ani soudní lékaři ani právní orgány žádné informace. Případy smrti spojené se syntetickými kanabinoidy u mladistvých byly často hlášeny pouze na základě klinické anamnézy bez dalších patologických nálezů při pitvě.

Při dlouhodobém užívání kanabinoidů může odnětí těchto látek způsobit rozvoj odvykacích příznaků. Tyto symptomy u sledovaných osob přicházely jednu až dvě hodiny po příchodu neodolatelné touhy užít látku. Mezi nejčastější příznaky, které se objevují na počátku rozvinutí abstinenčního syndromu, patří úzkostnost, střídání nálad, nevolnost a nechutenství. K přetrvávajícím odvykacím symptomům během dalších dnů patří podrážděnost, agitovanost, úzkostné projevy, střídání nálad, nevolnost a zvracení, nechutenství. Potřeba hospitalizace kvůli těmto příznakům činila průměrně osm dní (Macfarlane & Christie, 2015).

Užívání kanabinoidů v dětství a dospívání

Užívání kanabinoidů v dětství a v období dospívání může mít poměrně závažné dopady na psychické zdraví přetrvávající do dospělosti. Výzkumníci tyto dopady rozdělili do čtyř hlavních oblastí: oblast kognitivních funkcí, oblast afektivních poruch, oblast psychotických poruch a oblast rizika vzniku dalších závislostí. Odborná literatura odhaluje, že osoby, které byly vystaveny užívání kanabinoidů v dětství nebo v adolescenci, mají v dospělosti zhoršenou pozornost a koncentraci, zpomalenou a zhoršenou schopnost vytvářet rozhodnutí, větší impulzivitu a zhoršenou pracovní paměť. Dále je popsané riziko zhoršených výsledků v testech celoškálového IQ a slovního IQ, vyskytuje se i riziko výskytu zhoršeného vyhodnocování zrakového vnímání. Mnohé z těchto aspektů jsou reverzibilního charakteru, pokud jedinec v dospělosti nepokračuje v užívání kanabinoidů, ale některé zhoršené funkce přetrvávají dlouhodobě. Raný počátek užívání kanabinoidů je spojen s vyšším rizikem rozvoje afektivních poruch (například depresivní syndrom) a úzkostných poruch. Zároveň výskyt afektivních poruch v adolescenci predikuje užívání kanabinoidů v dospělosti.

Užívání těchto látek v mladém věku je také spojeno s vyšším rizikem výskytu sebevražd. V oblasti psychotických poruch výzkumníci docházejí k závěru, že se kanabinoidy indukovaná psychóza při akutní intoxikaci nevyskytuje příliš často. Ovšem brzký počátek v užívání kanabinoidů zvyšuje riziko rozvoje psychotických poruch v pozdějším věku, kdy je rizikové užívání zejména na denní či skoro denní bázi. Užívání kanabinoidů u osob s psychotickými poruchami je také spojené s horšími léčebnými výsledky a horším přijetím léčby. Užívání kanabinoidů v dětství nebo v adolescenci je asociováno s vyšším rizikem rozvoje závislosti na jiných návykových látkách. Zde ovšem výzkumníci upozorňují, že užívání kanabinoidů může užívání jiných (například nelegálních) látek předcházet v čase kvůli lepší dostupnosti, ale nemusí ho způsobovat samo o sobě (Levine et al., 2017).  

Léčebné využití

Obrázek

Kanabinoidy se přes výše zmíněné negativní účinky způsobené převážně chronickým užíváním využívají při léčbě některých onemocnění, například v prevenci a léčbě nevolnosti a zvracení vyvolaných chemoterapií. Využívá se také při léčbě bolesti pro své potenciální analgetické účinky. Kanabinoidy se využívají také u onemocnění centrálního nervového systému, například Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby či amyotrofické laterální sklerózy. 

V poslední době se objevilo využití syntetických kanabinoidů v medicíně jako antiepileptik. Léčbě epilepsie pomocí konopí je věnována velká pozornost díky zprávám o zlepšení kontroly záchvatů u dětí s těžkou epilepsií. V reakci na to mnoho států legalizovalo konopí pro léčbu epilepsie u dětí i dospělých. Ačkoli několik studií uvádělo účinnost kanabinoidů v prevenci záchvatů, doposud neexistují žádné kontrolované klinické studie účinnosti kombinací kanabidiolu a THC, pouze výzkumem nepodložené zprávy, nelze tedy vyvozovat žádné spolehlivé závěry (Boisselier et al., 2016).

Renáta Habiňáková, Tomáš Jandáč, Elizabeth Nováková

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku