Sebevraždy a internet

Obsah článku

• Varovné signály u dětí a dospívajících
• Vliv internetu
• Sebevražda jako senzace
• Prevence sebevražd
• Zdroje pomoci

Ročně v ČR ukončí život sebevraždou až 1 300 osob, což jsou v průměru tři lidé denně, čímž sebevražda jako příčina úmrtí násobně překonává dopravní nehody. Přesto jde stále o téma tabuizované a stigmatizované, o němž se mnohdy nechceme bavit a když někdo o sebevraždě mluví otevřeně, nevíme, jak reagovat. Přitom sebevraždě mohou předcházet varovné signály, které je potřeba rozpoznat a pracovat s nimi, abychom mohli lépe pomoci těm, kteří je vykazují. V souvislosti se sebevraždami rozlišujeme takzvané rizikové a protektivní faktory. Rizikové jsou charakteristické znaky, které mohou předcházet sebevraždě a zvyšují její pravděpodobnost. Patří mezi ně například duševní onemocnění (zejména deprese, bipolární afektivní porucha a další), tělesné onemocnění, škodlivé užívání alkoholu či drog, rozpad blízkých vztahů, nepříznivé životní situace (ztráta zaměstnání či financí, dluhy, násilí, katastrofické události), diskriminace a nedostatek sociální podpory, pocity osamělosti a izolace, sebevražedné jednání v rodině a předchozí pokus o sebevraždu. Samozřejmě ne vždy vede přítomnost těchto faktorů k sebevražednému chování, a naopak k němu může dojít, i když jimi člověk není zatížen. Nicméně je třeba jim věnovat zvýšenou pozornost. Platí přitom, že čím více rizikových faktorů je přítomno, tím vyšší je riziko sebevraždy. Protektivní (či ochranné) faktory možnost sebevraždy naopak snižují. Patří mezi ně sebedůvěra a posilování schopnosti řešit problémy a konflikty, pevné vztahové vazby v rodině a mezi přáteli, podpora a pocit sounáležitosti, konstruktivní využití volného času nebo včasné vyhledání odborné pomoci, pokud je třeba. U některých nemocí a diagnóz se dlouhodobě vyskytuje vyšší riziko sebevražedného jednání. Mezi takové diagnózy patří například depresivní onemocnění, poruchy příjmu potravy, bipolární afektivní porucha nebo závislosti. Je alarmující, že sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí ve věkové skupině mezi patnácti a čtyřiadvaceti lety.

Varovné signály u dětí a dospívajících

Obrázek

Sebevražda může postihnout kohokoliv, bez ohledu na pohlaví a věk. Nevyhýbá se bohužel ani dětem a dospívajícím. Období dospívání přináší řadu výzev, včetně hledání svého místa ve světě. Pokus o sebevraždu se tak může stát reakcí na subjektivně silně prožívaný nezdar či nepochopení, zejména když selhávají běžné adaptační mechanismy. Projevy plánovaného jednání a varovné signály mohou být jiné než u dospělých. Obvykle je možné si všimnout změn v prožívání, chování a komunikaci. Navenek může dítě a dospívající působit smutně a plačtivě, pasivně až apaticky, podrážděně či úzkostně. Mění se u něj náhle nálada a potýká se s pocity méněcennosti a nízkého sebevědomí. V komunikaci se může objevit projevování velké beznaděje, pocitů samoty a obav z budoucnosti či svého místa ve světě. Kromě explicitního vyjádření svých myšlenek a plánů souvisejících se sebevraždou používají někdy děti a mladí lidé jiné formy: malují obrázky nebo píší básně či příběhy s touto tematikou. Může se objevit zhoršený prospěch ve škole, potíže se spánkem a se soustředěním, samotářství, sebepoškozování a rizikové chování (včetně užívání drog a alkoholu), shromažďování prostředků pro sebevraždu (například léky, ostré předměty), nadměrné zabývání se myšlenkami o smrti a sebevraždě, vyhledávání informací, rozdávání svých předmětů a hraček. Tyto varovné signály je důležité brát vážně a okamžitě jednat. Pokud máte podezření, že vaše dítě nebo někdo z vašeho okolí trpí sebevražednými myšlenkami, je nutné co nejdříve vyhledat odbornou pomoc. Může se jednat o psychiatra, psychologa, terapeuta nebo jiného specialistu na duševní zdraví. Pomáhá mluvit s dítětem o jeho pocitech a situaci a nabídnout mu podporu a pomoc. Někdy může být užitečné zapojení do terapeutického programu nebo podpůrné skupiny, kde může dítě sdílet své pocity s dalšími lidmi, kteří procházejí podobnými problémy. Zároveň je důležité zajistit, aby osoba se sebevražednými myšlenkami neměla přístup k potenciálním prostředkům pro sebevraždu a aby byla v bezpečném prostředí.

Vliv internetu

Internet je snadno dostupný, široce rozšířený a málo regulovaný. To umožňuje lidem všech věkových kategorií volný přístup k informacím o různých tématech a komunikaci s cizími lidmi po celém světě. Internet může mít pozitivní, ale také negativní vliv na psychické zdraví uživatelů. Je proto důležité uvědomit si, že užívání internetu může podporovat sebevražedné chování tím, že nabízí popisy sebevražedných metod a webové stránky podporující sebevražedné jednání, případně sdružuje na sociálních sítích a v chatovacích komunitách ty, kteří se zabývají myšlenkami na smrt. Na těchto stránkách jsou lidem s vážnými psychickými problémy často doporučovány nevhodné rady, což může vést k dalším negativním důsledkům. Na druhou stranu, pokud se internet správně využívá, může být klíčovým zdrojem pomoci lidem se sebevražednými myšlenkami a účinným nástrojem v prevenci sebevražd, zejména pro sociálně izolované a zranitelné osoby, které by jinak mohly být nedostupné a nechtějí či nemohou vyhledat jinou formu pomoci. Tento fakt nazýváme internetový paradox.

Obrázek

Mezi pozorované pozitivní účinky internetu patří možnost rychlého a dostupného využití a šíření informací. V této souvislosti se používání internetu jeví jako velmi účinné v řadě oblastí. Uživatelé jej mohou využít jako prostředek k přístupu k informacím o duševním zdraví, platformu pro vzdělávání, pro zapojení do sociální sítí a nalezení podpory, pro zábavu, nebo při hledání technik podporujících duševní pohodu a prevenci. V současné době existuje řada platforem, sdružující odborníky na duševní zdraví poskytující své služby online, stejně jako aplikace pro podporu duševního zdraví. Také na sociálních sítích lze pozorovat řadu aktivit. Téma duševního zdraví je pro současnou mladou generaci důležité.

Děti a dospívající ohrožení rizikovým chováním (šikana, užívání alkoholu a drog, rizikové sexuální chování, poruchy přijmu potravy) mohou být zvlášť náchylní k sebevražednému chování, a mohou mít prospěch z používání internetu a různých aplikací pro podporu duševního zdraví, kde mohou otevřeně diskutovat o svých pocitech, aniž by byly vystaveny stigmatizaci a tabuizování. Možnost zůstat v anonymitě v konverzační komunitě zvyšuje ochotu svěřit se a diskutovat o myšlenkách a pocitech souvisejících se sebevraždou, duševní bolestí a zranitelností a zároveň snižuje riziko autocenzury. Vzhledem k jedinečnosti této specifické rizikové skupiny se internet může ukázat jako neocenitelný nástroj při oslovování jinak těžko dosažitelných jedinců za účelem podpory duševního zdraví a prevence sebevražedného chování.

Sebevražda jako senzace

Velmi specifickou roli mají média a způsob, jakým o sebevraždách a o duševním zdraví celkově informují. Novináři by se měli vyhýbat popisu metod, romantizování sebevražedného jednání a vyvolávání senzace. Zejména v případě slavných osob to může mít negativní dopady. Tento efekt je popsán I v odborné literatuře, kdy je sledován dopad vysoké míry a způsob informování o sebevraždách médii na nárůst sebevražedného chování (Domaradzki, 2021). Naopak je žádoucí zdůrazňovat význam prevence, včasného zachycení problémů v oblasti duševního zdraví a vhodné odborné pomoci. 

Efektivní preventivní strategie zahrnují prvky zvyšující informovanost a strategie pro zvládání náročných prožitků. Odborníci vymezují konkrétní přístupy často využívané v intervencích prevence sebevražd, mezi něž patří model univerzální, selektivní a indikovaný. Univerzální intervence se zaměřují na obecnou populaci, selektivní intervence na podskupiny s vyšší mírou ohrožení a indikované intervence jsou zaměřeny na vysoce rizikové jedince, kteří již začali s rizikovým chováním. Teoretickým základem pro vývoj účinného preventivního programu založeného na snadné dostupnosti na internetu by byl model, který přijímá koncepční rámec mechanismů na snižování stigmatizace, zvyšování informovanosti a vzdělávání.

Obrázek

Literatura naznačuje, že internetová komunikace může být zdrojem podpory. Jedenáctiměsíční studie ((Westerlund & Wasserman, 2009) ukázala, že členové online diskusí věnovaných tématu sebevraždy poskytovali podporu založenou na společných zkušenostech, sympatiích, přijetí a povzbuzení. V jiné studii byla zkoumána účinnost internetové intervence zaměřené na vysokoškolské studenty ohrožené sebevraždou. Účastníci z dvou univerzit vyplnili online dotazník zjišťující rizikové faktory a depresi. Poté obdrželi osobní hodnocení a měli možnost anonymně konverzovat s klinickým terapeutem online. Studentům, kteří byli klasifikováni jako rizikoví, bylo doporučeno, aby se dostavili k osobnímu vyšetření a léčbě. Z celkového počtu 1162 studentů, kteří se zúčastnili studie, 8 % vyplnilo screeningový dotazník a 981 (84,4 %) bylo považováno za vysoce nebo středně rizikové. Z nich se 190 (19,4 %) dostavilo na osobní vyšetření a 132 (13,5 %) nastoupilo na terapii. Výsledky ukázaly, že studenti, kteří se zapojili do online diskusí s klinickým terapeutem, měli třikrát větší pravděpodobnost, že se dostaví na osobní vyšetření a vstoupí do léčby.

Ačkoli je výzkum prevence sebevražd prostřednictvím internetu stále poměrně omezený, existují slibné příklady intervencí. Využití internetu v prevenci sebevražd má mnoho výhod, avšak teoretické koncepty je třeba vyvíjet pragmaticky. Mnoho lidí považuje vyhledávání lékařských informací na internetu za způsob, jak si uchovat svou důvěrnost a nezávislost. To je zvláště důležité pro mladé lidi, kteří mohou mít obavy z přetížení a stigmatizace v souvislosti s duševním zdravím, a mohou upřednostňovat soběstačnost při hledání pomoci.

Prevence sebevražd

Téma duševních onemocnění a sebevražd je u nás stále stigmatizované. Vzdělávání a průběžná edukace jsou přitom zásadními komponentami prevence sebevražd a je velmi důležité začít s edukací a prevencí již od základních škol. Z výzkumu vyplývá, že mezi profesemi, které pomáhají lidem s duševními problémy, jsou stále rozšířeny různé mýty a nedostatek informací založených na vědeckých důkazech. Stejně je tomu i v oblasti školství. Jako efektivní přístup se ukazuje kombinované vzdělávání žáků i učitelů.

Výzkumy dlouhodobě naznačují možnosti předcházení sebevražednému chování. Ve společnosti zažitý mýtus, že osoba, která se rozhodla spáchat sebevraždu, to udělá bez ohledu na jakoukoliv pomoc, je mylný. Pro takovou osobu je důležité být otevřený a hovořit o svých myšlenkách na sebevraždu nebo projevovat pocity. Ohrožení lidé se mohou cítit přítěží, trpí nedostatkem smyslu života, pocity viny nebo nesnesitelné bolesti. Samozřejmě existuje riziko, že se někdo rozhodne pro sebevraždu, aniž by své plány vyjádřil, ale většina lidí ukazuje alespoň některé varovné signály, zmíněné výše. Pozornost je ovšem důležité věnovat také situaci, kdy se člověk po dlouhé nebo náročné epizodě deprese zdá být náhle šťastný a veselý. Toto období je vysoce rizikové a zlepšení nemusí souviset s vyřešením problémů, nýbrž s pocitem paradoxní úlevy a smíření, protože daný jedinec má v tuto chvíli plán a prostředky na uskutečnění svého záměru.

Obrázek

V České republice byl vytvořen Národní akční plán prevence sebevražd. Kromě toho jsme k úsilí o snížení míry sebevražd zavázáni mezinárodními dokumenty, jako jsou dokumenty OSN Sustainable development goals a WHO Mental health action plan. Dlouhodobě se to bohužel nedaří, a proto je důležité vypracovat národní strategii pro prevenci sebevražd, zaměřit se na oblasti, které vyžadují pozornost, a stanovit konkrétní opatření a strategie pro tvorbu preventivních přístupů.

Je vhodné rozvíjet péči pro lidi, kteří se snaží překonat pokus o sebevraždu a pro jejich blízké, včetně podpůrných skupin a dostupných terapeutických možností. Tyto prvky mohou současně fungovat jako systém záchytné péče pro pozůstalé, protože sebevražda blízkého člověka zvyšuje riziko spáchání sebevraždy I u nich. Užitečné je zapojit více peer konzultantů s vlastní zkušeností se sebevraždou, kteří mohou na základě svých vlastních prožitků pomoci lidem, kteří procházejí procesem zotavování.

Zdroje pomoci

Již delší dobu mluvíme o nedostatečných kapacitách dětských terapeutů, psychologů a zejména psychiatrů, a také proto je internet velmi užitečným pomocníkem při hledání pomoci a podpory. V akutní krizi lze využít linky důvěry nebo on-line chat, případně navštívit některé z krizových center (v Praze a Brně existují centra specializovaná na děti a dospívající). Přehled míst, kde hledat podporu a pomoc, naleznete například na stránkách iPREV v sekci Prevence a duševní zdraví. Ověřené informace, tipy pro zvládání myšlenek na sebevraždu či sebepoškozování a návody, jak lze pomoci, lze najít na stránkách organizace Na rovinu v sekci Pomoc, na stánkách Opatruj.se v sekci Pomoc či na webu sebevrazdy.cz, portálu provozovaného Národním ústavem pro duševní zdraví.

Při prožívání negativních pocitů lze využít pomoc různých aplikací: Nepanikař poskytuje první rychlou psychologickou pomoc zdarma, Kogito pomocí prvků KBT pomáhá zvládat deprese a úzkosti ženám v těhotenství a po porodu. Pokud máte pocit, že se u vás nebo někoho ve vašem okolí rozvíjí deprese, lze se otestovat na stránkách Opatruj.se.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku