Kratom

Obsah článku:

• Bezprostřední rizika při intoxikaci drogou
• Rizika po delším užívání
• Legislativní rámec prodeje
• Prevence zneužívání kratomu a dalších drog v rodině
• Další, pravděpodobně užitečná doporučení
• Co pomáhá při zvládání návykového problému u dítěte?
• Co je pseudoindividuace

Oficiální botanický název příslušné rostliny je Mitragyna speciosa, slovo kratom pochází z thajštiny. Droga má komplikované působení, obsahuje přes čtyřicet alkaloidů a působí na různé mozkové receptory včetně opiátových. Nízké dávky působí budivě. Střední a vyšší dávky tlumí, ale i zde může být zachován budivý efekt. Navíc to, co je pro dospělého relativně nízká dávka, může být pro dítě nebo dospívajícího dávka značně vysoká. Účinky se liší i podle původu a zpracování a jsou nepředvídatelné. Droga může být kontaminována, našly se v ní například syntetické drogy, těžké kovy a mikroorganismy včetně salmonel. V dubnu 2018 onemocnělo v USA po kratomu přes třicet osob salmonelózou.

Bezprostřední rizika při intoxikaci drogou

Americký úřad pro kontrolu jedů obdržel mezi lety 2011 až 2017 kolem 1800 hlášení včetně zpráv o úmrtích. Objevily se mimo jiné tyto příznaky: nevolnost, kožní poruchy, zvracení, zácpa nebo průjem, bolesti svalů, závratě, vzestup krevního tlaku, záchvaty, ospalost a spánek, halucinace, zmatenost, depresivní stavy, útlum dechu a stavy bezvědomí. Riziko podstatně roste při interakci s jinými látkami nebo léky včetně alkoholu, kofeinu, marihuany, antidepresiv i dalších. Toxikologický průkaz drogy v těle zemřelých osob je sice možný, ale běžně se neprovádí. Je proto pravděpodobné, že počet zemřelých po aplikaci kratomu bude vyšší, než jak ho uvádějí statistiky. Zneužívání kratomu v těhotenství představuje riziko pro matku i plod.

Rizika po delším užívání

Obrázek

Zahrnují úzkost, podrážděnost, agresivitu, třesy, nechutenství, psychotické stavy, závislost a tělesné obtíže při odvykacím stavu. Zmiňují se také změny krevního tlaku a tepové frekvence, poškození jater, ledvin, plic a nervových buněk. Podobně jako u jiných drog jsou děti a dospívající vůči kratomu vnímavější a po delším užívání nelze vyloučit trvalé poškození mozku, jako je tomu například u marihuany. Odvykací stav zpravidla život neohrožuje a do značné míry se podobá odvykacímu stavu po opiátech. Bývá ale subjektivně trýznivý a ztěžuje odvykání. Objevuje se při něm široké spektrum příznaků, např. bolesti svalů, křeče v břiše, nevolnost a zvracení, průjem, neostré vidění, zvýšená teplota a záchvaty. Po psychické stránce lze zmínit nespavost, podrážděnost, úzkost a deprese. Odvykací stav začíná během 24 hodin po poslední aplikaci a trvá v závislosti na předchozí délce užívání a dávkách od tří do deseti dnů. Nejedná se o akademický problém, pacienti s těžkými odvykacími stavy se v nemocnici Bohnice skutečně objevují.

Legislativní rámec prodeje

Kratom je v Česku volně dostupný každému včetně dětí a prodává se jako „suvenýr“. Podobně by se mohl zkažený salám se salmonelami prodávat jako „suvenýr z masokombinátu“. Kratom nesplňuje ani nároky kladené na potraviny, natož na psychotropní látky. Ve většině evropských zemí, některých oblastech USA, v Kanadě a Austrálii je kratom zakázán. Prodej kratomu mělo ministerstvo zdravotnictví už dávno znemožnit a nevymlouvat se, že čeká na jakýsi zákon. Legislativní nástroje na to už dnes má. Tvrzení, že by se tak distribuce této drogy přesunula do ilegality, je absurdní. Prodávat nebezpečnou drogu jako suvenýr je podvod a ilegální jednání. Snížení dostupnosti drogy by zvýšilo takzvanou „cenu spojenou s opatřováním“ a tím i spotřebu této drogy u dětí.

Prevence zneužívání kratomu a dalších drog v rodině

Zde zmiňované postupy se používají i při prevenci zneužívání jiných psychoaktivních látek nebo hraní hazardních her.

Postupy, o jejichž efektivitě svědčí výzkum

• Délka času, který rodiče tráví společně s dítětem, je významný ochranný činitel.
• Osvědčila se rozumná pravidla týkající se naprostého zákazu alkoholu, drog a hazardu. Ta je třeba důsledně a pevně prosazovat Případný postih by měl být přiměřený a předem daný, například omezení kapesného, nebo omezení týkající se času stráveného mimo domov. Postih by měl následovat bezprostředně po porušení pravidel.
• Rodiče by své problémy měli řešit efektivně, aniž by do nich vtahovali děti. Účinná je i krátkodobá rodinná terapie.  Za pomoci odborníka mohou např. získat větší odstup od situace s problémovým dítětem a lépe ji zvládnout.
• Rodiče by měli dávat dětem dobrý příklad zdrženlivosti a zdravého způsobu života.
• Rodiče by měli být o návykových látkách informováni, aby mohli korigovat klamavé informace, které se k jejich dětem dostávají.
• Cílená pomoc pro specifické problémy: Může se jednat například o hyperaktivitu s poruchami pozornosti, získávání sociálních a komunikačních dovedností nebo obranu proti šikanování.

Další, pravděpodobně užitečná doporučení

• Pomoci dítěti najít kvalitní zájmy a společnost.
• Naučit dítě odmítat alkohol a drogy, i když je nabízejí starší lidé vůči kterým cítí dítě respekt.
• Dobře spolupracovat s dalšími dospělými v širší rodině i mimo ni.
• Posilování zdravého sebevědomí. Pochvala by měla převažovat nad kritikou dítěte.
• Upevňování životních hodnot. Nejasné životní hodnoty a cíle jsou pro vznik závislosti rizikovým faktorem, naopak duchovní nebo jiné pozitivní hodnoty zdravý způsob života usnadňují.

Co pomáhá při zvládání návykového problému u dítěte?

Obrázek

• Neobviňovat se, ale uvažovat konstruktivně. Místo hledání, kde se v minulosti stala chyba, uvažovat o tom, jak situaci zvládnout. Velký podíl na nepříznivé situaci u nás má v případě kratomu extrémně snadná dostupnost. Za to rodiče nemohou.
• Svěřit se a vyhledat pomoc pro sebe i dítě co nejdříve. Pomáhá o problému hovořit v širší rodině nebo situaci průběžně konzultovat s psychoterapeutem či jiným odborníkem.
• Neusnadňovat návykové chování, ale znesnadňovat ho. To znamená nepomáhat dospívajícímu z nesnází, do kterých se dostal kvůli zneužívání drogy, leda by došlo k podstatné změně chování. Je třeba vyžadovat konkrétní kroky. Rodiče by měli zabezpečit cenné předměty a nenechat se okrádat. Krádež nemusí uskutečnit dítě, ale i jeho známí. Jestliže začalo dítě zneužívat kratom nebo jiné drogy, bývá otázkou času, kdy se začnou ztrácet peníze, šperky a další cenné předměty.
• Nedat se vydírat. Vyhrožování dalším braním drog, útěkem nebo sebevraždou je častý způsob vydírání rodičů. Tato rizika existují. Tím, že rodiče pod jejich tlakem ustupují, riziko nesnižují, ale zvyšují. V případě sebevražedných tendencí je třeba volat linku 155, a ne dítěti ustupovat. Nedat se vydírat ani špatnými známými dítěte, kteří vymáhají peníze, jež jim dítě údajně dluží. Ohlaste celou záležitost na policii a s policií spolupracujte. O úmyslu informovat policii vyděračům neříkejte. Nemůžete mít jistotu, že zaplacením peněz by záležitost skončila. Pravděpodobně by se právě naopak stalo dítě pro překupníky s drogami o to přitažlivější.
• Nedovolit, aby do vašeho bytu chodili problémoví známí dítěte. Takové návštěvy bývají spojeny s rizikem krádeže nebo násilí.
• S dítětem pod vlivem drogy nemá smysl diskutovat. Vážnou debatu odložte na později a dbejte na bezpečnost dítěte i svojí. Vhodnou dobou k vážné debatě bývá doba odvykacích potíží nebo kocovin čili „dojezdů“. V tomto stavu bývá člověk přístupnější návrhům, aby vyhledal léčbu a pomoc. Návrh k léčbě přijme dítě spíš v situaci, kdy má problémy se zákonem nebo v jiných oblastech života.
• Spolupracovat s dalšími lidmi. Rodiče by se měli ve výchově problémového dítěte dokázat domluvit, i když jsou rozvedení nebo mají mezi sebou nevyřešené problémy. Jenom tak nebude dítě uzavírat spojenectví s tím rodičem, který mu právě víc dovolí. To by se obrátilo proti všem. Uvedené platí i pro další příbuzné. Je také vhodné spolupracovat se školou, například náhlé zhoršení chování nebo prospěchu někdy souvisí právě se zneužíváním psychoaktivních látek. Spolupráce mezi rodiči ze sousedství není u nás tak běžná jako například v USA, ale může být užitečná. Je také třeba zmínit i různé formy profesionální pomoci. Vlivem drogy může člověk jednat nesmyslně nebo nebezpečně a ohrozit sebe nebo druhé. V těchto případech je třeba volat lékaře, to jest číslo 155.
  Remote video URL

Co je pseudoindividuace

Pseudoindividuaci (zdánlivé osamostatnění) popsal americký psychoterapeut J. Haley. Drogy zneužívající potomek odmítá názory rodičů a pohrdá jimi. Při tom se ale prohlubuje jeho závislost na rodičích v praktických záležitostech. Ani v dospělosti pak dítě nebývá schopné se uživit, zajistit si bydlení, jednat s úřady a podobně V některých rodinách rodiče obstarávají dospělému dítěti vše potřebné k životu a ono se zajímá pouze o drogy. Vzniká tak umělá a nepřirozená situace, která není ani v zájmu rodiny ani v zájmu dítěte. J. Haley doporučuje začlenit dítě zpět do rodiny za striktních podmínek a trvat na dodržování pravidel, která určí rodiče. S takovým dítětem je třeba trávit podstatně více času. Pro překonání problému má často podstatný význam odpoutání dítěte od nevhodné společnosti. I samotní rodiče problémového dítěte mohou někdy potřebovat psychoterapeutickou pomoc. Usnadní jim to zvládat vlastní, dlouho neřešené problémy.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku