Kdy má mít budoucí prvňáček skutečně odklad

Obsah článku:

• Kdy je vhodná doba na odklad?
• Fyzická zralost
• Psychická zralost
• Sociální zralost
• Právní náležitosti k odkladu
• Nezanedbatelná role pedagogů

V současné době přesto převládá trend dávat dětem odklad školní docházky z důvodů, které nejsou zcela relevantní a rodiče se vlastně jen rozhodnou, že svému dítěti „prodlouží dětství“ nebo jen chtějí počkat, až bude starší, a tedy schopnější zvládnout nároky základní školy. Ve společnosti přetrvává představa, že tímto přístupem vlastně nelze nic pokazit. Odborníci se však shodují na tom, že pokud dítě nenastoupí do školy, když je připravené, zralé a motivované, tak ztrácí zájem o školu a učení. Tento fakt může mít za následek, že nadšení pro školu se za rok znovu nedostaví a u dětí vznikne demotivace a nechuť k učení.

Kdy je vhodná doba na odklad?

Pokud se chceme zaobírat touto otázkou, je nutné si nejprve ozřejmit pojmy jako školní zralost a připravenost. Laická veřejnost se může domnívat, že jde o stejné pojmy. Nicméně každý tento pojem je naplňován jinými, stejně důležitými oblastmi, které se vzájemně doplňují a slouží pro úspěšný vstup do školy.

D. Přinosilová definuje školní zralost jako „Fyzickou a psychickou připravenost dítěte pro školu, která mu umožňuje optimální zapojení do vyučovacího procesu bez nebezpečí, ohrožení fyzického a duševního zdraví při školní zátěži. Je výsledkem biologického procesu zrání nervového systému a celé dosavadní zkušenosti jedince.“ Zjednodušeně řečeno, jde o fyzické a psychické dozrání dítěte pro vstup na základní školu a školní zralost je úzce spojena se zráním centrální nervové soustavy. Do této oblasti můžeme zařadit:

• fyzickou zralost
• psychickou zralost
• sociální a emocionální zralost

Školní připravenost zahrnuje kompetence v oblasti kognitivní, emocionálně - sociální, pracovní a somatické, které dítě nabývá a rozvíjí zejména v mateřské škole učením a sociální zkušeností. Dalo by se říci, že jde o dovednosti, schopnosti a návyky, jichž je třeba k úspěšnému zvládnutí školních nároků. V této souvislosti nesmíme zapomínat ani na vnitřní motivaci ke vstupu do školy. Dítě ví, proč se tam těší a těší se také na výukový proces (čtení, psaní, plnění úkolů). Samozřejmě neznamená, že když se dítě do školy těší, tak je na školu i připravené a zralé a naopak. Obě složky se ve velké míře prolínají, souvisejí spolu a jsou stejně důležité pro úspěšný start ve škole.

↑ nahoru

Nezralost dítěte může být narušena v jedné či více oblastech týkajících se dílčích aspektů školní připravenosti. Mezi hlavní projevy nezralosti patří: nesamostatnost, neobratnost, přecitlivělost a impulzivnost (paličatost a vzdorovitost), nesoustředěnost (přílišná hravost), neklid, až agresivita nebo naopak apatie, izolovanost (dítě nenavazuje kontakt s učitelkou a ani s vrstevníky, případné navázání kontaktu jde jen ztěžka), nápadné odlišnosti v tělesném a zdravotním stavu nebo oslabení smyslových a psychických funkci (nižší úroveň rozumových schopností)

Velmi často se objevuje jako projev nezralosti deficit dílčích funkcí (sluchová a zraková diferenciace, oslabení krátkodobé paměti, pravolevé orientace). Tyto složky v předškolním věku mohou dozráváním centrální nervové soustavy a trénováním časem odeznít a dítěti odklad pomůže. Nicméně na druhé straně mohou být předzvěstí specifických poruch učení, které jsou v našich podmínkách diagnostikovatelné až kolem 8−9 roku dítěte.

Fyzická zralost

Fyzickou zralost a zdravotní stav určuje dětsky lékař, který zhodnotí, zda zdravotní stav odpovídá danému věku dítěte. Orientačně se uvádí, že by dítě v předškolním věku mělo měřit 120 cm a vážit 20 kg. Nicméně je důležité brát v úvahu dědičnost, která do velké míry ovlivňuje celkový vzrůst a váhu dítěte. Rodiče, kteří jsou menšího vzrůstu, mohou očekávat, že ani jejich dítě nemusí splňovat normu 120 cm. Mimo jiné si rodič může díky tzv. Filipínské míře ověřit fyzickou zralost svého dítěte. Dítě musí být schopno dát si pravou ruku přes temeno hlavy a dosáhnout si na levé ucho. Je však třeba upozornit na to, že jde jen o orientační vyšetření, které nám může dát podnět k tomu, aby dítě bylo dále vyšetřeno odborníkem. Dalším znakem školní zralosti je probíhající výměna tzv. mléčného chrupu za chrup trvalý, který by při nástupu do školy měl být přinejmenším z poloviny vyměněný. V tuto dobu by také měla postupně končit osifikace zápěstních kůstek.

Projevem zralosti je i lateralita. U dítěte by mělo být jasné, kterou ruku preferuje při kreslení, a tedy i psaní. Pro čtení a psaní je nutnost koordinace oko - ruka, ale samozřejmě i jiných párových orgánů jako jsou uši a nohy. To znamená, že dítě preferuje stejnou stranu při používání párových orgánů. Při zkřížení laterality může mít dítě problém při čtení a psaní podobných písmen jako je např. b/d, b/p, m/n... Lateralitu může rodič vyzkoušet orientačně. Například může sledovat, do které ruky chytá dítě hračky, nechat ho, ať se podívá do klíčové dírky nebo trychtýře z papíru, postavit před dítě židli a sledovat, kterou nohu zvedne jako první - ta je dominantní. Dále lze vyzkoušet jednoduchý test, kdy dítě posouvá kostku po čáře, přikládá uchu k rádiu atp. Pokud si rodiče nejsou jistí lateralitou dítěte, je vhodné navštívit odborníka.

S lateralitou je úzce spojena i motorika. Dítě by mělo v 6. roce života v rámci hrubé motoriky umět zvládat jízdu na kole, plavání, bruslení nebo lyžování. Samozřejmě záleží na možnostech, které dítě má. Na hrubou motoriku je navázána jemná motorika (navlékání korálků, stavění stavebnice, stříhání, kreslení) Rodiče by si měli všímat, jakým způsobem jejich dítě drží tužku. Úchop by měl být špetkový (přiložení palce, ukazováku a prostředníčku k sobě, jako když přihazujeme špetku soli do polévky) a celkové držení ruky by nemělo být křečovité. S jemnou motorikou je spojena i oromotorika, tedy pohyb mluvidel.

Dalším velmi důležitým faktorem je pohlaví dítěte. U chlapců předškolního věku bývá častější pomalejší sociální vyspělost, jsou biologicky i psychologicky méně vyspělí než dívky a zranitelnější nejrůznějšími vlivy. Chlapci se celkově jeví asi o čtvrt roku pozadu oproti dívkám. Ze statistických údajů dlouhodobě vyplývá, že odklad školní docházky bývá skutečně častěji udělen chlapcům, a to vzhledem k jejich pomalejšímu psychickému vývoji a častěji diagnostikovaným vývojovým poruchám učení. Z toho plyne, že vývoj dívek a chlapců může být rozdílný, především v oblasti sociální a emoční. Při rozhodování o zahájení povinné školní docházky do základní školy mohou být chlapci sice velmi šikovní v konstruktivních hrách, avšak bývají hraví. Může se u nich projevovat emoční nestabilita či problémy s koncentrací a pozorností. Je to dáno tím, že u chlapců probíhá zrání celkově pomaleji, avšak dochází častěji k funkční diferenciaci pravé hemisféry, která zajišťuje mimo jiné vnímání prostoru. Náš školský zákon nicméně toto nezohledňuje, a povinná školní docházka začíná tradičně v šesti letech bez ohledu na pohlaví. Fyzickou zralost dítěte může ovlivnit i vyšší nemocnost či jeho oslabená imunita. Další skupinou dětí, u nichž se zvažuje odložení školní docházky, jsou děti se zdravotním postižením, a to s přihlédnutím k druhu a stupni postižení.

Psychická zralost

Psychická zralost se odráží v mnoha rovinách. H. Žáčková a D. Jucovičová například uvádějí, že jde o rozumovou a mentální vyspělost. Tyto oblasti jsou součástí poznávacích procesů člověka. Jedním z nich je myšlení. Dítě v předškolním věku přechází od objektivního ke konkrétnímu myšlení a vytváření vztahů. Myšlení se stává analyticko - syntetickým. Další částí je smyslové vnímání, a to diferenciace jednotlivých tvarů a zvuků, rozlišování detailů a zrcadlově obrácených tvarů nebo podobně znějících slov.

Úroveň komunikace je znakem psychické zralosti: Dítě by mělo zvládnout formulovat otázku a vyprávět krátký příběh. Je všeobecně známým faktem, že by dítě mělo ovládat 3−5 tisíc slov. V dnešní době je spíše raritou, když dítě umí bezchybně vyslovit všechny hlásky, popřípadě nemá jinou vadu řeči, proto je v tomto případě odklad nutné zvážit. Hlásky p, b, m, f, v, nedělají velké problémy. Pokud ale nejsou v pěti letech tyto hlásky správně vyslovovány, může to signalizovat vážnou poruchu ve vývoji řeči a je nutný logopedický zásah a odklad školní docházky. Samozřejmě je přijatelné, když dítě v tomto věku neumí vyslovovat hlásky r a ř. Příčiny nesprávné výslovnosti mohou být různé, může se jednat například o nezralost v oblasti motoriky mluvidel, nezralost sluchové diferenciace, nedostatečnou jazykovou zkušenost a také nedostatečnou nápravu chyb ze strany dospělých. Ve většině případů se však ke konci předškolního věku výslovnost upravuje.

Dítě by mělo umět říci krátkou básničku, zazpívat písničku. V tomto případě jde i o sledování úrovně paměti. Pokud toto dítě nesplňuje, je nutné řešit, proč tomu tak je. Jestli je příčina v tom, že dítě není dostatečně vedeno k učení básniček a správnému řečovému projevu, nebo je to tím, že dítě není schopno zapamatovat si ani krátký úsek textu. V druhém případě je nutné uvažovat o diagnostice u odborníka a opět o odkladu školní docházky.

↑ nahoru

Všechny výše zmíněné problémy mohou poukazovat na nerovnoměrný nebo opožděný vývoj, a to může být právě důvodem pro odložení školní docházky. Vzhledem k těmto možnostem vývoje mohou tyto aspekty způsobovat poruchy pozornosti, které jsou znakem psychické nezralosti. Porucha pozornosti ovlivňuje nižší schopnost soustředit se, rychlejší únavnost a zvýšenou impulzivitu. Samozřejmě je opět důležitý názor odborníka.

J. Kropáčová do oblasti psychické zralosti zahrnuje rovněž emocionální zralost, a tedy emocionální stabilitu, pracovní zralost (dítě dokončuje započatou aktivitu, dokáže si uložit hračky) a úroveň sebeobsluhy (dítě se umí obléknout, dokáže jíst příborem, srovnat si šaty) D. Přinosilová shrnuje nejčastější důvody, proč by se u dítěte mohlo přistoupit k odkladu takto: věk dítěte; problémy v oblasti řeči, pozornosti a soustředěnosti, pomalé pracovní tempo nebo problémy v grafomotorice a potíže vědomostního rázu.

Sociální zralost

Při nástupu do školy je nutné, aby bylo dítě schopné odloučit se od rodičů, naučit se orientovat v novém prostředí, má schopnost najít si nové kamarády, udržet pozornost během vyučování a spolupracovat se spolužáky. Jen zvládnutí těchto dovedností zaručí dítěti úspěšný nástup do školy.

Mezi jedince, kteří nejsou zralí pro vstup do školy, lze zahrnout děti neklidné, nápadně utlumené či překotné, impulzivní, těžkopádné, neobratné, nesoustředěné, infantilní, závislé, nesamostatné, přecitlivělé, bázlivé až plačtivé, ale také děti výbušné, neschopné se podřídit, vzdorovité, které mají obtíže s navazováním kontaktů s dospělými i ostatními dětmi, děti nekomunikující i děti se sklonem k negativismu v chování či k mutismu. Ten se projevuje především funkční ztrátou řeči, celkovým odmítáním komunikovat, mlčením ze studu, ze strachu či z jiných příčin. Všem dětem, které nejsou zralé pro vstup do školy, je třeba věnovat cílenou pozornost, aby byla objasněna příčina problému a byla jim poskytnuta náležitá pomoc.

Právní náležitosti k odkladu

Podmínky pro odložení školní docházky upravuje § 37 školského zákona č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů o předškolním, základním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Povinností základní školy je informovat zákonného zástupce dítěte při zápisu do prvního ročníku o možnosti odkladu povinné školní docházky.

Není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá-li o to písemně zákonný zástupce dítěte v době zápisu dítěte k povinné školní docházce podle § 36 odst. 4, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení, a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.

Pokud se u žáka v průběhu prvního pololetí školního roku projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky, může ředitel školy se souhlasem zákonného zástupce dodatečně odložit začátek plnění povinné školní docházky na následující školní rok. Přičemž první tři měsíce jsou určeny k adaptaci žáka, neboť se mohou objevit obtíže i u dětí, kteří se v následujícím období vzdělávají bez problémů. Jestliže ředitel školy rozhodne o odložení školní docházky, doporučí zákonnému zástupci dítěte možnost vzdělávání dítěte v přípravné třídě základní školy nebo v posledním ročníku mateřské školy.

↑ nahoru

Žádost o odložení školní docházky je zcela v kompetenci zákonného zástupce dítěte, pedagogicko-psychologická poradna, speciálně pedagogické centrum, pediatr, logoped popř. jiný odborný pracovník mohou pouze poradit a vyjádřit svůj názor. Rozhodnutí rodičů, zda svému dítěti školní docházku odloží či nikoliv, by se nikdy nemělo stát formální záležitostí, jelikož neuváženým přístupem mohou rodiče způsobit svému dítěti značné obtíže v budoucím vzdělávání i následném životě.

Nezanedbatelná role pedagogů

Odklad povinné školní docházky navrhuje i lékař, a to v případě, že je dítě tělesně nezralé, často nemocné, oslabené nebo se zdravotním postižením. Na základě psychické či sociální nezralosti spadá rozhodnutí o odkladu povinné školní docházky do rukou psychologa. V jiných případech může odklad povinné školní docházky potvrdit pedagogicko-psychologická poradna či speciálně pedagogické centrum. O odkladu povinné školní docházky rozhoduje ředitel školy. Dítě, které není zralé pro vstup do školy, mohou pochopitelně jako první rozeznat zejména rodiče, kteří s ním tráví nejvíce času a znají jeho schopnosti i dovednosti.

Velmi důležitým poradcem je v oblasti školní zralosti a připravenosti učitelka v mateřské škole. V dnešní době je role učitelů ve velké míře podhodnocována, a to se odráží i na spolupráci mezi rodičem a školou v zastoupení učitelky. Jen málo rodičů přikládá význam radám pedagogů, což je na škodu. Učitelka vidí rozdíly ve schopnostech dítěte a dokáže je porovnat s dosahovanými výsledky. Často jde o učitelky, kterým prošlo rukama mnoho dětí a umí objektivně posoudit, co je v projevech daného dítěte „normální“. Nemůžeme opomenout ani jejich odbornou způsobilost, kterou získaly nejen léty praxe, ale i během studia na střední či vysoké škole.

I dnes se může stát, že se do školy dostane dítě, které nesplnilo podmínky školní zralosti a připravenosti. Tento se může stát tehdy, kdy si rodič nechce přiznat odlišnost svého potomka a odklad bere jako selhání jeho samého a dítěte, jako „něco, co není normální“. V takovém případě je nesprávné obviňovat dítě z neúspěchu. Taková situace může vést k nechuti a demotivaci a má často za následek neúspěch a neprospěch dítěte v dalším období. Řešením může být individuální přístup k dítěti a spolupráce s rodinou. Dítě by mělo pociťovat, že mu rodič i učitel důvěřuje. Rodiče musí být ovšem důslední a měli by je mít rádi takové, jaké je a projevit dostatek trpělivosti, tolerance a času věnovat se mu. A volný čas a různé hry směřovat k rozvoji fyzické i psychické oblasti. Taktéž je vhodné poskytnout dítěti prostor pro seberealizaci a nepřetěžovat ho. Na co žádný rodič a učitel nesmějí zapomínat, je povzbuzování formou pochvaly.

Samozřejmě zde existuje možnost již zmiňovaného dodatečného odkladu, o kterém rozhoduje ředitel školy v případě, že se u žáka v prvním roce plnění povinné školní docházky projeví nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost k plnění povinné školní docházky (vychází přitom z faktických zkušeností pedagogických pracovníků pracujících s daným dítětem). Řízení o dodatečném odkladu povinné školní docházky se zahajuje nejpozději do konce prvního pololetí školního roku, ve kterém žák začal plnit povinnou školní docházku, a to buď na základě žádosti zákonného zástupce žáka, nebo z moci úřední (v tomto případě je nezbytný souhlas zákonného zástupce žáka). K rozhodování o dodatečném odkladu povinné školní docházky nejsou vyžadována žádná další doporučení, potvrzení apod. (např. od odborného lékaře, školského poradenského zařízení).

Nesmíme zapomínat, že odklad školní docházky by neměl být jen „přečkávacím rokem“, ale učitelé i rodiče by měli společně zapracovat na rozvoji jednotlivých tělesných i duševních funkcí a zlepšení problémových oblastí. A rozhodně není na škodu požádat o pomoc a rady pedagogicko-psychologickou poradnu nebo speciálně pedagogické centrum.

Kde hledat pomoc:

• Pedagogicko-psychologické poradny
• Česká lékařská komora
• Středisko výchovné péče pro děti a mládež
• Asociace speciálních pedagogů
• Národní ústav pro vzdělávání

Přečtěte si:

• Speciálně pedagogické centrum
• Je ze mě prvňáček
• A-Ž půjdeš do školy: Pro holky, co se neztratí
• Příprava na zápis do školy: Bude ze mě prvňáček
• První třídou bez pláče

Zaujalo Vás Téma měsíce a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně pod pojmy "zralost" a "odklad školní docházky".

Zdroje:

• PŘINOSILOVÁ, D.: Vybrané okruhy speciálně pedagogické diagnostiky a její využití v praxi speciální pedagogiky. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004.
• BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Školní zralost: co by mělo umět dítě před vstupem do školy. Brno: Computer Press, 2011.
• KUTÁLKOVÁ, D.: Jak připravit dítě do 1. třídy. 3., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014.
• ŘÍČAN, P., KREJČÍŘOVÁ, D.: Dětská klinická psychologie. Praha: Grada, 2006.
• KROPÁČOVÁ, J.: Budeme mít prvňáčka. Praha: Portál, 2008.
• ŽÁČKOVÁ, H., JUCOVIČOVÁ, D.: Je naše dítě zralé na vstup do školy? Praha: Grada, 2014.
• VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000.
• KUCHARSKÁ, A. 1999. Odklad školní docházky (Pedagogicko-psychologická diagnostika): Ne vždy je dítě zralé pro vstup do školy. [online]. [cit. 2017-02-10]. Dostupné z: https://www.rodina.cz/clanek203.htm
• KROPÁČOVÁ, J. 2013. Chcete, aby se vašemu prvňáčkovi ve škole líbilo? Věnujte mu čas, netlačte ho do výkonu a s nikým ho nesrovnávejte! [online]. [cit. 2016-02-10]. Dostupné z: http://www.evalabusova.cz/rozhovory/j_kopackova.php