- Domů
- Výchova a vývoj dítěte
- Vývoj dítěte v etapách
- Přechod dítěte ze školky do školy
Přechod dítěte ze školky do školy
Autor/ka: Mgr. Ivana Pospíšilová (roz. Horváthová), Ph.D.
Datum publikace: 17. 07. 2017, Aktualizováno: 13. 02. 2024
- Zápis do první třídy - důležitý krok
- Dítěti se mění svět
- Co by mělo dítě umět
- Co je školní zralost
- Co je školní připravenost
- Co všechno může ovlivnit zralost a připravenost dítěte
- Jak dětem usnadnit nástup do první třídy
- Užitečné rady pro rodiče
Vstup do prvního ročníku základní školy je velký krok nejen pro dítě, ale i jeho rodiče a blízké okolí. Toto období je pro dítě zlomové a mělo by s sebou přinášet jen pozitivní prožitek, protože dítě se do školy přirozeně těší. Pokud je zralé a připravené na přechod ze školky do školy, musí se ono i rodiče připravit i na povinnosti, které s sebou změna přináší.
Dítě už si nechodí celý den hrát, ale musí sedět v lavici, poslouchat paní učitelku, plnit mnohem více úkolů, a dokonce si některé nosit domů. A to ze dne na den. Příprava na vstup do první třídy je vázaná na mateřskou školu, základní školu a rodinu.
Zápis do první třídy – důležitý krok
Mateřská škola se snaží všestranně a harmonicky rozvíjet osobnost dítěte, a to nejen jeho kognitivní (poznávací) stránku, ale připravuje dítě i po stránce psychické, aby nedošlo ke zklamání v důsledku malé připravenosti nebe úzkosti z nového prostředí. Děti by si měly odnášet příznivý postoj k učení i ke škole. Mateřská škola by měla kooperovat s rodiči budoucího školáka, a to podáváním informací o vzdělávacích programech a vhodnosti školy pro dítě. Většina základních škol organizuje dny otevřených dveří, kam se mohou rodiče přijít i s dítětem podívat, informovat a seznámit se s novým prostředím.
Přechod je spojený s mnohými akty, kterými dítě připravuje na novou roli. Jedním z takových aktů je samotný zápis. Cílem zápisu je seznámení se s dítětem a zhodnocení jeho vývojové úrovně. Každá škola si volí sama formu zjišťování školní zralosti a připravenosti. Převážně se jedná o povídání a recitaci básniček a písniček. V těchto činnostech se sleduje řečový projev dítěte. Dále by dítě mělo znát své jméno a příjmení, jména rodičů či sourozenců a také adresu. Dostane také nakreslit lidskou postavu, protože kresba vypovídá o jeho vývojové vyspělosti. U dětí je sledovaná při těchto činnostech lateralita (dominance) a správné držení tužky, držení těla či pozornost. Při rozhovoru s budoucím školákem zjišťuje učitelka také znalost barev, základních geometrických tvarů, matematických pojmů.
Dítěti se mění svět
Symbolem nové role se stává nákup školní tašky. Můžeme skutečně říct, že jde o další akt, který je vlastně jakýmsi rituálem. Právě koupí školní tašky se dítě začne mnohem více usazovat do role školáka. Tato role je pro něj něčím novým. Prozatím se realizuje jen ve formě hry. Dítě ve hře předvádí to, co o škole ví z mateřské školy, z televize, z vyprávění a přenáší tyto informace do své fantazie.
Jde do jisté míry o projev tzv. předškolácké naivity. Dítě se těší do školy stejně jako na výlet nebo na hory. Neví sice, co jej tam čeká, ale v rámci převahy emočního hodnocení si budoucí situaci idealizuje. Představa budoucí role školáka je na úrovni hry. Dítě nechápe, že tato životní proměna je trvalá a nevratná. Že to není hra, se kterou může skončit, když ho přestane bavit. Neuvědomuje si, že se začne měnit přístup dospělých, režim dne a zvýší se nároky na jeho úkoly a důraz na jejich plnění. Tato změna se váže nejen na samotné dítě, ale i na jeho okolí.
Související články na portálu Šance Dětem:
Změny se dějí v oblastech:
- Psychické: nové prostředí bez rodičů, uposlechnutí cizí autority, podřízení se příkazům, povinnosti bez zábavy aj.
- Sociální: zapojení do skupiny dětí a spolupráce s nimi, budování pozice a místa ve skupině, začínají se formovat přátelství, dítě se učí řešit konfliktní situace na jiné úrovni, plnění požadavky skupiny aj.
- Fyzické: vydržet sedět 45min. a soustředit se, nosit těžkou tašku na zádech, zvládnout fyzicky náročné činnosti po dlouhou dobu aj.
Pro všechny výše uvedené činnosti jsou důležité kompetence. M. Vágnerová dělí tyto kompetence do dvou skupin: na ty, které jsou závislé na zrání a na ty, na jejichž rozvoji se ve větší míře podílí učení a zkušenost. Děti, které disponují těmito kompetencemi, jsou na školu zralé a připravené. Těm, které nesplňují podmínky školní zralosti a připravenosti, je vhodné doporučit odklad školní docházky.
Související články na portálu Šance Dětem:
Co by mělo dítě umět
Před vstupem na základní školu by si měli rodiče všímat několika oblastí, které jsou důležité pro úspěšné zvládání podmínek ve škole:
- Po dítěti vyžadujeme jasnou a přesnou výslovnost.
- Vedeme dítě k tomu, aby klidně a pozorně naslouchalo předčítání pohádek.
- Vyžadujeme, aby ihned vhodně reagovalo na zadaný úkol a důsledně sledujeme, jak jej vykonává.
- Soustředíme dítě na vykonávanou práci a nedovolíme mu, aby se zabývalo vedlejšími činnostmi.
- Zvykáme je na to, aby denně plnilo drobné úkoly při domácí práci.
- Zvykáme je na to, aby dohrálo započatou hru nebo dokončilo započatou práci.
- Vedeme je k tomu, aby po hře uklidilo hračky, pastelky atd.; po jídle své nádobí a příbory.
- Vedeme je k tomu, aby si při hře či procházce všímalo zvířat a květin a aby se naučilo pozorovat změny kolem sebe.
- Učíme je pozdravit, poprosit, poděkovat.
- Navykneme je, aby ve stejnou hodinu vstávalo, jedlo, chodilo spát.
- Naučíme je vlastní jméno a příjmení a adresu, kde bydlí. Stejně jako jména rodičů a sourozenců.
- Naučíme je samo se obléknout a převléknout do cvičebního úboru a zavázet si tkaničky u bot.
- Učíme je poznávat barvy, kreslit pastelkami, malovat vodovkami, stříhat z papíru.
- Učíme se společně zazpívat písničky, přednést básničky, říkanky.
- Naučíme dítě připravit si jednoduchou svačinu, umýt si před jídlem ruce, zajít si na záchod.
Zvládne-li vaše dítě před nástupem do školy všechny tyto věci, nemusíte mít obavy. Naopak je velký předpoklad, že ho škola zaujme a že bude dychtit po nových poznatcích. V této souvislosti bude také dobré objasnit si základné pojmy jako je školní zralost a připravenost.
Co je školní zralost
Při zralosti můžeme hovořit o fyzické a psychické, sociální a emocionální zralosti. Jde o určitou úroveň rozumové, citové a sociální způsobilosti, která je výsledkem součinnosti zrání centrální nervové soustavy se stimulujícími faktory prostředí a výchovy.
Školní zralost
Dle M. Vágnerové je předpokladem školní zralosti zrání organismu, zvláště centrální nervové soustavy v období nástupu dítěte do školy. Díky tomu se mění reaktivita dítěte, emočně se stabilizuje, je odolné vůči zátěži, kvalitněji koncentruje pozornost, využívá svoje schopnosti a dokáže se adaptovat na školní režim. Důležitá je i lateralizace ruky, rozvoj motorické i senzomotorické koordinace a manuální zručnost. Rozvíjí se rovněž zraková a sluchová vnímání. Dítě se zlepšuje ve vidění nablízko, vizuálně diferencuje (rozlišuje) integruje (spojuje) a jeho oční pohyby jsou koordinované. V oblasti sluchového vnímání je schopné diferenciace, analýzy a syntézy. Činnost obou jeho mozkových hemisfér by měla být koordinovaná, protože řeč je lokalizovaná v levé hemisféře, vnímání hlásek naopak v pravé. Vše závisí na rovnoměrnosti zrání. Pro školní zralost je nutná i přiměřená stimulace dítěte a jeho úroveň rozvoje regulační schopností (vůle a vědomí povinnosti)
Fyzická zralost
Fyzickou, tělesnou zralost a zdravotní stav určuje dětsky lékař. Pediatr zhodnotí, zda zdravotní stav odpovídá danému věku dítěte. Orientačně se uvádí, že by dítě v předškolním věku mělo měřit 120 cm a vážit 20 kg. Nicméně je důležité brát v úvahu dědičnost, která do velké míry ovlivňuje celkový vzrůst a váhu dítěte. Mimo jiné si rodič může díky Filipínské míře ověřit fyzickou zralost svého dítěte. Dítě musí být schopno dát si pravou ruku přes temeno hlavy a dosáhnout si na levé ucho. Je však třeba upozornit na to, že jde jen o orientační vyšetření, které nám může dát podnět k tomu, aby dítě bylo dále vyšetřeno odborníkem.
Dalším znakem školní zralosti je započatá výměna tzv. mléčného chrupu za chrup trvalý, při nástupu do školy měla být již v plném proudu. Dokončuje se osifikace zápěstních kůstek. Záleží také na tom, jak celkový stav dítěte zhodnotí pediatr.
Projevem zralosti je i lateralita. U dítěte by mělo být jasné, kterou ruku preferuje při kreslení, a tedy i psaní. Pro čtení a psaní je nutnost koordinace oko - ruka, ale samozřejmě i jiných párových orgánů jako jsou uši a nohy. To znamená, že dítě preferuje stejnou stranu při používání párových orgánů. Při zkřížení laterality může mít dítě problém při čtení a psaní podobných písmen jako je např. b/d, b/p, m/n, apod. Lateralitu může rodič vyzkoušet orientačně. Např. může sledovat dítě, do které ruky chytá hračky; nechat dítě, ať se podívá do klíčové dírky nebo trychtýře z papíru; postavit před dítě židli a sledovat, kterou nohu zvedne jako první - ta je dominantní. Dále posunout kostku po čáře; přiložit ucho k rádiu atp. Pokud si rodiče nejsou jistí lateralitou dítěte, je vhodné navštívit odborníka.
S lateralitou je úzce spojena i motorika. Dítě by mělo v 6. roce života v rámci hrubé motoriky umět jezdit na kole, plavat, bruslit, lyžovat. Samozřejmě záleží na možnostech, které jsou dítěti nabízeny ze strany rodičů. Na hrubou motoriku je navázána jemná motorika (navlékání korálků, stavění stavebnice, stříhání, kreslení, atp.) Rodiče by si měli všímat, jakým způsobem jejich dítě drží tužku. Úchop by měl být špetkový (přiložení palce, ukazováku a prostředníčku k sobě, jako když přihazujeme špetku soli do polévky) a celkové držení ruky by nemělo být křečovité. S jemnou motorikou je spojena i oromotorika (motorika mluvidel).
Psychická zralost
Odráží se v mnoha rovinách. Tyto oblasti jsou součástí poznávacích procesů člověka. Jedním z nich je myšlení. Dítě v předškolním věku přechází od objektivního ke konkrétnímu myšlení a vytváření vztahů, přemýšlení se stává analyticko - syntetickým. Další částí je smyslové vnímání, a to diferenciace jednotlivých tvarů a zvuků, rozlišování detailů a zrcadlově obrácených tvarů nebo podobně znějících slov.
Úroveň komunikace je znakem psychické zralosti. Dítě dokáže formulovat otázku a dokáže vyprávět krátký příběh. Je všeobecně známým faktem, že by dítě mělo ovládat 3−5 tisíc slov. V dnešní době stále méně běžné, když dítě umí bezchybně vyslovit všechny hlásky, popřípadě nemá jinou vadu řeči. Hlásky p, b, m, f, v, nedělají velké problémy. Pokud však nejsou v pěti letech tyto hlásky správně vyslovovány, může to signalizovat vážnou poruchu ve vývoji řeči a je nutný logopedický zásah a odklad školní docházky. Samozřejmě je akceptovatelné, když dítě v tomto věku neumí vyslovovat hlásky r a ř. Příčiny nesprávné výslovnosti mohou být různé, může se jednat např. o nezralost v oblasti motoriky mluvidel, nezralost sluchové diferenciace, nedostatečnou jazykovou zkušenost, ale také o absenci nápravy chyb ze strany dospělých. Ve většině případů se však ke konci předškolního věku výslovnost upravuje.
Dítě by mělo umět říci krátkou básničku, zazpívat písničku. V tomto případě jde i o sledování úrovně paměti. Pokud toto dítě nesplňuje, je nutné řešit, proč to tak je: Jestli je dítě nedostatečně vedeno k učení básniček a správnému řečovému projevu, nebo je to tím, že není schopno zapamatovat si ani krátký úsek textu. V druhém případě je nutné uvažovat o diagnostice u odborníka.
Všechny výše zmíněné obtíže mohou poukazovat na nerovnoměrný nebo opožděný vývoj, což může být důvodem pro odložení školní docházky. Vzhledem k těmto možnostem vývoje mohou tyto aspekty způsobovat poruchy pozornosti, které jsou znakem psychické nezralosti. Porucha pozornosti ovlivňuje nižší schopnost soustředit se, rychlejší únavnost a impulzivitu. Samozřejmě je opět důležitý názor odborníka.
Sociální zralost
Rodiče by si měli všímat, jestli je dítě neklidné či nápadně utlumené, překotné, impulzivní, těžkopádné, neobratné, nesoustředěné, infantilní, závislé, nesamostatné, přecitlivělé, bázlivé až plačtivé, ale také výbušné s nechopností podřídit se. O sociální nezralosti můžeme hovořit také u vzdorovitých dětí, které mají obtíže s navazováním kontaktů s dospělými i ostatními dětmi, u dětí nekomunikujících i u dětí se sklonem k negativismu v chování či k mutismu (náhlá ztráta schopnosti mluvit/používat mluvené řeči). Všem dětem, které nejsou zralé pro vstup do školy, je třeba věnovat cílenou pozornost, aby byla objasněna příčina obtíží a byla jim poskytnuta náležitá pomoc.
Na co by neměli rodiče prvňáčka zapomenout:
- Mluvte s ním o změně, která je čeká. Ostatně se týká i vás!
- Pozitivně ho motivujte, podporujte jejich sebevědomí!
- Zvykejte ho postupně na systém práce během školního roku!
- Nebuďte netrpěliví!
- Nepodléhejte obavám, pokud si nejste jistí zralostí svého dítěte, poraďte se s odborníkem!
- Každé dítě je jiné, je zbytečně poměřovat to vaše s jiným a zbytečně ho stresovat nereálnými požadavky!
Co je školní připravenost
Stručně lze říci, že se jedná o dovednosti, schopnosti a návyky, jichž je třeba k úspěšnému zvládnutí školních nároků. Školní připravenost je ovlivněná dvěma rovinami, a to vnější a vnitřní. Vnější připravenost se projevuje zájmem o školu, třídu (například její vybavení) apod. Zhodnocuje se v ní vztah k učení a procesům výuky a úkolům, které ve škole musí plnit a schopnost je řešit, stejně jako, zda je dítě schopno využívat pomůcky a prostředí k účelům, pro které jsou určeny.
Vnitřní připraveností se rozumí celkovou způsobilost dítěte ke školní docházce, úroveň jeho rozumových schopností, učebních dovedností a návyků, zájem a snaha učit se, úroveň sociálních vztahů a schopnosti přizpůsobit se. V této souvislosti nesmíme zapomínat ani na vnitřní motivaci ke školní docházce. Dítě ví, proč se na školu těší a těší se také na výukový proces. Samotné těšení se na školu ovšem ještě neznamená, že je dítě na školu skutečně připravené.
V oblasti školní připravenost je stěžejní, jakou hodnotu a smysl dítě spatřuje ve školním vzdělávání a jeho sociální připravenost. Tedy zda je schopno rozlišovat různé role a chování v nich (např. učitel × žák), jaká je jeho úroveň verbální komunikace a schopnost respektovat běžné normy chování a základní hodnotový systém. V současné době inkluzivního přístupu v našem školství je nutný individuální přístup, kdy u každého dítěte hodnotíme jeho možnosti i vzhledem k jeho osobnosti a prostředí. Žáky je třeba vést k efektivnímu učení a naučit je rozlišovat učení od hry a vychovávat je k aktivnímu myšlení.
Pro posouzení školní zralosti je vhodné poslechnout si názor pedagogů a v případě pochyb navštívit odborníka z pedagogicko-psychologické poradny, kde dítě podstoupí odborné vyšetření. Není vhodné dávat na rady přátel či rodiny. Vždy je důležité mít na zřeteli, že každé dítě je jiné a žije v různých podmínkách.
Co všechno může ovlivnit zralost a připravenost dítěte:
- Věk dítěte: I pár měsíců může mít na dozrávání centrální nervové soustavy velký vliv.
- Pohlaví dítěte: U chlapců předškolního věku bývá častější pomalejší sociální vyspělost, jsou biologicky i psychologicky méně vyspělí než dívky a zranitelnější. Chlapci mohou být sice velmi šikovní v konstruktivních hrách, avšak bývají dětinštější. Může se u nich projevovat emoční nestabilita či problémy s koncentrací a pozorností. Je to dáno tím, že u nich probíhá zrání celkově pomaleji, avšak dochází častěji k funkční diferenciaci pravé hemisféry, která zajišťuje např. vnímání prostoru. Náš školský zákon nicméně tento rozdíl nezohledňuje a povinná školní docházka začíná tradičně v šesti letech bez ohledu na pohlaví.
- Dědičnost: Mnohé nám může říct o dítěti právě ona. Například jestli jsou oba rodiče nižšího vzrůstu, je pravděpodobné, že i dítě bude nižší, a proto není nutné, pokud je jinak v normě, dávat nutně odklad.
- Zdravotní stav: Odklady se dávají u dětí dlouhodobě nemocných, které často absolvují léčebné pobyty, které nejsou primárně zaměřené na vzdělávání, a proto se může stát, že jejich dovednosti či kognitivní oblasti mohou zaostávat.
- Fyzická a duševní zralost, které jsou ovlivněny zráním centrální nervové soustavy.
- Podnětnost rodinného prostředí: Nepodnětné prostředí negativně ovlivňuje rozvoj dítěte. Děti z málo podnětného prostředí jsou v jednotlivých oblastech často opožděnější.
- Styl výchovy: Jde o očekávání rodičů u dětí. Často představy rodičů se odrážejí na jejich dítěti a jejich nekritický pohled může mít pro dítě neblahé následky.
- Nesmíme zapomínat ani na vliv samotného předškolního vzdělávání a požadavky základní školy.
Jak dětem usnadnit nástup do první třídy
Dopřejte dítěti letní přípravu
Snažte se dítěti o prázdninách dopřát odpočinek. Pokud je dítě zralé a připravené do školy, není nutně ho nadále připravovat různými druhy drilu a učení. Každý, i děti, si zaslouží po náročném roce odpočinout od povinností. Samotné dítě se musí vypořádat s novou životní situací a prázdniny jsou výborným obdobím na danou přípravu. Nicméně je nutné dohlédnout, aby týden či dva před koncem prázdnin dítě začalo dodržovat režim podobný tomu, který nastane během školního roku a nemělo pak například potíže s ranní vstáváním.
Nepodléhejte obavám
Uvědomme si, že každý nástup do školy je individuální a může se stát, že právě vaše dítě ho nemusí mít úplně bezproblémový. Důležité je věřit mu, že to zvládne. Při adaptaci ve škole pomáhá i zkušená pedagožka. Nepřenášejte své pochybnosti na dítě a buďte mu oporou. Určitě nejsou na škodu věty jako „To zvládneš!“ nebo „Půjde ti to!“ apod. Pokud toto dítě zvládá, není pochyb, že obstojí i po nástupu a případné obtíže vymizí během prvního měsíce, nejpozději do tří měsíců.
Mluvte s dítětem
Snažte se dítě na školu připravit pomocí rozhovorů. Včas si povídejte o tom, co ho čeká. Vysvětlete mu, že škola má jiné pravidla a organizaci dne. Mluvte o rozdílech mezi školkou a školou - jako školák bude mít odpovědnost, do školy se chodit musí apod. Vyhněte se slovům jako „práce“. Vysvětlete mu, že bude mít náročnější den a bude muset dělat věci, které se mu v daný moment nechtějí dělat, ale bude muset. Nezapomeňte však dodat, že paní učitelka se bude snažit, aby bylo učení zábavou. Nestrašte dítě větami „Počkej, až půjdeš do školy…“ nebo "Oni tě v té škole dají do pořádku!" a podobně. Dítě si tak může vybudovat zbytečný odpor či strach ke škole a už samotný start bude velmi negativně poznamenán.
Příprava formou nákupů
V dnešní době je to nezanedbatelná položka, která se odráží ve finančním rozpočtu rodiny. Největší položkou je určitě nákup školní tašky. Pořiďte svému potomkovi skutečně kvalitní. Důležité je, aby co nejméně byla zatížená páteř a celá kostra dítěte. Abychom se vyvarovali poškození páteře, je důležité vhodné polstrování. Batoh sám o sobě by měl mít maximální váhu, cca 1 - 1, 5 kg. Nesmí se opomenout velikost tašky, aby se dítěti do ní vešly knihy, sešity, pomůcky, pouzdro, svačina. Pro lepší orientaci je vhodné, aby měla dostatek kapes a přihrádek. Neměly bychom zapomínat ani na bezpečnost v podobě reflexních prvků.
Další nákupní položkou pro dítě je svačinová krabička a láhev na pití. Je dobré, aby si dítě krabičku samo vybralo. Vy jako rodič zkuste dohlížet na praktičnost a velikost. Dítě by už mělo být naučené na vhodné druhy svačiny a na pitný režim v podobě neslazených čajů a vody. Slazení nápojů se vyhněte, protože se tak zvyšuje hladina cukru v krvi, kdy se děti stávají hyperaktivnějšími a méně pozornějšími.
Jednou z důležitých školních pomůcek je penál. Dítě by si ho opět mělo vybrat samo. Vy zhodnoťte funkčnost pouzdra a dohlédněte, aby obsahovalo všechny potřebné věci. Neměli by v něm chybět na pera, propisky, barevné tužky, guma, ořezávátko, nůžky a malé pravítko. Zip a další uzavírací prvky by měly být pro dítě dobře ovladatelné.
Pomocné rituály
Vstávejte v určitou hodinu, choďte spát ve stejný čas. Po nástupu do školy si určete, kdy se budete s dítětem učit. Nejvhodnější čas nastává, když se dítě vrátí ze školy a jednu až dvě hodiny si odpočine. Školní příprava znamená nejen samotné úkoly, ale také úklid v tašce, ořezání pastelek, příprava věcí na další den atd. Zpočátku dítěti s těmito činnostmi pomáhejte, ale nedějte je za ně. Vaše pomoc spočívá například v tom, že mu vysvětlíte, co je potřeba do tašky vložit, vyndat, jaké úkoly udělat. Zprvu se tedy jedná o společnou činnost, jejímž cílem je dítě naučit, aby své povinnosti časem zvládalo samo. Pokud neví, co v tašce má, není samostatné a bude i nadále vyžadovat asistenci druhých. Stačí přibližně půlhodinka denně, tak získá návyk k učení a povinnostem vtahujících se ke škole.
Volnočasové aktivity formou kroužků
Je velmi prospěšné, aby se dítě věnovalo činnostem, které má rádo. Je to efektivní trávení volného času a dítě si vhodnou formou odpočine, učí se odpovědnosti, spolupráci, řešení situací apod. Je třeba si však dávat pozor na to, aby nebylo přetěžováno. Není na škodu, když dítě v prvním pololetí nemá žádný kroužek. Dítě se vypořádává s náročnou životní situací a docházení do nového prostředí s novými lidmi mu může činit obtíže. Na druhé straně nechat dítě ať se nudí a vysedává před počítačem, není rovněž ideální formou trávení volného času. Zhodnoťte, jak se dítěti daří ve škole, jak se vyrovnalo s nástupem do nového prostředí a jak zvládá nové povinnosti a pak zvažujte možnost kroužku. Ideální je navštěvovat jeden maximálně dva. Vybírejte takové, které budou odlišné, aby neměly podobnou náplň.
Vstup do školy představuje pro dítě velkou změnu:
Toto období je pro dítě velmi důležité. Mnohé v jeho životě se změní: nejen systém výuky, ale setká se také s novými spolužáky, přibude mu řada povinností. Nicméně většina dětí tento přechod zvládne velmi dobře během prvních měsíců, buďte jim tedy oporou a spoléhejte i na odbornou pomoc pedagogů.
Noví kamarádi
Každá změna kolektivu bývá náročná, a to nejen pro děti. I my dospělí s tím míváme obtíže, třeba když měníme zaměstnání. Na druhou stranu můžeme tuto záležitost svým dětem usnadnit. Umožněte jim, aby například pozvaly spolužáky k vám domů, dovolte jim, aby šly zase na návštěvu k nim nebo si společně hrály. Pokud má dítě zpočátku problémy se seznámit se spolužáky, vysvětlete mu, že to někdy prostě chvíli trvá, než se ve třídě s někým skamarádí, ale že si určitě brzo nějakého kamaráda najde. Můžete ho také upozornit, že s některými dětmi se bude bavit více a s jinými méně a skutečnými kamarády se stanou jen někteří.
Užitečné rady pro rodiče
- Dítě méně či více připravené na školní docházku potřebuje naši podporu, pochopení, pocit, že se ho všímáme a podporujeme je. Že jsem tady pro něj.
- Chlapci jsou ve vývoji pomalejší než holčičky. Srovnávat je tedy se starší sestřičkou nebo sousedkou v lavici je nesprávné.
- Všechny děti touží po úspěchu. Vždycky se najde něco, za co ho můžeme pochválit.
- Rodiče musí poslouchat a naslouchat, vyplatí se překonat únavu a být dětem k dispozici.
- Potlačit netrpělivost, když dítě má drobné problémy a obtíže při zvládání úkolů.
- Odhadnout, na co je dítě talentované víc a na co méně, a ocenit snahu právě u těch věcí, které mu jdou hůře.
- Přechod dítěte z mateřské školy do školy základní je velmi důležitým mezníkem v životě dítěte a jeho rodiny. Na tento významný den by se měli připravit nejen děti, ale i rodiče. Určitě úsilí, které rodiče vloží na začátku, se jim v podobě úspěchu dětí mnohokrát vrátí.
Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.
Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně.
Kde hledat pomoc?
Přečtěte si
Použitá literatura:
- BEDNÁŘOVÁ, J., ŠMARDOVÁ, V.: Školní zralost: co by mělo umět dítě před vstupem do školy. Brno: Computer Press, 2011.
- KROPÁČOVÁ, J.: Chcete, aby se vašemu prvňáčkovi ve škole líbilo? Věnujte mu čas, netlačte ho do výkonu a s nikým ho nesrovnávejte! [online]. [cit. 2016-05-22].
- MONATOVÁ, L.: Speciálně pedagogická diagnostika z hlediska vývoje dětí. Brno: PAIDO, 2000.
- ŘÍČAN, P., KREJČÍŘOVÁ, D.: Dětská klinická psychologie. Praha: Grada Publishing, 1997.
- ŠIMKOVÁ, H.: Informace o přípravě předškoláků na základní školu [online]. [cit. 2017-05-10].
- Moje Betynka: Škola se netýká jen dětí, ale i jejich rodičů! (Mojebetynka, 2008).
- VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie: Dětství a dospívání. Praha: Karolinum, 2012.
- ŽÁČKOVÁ, H.; JUCOVIČOVÁ, D: Je naše dítě zralé na vstup do školy? Praha: Grada Publishing, 2014.
Pomohly vám informace v tomto článku?