Přestup dítěte do jiné školy
Obsah článku
- Změna bydliště
- Přestup na jinou školu z důvodu nepříznivého klimatu školy
- Přestup na jinou školu z důvodů na straně dítěte
- Speciální vzdělávací potřeby
- Přestup žáka na jinou základní školu
- Náležitosti žádosti o přestup žáka z jedné základní školy na jinou základní školu
- Střídavá péče
Kvalitní základní vzdělávání hraje klíčovou roli ve formování jedince i společnosti jako celku. Poskytuje dětem základní znalosti a dovednosti, které budou využívat po celý život. Podstatou vzdělávání není memorování faktů, má rozvíjet kritické myšlení a komunikaci. Je širokým komplexem aktivit, které zásadním způsobem ovlivňuje prostředí, z něhož dítě vychází, a vzdělávací instituce, v níž se vzdělává. Klíčovou úlohu tedy zjednodušeně řečeno sehrává především rodina a škola, kterou dítě navštěvuje. Jak bylo řečeno, jedná se nejčastěji o spádovou školu v místě bydliště.
Školu dítěte je ale někdy potřeba změnit. Nejčastější důvody, proč rodiče uvažují o přestupu svého dítěte do jiné školy, bývají spojeny:
- se změnou bydliště,
- s nepříznivým klimatem ve stávající škole,
- s lepší vzdělávací nabídkou nové školy.
Můžete si přitom vybrat jakoukoliv školu zapsanou ve školském rejstříku. O přijetí rozhoduje vždy ředitel školy, kam žák přestupuje.
Změna bydliště
V případě změny bydliště a přestěhování se do jiného města, případně do vzdálenější lokality v témže městě, je přestup do jiné školy většinou jediným možným řešením. Rodič musí vybírat školu s ohledem na věk dítěte a dopravní dostupnost na straně jedné, a vzdělávací nabídku nové školy (především soulad školního vzdělávacího programu se stávající školou, výuku jazyků, zaměření školy, ale také kroužky a mimoškolní aktivity) na straně druhé.
V tomto případě je přestup víceméně vynucen vnějšími okolnostmi a je jediným možným řešením.
Přestup na jinou školu z důvodu nepříznivého klimatu školy
Jiná situace nastává v okamžiku, kdy rodiče volí změnu vzdělávací instituce z důvodu existujícího na straně školy, kterou dítě navštěvuje. V tomto případě lze předpokládat, že nastala ve výchovně vzdělávacím procesu nějaká zásadní komplikace, která směřuje ke krajnímu řešení – přestupu dítěte na jinou školu.
Rizika nepříznivého klimatu školy jsou:
- narušení disciplíny a bezpečnosti (nepřátelské chování mezi žáky, šikana nebo nedostatečná bezpečnostní opatření mohou vytvářet prostředí, které není vhodné pro učení a rozvoj);
- nízká motivace a angažovanost (klima, které nepodporuje a neocení úsilí studentů a zaměstnanců, může vést k nízké motivaci a angažovanosti ve vzdělávacím procesu);
- nedostatečná komunikace a podpora (nedostatečná komunikace mezi žáky, rodiči, pedagogy a vedením školy může vést k pocitu izolace);
- stres a duševní zdraví (nevhodné klima ve škole zvyšuje úroveň stresu u žáků i zaměstnanců a může mít negativní dopad na jejich duševní zdraví).
V případě problému na straně školy je přechod dítěte na jinou školu až tím nejkrajnějším krokem, když selžou všechna ostatní dostupná řešení (jednání s vedením školy, případně Českou školní inspekcí nebo zřizovatelem s pokusem o nápravu situace). U tohoto typového modelu lze předpokládat, že rodičů, kteří budou situaci v dané škole vnímat obdobně, bude víc. Před využitím změny vzdělávací instituce se tedy nabízí forma společného řešení problému komunitou rodičů a vedením školy.
Přestup na jinou školu z důvodů na straně dítěte
V některých případech si vyžádá přechod na jinou školu způsob chování a jednání samotného dítěte, zejména v situacích, kdy se setkáváme s problémy, jako je záškoláctví, problémy s chováním, učením nebo konflikty se spolužáky. V předchozích výše uvedených případech bylo možné předpokládat nastolení konstruktivní komunikace mezi všemi zainteresovanými stranami. Zde však bude komunikace pravděpodobně komplikovanější a příčiny vedoucí k přestupu dítěte na jinou školu nebude jednoduché zcela eliminovat. Velkou otázkou zůstává, zda se přestupem na jinou školu problémy zmírní nebo zcela odstraní. Dítě si může přenést své negativní vzorce chování na jinou školu, a pokud nenastane vzájemná interakce rodiny, školy, sociálních pracovníků, popřípadě komunitních organizací, je vysoce pravděpodobné, že konflikty, které vznikaly na původní škole, se přenesou i na školu novou.
V tomto případě je nezbytně nutné, aby zákonní zástupci dítěte situaci objektivně vyhodnotili a reálně pojmenovali. Větší míra aktivity zůstává především na jejich straně a na straně dítěte samotného a na novém působišti je nutné začít „s čistým štítem“.
Je proto vhodné již na samém počátku přijmout opatření, která budou případná rizika eliminovat:
- Záškoláctví (tedy neúčast ve škole bez omluvenky, může mít vážné důsledky pro školní docházku nebo může vést ke školnímu neúspěchu žáka).
Možná opatření zahrnují:
- Posílení motivace: Podpora studentů a jejich zájmů ve škole může posílit jejich motivaci k účasti a úspěchu ve škole.
- Komunikaci rodiny se školou: Pravidelná komunikace s rodinou studentů může pomoci identifikovat příčiny záškoláctví a vyvinout strategie pro jeho řešení.
- Podporu školního personálu: Poskytnutí podpory školního personálu, jako jsou poradenské služby nebo mentorské programy, může pomoci studentům zvládat obtížné situace a vyhnout se záškoláctví.
- Problémy s chováním mohou bránit žákům v dosahování jejich potenciálu ve škole.
Možná opatření zahrnují:
- Intervenční programy: Implementace intervenčních programů pro žáky s problémovým chováním, které poskytují strukturu, podporu a strategie pro správu chování.
- Komunitní podporu: Spolupráce se sociálními pracovníky, komunitními organizacemi a rodinami může poskytnout dodatečnou podporu pro žáky s problémovým chováním.
- Vzdělávací plány: Vytvoření individualizovaných vzdělávacích plánů pro žáky s problémovým chováním, které zohledňují jejich potřeby a poskytují specifickou podporu.
- Problémy s učením:
Možná opatření zahrnují:
- Individuální podporu: Poskytnutí individuální podpory, jako jsou doučovací hodiny, mentorství nebo terapie, může pomoci studentům překonat obtíže ve studiu.
- Diferencovanou výuku: Využití diferencované výuky a různých vzdělávacích metod může pomoci studentům s různými učebními styly a potřebami.
- Rodinnou podporu: Poskytnutí podpory rodinám studentů, včetně poskytnutí informací o strategiích pro podporu učení doma.
- Problémy (konflikty) se spolužáky:
Možná řešení zahrnují:
- Programy pro prevenci šikany: Implementace programů pro prevenci šikany a podporu pozitivního sociálního chování ve škole.
- Mediace: Poskytnutí možností pro mediace a řešení konfliktů mezi spolužáky může pomoci vyřešit problémy a obnovit pozitivní vztahy.
- Rozvoj sociálních dovedností: Poskytnutí příležitostí pro rozvoj sociálních dovedností a spolupráce mezi spolužáky prostřednictvím školních programů a aktivit.
Speciální vzdělávací potřeby
Pokud má dítě speciální vzdělávací potřeby, může pro něj být vhodné přestoupit na školu s lepším podpůrným prostředím pro jeho potřeby.
Přestup žáka na jinou základní školu
O přestup žáka na jinou základní školu se jedná v případě, kdy žák byl přijat k základnímu vzdělávání podle § 46 školského zákona v určité škole v České republice a hodlá se vzdělávat v jiné základní škole.
O přestupu rozhoduje podle ustanovení § 49 odst. 1 školského zákona ředitel nové školy, v níž se chce žák nově vzdělávat, do které hodlá přestoupit. Na přestup nemá žák automaticky nárok, ředitel může žádost zamítnout (nejčastěji z důvodu naplněné kapacity školy), musí však postupovat v obdobných případech stejně. V případě zásadnější odlišnosti školních vzdělávacích programů může ředitel požadovat složení rozdílové zkoušky, jejíž předměty, rozsah a způsob hodnocení určuje ředitel nové školy, nebo jím pověřená komise. Škola, ze které žák hodlá přestoupit, přestup nepovoluje, nevyslovuje s přestupem souhlas ani nijak jinak nezasahuje do průběhu správního řízení.
Výstupem správního řízení, v němž se o přestupu rozhoduje, je rozhodnutí, které obsahuje kromě jiných povinných náležitostí i poučení účastníků o tom:
- zda je možné se proti rozhodnutí podat odvolání,
- v jaké lhůtě je možno tak učinit,
- od kterého dne se tato lhůta počítá,
- který správní orgán o odvolání rozhoduje a
- u kterého správního orgánu se odvolání podává.
Lhůta pro odvolání je v našem případě 15 dní.
Rozhodnutí nabyde právní moci v okamžiku, kdy bude:
- závazné a nezměnitelné,
- o věci, nelze již dále jednat,
- nelze proti ní podat řádný opravný prostředek (odvolání).
Žák by neměl přestoupit na jinou základní školu a stát se žákem jiné základní školy dříve, než rozhodnutí nabude právní moci. Pokud má žák přestoupit na jinou základní školu dříve, než uplyne patnáctidenní odvolací lhůta, musí se zákonný zástupce žáka vzdát práva na odvolání.
V případě základní školy je možný přestup z jedné základní školy na jinou základní školu (§ 49 odst. 1 školského zákona). Není možný přestup ze střední školy (typicky víceletého gymnázia) do základní školy nebo přestup osoby, která v době rozhodování není žákem žádné základní školy.
Náležitosti žádosti o přestup žáka z jedné základní školy na jinou základní školu
Žádost musí obsahovat:
- Údaje o dítěti
- jméno a příjmení žadatele (dítěte),
- jeho datum narození,
- místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování (podle § 19 odst. 3 správního řádu),
- označení správního orgánu, jemuž je žádost určena (konkrétní základní škola).
- adresu školy, z níž žák přestupuje.
- Údaje o zákonném zástupci dítěte
- jméno a příjmení tohoto zástupce,
- místo trvalého pobytu tohoto zástupce, popřípadě jinou adresu pro doručování.
Zastupuje-li dítě jiná osoba než jeho zákonný zástupce, je zároveň podstatné, aby doložila své oprávnění dítě zastupovat.
Z podání musí být patrné
- kdo je činí,
- které věci se týká a
- co se navrhuje
Zástupce účastníka řízení (zákonný zástupce dítěte) je povinen na výzvu oprávněné úřední osoby doložit svou totožnost (§ 36 odst. 5 správního řádu).
Střídavá péče
Případ střídavé péče je nutné odlišit od standardního přestupu na jinou školu.
Pokud je dítě rozhodnutím soudu svěřeno do střídavé výchovy rodičů, rodiče mohou podat žádost o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání do dvou základních škol podle § 49 odst. 1 školského zákona.
Potom plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních školách a vysvědčení mu vydává ta škola, ve které zahájil vzdělávání dříve, nebyla-li dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou. Ředitelé škol, v nichž se žák vzdělává, mezi sebou dohodnou pravidla spolupráce škol při vzdělávání žáka.
V případě, že se má dítě střídavě vzdělávat ve dvou základních školách, podává se žádost o přijetí žáka k základnímu vzdělávání u obou škol. Z žádosti adresované „druhé“ základní škole má vyplynout, že dítě je svěřeno do střídavé výchovy.
Pokud škola žádosti vyhoví, stane se uchazeč žákem současně dvou základních škol. Každá základní škola eviduje žáka ve školní matrice.
Aby bylo možné využít výhody střídavé péče rodičů a minimalizovat výzvy spojené s tímto uspořádáním, je důležité, aby oba rodiče aktivně spolupracovali a komunikovali ve prospěch dítěte. To zahrnuje pravidelnou výměnu informací o dítěti a jeho pokroku ve vzdělávání, koordinaci harmonogramů a společné rozhodování o vzdělávacích záležitostech.
Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.
Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!
Odebírat newsletter Sledovat na Facebooku
