Přechod dítěte ze základní na střední školu

Obsah článku:

• Kluci nejsou holky
• Jak vybrat správně
• První kolo přijímacích zkoušek
• Druhé kolo přijímacích zkoušek
• Dítě je přijaté a co dál?
• První týdny ve škole

V životě dítěte jsou mnohé zlomové a náročné životní situace, které musí zvládat. Jedním z nich je i období puberty. V tomto období si dítě prochází nesnadnou změnou, která je spojena s fyzickým i psychickým dozráváním a celkovou změnou. Dochází k sebeuvědomění sebe samého a utváří se vlastní identita. Tento pohled může být častokrát velmi kritický a velkou roli hraje mínění vrstevníků. Toto je jeden z faktorů, který může ovlivňovat výběr střední školy.

Mění se i pohled na dospělé, a s tím je spojen i vztah k nim. I zde se objevují kritika a nesouhlas. Samy sebe stavějí do role „dospěláka“ a přebírají způsoby a chování dospělých, např. změna image, oblékání, kouření, slovník, který je plný vulgarismů apod. Odmítají podřízenost autoritě, objevuje se nesouhlas s normami a pravidly, což je běžná součást tohoto období. To v konečném důsledku vede k přehodnocení autority rodičů. Na druhou stranu, i když o tom dospívající nemluví, dobré rodinné zázemí zůstává pro ně stále zdrojem jistoty a opory.

Kluci nejsou holky

V tomto období můžeme vidět rozdíly mezi dospíváním chlapců a dívek. Dospívání nastupuje u dívek dříve, jsou vyspělejší než chlapci stejného věku. Zde dochází k větší diferenciaci schopností a zájmů. Je dobré si uvědomit, že dívky jsou díky větší sociální vyspělosti většinou obratnější v jednání s dospělými, diplomatičtější, což je může v hodnocení dospělými zvýhodňovat.(Langmeier a kol., 1998)

Kromě výše uvedených změn přichází i změna zásadní, a to změna ve školním prostředí. S touto změnou je spojen i samotný přestup ze známého prostředí do prostředí neznámého jak v sociální, tak vzdělávací oblasti. Na základní škole dítě pociťuje bezpečí v sociální skupině, má kolem sebe lidi, které dobře zná, ví co od nich čekat. Ve škole zná formu a způsoby výuky a náhle přichází přechod, kde se všechno mění a dítě vstupuje do nepoznaného.

Každý jednotlivec je jiný a různě prožívá dané změny, které se dějí v něm i v jeho okolí. Dítě se s těmito změnami musí vyrovnat. Změna školy se častokrát odráží i ve vnitřním světě dítěte, ovšem třeba dodat, že u každého individuálně. Může se stát, že dítě na sobě nemusí dát nic zdát, ale tento proces může vyvolávat obavy, úzkosti či nepříjemnou psychickou zátěž. V prvním ročníku se dítě potýká nejen s jiným tempem i objemem učení, jinými formami a metodami práce, ale musí si vybojovat i nové místo v třídní kolektivu a zvykat si na nové pedagogy. Všechny tyto faktory by měl rodič brát v potaz a nesoustředit se jen na samotný výběr školy.

Rodiče si většinou uvědomují, že výběr střední školy je pro budoucnost jejich dítěte velmi důležitým krokem. Výběr příštího povolání může předurčovat úspěšnou nebo neúspěšnou cestu životem. Pro jednodušší zorientování se vám nabízíme několik rad.

Jak vybrat správně

• Dítě: V první řadě přihlížejte na zájmy vašeho dítěte. Jako je dítě orientováno? Jaké předměty mu jdou ve škole, a se kterými se vysloveně trápí? Zjistěte, co ho baví a co by chtěl po vystudování dělat. Pokud zvolíte obor, který nebude vašeho potomka příliš zajímat, může dojít k tomu, že přestane mít cíl do budoucnosti a nabude ho motivovat ani studium.
• Učitel a výchovný poradce: Důležitým rádcem může být třídní učitel, který dítě ve vzdělávání dobře zná a může zhodnotit, co ve škole žákovi jde a v čem má nedostatky do takové míry, že vyšší nároky bude zvládat jen obtížně. Samozřejmě se nesmí zapomínat ani na výchovného poradce, který přípravu na profesi řeší se žáky dlouhodobě a má přehled o možnostech výběru středních škol a také možného uplatnění na dnešním trhu práce.
• Poradna: Pokud nestačí tyto informace, lze navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu, která dítě může otestovat a doporučit obor, který by mu vyhovoval. Některé základní školy tuto službu nabízejí v rámci profesního poradenství. Ve vybraný den přijde psycholog do školy a žáky 9. ročníku otestuje. Pokud se rozhodnete navštívit poradnu, můžete se poinformovat u výchovného poradce, kde se nejbližší poradna nachází nebo navštívit stránky ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, kde jsou rozdělené podle jednotlivých krajů.
• Doprava: Zvažte sami, zda chcete, aby dítě denně dojíždělo do školy, nebo bylo na internátě. Dojíždět každý den dvě tři hodiny do školy je pro dítě velmi unavující a měli byste myslet na to, že se musí také připravovat na výuku na druhý den a chce svůj čas trávit i s kamarády nebo se věnovat koníčkům. Na druhé straně ne každé dítě zvládne pobyt na internátu a s ním související odloučení od rodiny. Dítě častokrát nemusí být na zcela nové podmínky připraveno (režim, dohled, komfort, strava, a další). V tomto případě je na místě zjistit názor svého potomka a promluvit si o možných obavách z jeho strany.
• Zkušenosti jiných: Je dobře si zjistit informace od rodičů, kteří mají s vybranou střední školou zkušenosti (jaká je pověst, a tedy i úroveň školy, nebo jaká zde panuje morálka, jak funguje spolupráce s pedagogy, apod.). Samozřejmě je třeba myslet na to, že ne každému vyhovují stejná kritéria, proto si stanovte pro výběr střední školy svá vlastní.
• Den otevřených dveří: Nezapomínejte, že každá střední škola mívá den otevřených dveří a poznat její chod na vlastní oči je lepší než dát na sebelepší rady. Nenechte si proto ujít tyto akce, které mohou probíhat již od září nebo října. Informace o nich bývají dostupné na webových stránkách daných škol. Při osobní návštěvě si můžete sami prohlédnout technické vybavení školy, seznámit se s některými pedagogy, nasát atmosféru a klást otázky, které vás zajímají.
• Web školy: Mnohé vám o škole řekne i vzhled a obsah webových stránek, jejich přehlednost a zejména aktuálnost informací.
• Více přihlášek: Častokrát mají rodiče o svých dětech zkreslené informace a přeceňují je nebo naopak podceňují. Nebojte se podat přihlášku i na školu, která může být pro dítě vysněnou, a umožněte mu studovat to, co opravdu chce. Na druhé straně je vhodné zhodnotit, jestli dítě nepřeceňujete a přesto, že na to nemá vlohy, chcete z něj v budoucnu architekta nebo lékaře.
• Zdravotní stav: Nezapomeňte zohlednit i zdravotní stav svého dítěte. Zejména pokud se chce hlásit na školu, která je sportovně zaměřena. Myslete na to, že pokud má menší zdravotní problém, zvýšenou zátěží se může jeho stav zhoršovat, což mu může zabránit v dalším studiu na tomto typu školy. Zkuste se proto poradit s dětským lékařem.
• Myslete na budoucnost: Zkuste si zjistit u výchovného poradce či na internetu, jaká je poptávka potenciálních zaměstnavatelů, tedy zda má vaše dítě s vystudovaným oborem možnost se uplatnit na současném dynamicky se rozvíjejícím trhu práce.
• Státní versus soukromá škola: V dnešní době si lze vybrat z nepřeberného množství škol, a to nejen státních, ale i soukromých. Výhodou státních škol je bezplatné vzdělávání. Z výzkumů vyplývá, že nástup do prvního ročníku státní střední školy vyjde přibližně na 6 tisíc korun. Po celý školní rok rodiče utratí za středoškoláka přes 20 tisíc korun. Soukromé školy jsou placené a cena se může pohybovat od 5 až 50 tisíc korun ročně. Nejčastěji ale kolem 15 tisíc korun. Musíte přitom ale myslet na to, že to není konečná suma a je třeba platit cestu do školy, pomůcky, jídlo a případně další akce či zájezdy konané školou.

První kolo přijímacích zkoušek

Po důkladném zhodnocení všech možností studia přicházejí na řadu otázky přijímacího řízení. Všechny dostupné informace by měly být vyvěšeny na stránkách vaší vybrané školy. Pokud se vaše dítě hlásí na školu, kde jsou požadovány talentové zkoušky, informace by měly být na stránkách dostupné do konce října. Pokud se dítě hlásí na obory bez talentových zkoušek, první kolo přijímacího řízení vyhlašuje ředitel školy do 31. ledna.

Pro první kolo přijímacího řízení může uchazeč podat nejvýše dvě přihlášky. Pokud uchazeč podává dvě přihlášky, uvede na každé přihlášce také údaj o škole a oboru vzdělání, kam podává druhou přihlášku. Formulář přihlášky může žákovi poskytnout střední nebo základní škola, popřípadě je může najít na stránkách ministerstva školství.

Tento postup platí v rámci prvního kola i při podání přihlášek na víceletá gymnázia a obory vzdělání s talentovou zkouškou. Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení se pro obory vzdělání s maturitní zkouškou konají v pracovních dnech v období od 12. dubna do 28. dubna; pro ostatní obory vzdělání se konají v pracovních dnech v období od 22. dubna do 30. dubna.

Pokud byste nevěděli, jak správně vyplnit přihlášku, můžete se obrátit na výchovného poradce. Pomoci vám může rovněž vzorový tiskopis.

Po vyplnění a odevzdání přihlášky na střední školu přijde čas čekání na výsledky. Ředitel dané školy hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podle:

• hodnocení vysvědčení z předchozího vzdělávání;
• výsledků jednotné zkoušky, pokud je součástí přijímacího řízení;
• výsledků školní přijímací zkoušky, je-li stanovena;
• případně dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.

Ředitel školy v případě oborů s maturitní zkouškou ukončí hodnocení do 2 pracovních dnů po zpřístupnění hodnocení uchazeče a zveřejní seznam přijatých uchazečů. V případě ostatních oborů vzdělání ukončí ředitel školy hodnocení do 2 pracovních dnů po dni konání přijímací zkoušky a zveřejní seznam přijatých uchazečů. Nepřijatým uchazečům ředitel doručí rozhodnutí o nepřijetí.

Pokud se jednotná zkouška ani školní přijímací zkouška v prvním kole přijímacího řízení nekoná, zveřejní ředitel školy seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nepřijatých nezletilých uchazečů odešle rozhodnutí o nepřijetí v termínu od 22. dubna do 30. dubna.

Odvolání uchazeče proti rozhodnutí ředitele školy o výsledku přijímacího řízení lze podat ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí.

Druhé kolo přijímacích zkoušek

Ředitel školy k naplnění předpokládaného stavu žáků může vyhlásit další kola přijímacího řízení, přičemž postupuje obdobně jako v prvním kole, s výjimkou povinnosti stanovit dva termíny přijímací zkoušky. V rámci hodnocení výsledků přijímacího řízení může ředitel školy zohlednit výsledky jednotné zkoušky; současně určí náhradní způsob hodnocení v případě uchazečů, kteří jednotnou zkoušku nekonali. Školní přijímací zkouška se koná nejdříve 14 dní po vyhlášení příslušného kola přijímacího řízení. Pozvánku ke školní přijímací zkoušce zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 7 pracovních dnů před termínem konání této zkoušky.    

Posledním krokem, na který žák ani rodič nesmějí zapomenout, je předání zápisového lístků. Zápisovým lístkem potvrzuje uchazeč úmysl vzdělávat se v dané střední škole. Žákům základní školy ho vydává ředitel/ka základní školy do 15. března, resp. do 30. listopadu. Ostatním uchazečům (např. u nástavbového studia) ho vydává krajský úřad příslušný místu trvalého bydliště uchazeče. Zápisový lístek se vydává pouze jeden a je nutné ho odevzdat do 5 pracovních dnů od doručení rozhodnutí o přijetí na zvolenou střední školu. Zápisový lístek je možno vzít jednou zpět na základě písemné žádosti. V případě ztráty nebo zničení se vydá „náhradní“ zápisový lístek. 

Dítě je přijaté a co dál?

• V první řadě si tato situace zaslouží patřičně ocenění. Je dobré ocenit výkon vašeho dítěte a dát mu najevo, že jeho snaha je pro vás důležitá a samozřejmě i samotný výsledek. Vymyslete něco, čím mu uděláte radost, co má rád (např. vezměte ho do restaurace, nebo mu dejte malý dárek, či ho rovnou vezměte na nákup nového oblečení, batohu apod.). Samozřejmě vás tento výdaj nemusí stát měsíční příjem
• Myslete na to, že zapsat se do nové školy je velmi důležité, proto vybavte svého středoškoláků všemi pomůckami, aby se hned v úvodu nezapsal špatně a nedostával se tím do trapných situací, které jsou nepříjemné a mohou negativně ovlivnit názory pedagogů, ale i spolužáků
• Snažte se některé vyřizování nechat na něm, a dopřejte mu tak pocit vlastní odpovědnosti. Tím posilujete jeho sebedůvěru a sebevědomí. Můžete dítě například nechat vyřídit si slevy na jízdné, vyhledání dopravního spojení do školy, nákup obědů ve škole apod.
• Snažte se dítě vést k samostatnosti, i co se týče hospodaření s časem. Mnohem více ho musí trávit při psaní seminárních prací, projektů a různých jiných školních zadání, které dosud neznalo. Mělo by si umět efektivně rozdělit čas mezi přátele, koníčky a školu. V tom mu může pomoci diář nebo jiná pomůcka, např. elektronické aplikace na zapisování rozvržení času v mobilu.

První týdny ve škole

Po nástupu na střední školu se mění mnoho věcí v životě nejen dítěte, ale i celé rodiny. Aby dítě neprožívalo nepříjemné pocity, je nutné mu věnovat pozornost. Nepodceňujte jeho obavy a neberte na lehkou váhu jeho strach. Zkuste se s ním o jeho obavách pobavit a najít řešení. Strach může být z nového prostředí, nových spolužáků, z nezvládnutí školy a následné zklamání… Bavte se a zajímejte se o to, jak dítě prožilo den ve škole, a všímejte si reakcí na otázky. I ty vám mohou mnohé napovědět.

Pro zvládání některých situací je dobré mít režim, který je pravidelný. Pravidelný a dostačující spánek pomáhá v regeneraci po náročných dnech, následně ranní rituál a po škole aktivní odpočinek ve formě zájmů, kroužků a příprava na další den ve škole. Není vhodné dítě přetěžovat mnoha aktivitami. Myslete na to, že překonává změny, které ho mohou dočasně vyčerpávat. Zkuste se společně dohodnout, jak bude jeho den vypadat a co mu nejvíc vyhovuje.

Mnozí rodiče mají potřebu svého potomka neustále kontrolovat, avšak zapomínají na to, že dospívá a potřebuje určitou svobodu. Rodiče by měli důvěřovat svým dětem a nechat jim určitou volnost. Toto pravidlo se týká i zvládání školských povinností. Zkuste přenechat odpovědnost za povinnosti svému dítěti, aby pocítilo důvěru z vaší strany.

Nepanikařte, pokud má i po prvním měsíci problém s adaptací. Ne všechny děti tyto změny zvládají rychle a nové prostředí a lidé v něm mohou vyvolávat nejistotu, se kterou je potřeba se vyrovnávat i několik měsíců. Problémem je, když dítě ani po půl roce není aklimatizováno a až tehdy je třeba danou situaci řešit. Znovu se můžete obrátit na výchovného poradce nebo třídního učitele, kteří by měli být schopni posoudit, kde se problém může nacházet a jak ho řešit.

Jedním z největších strašáků při nástupu na střední školu je seznamování se s novými spolužáky a začlenění do kolektivu. Aby bylo o něco jednodušší, dítě by nemělo vyčnívat nápadný oblečením, které buď není moderní, nebo je infantilní či jinak nevhodné. Děti v tomto věku si potrpí na to, jak vypadají, s čímž oblečení velmi úzce souvisí. Ne vždy si nejnovější trendy mohou rodiče dovolit, proto se snažte vyjít vstříc svému dítěti v tom, že mu budete kupovat oděv, který sice není finančně náročný, ale ono se v něm cítí dobře.

Dalším strašákem může být množství učiva a jeho zvládání. Každé dítě je v jednotlivých předmětech na jiné vědomostní úrovni, proto není žádná hanba (hlavně v prvních měsících) požádat o pomoc nebo radu u spolužáků nebo učitele daného předmětu.

Rodiče by si měli uvědomit, že zhoršení známek o jeden až dva stupně je po nástupu na střední školu běžné. Adaptační doba trvá několik měsíců, někdo je schopen na změny reagovat pružně, jiný méně. Ale všeobecně to neznamená to, že nemá požadované schopnosti. Rodiče by děti neměli začít zbytečně podceňovat na základě několika málo neúspěchů. Naopak by měli dát najevo, že se nic strašného neděje, a nabídnout dítěti pomocnou ruku. Nezajímat se jen o to, co mu nejde, ale vyzdvihnout jeho silné stránky. Pokud si nebudou jistí, jak postupovat, je lepší se včas obrátit na pedagogicko-psychologickou poradnu, třeba pouze telefonicky. Ta může pomoci nalézt nějakou výukovou strategii nebo doporučit, aby si rodiče našli pedagoga na doučování.

Jak z předešlého textu vyplývá, přechod ze základní školu na školu střední, je skutečně velmi náročnou životní situací jak pro dítě, tak pro rodiče a zanedbání některé stránky může mít sáhodlouhé následky pro budoucnost dítěte. Důležité je proto komunikovat a naslouchat. Každé dítě je jiné a různě zpracovává změny ve svém životě, zejména pokud jde o tak zatěžkávací období jako je puberta. Rodiče by se měli snažit řešit problémy hned, jak nastanou. Pokud si nebudete vědět rady, jak postupovat, neváhejte se skutečně obrátit na odborníky v jakékoliv oblasti, která může zvládnutí všech obtíží pomoci.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Použitá literatura

• Langmeier, J., Langmeier, M., Krejčířová, D.: Vývojová psychologie s úvodem do vývojové neurofyziologie. Praha: H&H, 1988
• Bubák, Z.: Kolik stojí nástup dítěte do školy a jaké procento dětí bude mít v první třídě vlastní mobil?, 2015
• Havránková, K.: Psycholožka: Zhoršení známek je po nástupu na střední běžné, 2013

Dopoučená literatura

• Vyhláška č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání
• Přechod žáků ze základní na střední školu: pohledy z výzkumů
• Jak přežít pubertu svých dětí
• Vývojová psychologie. Dětství a dospívání

Kde hledat pomoc

• Stredniskoly.cz
• Atlas školství
• Pedagogicko-psychologické poradny
• Infoabsolvent.cz
• Wellbeing ve škole

Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně.