Lesní mateřské školy pomáhají všestrannému rozvoji dětí

Obsah článku:

• Děti v přírodě objevují stále něco nového
• Teplo a sucho – základ správného oblečení
• Dětí z lesních mateřských škol nemají klapky
• Lesní mateřská škola v legislativě
• Do lesních mateřských škol i v rámci povinného předškolního roku
• Pro děti se zatím nebude nic měnit
• Pobyt v přírodě má pro malé děti nezastupitelnou roli
• Lesní mateřské školy nemusí být dětskými skupinami
• Už po pár měsících vyběhnou kopec…
• Ten umí to a ten zas tohle. A všichni dohromady…
• Lesní mateřská škola v Mladé Boleslavi vznikla na základě dotazníku
• Nechceme přísná pravidla, nemohli bychom je splnit
• Trocha zdravé špíny posiluje dětskou imunitu
• Děti jsou odolnější než dospělí
• Výchova dětí je výchovou budoucích rodičů 

Podle slov Terezy Valkounové z Asociace lesních mateřských škol výzkumy ze zahraničí prokázaly, že na psychiku a zdraví dětí mají tato předškolní zařízení veskrze pozitivní vliv. Lecčemu se také naučí, jsou více připraveny na „tvrdý“ život. „Děti jsou do přírody zrozené. Příroda je pro ně primárně dobrá k tomu, že se tam cítí doma, cítí se normálně. Učí se v terénu. Lesní mateřská škola nabízí dítěti něco zajímavého, co jinde těžko dostane,“ říká. Tím, že příroda je pokaždé trochu jiná a i v různých ročních obdobích nabízí něco jiného, dítě každý den něco nového objevuje, navzdory tomu, že se se školkou pohybuje ve stejném terénu. „Lesní mateřské školy mají svá stálá místa, což je i forma určitého řádu, děti se potřebují naučit orientovat v prostoru, vědět, kam půjdou, což je pro ně příjemné. Těch míst, která má konkrétní školka k dispozici, je víc, aby se příroda mohla regenerovat, protože děti ji obrábějí. Někde je víc slunce, jinde stínu, větví, vody, aby každé místo nabídlo určitou formu rozvoje,“ vysvětluje.

Děti v přírodě objevují stále něco nového

Když Asociace lesních mateřských škol před šesti lety vznikala, řešilo se, zda by název neměl být přírodní mateřská škola. „Ponechali jsme název lesní, protože většinou se jedná o lesní prostor. Když jste mimo les, je třeba vymýšlet více programu. V lese je větší množství rozmanitých materiálů, rostlin, je v něm dobré klima,“ říká. Děti velmi rády lezou po ležících kmenech, hrají fantazijní hry. Některé školky se ale jmenují i třeba luční – tam, kde les nemají, a je jim proto žinantní slovo lesní do názvu dát. „V přírodě se děti dívají kolem sebe, mají radost, že objevují něco nového. Nejsou krmeny zábavou, není třeba neustále vymýšlet program, aby se chvíli nenudily. Mají prostor samy si všechno „osahat“, zjistí, co zajímavého je venku k lámání, k dloubání, k vrtání. Dětský mozek je tak nastaven. Je prokázáno, že dětem prospívá chození po nerovném terénu, což souvisí s řečí, logopedové doporučují, aby chodily po trávě. Dětský mozek je rozvíjen tím, že musí pořád makat. Každý krok je něčím jiným. Pobyt v přírodě prospívá i jemné motorice, děti pořád berou něco do ruky, nejedná se o unifikované tvary, o stále stejné hračky, čímž mozek leniví. Příroda nabízí proměnlivost, pestrost. Děti jsou nasycené podněty, probouzí to v nich kreativitu. Najdou si překážky, tu menší, tu větší, které zdolávají…“ vysvětluje.

Teplo a sucho – základ správného oblečení

Není to ale tak, že by pedagožky, které s dětmi v lese jsou, založily ruce a nic nedělaly. Děti neustále hlídají, oči mají doslova na šťopkách. S dětmi připravují různé slavnosti, dohromady tvoří kulturní program, kde se recitují básničky, zpívají písničky, učí je pracovat na zahradě. „Pedagog nebo pedagožka s sebou vždy do terénu veze trakářek s náhradním oblečením, lékárničkou a knížkou,“ uvádí Tereza Valkounová. Náhradní oblečení je důležité proto, kdyby některé dítě nebylo vhodně oblečeno. „V zimě musí být oblečené tak, aby jim zima nebyla, v dešti tak, aby byly v suchu. Rodičům říkáme, že se každé ráno musí podívat na teploměr a je potřeba sledovat předpověď počasí. V zimě na sobě děti mají vrstvy, takové cibulky z kvalitního funkčního prádla. Když prší, mají na sobě gumu, pláštěnku, která nepromokne. Díky zahraniční zkušenosti jsou dostupné skvělé vychytávky, které vyrábí české firmy, je to dostupné,“ vysvětluje Valkounová.

Dětí z lesních mateřských škol nemají klapky

Když jsou děti dobře oblečené, jsou v suchu a není jim zima, zamilují si přírodu, ať se v ní děje cokoli, milují bláto, milují vodu, což je živel, ke kterému jinak nemají příliš přístup – vyjma toho, že se doma sprchují a myjí. „Děti to zvládají mnohem líp než dospělí. Pro nás, co jsme zajetí v tom, co je a co není normální, je těžší zvyknout si na to, že déšť ani zima nejsou problém, že je v pořádku, když se děti vrtají v blátě. Děti to totiž neřeší, dokud to nezačne řešit dospělák,“ pokračuje Valkounová. Není to ale tak, že by děti v lesních mateřských školách byly venku nepřetržitě. „Po obědě musí dostat možnost odpočinout si. Menší děti spí, větší sedí u stolečků a tvoří třeba něco s papírem. Klidový prostor musí být pro všechny.“ Každá lesní školka má své zázemí – jurtu, maringotku nebo jiný druh přístřešku, který lze vytopit. Ideální je, když se nachází přímo u lesa. A jak může pobyt v lesní mateřské škole ovlivnit dítě, až vyroste a vstoupí do dospělého života? „Na jedné konferenci v Německu vystupoval dospělý člověk, který chodil do lesní školky. Říkal, že pozitivně ho to ovlivnilo především v tom, že ví, jak funguje svět. Děti z lesních mateřských škol mohou mít větší zkušenost s reálným světem, nemají klapky, které si všichni postupně sundáváme z očí, když v dospělosti začneme narážet na realitu,“ říká Valkounová.

Lesní mateřská škola v legislativě

V lesních mateřských školách nejsou děti segregovány, docházejí tam třeba i nevidomé děti, kterým to podle Valkounové pomáhá v tom, že „slyší jinou řeč“, řeč přírody… Kvůli náročnějšímu terénu ale může nastat problém, pokud by dítě mělo vážnější tělesné postižení. „Ale věřím, že i to by bylo – s pomocí asistenta – možné,“ neztrácí optimismus Valkounová. Je ráda, že do školského zákona se prostřednictvím rozsáhlé novely, kterou zákonodárci letos schválili, poprvé dostal pojem lesní mateřská škola. „Je to ohromný průlom, česká legislativa doposud nic takového neznala,“ uvedla. Norma s sebou přinesla i to, že lesní mateřské školy nebudou moci využívat stavbu. „Některé naše členy to vyděsilo, jejich školky stavby využívají, přesto tu novelu školského zákona hodnotíme jako krok vpřed, budeme s tím dál pracovat.“ říká Valkounová.

Do lesních mateřských škol i v rámci povinného předškolního roku

Stravování je do některých lesních školek dováženo z vývařoven, které splňují hygienické a další normy. Pokud je daná lesní školka podpořena státem, musí mít pedagogicky vyškolené pracovníky, přičemž nyní v lese s dětmi bývá jeden člověk s pedagogickým vzděláním a jeden – asistent – se zdravotním. Pokud je konkrétní lesní mateřská škola registrována, má nárok na dotace, jak je tomu u běžných mateřských škol. „To je velké ulehčení. Chceme, aby se rodič rozhodoval podle toho, do jakého předškolního zařízení chce své dítě umístit, ne podle financí,“ říká Valkounová. Lesní školky, které fungují jenom na bázi neziskových organizací, žádnou podporu od státu nedostávají, vše si musí hradit samy, proto „školkovné“ vyjde kolem šesti tisíc korun na měsíc, přičemž většina z vybraných peněz – asi osmdesát procent – jde na platy pedagogů. Do registrovaných lesních mateřských škol mohou chodit i děti v rámci povinného předškolního roku, který platí od školního roku 2017/2018.

Pro děti se zatím nebude nic měnit

Požádali jsme o stanovisko i ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. „S možností zápisů lesních mateřských škol do rejstříku škol a školských zařízení mají tyto školy nárok na poskytování státní dotace na přímé náklady na vzdělávání podle školského zákona, a to stejně jako ostatní školy. Zároveň mají povinnost dodržovat veškeré právní předpisy, které jsou povinny školy dodržovat, pokud pro ně neplatí speciální ustanovení uvedené v zákoně nebo prováděcím předpise,“ poskytlo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy oficiální stanovisko našemu portálu. Pro děti se podle ministerstva nic nemění: „Od 1. září 2017 mohou děti plnit povinné předškolní vzdělávání ve formě a rozsahu stanoveném ve školském zákoně (a prováděcím právním předpise - vyhlášce č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, pozn. red.) také v lesní mateřské škole zapsané v rejstříku škol a školských zařízení.“ 

Pobyt v přírodě má pro malé děti nezastupitelnou roli

Lesní mateřské školy mají i podporu ministerstva životního prostředí.  „Ministerstvo životního prostředí již řadu let lesní mateřské školky podporuje zejména pro jejich základ, kterým je pobyt dětí venku a jejich kontakt s přírodou. Raný věk dětí do šesti let je totiž obdobím velmi důležitým pro jejich všestranný rozvoj (zdravotní, osobnostní, motorický) a pobyt v přírodě má v tomto období nezastupitelnou a velmi přirozenou roli. Zároveň platí, že děti, které si v dětství vytvoří vztah k přírodě, budou k ní i v dospělosti přistupovat ohleduplněji. Ministerstvo v rámci Operačního programu Životní prostředí 2007–2013 podpořilo 1 miliardou 594 projektů zaměřených na úpravu zahrad a tvorbu dětských hřišť v přírodním stylu při mateřských školách. Část z těchto projektů byla také zaměřena na rozvoj zázemí při lesních mateřských školách. Ministerstvo životního prostředí dále nabízí školám i školkám podporu ekologických výukových programů. Pro rok 2016 jsme v rámci programu Národní síť EVVO vyčlenili částku třináct milionů korun,“ uvedla zástupkyně tiskové mluvčí Jana Taušová.

Lesní mateřské školy nemusí být dětskými skupinami

V parlamentu se ve stávajícím volebním období vedl o lesní mateřské školy (nakonec úspěšný) boj. Původně totiž měly být – na základě zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině – povinně registrovány jako dětské skupiny, které jsou určené pro děti od jednoho roku do začátku povinné školní docházky, mohou je provozovat zaměstnavatelé, obce, kraje, nestátní neziskové organizace a spolky, v jedné skupině může být maximálně dvacet čtyři dětí (§7, odst. 6 zákona č. 247/2014 Sb.), pečující osoby musejí splňovat podmínku bezúhonnosti, zdravotní způsobilosti, dále pak musejí splňovat odbornou způsobilost a vzdělání v některém z těchto oborů: všeobecná sestra, zdravotní asistent, ošetřovatel, porodní asistent, zdravotnický záchranář, sociální pracovník, pracovník v sociálních službách, učitel v mateřské škole, profesní kvalifikace chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky, lékař, psycholog ve zdravotnictví, klinický psycholog či vychovatel. Lesní mateřské školy by povinnou registrací měly problém kupříkladu se splněním hygienických norem stanovených pro toalety a umývárny.

Za lesní mateřské školy se tehdy postavil kupříkladu senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši), který mimo jiné řekl, že když lesní školku navštívil, vnímal, že se tam dětem líbí a nechtějí ani domů. Vzpomněl si na to, jak byl malý a měl nemyté ruce. Pobyt v přírodě podle něj dětem pomáhá vytvářet si protilátky „proti prevítům“. Poté, co bylo přehlasováno veto prezidenta Miloše Zemana a Sněmovna definitivně schválila, že i lesní mateřské školy budou povinné registraci coby dětské skupiny podléhat, předložila skupina poslanců vedená Jiřím Miholou (KDU-ČSL) novelu zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, která lesní mateřské školy z povinné registrace vyjmula. Podpořili to poslanci napříč spektrem – vyjma KSČM, která návrh nepodpořila kvůli tomu, že dětské skupiny považuje za nižší standard, než jsou klasické mateřské školy.

Už po pár měsících vyběhnou kopec…

Příklad, jak to nyní funguje v konkrétní lesní školce, prezentuje Anna Voňavková, provozující Lesní školku Žití v Senohrabech. „Celý rok sledujeme vývoj dětí, které k nám začaly chodit loni v září. Když přišly, k přírodě neměly intenzivní vztah, jak se v ní pohybují, úplně se to otočilo. V Senohrabech chodíme každý týden na kopec, když k nám přijdou nové děti, mají problém na něj vylézt, je příkrý, přidržují se proto stromečků, nejdřív lezou po čtyřech, pomáháme jim… Už po pár měsících ho vyběhnou. Když k nám v únoru začal chodit dvouletý František, nejdřív pro něj bylo všechno nové, pomalu se zapojoval… Dnes je krásnou součástí týmu, ostatní ho berou jako parťáka. Až vyroste, bude pomáhat mladším, neboť ví, jaké to je, být nejmladší a nejmenší. Místo soutěživosti prosazujeme spolupráci. V přírodě jsou děti autentické, zažívají pocit svobody, rozvíjejí fantazii. Děti v předškolním věku to potřebují – nejen pro motoriku, ale i pro sociální kontakty. Když znají jen prostor v rámci uzavřené učebny, podněty jsou něčím ohraničené, hračky jsou moc konkrétní. Autíčko je autíčko, nic jiného. V lese najdou plno šišek, svážou je, můžou z nich udělat autíčko i něco jiného. Vidí klády, pařezy, uříznutý strom, řeknou si, že je to dalekohled, koukají do stromu a vidí až do Afriky. Na příměstském táboře, který se v naší školce konal, děti vymýšlely, jak přes dalekohled vidí slony, nosorožce, už se jim honilo v hlavičce, jaké tam je počasí…“

Ten umí to a ten zas tohle. A všichni dohromady…

Děti se v přírodě podle jejích slov rozvíjejí v tom, co jim jde dobře: někdo umí dobře číst, jiný najít materiály… „Chceme, aby fungovaly jako tým. Je třeba, aby se u dětí rozvíjelo vše, ale ne ve všem musí být první. Mnohé baví třeba práce na zahradě. Zasazují semínka, pěstují lusky, když je vypěstují, jsou rády, ostatní pak dají na kompost. Máme pro ně nářadíčko, se kterým se učí pracovat, mohou si třeba vzít motyčku a jít okopávat. Děti jsou rády prospěšné komunitě, zkouší nové věci. Mají smetáčky, zametají jurtu, třídí odpad… Naše hlavní pedagožka vytváří pedagogický program, dále u nás pracují zdravotní sestry. Vzdělání je důležité a dbáme na ně, nejdůležitější pro mě ale je, jak kdo umí komunikovat a pracovat s dětmi. Naše pracovnice umějí s dětmi komunikovat jako rovný s rovným a držet hranici. Práce je nabíjí,“ říká Voňavková. Lesní školka Žití spolupracuje s místní mateřskou školou i s obcí, zve lidi do jurty, během roku pořádá slavnosti. Třeba letošní Den dětí se konal na místním Vávrově palouku. Děti běhaly, skákaly, zpívaly nebo bubnovaly s africkým bubeníkem Taphou.

Lesní mateřská škola v Mladé Boleslavi vznikla na základě dotazníku

Někdejší skautská vedoucí Jana Krumpholcová založila v roce 2013 občanské sdružení Přírodu dětem (dnes z. s.), přičemž první školní rok sondovala mezi maminkami, jestli je o nějakou alternativu v Mladé Boleslavi, kde žije, zájem. Připravila dotazník, dostala přes stovku odpovědí, kde bylo napsáno, s čím jsou rodiče v klasických mateřských školách nespokojeni a co by si představovali jako lepší službu. „Na základě toho jsem od července 2014 spustila celotýdenní provoz lesní školky Nad Klenicí, provozní dobu máme pondělí až pátek, od 7.30 do 16.30 hodin. Děti tam jsou od dvou a půl roku, k dnešnímu dni máme v podstatě plnou kapacitu – tedy asi patnáct dětí denně, což je naše maximální kapacita na den a na dvě dospělé osoby. Celkem se u nás střídá dvacet osm dětí – některé chodí třeba jen jeden den v týdnu, jiné celotýdenně. Účel splněn, práce se daří. Děti z lesních školek jsou zdravější než jiné. Není to jen tím, že chodíme ven, jsou víc psychicky v pohodě, mají dobrou imunitu. Je to soubor určitých faktorů,“ uvedla. S aktivitami souvisí i její potencionální vliv na místní politiku, protože se o školství zajímá v širším kontextu, je v komisi pro vzdělávání při radě města, chtěla by skrze ni prosazovat změny, které pozoruje na základě vlastních zkušeností či referencí rodičů. Vadí jí kupříkladu to, že v některých klasických mateřských školách chodí s dětmi málo ven, což je podle jejích slov dáno i tím, že je tam nedostatek personálu.

Nechceme přísná pravidla, nemohli bychom je splnit

V České republice charakterizuje lesní mateřské školy školský zákon č. 561/2004 Sb., do kterého byla otázka lesních mateřských škol začleněna novelizací v roce 2016 (§ 34, odst. 9). Zákon stanoví, že "Za lesní mateřskou školu se považuje mateřská škola, ve které vzdělávání probíhá především ve venkovních prostorách mimo zázemí lesní mateřské školy, které slouží pouze k příležitostnému pobytu. Zázemí lesní mateřské školy nesmí být stavbou.“ Provozem mateřských lesních škol z hlediska hygieny se zabývá Vyhláška č. 410/2005 Sb. kterou vydalo ministerstvo zdravotnictví. Ta byla v roce 2016 doplněna o paragraf 9 "Lesní mateřské školy". [Wikipedie]

Trocha zdravé špíny posiluje dětskou imunitu

Podle slov dětského psychologa z České Lípy, Miroslava Hudce, jsou lesní mateřské školy doplňkovým druhem předškolních zařízení. „Navštěvují je děti, jejichž rodiče věří, že pro ně mohou být nadstandardní – není to tedy běžný výběr z populace,“ uvedl. Dětem je podle jeho slov v lesních mateřských školách dobře. „Jsem venkovské dítě, do mateřské školy jsem nechodil, ve skutečnosti jsem ale prožíval lesní školku – bydleli jsme u lesa, rodiče nás ráno vypustili, pokud bylo jakés takés počasí, zabývali jsme se stejnými činnostmi jako děti v lesních mateřských školách, jen to nebylo organizované. Různě jsme se popelili, běhali mezi stromy, hráli různé hry, tu a tam jsme sebou sekli, měli nějakou odřeninu, otlučené koleno, modřinu. To se nepočítalo. Z vlastní zkušenosti vím, že děti to nijak nepoškozuje,“ dodal.

Lesní mateřské školy je podle něj možné zařadit do širšího rámce. „Ve společnosti je posledních dvacet třicet let zaznamenán takový „klas hledání“ – lidská společnost došla do určitého bodu, rozmýšlí se, kudy dál. Celá staletí bylo ideálem, aby měl člověk uspokojeny základní potřeby, aby se najedl, měl střechu nad hlavou, čehož bylo víceméně vlivem technického pokroku dosaženo. Člověk hledá, co dál, někdy se tomu říká alternativní způsob života. Aniž si to ti lidé, kteří tam své děti dávají, uvědomují, není to jen otázka zdravého životního stylu, ale i zdravotní prevence – když se děti dostanou do styku s trochou zdravé špíny, posiluje to jejich imunitu. Jako dětský psycholog s tím žádný problém nemám. Rodiče si lesní mateřskou školu pro své děti vybírají sami. Ti, kteří mají jiný názor, dítě do takové školy nepošlou,“ dodal.

Děti jsou odolnější než dospělí

Může mít podle něj na psychiku dítěte vliv počasí, nebo jsou to jen mýty, že když je zamračeno, jsme taky zamračení? „Důležité je, aby dítě bylo v suchu a teple. A opět se vracím do dětství. Když venku pršelo a naši nás nechtěli pustit ven, bývali jsme otrávení. Dítě to zkrátka vnímá jinak. Mimochodem, bydlím v paneláku, před ním je travnatý pás, rostou tam borovice. Nedávno přišel náhlý slejvák a pěti- šesti- sedmileté holčičky, které tam měly „hraníčka“, zalezly pod borovici, která je sice před deštěm moc nechránila, ale zůstaly tam,“ řekl. „Samozřejmě že dítě se může nachladit, když v dešti zůstane a včas se nepřevlékne do suchého. Že by to ale mělo fatální vliv, to ne. Souhlasím s tím, že záleží na oblečení. Záleží samozřejmě i na zdravotním stavu. Když má dítě vážné zdravotní problémy, neriskoval bych to. Ale pro běžné dítě, které je kromě běžných nemocí celkem zdravé, je zmoknutí spíš dobrodružství. Pokud není dobře oblečené, jde o to, aby se včas převléklo do suchého,“ doplnil.

Dětský psycholog Miroslav Hudec reagoval i na to, že v jedné z lesních mateřských škol vadil permanentní pobyt venku nikoli dětem, ale vychovatelce, která kvůli tomu šla pracovat jinam. Vypovídá to o tom, že jsou děti odolnější? „Ano, vydrží víc. Záleží i na tom, jak paní vychovatelka vyrůstala, jak úzkostlivé rodiče měla. Ti, jak už jsem říkal, by dítě do lesní mateřské školy nedali, protože okamžitě se jim vybaví tisíce škodlivin – klíšťata, hadi, to, že dítě může upadnout, že dostane tetanus, když se škrábne o rezavý drát… Je dobře, že si rodiče mohou vybrat ze širší nabídky předškolních zařízení. Něco jiného by bylo, kdyby to byla jediná možnost předškolní výchovy, s tím bych měl problém,“ odpověděl.

Výchova dětí je výchovou budoucích rodičů

U lesních mateřských škol vidí výhodu v tom, že spolu tráví čas děti různého věku – od nejmenších až po předškolní. „Je to velká výhoda hlavně pro děti, které nemají sourozence. Je hodně jedináčků nebo je v rodině mezi sourozenci velký věkový rozdíl. Pokud je mezi dětmi věkový rozdíl více než šest let, přílišný sourozenecký vztah nevzniká, sourozenci jsou si tak vzdálení a mají tak rozdílné zájmy, že je problém, aby se zapojili do stejné party, pak jsou doma dva jedináčci,“ řekl. Je podle něj dobré, když jsou v předškolním zařízení děti různého věku.

„V minulosti platilo, že starší děti se o ty menší staraly, vytvářely stereotypy, jak pečovat o mladší, což v jedináčkovských rodinách chybí. Je to důležité. Byť jsou učitelky obratné, tak přece jen mají ve skupině třeba dvacet dětí a je těžké uhlídat, aby se některému z nich něco nestalo. Když jsou ve skupině děti různého věku, starší dítě může paní učitelka požádat, aby si všímalo, co dělají ty menší. Což neznamená, že by sama složila ruce do klína, zodpovědnost je i tak na ní. Asi by to málokdo čekal, ale Napoleon, který ve Francii dával dohromady první občanský zákoník, se měl dopustit bonmotu, že každý, kdo vychovává dítě, vychovává budoucího rodiče. V mateřských školách to platí taky,“ uzavřel.

Zaujalo Vás Téma měsíce a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Související literaturu k tématu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně.

Kde hledat pomoc?

• Asociace lesních mateřských škol
• Ministerstvo životního prostředí
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
• Lesní školka Žití v Senohrabech
• Lesní školka Nad Klenicí v Mladé Boleslavi
• Eduin
• Co je lesní mateřská školka?
• Wellbeing ve škole