- Domů
- Dávky a příspěvky
- Dávky a zaměstnání
- Úraz, nemocenská a pracovní neschopnost
Úraz, nemocenská a pracovní neschopnost
Autor/ka: Mgr. Jitka Koutová (roz. Vrchotová), DiS.
Datum publikace: 25. 02. 2025
Dojde-li k úrazu, který si žádá dlouhodobější léčení, nebo onemocnění, jehož léčba vyžaduje delší čas, zpravidla tato situace ovlivní rodinný rozpočet.
Začne být důležité to, zda jste pracovali, respektive zda jste si hradili nemocenské pojištění a při dlouhodobější nemoci i důchodové pojištění (obě tato pojištění jsou sdružena pod pojmem sociální pojištění, které se neplatí například z dohody o provedení práce do deseti tisíc korun).
Začne být důležité to, zda jste pracovali, respektive zda jste si hradili nemocenské pojištění a při dlouhodobější nemoci i důchodové pojištění (obě tato pojištění jsou sdružena pod pojmem sociální pojištění, které se neplatí například z dohody o provedení práce do deseti tisíc korun).
Obsah:
Nemocenské dávky (podle zákona č. 187/2006 Sb.) a náhrady mzdy od zaměstnavatele (podle zákona č. 262/2006 Sb.)
Nemocenské, respektive potvrzení o pracovní neschopnosti (lidově „neschopenku“) vystavuje lékař. Zpravidla to bývá ošetřující praktický lékař, může to však být i odborný lékař, případně ji vystaví lékař v nemocnici, jedná-li se o pracovní neschopnost v souvislosti s hospitalizací.
Nárok na nemocenské dávky vzniká v případě, že (dočasná) pracovní neschopnost trvá déle než čtrnáct kalendářních dní. Nemocenské dávky vám tedy náleží od 15. dne pracovní neschopnosti. Prvních čtrnáct dnů pracovní neschopnosti vám náleží náhrada mzdy nebo platu, kterou vyplácí zaměstnavatel. Pokud máte nepravidelné nebo dlouhé směny, nehradí se prvních čtyřiadvacet hodin, na které by připadla vaše směna.
- 1.–14. den pracovní neschopnosti – náhrada mzdy nebo platu ve výši 60% průměrného výdělku za poslední kalendářní čtvrtletí, vyplácí zaměstnavatel (§ 192, odst. 1 a odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce)
- 15.–30. den pracovní neschopnosti – 60% denního vyměřovacího základu, vyplácí ČSSZ (§ 29, odst. 1, písm a) zákona č. 187/2006 Sb., o o nemocenském pojištění)
- 31.–60. den pracovní neschopnosti – 66% denního vyměřovacího základu, vyplácí ČSSZ (§ 29, odst. 1, písm b)
- 61.–380. den pracovní neschopnosti – 72% denního vyměřovacího základu, vyplácí ČSSZ.((§ 29, odst. 1, písm c)
Nárok na nemocenské dávky vzniká v případě, že si hradíte nemocenské pojištění. U zaměstnanců odvádí nemocenské pojištění zaměstnavatel (odvody vidíte každý měsíc na své výplatní pásce, případně si vše můžete ověřit u České správy sociálního zabezpečení pod pojmem sociální pojištění), osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají nárok na nemocenské dávky v případě, že se k placení nemocenského pojištění přihlásily a pravidelně je hradily (hrazení nemocenského pojištění není povinné).
U OSVČ je ale třeba splnit dobu pojištění alespoň tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti (pokud jste nezačali podnikat a současně platit hned nemocenské pojištění, v takovém případě tu není doba tří měsíců, ale případná nemoc se hradí okamžitě). U zaměstnanců dostačuje odpracovat převážnou většinu směny, aby byla ztráta příjmů z důvodu léčení nemoci nebo úrazu zaplacena z nemocenského pojištění.
Nárok na nemocenské nemá mimo jiné pojištěnec,
- který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost,
- kterému v době dočasné pracovní neschopnosti vznikl nárok na výplatu starobního důchodu.
Jak dlouho je možné nemocenské dávky čerpat?
Jak jsme si již uvedli, nemocenské dávky náleží od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a mohou být vypláceny až 380 kalendářních dnů. Za určitých okolností lze tuto dobu prodloužit (o tom rozhoduje na žádost posudkový lékař). Bližší informace o nemocenských dávkách naleznete zde.
Když není na nemocenské dávky nárok
Není-li osoba v pracovní neschopnosti zaměstnána nebo chybí-li jí doba (nemocenského) pojištění, nárok na nemocenské dávky nevzniká. Může to být například v těchto situacích:
- je vyčerpána podpůrčí doba nemocenského (oněch třista osmdesát dnů, kdy vás stát podporuje při ztrátě příjmů z důvodu nemoci),
- osoba je nezaměstnaná a vedená v evidenci úřadu práce – po dobu nezaměstnanosti vzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti, ne však na nemocenské (nemocenské nahrazuje ztrátu příjmu ze zaměstnání, není tedy co nahrazovat).
Je-li podpůrčí doba pro pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpůrčí doba nemocenského vyčerpána, je třeba hledat pomoc jinde, zpravidla žádat sociální dávky. Bližší informace o sociálních dávkách naleznete v kapitole o dávkách pomoci v hmotné nouzi).
Přechod z pracovní neschopnosti do invalidity
Při vážnějších nemocech a úrazech nastávají situace, kdy se dočasná pracovní neschopnost po určité době mění v dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který s sebou přináší trvalý pokles pracovní schopnosti (situace, kdy už léčba nepomáhá, a jedná se tedy o dlouhodobé postižení).
Jelikož zákonné úpravy neumožňují čerpat z jednoho důvodu dávky ze dvou systémů (nemocenského i důchodového), je výplata nemocenských dávek ukončena a nahrazena výplatou invalidního důchodu.
Řízení o přiznání invalidního důchodu však nemůže zahájit ani váš lékař, ani Česká správa sociálního zabezpečení (z moci úřední), o invalidní důchod musíte požádat sami. Postup a náležitosti popisuje článek s názvem Invalidní důchod.
Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.
Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!
Pomohly vám informace v tomto článku?
