Rozchod, rozvod partnerů, osamělý rodič

Nezřídka se rodič ocitne v tíživé finanční situaci. Pomineme-li situace, kterým se věnujeme v dalších kapitolách, mohou nastat okolnosti, kdy rodič (ze statistik vyplývá, že je to častěji matka) zůstane sám jen s dítětem a na úhradu potřeb svých a dítěte mu zbývá jen minimum finančních prostředků.

V obecném článku bohužel nelze popsat všechny situace, které mohou nastat, a proto uvádíme ty nejčastější.

Těhotná (svobodná) žena po odchodu partnera nebo svobodný muž / svobodná žena s dítětem po odchodu partnera

Již v době, kdy žena zjistí, že je těhotná, by měla mít podporu otce dítěte. Je-li otec dítěte se situací seznámen (ideální je, když dítě plánují společně) a své otcovství nepopírá, je třeba zajistit potřebné doklady.

• Prohlášení o jménu a příjmení dítěte

Rodiče dosud nenarozeného dítěte mohou navštívit kteroukoli matriku a souhlasným prohlášením stvrdit otcovství. Otec i matka si s sebou na matriku vezmou svůj občanský průkaz, matka navíc těhotenský průkaz.

Matrika vystaví potvrzení o souhlasném prohlášení rodičů, které si matka vloží do své těhotenské průkazky. Na jeho základě je po porodu vystaven rodný list dítěte.

• Určení otcovství (není-li sepsáno prohlášení o jménu)

Pokud otec své otcovství popírá, je situace o něco složitější. Matka se musí obrátit na soud, a to s návrhem na určení otcovství a také s návrhem na příspěvek na výživu a úhradu svých nákladů souvisejících s těhotenstvím i s porodem. Žalobu je možné podat ještě před narozením dítěte, kdy je pro matku nejjednodušší určit otce dítěte (v této době se nedělají genetické testy). Po porodu bude mít matka situaci složitější.

Po porodu je pak třeba (nejlépe soudně) upravit práva a povinnosti rodičů k dětem. Soud na návrh jednoho z rodičů určí, komu má být dítě svěřeno do péče (jeden z rodičů, střídavá péče, společná péče) a jaké jsou vyživovací povinnosti obou rodičů.

Dohoda o péči a výživném může být jen sepsána volnou formou, dokonce i bez ověřených podpisů, ale pak je třeba počítat s tím, že vymáhání práv a povinností v případě sporu bude složité. Soudní rozhodnutí dává větší jistotu a možnosti vymáhat, co bylo ujednáno.

Jestliže matka otázku otcovství neřeší, nehájí do budoucna všechna práva dítěte (například na výživné) a mohly by pak nastat problémy například při přiznávání sociálních dávek.

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Rozchod partnerů, rozvod (nesporný vs sporný)

Rozvod/rozchod sám o sobě nezakládá nárok na sociální podporu (dávky) ze strany státu. V mnoha případech však k rozpadu rodiny/vztahu dochází ve chvíli, kdy jeden z partnerů rodinu zanedbává, nestará se o ni, dělá dluhy a podobně, případně se několik těchto skutečností propojí a druhý partner odchází.

Rozhodnete-li se vztah ukončit, je třeba dodržet několik základních pravidel.

Přestože mnoho vztahů končí ve chvíli, kdy jeden z partnerů rodinu neúměrně finančně zatěžuje (dluhy, hazardní hry, alkohol…), vždy je nejprve třeba vyřešit otázku péče o děti, respektive jejich výchovu a výživu. To znamená, že je třeba, aby se rodiče dítěte (ať již jsou manželi, či nikoli) domluvili na tom, jak si mezi sebou rozdělí péči o dítě a jeho finanční zajištění (tedy kdo bude o dítě pečovat a kdo a jakým způsobem se postará o finanční prostředky). Tuto dohodu je pak třeba nechat potvrdit soudem (podrobněji viz dále).

Není-li dohoda možná, může podání k soudu vzít na sebe jeden z rodičů, který do podání popíše situaci (včetně návrhu řešení). Druhý rodič je pak soudem přizván k jednání.

Jakmile je vyřešena otázka péče o děti, je možné přikročit k samotnému rozvodu a po něm (tedy až nakonec) k majetkovému vyrovnání. Jen v případě, že se jedná o takzvaný nesporný rozvod a manželé jsou schopni a ochotni se na všem domluvit (to je na podmínkách péče o děti a vyživovací povinnosti, na rozvodu i rozdělení majetku), je možné podat k soudu všechna tři podání najednou. I v tomto případě však postupuje soud „krok za krokem“ a věnuje se nejprve záležitostem, které se týkají (nezletilých) dětí.

• Páry, které nežijí v manželství

Vyřízení záležitostí týkajících se úpravy práv a povinností rodičů k nezletilým dětem se nevyhne žádný manželský pár, který se chce rozvést. Bez toho, aby soud (rozsudkem) stanovil, kterému z rodičů bude dítě svěřeno do péče a který bude na jeho potřeby přispívat finančně, nemůže žádný soud přikročit k rozvodu.

Rodiče, kteří žijí takzvaně na hromádce (jako druh a družka), však tuto povinnost nemají. V praxi se tak můžeme velmi často setkat s tím, že jeden z partnerů žije sám s dítětem, druhý mu nepravidelně přispívá nějakou finanční částkou na potřeby dítěte a tu a tam si dítě vezme k sobě, nebo se rodiče o dítě dle (ústní) dohody „střídají“.

Vše je v pořádku, dokud nedojde ke konfliktu. Tím může být vstup nového partnera některého z rodičů, to, že druhý rodič přestane přispívat úplně nebo pečující rodič začne pro dítě požadovat vyšší částky, a podobně.

Jelikož rodiče zpravidla nemají nic stanoveno písemně, bývá dohoda velmi obtížná. Chcete-li tedy problémům předejít, je nejlepší vše stanovit písemně, nejlépe nechat potvrdit soudem, a to i v případě, že máte s bývalým partnerem dobré vztahy a nedochází k žádným konfliktům. Jak už to tak bývá, nikdy nemůžete vědět, kdy se situace změní.

I v případě, že nechcete věc řešit soudně (přestože by bylo rozhodně nejlepší tak učinit), je dobré mít podmínky péče a výživy dítěte stanoveny písemně. Dohoda nemusí mít žádnou oficiální formu, i když můžete vyhledat vzor na internetu nebo požádat o pomoc některou z poraden uvedených dále. Důležité je především to, aby text obsahoval jasná a srozumitelná pravidla a podmínky pro střídání ve výchově a pevné částky určené na potřeby dítěte (včetně například toho, jak sije  budete předávat – v hotovosti, na účet a k jakému datu, nebo například pátý den v měsíci předem), dále pak datum a podpisy obou rodičů. Podpisy nechte úředně ověřit (postačí ověření na kterémkoli obecním úřadě nebo pobočce Czech point, za jeden podpis uhradíte třicet korun).

Není-li dohoda možná a jeden z rodičů potřebuje mít podmínky péče a výživy dítěte stanoveny (například pro účely sociálních dávek), musí se obrátit na soud a požádat o úpravu soudně. Podrobněji viz dále.

Čtěte také:
Vliv rozvodu na duši a chování dítěte
Partnerská krize
Rozvod manželství

• Úprava péče o dítě – soudní cesta

Posuzuje-li soud otázku svěření dítěte do péče, zohledňuje řadu skutečností, ale na prvním místě vždy stojí „zájem dítěte“. To, co v jazyce zákona vypadá jednoduše, však bývá v praxi velmi obtížné. Soud musí vzít v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale také jeho vztah k sourozencům, popřípadě i k prarodičům.

Soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, do střídavé péče nebo do společné péče; může je však svěřit i do péče jiné osoby než rodičů, je-li to v zájmu dítěte.

Péče jednoho z rodičů znamená zpravidla to, že jeden z rodičů s dítětem žije, druhý přispívá na výživu a potřeby dítěte a dle předem stanoveného rozvrhu se s ním stýká (víkendy, svátky, část prázdnin a podobně). Tento rozvrh nemusí určovat soud, může se řídit aktuální dohodou rodičů.

Střídavá péče by měla v praxi představovat rovnoměrné rozdělení péče mezi oba rodiče. Nejčastější variantou je, že se dítě v týdenních nebo dvoutýdenních intervalech stěhuje z domácnosti jednoho rodiče do domácnosti druhého.

V poslední době se objevuje (zatím poměrně vzácně) i varianta, kdy domácnost střídají rodiče, zatímco dítě zůstává v jednom bytě.

Obě tyto varianty bývají organizačně náročné a soud by tento typ péče neměl nařizovat, je-li patrné, že mezi rodiči panuje mnoho neshod a s navrženým řešením nesouhlasí. I přesto však soudy toto řešení považují za „kompromisní“, a využívají je tedy častěji.

Střídavá péče bývá ideální v případě, že rodiče bydlí sice v oddělených domácnostech, avšak v docházkové vzdálenosti, to je v jedné ulici, v jednom městském obvodě, v jedné obci a podobně. Dítě tak netrpí tím, že by docházelo do dvou škol, měnilo kamarády, případně zájmové kroužky, které navštěvuje. I přesto se však v poslední době setkáváme (naštěstí poměrně vzácně) s rozsudky, ve kterých soud potvrzuje střídavou péči rodičům, kteří bydlí mnoho kilometrů od sebe.

Společná péče by mohla být považována za řešení, které bude nejlépe vyhovovat potřebám a přáním dítěte, jež si přeje, aby rodiče „zůstali spolu“. Ve společné péči mohou mít rodiče své dítě v případě, že například  žijí (byť po rozvodu) v jednom domě, nejsou mezi nimi žádné vážnější konflikty a jsou schopni se shodnout na výchově a potřebách dítěte. Při schvalování společné péče zákon žádá, aby rodiče se společnou péčí souhlasili.

Jak postupovat?

Návrh na úpravu výchovy a výživy (nezletilého) dítěte na dobu před rozvodem a po něm podávejte k okresnímu (obvodnímu) soudu v místě bydliště dítěte (to platí i pro rodiče, kteří nebyli manželé). Potřebné kontakty na soudy najdete na www.justice.cz .

Řízení ve věcech péče o nezletilé děti je osvobozeno od soudních poplatků (neplatí se za zpracování návrhu vyšším soudním úředníkem, za jeho podání ani za samotné řízení; hradit si strany musejí pouze zastoupení advokátem). Osvobození se vztahuje i na podání návrhu matky žádající výživu a úhradu nákladů souvisejících s těhotenstvím a porodem.

Nevíte-li si rady se sepsáním podání pro soud, mohou vám pomoci pracovníci OSPOD (Oddělení sociálně-právní ochrany dětí) v místě bydliště, případně se můžete obrátit na nejbližší poradnu pro rodinu manželství a mezilidské vztahy nebo na soud, respektive na vyššího soudního úředníka (ten vám ale nedá kopii návrhu, tu si musíte v řádech desetikorun zaplatit, abyste ji měli k dispozici pro případné prokázání například u sociálních dávek). OSPOD, vyšší soudní úředník i poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy poskytují své služby zdarma (kontakty viz níže).

Pro výše uvedená řízení není třeba zastoupení advokátem (soud je nepožaduje). Pokud se přesto domníváte, že zastoupení z nějakého důvodu potřebujete, máte právo obrátit se na soud a požádat o právní zastoupení. Neuspějete-li, můžete zkusit požádat o přidělení bezplatného advokáta nebo advokáta za sníženou sazbu u České advokátní komory. Soud i Česká advokátní komora přihlížejí k celkové sociální a majetkové situaci žadatele a poté zváží podmínky pro přidělení advokáta.

Pro bližší informace se obracejte na soud (www.justice.cz) a na Českou advokátní komoru (www.cak.cz).

Sociální dávky

Rozvod, rozchod, otázky spojené s určováním otcovství a stanovením výživného (případně i styku s dítětem) bývají většinou nejpalčivější a jejich řešení je zdrojem mnoha konfliktů a obtíží. Již v době, kdy tyto otázky řešíte, se můžete obracet na úřad práce a žádat o sociální dávky. Situace každého osamělého rodiče je odlišná, obecně však lze říci, že mohou být (při splnění zákonných podmínek) čerpány tyto sociální dávky:

Z nemocenských dávek (je-li žena/muž zaměstnán/a splní-li zákonné podmínky)

• Peněžitá pomoc v mateřství (Podrobné podmínky viz zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
• Otcovská (Podrobné podmínky viz zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
• Ošetřovné (Podrobné podmínky viz zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
• Dlouhodobé ošetřovné (Podrobné podmínky viz zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Ze systému dávek státní sociální podpory

• Porodné (Podrobné podmínky viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
• Rodičovský příspěvek (Podrobné podmínky viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
• Přídavky na děti (Podrobné podmínky viz zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,
• Příspěvek na bydlení (Podrobné podmínky vizzákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi

• Příspěvek na živobytí (Podrobné podmínky viz Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi,
• Doplatek na bydlení (Podrobné podmínky viz Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi,
• Mimořádná okamžitá pomoc (Podrobné podmínky viz Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Přestože každý soudce jedná individuálně, při stanovení výše výživného lze orientačně vycházet z tabulky uveřejněné Ministerstvem financí:

Tabulka předložená Ministerstvem spravedlnosti
Věk dítěte	Díl z platu připadající na výživné
0–5 let	9–13 %
6–9 let	11–15 %
10–14 let	14–18 %
15–17 let	17–21 %
18 a více let	20–24 %

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Další informace:

• zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení
• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
• zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře
• zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu
• zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi

Kde hledat pomoc:

• OSPOD (Oddělení sociálně-právní ochrany dětí) v místě vašeho bydliště,
• Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy:
  – kontakty na pražské poradny
  – kontakty na poradny v celé ČR (Registr poskytovatelů sociálních služeb)
• Občanské poradny: www.obcanskeporadny.cz
• APERIO – Společnost pro zdravé rodičovství: www.aperio.cz
• Česká správa sociálního zabezpečení (Peněžitá pomoc v mateřství): www.cssz.cz
• Česká advokátní komora: www.cak.cz
• Soud: www.justice.cz

Pomoc obětem domácího násilí

• Intervenční centra – kontakty na pražská intervenční centra
• Intervenční centra v dalších regionech v ČR – kontakty v Registru poskytovatelů sociálních služeb

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

 

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.