Vrozené vývojové vady ucha a poruchy sluchu u dětí

S různými formami onemocnění ucha se v dětském věku setkáváme poměrně často. Projevit se mohou vrozené vady včetně těžkých poruch sluchu, záněty, úrazy, cizí tělesa a vzácně i nádory. Jedná se o problematiku, jejíž řešení vyžaduje úzkou multioborovou spolupráci pediatrů, otolaryngologů, foniatrů a případně dalších odborníků. Včasné rozpoznání a řešení ušních onemocnění může mít zásadní vliv na rozvoj dítěte.

Vrozené vývojové vady ucha

Poruchy vývoje mohou postihnout ucho na všech úrovních – zevní, střední i vnitřní. Nejčastější vrozenou vadou zevního ucha je odstátý boltec, takzvaná otapostáza. Jedná se o postižení většinou obou boltců, které odstávají od hlavy v nepřirozeném úhlu. Mohou se přidružovat i další malformace (odchylky tvaru). Vada zatěžuje pacienta pouze kosmeticky, ale děti kvůli ní často trpí v kolektivu posměchem. Řešením je chirurgická úprava, ideálně v předškolním věku. Boltce mohou být i výrazněji malformovány nebo vůbec nejsou vyvinuty. Potom hovoříme o mikrotii I., II. a III. stupně. Zároveň může chybět i zevní zvukovod. Vada je často součástí syndromových postižení.

Poměrně časté jsou takzvané preaurikulární píštěle a apendixy, které lze snadno řešit chirurgicky již v útlém věku. Na úrovni středního ucha se můžeme setkat s malformacemi sluchových kůstek, případně bubínkové dutiny, což má za následek převodní poruchu sluchu. Vrozené vady vnitřního ucha zahrnují celou řadu rozmanitých postižení sluchového labyrintu nebo sluchového nervu. Projevit se zde mohou dědičné faktory různého typu. Jsou součástí syndromů, nebo mohou být i samostatné. Společným znakem bývá těžké postižení sluchu takzvaně percepčního typu.

Poruchy sluchu u dětí

Včasný záchyt poruch sluchu a následná rehabilitace mají u dětí zásadní význam pro jejich další rozvoj. V posledních letech zaznamenala tato oblast velký pokrok. V některých oblastech ČR je dnes prováděn screening sluchu u všech novorozenců. Cílem do budoucna je zavedení celoplošného screeningu sluchu v celé republice. Vyšetřují se takzvané otoakustické emise (OAE), což je velmi rychlá a přesná metoda k časnému odhalení možné sluchové vady. V případě nevýbavných OAE v porodnici následuje opakování měření, případně další zpřesňující diagnostika.

Sluchové vady rozdělujeme na převodní a percepční. Převodní vada je způsobena poruchou vedení zvuku na úrovni zevního nebo středního ucha. U dětí je nejčastěji způsobena hypertrofickými (zbytnělými) adenoidními vegetacemi a sekretorickou otitidou. Percepční nedoslýchavost je projevem poruchy na úrovni vnitřního ucha – labyrintu. Příčin může být celá řada – například  genetická postižení syndromová nebo nesyndromová, získaná nedoslýchavost způsobená ototoxickými léky, stavy po úrazech, akutraumatech, infekčních onemocněních, případně i autoimunitní postižení.

Cílem léčby u dítěte je pokud možno co nejrychlejší návrat sluchových funkcí, aby nedošlo k poruše rozvoje řeči nebo její ztrátě. Rehabilitace sluchu se řídí podle tíže a typu sluchové vady. Velmi zjednodušeně, pokud jsou zachovány využitelné zbytky sluchu, jsou vhodná sluchadla. Digitální sluchadla dnes nabízejí dokonalé možnosti nastavení. Pro překlenutí převodní nedoslýchavosti je možné použít vibrační sluchadla nebo sluchadla implantovaná do kosti (BAHA). Pokud je u dítěte prokázána nedoslýchavost s pouze minimálními zbytky sluchu, je indikována kochleární implantace. Tento po všech stránkách náročný program však vyžaduje důkladnou indikaci, na které se podílí široké spektrum odborníků. V ideálním případě je vrozeně hluché dítě implantováno okolo druhého roku věku. V posledním roce se u nás ve vybraných případech začala provádět oboustranná kochleární implantace, což je další posun ve kvalitě rehabilitace sluchových vad u dětí.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Další související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.