Hazardní hry u dětí a dospívajících: projevy, rizika, prevence, svépomoc a léčba

Obsah článku:

• Co jsou to hazardní hry
• Rozšířenost hazardních her u dospívajících
• Diagnostické kategorie
• Některá rizika problémového hazardního hraní a patologického hráčství
• Příčiny problémů způsobených hazardem
• Některé varovné známky
• Prevence
• Krátká intervence
• Pomoc profesionálů
• Kdy je třeba pobytová léčba

Co jsou to hazardní hry

Typickým znakem hazardních her je to, že si hráč kupuje možnost výhry. To platí i tehdy, když je tato možnost iluzorní nebo nepatrná, jako je tomu např. u loterií a spotřebitelských soutěží. Hranice mezi hazardními a nehazardními hrami není ostrá. Stejnou hru lze hrát hazardně i nehazardně. U dospívajících, kteří tráví nehazardními videohrami nadměrně času, se hazard objevuje častěji než u vrstevníků. Jednotlivé formy hazardu jsou zaměnitelné, tj. patologický hráč může snadno přejít např. od online sportovních sázek k hraní na automatech nebo opačně.

Rozšířenost hazardních her u dospívajících

Informace o rozšířenosti hazardního hraní u dospívajících poskytuje mezinárodní studie ESPAD, která probíhá každé čtyři roky ve většině evropských zemí. Podle ní v roce 2019 posledních 12 měsíců hazardně hrálo 24 % českých chlapců a 17 % dívek. Co se hazardního hraní online týče, u chlapců činilo 9,3 % a u dívek 1,8 %. Zkušenost s hazardními hrami měl více než každý pátý šestnáctiletý. Velké části z nich působil hazard větší nebo menší problémy. Výskyt problémového hráčství byl nejvyšší mezi studenty odborných učilišť.

Diagnostické kategorie

- Rizikové hazardní hraní: Hazardní hry ještě nezpůsobily vážnější problémy, ale existuje jejich nadprůměrné riziko.

- Problémové hazardní hraní: To vyvolává citelné finanční a časové ztráty a přináší problémy dospívajícímu i okolí.

- Patologické hráčství definuje Mezinárodní klasifikace nemocí následovně:

• Během období nejméně jednoho roku se vyskytnou dvě nebo více epizod hráčství.
• Tyto epizody nejsou pro jedince výnosné, ale opakují se přesto, že vyvolávají tíseň a narušují každodenní život.
• Jedinec popisuje silné bažení po hazardní hře, které lze těžko ovládnout, a hovoří o tom, že není schopen silou vůle hře odolat.
• Jedinec je zaujat myšlenkami a představami hazardního hraní a okolnostmi, které ho provázejí.

Některá rizika problémového hazardního hraní a patologického hráčství

• Návykové nemoci včetně patologického hráčství mívají v dospívání dramatičtější a rychlejší průběh.
• Objevují se duševní problémy, např. poruchy spánku, deprese, úzkosti, sebevražedné tendence.
• Poruchy chování: kriminalita, zejména krádeže doma, podvody, agresivita a selhávání ve škole.
• Stres a nemoci působené stresem.
• Nemoci pohybového ústrojí, např. pro páteř je riziková kombinace stresu a dlouhého sezení. To platí ještě více pro vyvíjející se organizmus.
• Homosexuální prostituce u chlapců, i když nejsou homosexuálně orientovaní.
• Existuje vyšší riziko zneužívání alkoholu nebo jiných drog. Např. kombinace patologického hráčství a závislosti na pervitinu je častá.

Příčiny problémů způsobených hazardem

Problémy působené hazardem vznikají u dětí a dospívajících v důsledku interakce rizikových a ochranných činitelů, které se vyskytují na mnoha rovinách. Tyto roviny zahrnují oblast biologickou, psychologickou a sociální. K rizikovým faktorům patří očekávání spojená s hazardem, jeho propagace v médiích a dostupnost hazardu pro dospívající. Z tohoto hlediska je situace u nás špatná. Není také náhodou, že se problémy s hazardem častěji objevují u určitých zaměstnání, např. číšníků nebo taxikářů.

Některé varovné známky

Výše uvedená diagnostická kritéria předpokládají, že problémový nebo patologický hráč bude odpovídat pravdivě. To ale není typické a dochází k tomu obvykle, až když dotyčnému nic jiného nezbývá. Užitečným vodítkem pro rodiče mohou být nepřímé znaky. Nelze na ně spoléhat ale úplně. Dospívajícímu, u něhož se objeví, je třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Možné varovné znaky:

• Rodiče zjistí, že dítě hazardně hraje.
• Drobné nebo větší krádeže peněz nebo cenností v domácnosti.
• Problémy s úřady a věřiteli, krádeže v obchodech a podvody.
• Zvýšené finanční nároky.
• Rozprodávání vlastních věcí.
• Dítě o hazardu často mluví a zajímá se o něj. Má dojem, že hazardu rozumí a že ví, jak vyhrávat.
• Později lhaní, tajnůstkářství, vyhýbání se rodičům, útěky z domova.
• Náhlé zhoršení školního prospěchu, ztráta zájmu o učení, neomluvené hodiny atd.
• Změna přátel, ti o hazardních hrách často mluví. K tomu dochází často např. ve fotbalových klubech a mezi sportovními fanoušky.
• Dítě působí unaveně, vyčerpaně a je často ve stresu.
• Nespavost nebo nadměrná spavost.
• Kolísání nálad je v dospívání časté a návykový problém ho ještě zesiluje. S tím souvisí konfliktnost, podrážděnost, nervozita, agresivita.
• Ztráta zájmu o kvalitní lidi, koníčky a aktivity.

Prevence

Prevencí v širší společnosti se zde zabývat nebudeme, protože tu rodiče neovlivní. Co se týče prevence ve školním prostředí, ta by měla být interaktivní a zahrnovat nácvik sociálních dovedností, finanční a mediální gramotnost nebo zvládání stresu, např. relaxační dovednosti. Jedná se o stejné postupy, které se osvědčily při prevenci jiných návykových nemocí. Ani tuto oblast ale rodiče příliš neovlivní.

Prakticky důležitější je prevence na úrovní rodiny: Sem patří přiměřený rodičovský dohled a dostatečně dlouhý čas věnovaný dítěti. Důležité jsou také hodnotový systém rodičů, rozumné a důsledně prosazované zákazy hazardu, alkoholu a jiných drog a vedení dětí k zdravému životnímu stylu. Finanční prostředky, kreditní karty rodičů, šperky apod. by neměly být dětem přístupné.

Krátká intervence

Krátkou intervenci mohou provádět lékaři, psychologové, pedagogové i rodiče. Krátká intervence často postačuje u rizikového a problémového hazardního hraní. Je použitelná i u patologických hráčů, ale tato porucha obvykle vyžaduje dlouhodobější léčbu.

Některé postupy používané při krátké intervenci

Není třeba použít všechny uvedené postupy, stačí z nich vybrat podle okolností ty nejvhodnější.

• Jasné a přímočaré doporučení vyhnout se hazardu i všem prostředím, kde se provozuje, včetně určitých webových stránek.
• Svépomocné materiály. Na webu drnespor.eu je volně ke stažení stručný svépomocný materiál „Jak se zbavit hazardu“. Je tam volně i rukopis knihy „Už jsem prohrál dost“.
• Lze také doporučit účast v organizaci Anonymních gamblerů, kontakty viz anonymnigambleri.cz.
• Omezit přístup k penězům, nenosit s sebou větší částky a nemít mobil s internetem.
• Zvýšený dohled ze strany rodičů nebo jiných dospělých.
• Terapeutický kontrakt (léčebná dohoda) se může týkat životního stylu, financí, léčby atd. Bývá vhodné do ní zahrnout dospělé z okolí dospívajícího.
• Posilování motivace. Jedná se o jemnou, nekonfrontační techniku. Terapeut při ní klade otázky, které se týkají problémů s hazardem. Dospívající si je lépe uvědomí, a to posílí jeho motivaci ke změně.
• Rodina by měla podmínit pomoc při splácení dluhů z hazardu léčbou, abstinencí od hazardu a dodržováním striktních pravidel. Zaplatit dluhy dospívajícího a nic nepožadovat by problém zhoršilo.
• Aktivní předání znamená doporučit specializovanou léčbu, poskytnout o ní podstatné informace, případně tam dospívajícího objednat. Je vhodné, aby k první návštěvě příslušného zařízení dospívajícího doprovodil někdo z rodiny. Zvýší se pravděpodobnost, že k předání dojde, navíc většina zařízení spolupráci rodičů vítá.

Pomoc profesionálů

Specializovanou ambulanci pro patologické hráče provozuje organizace Sananim. Ta přijímá dospívající od 15 let a jen z Prahy a okolí. U dospívajících pod 18 let vyžaduje souhlas a spolupráci rodičů. Léčbou problémů s hazardem se zabývají i odborníci na léčbu závislostí, dětští psychiatři a psychologové i další odborníci. Praktickou možností je kontaktovat některou místní linku důvěry, protože tam mívají přehled o vhodných zařízeních v okolí.

Kdy je potřeba pobytová léčba

Je to při vážných sebevražedných tendencích nebo pokusech. V tom případě se může jednat i o nedobrovolné léčení. Pobytovou léčbu bychom také doporučili tam, kde se při ambulantní léčbě stav zhoršuje. Pobytová léčba patologického hráčství není samospasitelná, ale slouží jako úvod k dlouhodobému ambulantnímu doléčování. Léčba patologického hráčství je podobná léčbě jiných návykových nemocí. Patologičtí hráči a závislí na návykových látkách se u nás i v zahraničí léčí ve stejných zařízeních.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!