Médein komplex: Děti jako munice proti bývalému partnerovi

• Mateřská a rodičovská láska
• Příběh mýtické Medei
• Objev Médeina komplexu ve forenzní psychologii
• Médein komplex v současnosti
• Psychologické pozadí Médeina komplexu
• Jak se Médein komplex projevuje

Mateřská a rodičovská láska

Obrázek

Obraz matky je po staletí spojen s láskou k dětem, zvláště pak k vlastním potomkům. I v dnešní společnosti je rodičovská láska pevnou jistotou. Předpokládáme, že silné emociální pouto mezi matkou a jejím dítětem je biologicky podmíněná vazba. Přichýlení či připoutání se projevuje pečováním o dítě a jeho ochranou před škodlivými vlivy. Obrazně bychom mohli říct, že matka je připravena za své dítě dýchat. A rodičovskou lásku předpokládáme i u otce. Jenže existují různé výjimky. V praxi se setkáváme s případy, kdy rodič z různých důvodů přehlíží a toleruje špatné zacházení se svým dítětem, tedy zanedbávání, týrání či sexuální zneužívání. Někdy se na něm dokonce podílí. Extrémní výjimku představuje usmrcení vlastních potomků rodičem.

Příběh mýtické Medei

Médea je postava z řecké mytologie, její osud popisuje Euripidova tragédie z roku 431 př. n. l.  Medea se bezhlavě zamiluje do Jasona a z lásky k němu je ochotna udělat cokoli. Jenže Jason se chce oženit s jinou ženou a dosáhnout tak na vysněný královský trůn. Po této zradě se láska mění v nenávist a Medea z pomsty zavraždí společné dva syny, aby Jasona zasáhla na tom nejzranitelnějším místě a utrápila ho žalem. Medea se stala praobrazem absolutního kolapsu mateřské a rodičovské lásky.

Objev Médeina komplexu ve forenzní psychologii

Forenzní psychiatr Phillip J. Resnick byl jedním z těch, kteří studovali vraždy dětí spáchané matkou či otcem (tzv. felicida). Resnick označil usmrcení vlastních potomků motivované pomstou na partnerovi jako „Medea komplex“. Je pro něj příznačná nenávist a zášť vůči odcházejícímu partnerovi, kterého chce opouštěná osoba potrestat a zasáhnout na citlivém místě. Nástrojem se tak stávají děti. Médein komplex může postihnout oba rodiče, matku i otce. Dle Resnicka prožívá budoucí pachatel*ka pocity hluboké křivdy a ponížení vyvolané např. nevěrou anebo spory o péči o děti po krachu vztahu. Vražda dítěte může být spojena s následnou sebevraždou.

Obrázek

Médein komplex tedy původně označoval specifickou motivaci rodiče k usmrcení vlastních dětí s cílem potrestat a pomstít se tomu druhému cestou likvidace plodů společné lásky, tj. dětí. K ohroženým dětem však rodič motivovaný Médeiným komplexem nepociťuje zášť. Naopak, často jsou děti tím nejmilejším, co mu na světě zůstalo. Vnímá je jako nevinné, přesto jim sáhne na život. Jeho myšlení se pohybuje v tunelu, na jehož konci je jen jedno řešení. Ke klíčovým znakům takto pojatého Médeina komplexu patřily následující charakteristiky:

• mstivé potrestání odcházejícího, či jinak zraňujícího nenáviděného partnera vnímaného jako původce neskutečné křivdy
• nástrojem pomsty a obětí se stává dítě (děti) zpravidla milované oběma rodiči
• pachatel*ka se cítí morálně nadřazen*a, čímž legitimizuje svůj čin
• vinu přesouvá pachatel*ka na nevěrného, odcházejícího či jinak hanebného partnera.

Současné výzkumné studie naznačují, že k vraždám dětí rodiči dochází v souvislosti s vysoce konfliktními rozvody spojenými se spory o uspořádání péče o děti. V roli pachatelů se ocitají oba rodiče. Minimálně u jedné čtvrtiny otců – pachatelů - dokládají klinické výzkumy právě Médein komplex jako dominující motiv. (Liem, 2008)

Médein komplex v současnosti

O rozšíření povědomí o tomto jevu se zasloužily psychologické studie věnované rozvodům a jejich dopadům na děti. Už ke konci minulého století razily tyto studie názor, že Médein komplex lze chápat jako „rozvodový psychický stav“, kdy rodič používá dítě jako prodloužení sama sebe a nevidí ho jako samostatnou bytost. (Wallerstein, Kelly,1980; Jacobs, 1988). Tím došlo k rozšíření původního významu pojmu. V širším pojetí označuje Médein komplex jakoukoli systematickou instrumentalizaci (používání) dítěte či dětí motivovanou pomstou a snahou ublížit druhému rodiči a nezahrnuje již nutně tragické usmrcení potomků. Médein komplex v moderním pojetí tedy upozorňuje na používání dítěte jako nástroje pomsty, kontroly či trestání druhého rodiče, přičemž psychická traumatizace dítěte je původci lhostejná. Médein komplex v širším pojetí se vyskytuje u obou rodičů, otce i u matky. Protože jde svým způsobem o metaforické označení úmyslného násilí na dětech, které může mít různé projevy a intenzitu, spolehlivá statistická data ohledně výskytu jevu nejsou k dispozici.

Obrázek

Pojem Médein komplex mezitím zdomácněl, objevuje se v psychologických publikacích v souvislosti s (po)rozvodovým násilím na dětech. Přibyl k němu i podobný termín, a to Médein syndrom. Je však třeba zdůraznit, že jde o „popularizační terminologii“, která vysvětluje některé specifické podoby násilí na dětech. Médein komplex či Médein syndrom se sice v psychologické literatuře objevují, ale nepředstavují žádné oficiální diagnostické kategorie. Nejsou tudíž přesně vymezeny. To také znamená, že je různí autoři pojímají poněkud odlišně. Shoda je na následujících klíčových znacích:

• Médein komplex je součástí separačního či postseparačního násilí po rozpadu manželství či partnerského vztahu. Jde o závažnou rozvodovou patologii.
• Představuje specifickou formu násilí na dětech, děti fungují jako munice vůči bývalému partnerovi*ce.
• Děti vždy výrazně poškozuje, způsobuje jim závažnou psychotraumatizaci. Může je negativně poznamenat na celý život.

Psychologické pozadí Médeina komplexu

Jak se stane, že rodič po kolapsu vztahu začne uvažovat jako bájná Médea? Tento komplex bývá ovlivněn celou řadou faktorů. Jedna příčina neexistuje, spíše jde o souhru různých vlivů. Rodič bývá nápadný pro svou emocionální závislost na partnerovi (častěji ženy) anebo naopak majetnickým vztahem k partnerovi*ce (častěji muži). Předzvěstí Médeina komplexu bývá také předcházející domácí násilí, zejména týrání partnerky. Především uplatňování dominance a kontroly, psychické a sexuální násilí představují varovné signály. Ale tyto faktory nestačí. Dnes víme, že dominantní vliv na rozvoj Médeina komplexu má osobnost neboli povaha rodiče. Ve hře je především tzv. triáda temných vlastností, tj. narcismus, (mírná) psychopatie a manipulativní myšlení. V rámci narcistního založení se odchod druhého totiž jeví jako sotva snesitelné bolestivé ponížení, křivda či zrada.  Narcismus a zvýšená sebestřednost způsobují, že dotyčný není schopen ve své mysli oddělit role partnera a rodiče. Právě role rodiče, která pokračuje, i když vztah skončil, mu otevírá poslední prostor pro pomstu za údajnou zradu a ponížení. V centru pozornosti zhrzeného partnera se tak ocitnou společné děti. Vnímá je jako vhodný nástroj k trestání a kontrole nad druhým. Pak už záleží jen na manipulativních dovednostech mstitele, zda použije subtilní či naopak robustní techniky ovlivňování či uzurpování společných dětí. Přitom přenáší své emoce a postoje na děti. Tedy systematicky před dětmi očerňuje druhého rodiče. Čím déle tak činí, tím více je o své pravdě přesvědčen. Médein komplex pak funguje jako neuvědomovaný mechanismus. Změnit smýšlení takového problematického rodiče bývá velmi obtížené. Úřady mají co do činění s pokračujícími spory rodičů o děti. Dětí dál strádají. A  manipulátoři prochází systémem úspěšněji než jejich oběti, tj. bývalí partneři.

Jak se Médein komplex projevuje

Obrázek

Médein komplex vzniká jako reakce na rozpad manželství či intimního partnerského vztahu, ve kterém vyrůstaly děti.  Často mu předchází domácí násilí zejména v psychické podobě, které bývá také důvodem krachu společného soužití. Tyran ztrácí proti své vůli roli partnera, ale zůstává mu role rodiče. Použije ji k tomu, aby se mohl mstít a trestat odcházejícího partnera*ku prostřednictvím dětí. Původce sleduje následující cíle:

• komplikovat druhému rodiči kontakt s dětmi

omezit jeho kontakt s dětmi či

• zamezit jeho kontaktu s dětmi.

K tomu používá původce různé viditelné techniky: obstrukce při předávání dětí, obstrukce při placení výživného, blokování či nedodržování dohod mezi rodiči, účelovou změnu bydliště anebo školy, opakovaná podání na soudy ohledně péče o děti, osočování druhého rodiče před úřady, někdy i trestní oznámení na údajné protiprávní chování druhého rodiče.

K hůře viditelným technikám Médeina komplexu patří násilí na samotných dětech. Obecně řečeno začíná násilí na dětech tam, kde rodič intoxikovaný Médeiným komplexem přestává děti vnímat a respektovat jako svébytné jedinečné osobnosti. Místo toho v nich vidí prostředek či nástroj pro svou odvetu. Kontrola a řízení dětí jsou nápadné a nepřiměřené právě v celé oblasti kontaktů a styků s druhým rodičem (např. zavazuje dítě tajemstvími, dárky druhého rodiče si nesmí dítě ponechat, nesmí mu volat atp.) K typickým podobám psychického násilí se řadí manipulování dětmi či „programování“ dětí (on/ona tě stejně nemá rád/ráda) a jejich emoční vydírání (jsem smutný*á, když u mě nejsi). Rodič může blokovat zájmové aktivity, které má dítě rádo, neboť je zorganizoval druhý rodič. Může využívat také svou finanční převahu a děti si kupovat. Plně rozvinutý Médein komplex se projevuje špatným zacházením či fyzickým ubližováním vlastním dětem. Vyloučeno není zanedbávání ani týrání dítěte. Příkladem lze uvést matku, která dala dceři vypít nemrznoucí směs Fridex a snažila se vinu přesunout na otce.

Zdroje a literatura:

Bourget, D., Grace, J., Whitehurst, L. A review of maternal and paternal filicide. J Am Acad Psychiatry Law. 2007,35(1), s. 74-82. PMID: 17389348

Jacobs, J., W. Euripides' Medea: a psychodynamic model of severe divorce pathology. Am J Psychother.1988, Apr;42(2):308-19. doi: 10.1176/appi.psychotherapy.1988.42.2.308.   PMID: 3400789.

Kelly, J., B. Longer-term adjustment in children of divorce: Converging findings and implications for practice. Journal of Family Psychology, 1988, 2(2), 119–140. https://doi.org/10.1037/h0080489.

Lansky, M., R. The impossibility of forgiveness: shame fantasies as instigators of vengefulness in Euripides' Medea. J Am Psychoanal Assoc. 2005 Spring;53(2):437-64. doi: 10.1177/00030651050530021701. PMID: 16045160.

Liem, M., Koenraadt, F. Familicide: a comparison with spousal and child homicide by mentally disordered perpetrators. Crim Behav Ment Health. 2008;18(5):306-18. doi: 10.1002/cbm.710. PMID: 19072934.

Marneros, A., Medea-Syndrom. In: Enzyklopädie der Eponymen Syndrome und Begriffe in Psychiatrie und Klinischer Psychologie. Heidelberg: Springer, 2019. s. 170–172.

Nothhafft, S. Projekt Safety First. (Evaluation der Praxisimplementation des „Fragebogens zur Gefährlichkeitseinschätzung gemäß Sonderleitfaden (Münchener Modell) insbesondere bei Gerichtsverfahren zu Umgang bzw.- aussetzung, Sorge- und Aufenthaltsbestimmungsrecht, Herausgabe von Kindern“ nach einer Trennung auf Grund von Häuslicher Gewalt.) München 2022. Projektwebsite www.safetyfirst-umgang-sorge.de.

Rand, D. C. The history of parental alienation from early days to modern times. In D. Lorandos, W. Bernet, & S. R. Sauber (Eds.), Parental alienation: The handbook for mental health and legal professionals. Springfield, Illinois: Charles C Thomas Publisher, Ltd., 2013, s.291–321.

Resnick, P., J. Child murder by parents: a psychiatric review of filicide. Am J Psychiatry. 1969 Sep;126(3):325-34. doi: 10.1176/ajp.126.3.325. PMID: 5801251.

Wallerstein Judith S., Kelly Joan.  Surviving the Breakup: How Children and Parents Cope with Divorce. New York: Basic Books, 1980.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku