- Domů
- Problémy dítěte a rodiny
- Problémové chování dospělého k dítěti
- Nový metodický materiál pro školy: Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol
Nový metodický materiál pro školy: Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol
Autor/ka: Redakce portálu Šance Dětem
Datum publikace: 27. 06. 2024, Aktualizováno: 30. 08. 2024
Začátkem roku 2024 vydala Nadace Sirius materiál Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol. Jedná se o praktickou příručku pro pracovníky škol, která se zabývá problematikou týrání, zneužívání, zanedbávání dítěte a násilí v blízkých vztazích. V souvislosti s vydáním příručky vydalo MŠMT novou přílohu Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě ve škole – doporučené postupy pro pracovníky škol (č.j.: MSMT-3262/2024-1).
Příručka i nová příloha metodického doporučení se věnují včasné detekci ohrožených dětí, předkládají pracovníkům škol doporučené postupy na úrovni školy, představují kompetentní osoby, které ve škole takové situace řeší a informují, na jaké odborníky je možné se obracet a jakým institucím má škola ohrožení oznamovat.
Vytvoření příručky předcházel výzkum napříč školami
Materiál odpovídá na celou řadu podnětů, jež vzešly od pracovníků škol během výzkumného šetření, které se uskutečnilo před tvorbou příručky. Kvalitativního výzkumu[1] se účastnili zástupci škol vybraní tak, aby zastupovali různé pozice (ředitel, metodik prevence, třídní učitel, sociální pedagog) a zároveň aby reprezentovali různé typy škol a lokalit s rozdílně obsazeným školním poradenským pracovištěm. Výzkum zmapoval potřeby, možnosti a bariéry detekce násilí páchaného na dětech dospělou osobou pohledem základních a mateřských škol. Cílem bylo identifikovat, s jakými problémy se pracovníci škol při detekci násilí páchaného na dětech setkávají a co potřebují k tomu, aby mohli lépe řešit jednotlivá podezření.
Jako nejčastější signály týrání, zneužívání či zanedbávání respondenti uváděli:
- skryté záškoláctví
- pozdní příchody
- neplnění domácích úkolů
- absence komunikace rodičů se školou
- výrazné změny v chování dětí
- přílišná ustrašenost nebo roztěkanost dítěte
- strach z rodiče (dítě nechtělo jít domů, prodlužovalo odchod)
- fyzické známky týrání
Nejčastějšími zmiňovanými obavami respondentů byly:
- obava z toho, aby žákovi více neublížili
- obava z komunikace s rodiči
- obava, zda oznámení na OSPOD pomůže
- obava z reakce rodičů.
Z výzkumu vzešlo mimo jiné penzum konkrétních problémů, kterými se příručka zabývá.
Na tvorbě materiálu se podílela široká škála expertů na problematiku násilí na dětech i odborníci ze školství. Do tvorby materiálů byli zahrnuti pracovníci Nadace Sirius, organizace Spondea, Dětského krizového centra, Centra sociálních služeb Praha, Národního institutu pro děti a rodinu, Policie ČR a MŠMT. V připomínkovacím procesu se zapojili zástupci České školní inspekce, Národního pedagogického institutu, SOFA, ministerstva vnitra, intervenčních center či pedagogicko-psychologických poraden.
Od podání oznámení po osobní wellbeing pedagogů
Příručka je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola se věnuje definici násilí, tomu, jak násilí na dítě dopadá a zabývá se rolí pracovníků školy. Pracovníky škol seznamuje s jejich důležitostí pro včasnou detekci ohrožených dětí a podporuje je, aby si všímali a situace ohrožení dítěte řešili. Zároveň je informuje, že jejich rolí není „vyšetřování“ a „sbírání důkazů“, ale zejména prvotní detekce ohroženého dítěte a předání takové informace kompetentním osobám.
Dále se věnujeme projevům ohrožených dětí ve škole, jednotlivým symptomům násilí a uvádíme příklady situací, ve kterých je možné si ohrožení „lépe“ všimnout (například během tematicky zaměřené výuky, preventivních programů, výletů, přestávek). Materiál přináší pracovníkům škol konkrétní postupy, jak situace ohrožení řešit, vysvětluje pojmy jako chronické a akutní ohrožení dítěte a uvádí postup jejich řešení.
Pracovníci se ve školách mohou setkat s různými situacemi ohrožení dítěte, které je možné pro lepší představu rozdělit dle toho, zda vyžadují, nebo nevyžadují podání oznámení příslušnému orgánu. Obsáhlá kapitola se pak věnuje spolupráci školy s OSPOD a Policí ČR. Zabývá se oznamovací povinností školy, upřesňuje, v jakých situacích se má škola obracet na OSPOD a v jakých na Policii ČR. Věnuje se náležitostem oznámení na OSPOD a Policii ČR, konkrétně uvádí, jaké informace má oznámení obsahovat, jakou formou je vhodné ho podat, zda je možné ho učinit anonymně či telefonicky a kam je vhodné ho adresovat. Kapitola dále seznamuje čtenáře s tím, jaké má OSPOD kompetence, jak pracovníci OSPOD vyhodnocují ohrožení dítěte, jaké kroky činí a jaké možnosti mají. Tato kapitola odpovídá na otázky, které vzešly od respondentů z výzkumu a odráží nejistotu, kterou pracovníci škol v praxi zažívají při řešení situací ohrožení žáka.
Obrázek
Významný prostor věnujeme komunikaci a předkládáme čtenářům konkrétní věty či slovní spojení, které je vhodné v hovoru s ohroženým dítětem používat, a co v takových situacích naopak nedoporučujeme říkat. Kapitola se věnuje také komunikaci se spolužáky, s ostatními pracovníky ve škole nebo komunikaci s rodiči. Praktickými komunikačními tipy se snažíme zvýšit jistotu pracovníků škol. Materiál nezapomíná ani na nároky, které složité situace kladou na pedagogy. Přináší praktické a konkrétní tipy, jak si budovat osobní a pracovní wellbeing, aby je mohli zvládat.
V příručce mohou čtenáři také nalézt podklady k různým preventivním aktivitám, které je možné ve školách realizovat. Materiál obsahuje nejdůležitější kontakty, od telefonních linek či chatových poradenství, po konkrétní organizace, které se problematice násilí věnují a na které je možné se obrátit. Předposlední kapitola obsahuje praktické šablony, které mohou pracovníci škol ve své praxi využít. Jedná se o vzor oznámení na OSPOD a vzor oznámení na Policii ČR, které je možné snadným způsobem vyplnit. Třetí šablonou je seznam regionálních kontaktů, který si každá škola může vyplnit sama, aby měla souhrnně sepsané potřebné lokální kontakty. Poslední kapitola přináší čtyři reálné kazuistiky (se změněnými jmény), představující dobře zvolený postup řešení situace ohroženého dítěte.
Příručku a všechny její přílohy je možné volně stáhnout na webových stránkách Nadace Sirius (www.nadacesirius.cz/projekty/primarni-prevence/problematika-tyrani-zneuzivani-a-zanedbavani-ditete).
Pokud vás zajímají další informace k příručce pro školy nebo obdobnému materiálu pro praktické lékaře pro děti a dorost, který Nadace Sirius ve spolupráci s Odbornou společností praktických lékařů pro děti a dorost ČLS JEP a Společností praktických lékařů pro děti a dorost ČR vydala v roce 2022, můžete si poslechnou podcast S rozpoznáním a pomocí týraným, zanedbávaným a zneužívaným dětem pomáhají lékařům a školám nové příručky.
[1] Závěrečná zpráva z tohoto výzkumu je dostupná na www.nadacesirius.cz/vyzkumy/o-nasili-na-detech
Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.
Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!
Odebírat newsletter Sledovat na Facebooku
Pomohly vám informace v tomto článku?