Důležitost správné manipulace s novorozencem a kojencem (2. část)

Autor/ka: Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT
Datum publikace: 28. 08. 2022, Aktualizováno: 30. 09. 2022
Víme, že je během výchovy dítěte potřeba dodržovat určitou posloupnost podle jeho věku a zralosti. Správný vývoj dítěte ale ovlivní také to, jakým způsobem s novorozencem či kojencem manipulujeme. Měli bychom dodržovat určité obecně platné zásady.

Obsah článku

První díl článku o správné manipulaci s novorozenci a kojenci si můžete přečíst ZDE.

Zásady při manipulaci s novorozencem a kojencem

  1. Přehmaty z jedné polohy do druhé i samotné polohy musí být v souladu s jeho psychomotorickou vyspělostí a potřebami.  
  1. U novorozenců využíváme při změnách poloh techniky, kdy jednou rukou držíme dítě pod temenem hlavičky a druhou pod zadečkem. Výjimečně využíváme úchopu kolem hrudníčku. Od čtvrtého měsíce věku naopak upřednostňujeme tento způsob. 
  1. Do devátého měsíce věku se vyvarujeme polohování dítěte do svislé polohy, vyhýbáme se tlaku na krční páteř (způsobenou hmotností hlavy ve vertikální poloze) a neuvádíme dítě do pozice záklonu trupu a hlavičky (například tahem za obě ruce). 
  1. Správný způsob manipulace by měl být rodič schopen zvládat na obě strany. Jak kvůli sobě (aby například nedošlo k přetížení jednoho zápěstí maminky, vzniku bolestí zápěstí, loktů a podobně), tak kvůli miminku, které má pak možnost rozvíjet se symetricky na obě strany.  
  1. S dítětem manipulujeme jemně, pomalu a klidně. Při kolébání se vyvarujeme rychlých pohybů aby nedocházelo k návykovému dráždění nervového systému. Dítě pak toto akční nošení, houpání a natřásání neustále vyžaduje, neumí spát v klidu a tím si kvalitně odpočinout. 
  1. Správné techniky manipulace naučíme veškeré členy domácnosti, kteří o dítě pečují. Zároveň vše ukážeme a vysvětlíme babičkám a návštěvám, které se chtějí s dítětem potěšit. 

Správné techniky manipulace s dítětem do 4.  měsíce věku 

Způsob zvedání dítěte z podložky
Pravou ručku dítěte uchopíme a přitáhneme k levé. Tím se nám dítě otočí na levý bok. Současně s tahem za ručku dítěte vložíme svojí levou dlaň pod temeno dítěte a předloktí pod zádíčka. Když dítěti pravou ruku uvolníme, překulí se zpět na záda na naší levou ruku a předloktí. Pravou ruku a prsty pak zasuneme mezi nohy dítěte a zachytíme zadeček. Takto můžeme děťátko velmi lehce zvedat z podložky, kočárku či autosedačky.

Nošení dítěte
Jak bylo zmíněno výše, děťátko neuvádíme do svislé pozice, pokud na to z vývojového hlediska není dost zralé. Z toho důvodu je ideální nosit děti v pozici klubíčka. Do té se po zvednutí dítěte výše uvedeným způsobem dostaneme následovně. Naši levou ruku svírající hlavičku dítěte přitáhneme směrem k našemu levému rameni a hlavičku opřeme pod střed naší levé klíční kosti. Levou ruku uvolníme a připravíme k obětí dítěte pod jeho levou paží a podél tělíčka. Tuto polohu využíváme u dětí také ke krmení z lahvičky. 

Obrázek
Matka přebaluje dítě

Pokládání dítěte do postýlky, kočárku, či na přebalovací podložku
Pokud chceme děťátko položit na podložku z pozice klubíčka postupujeme následovně. Naši levou ruku uvolníme zpod paže miminka druhá ruka stále přidržuje zadeček. Levou rukou zachytíme hlavičku dítěte opírající se o naší klíční kost a takto držené miminko oddálíme od našeho těla. Z této pozice můžeme děťátko snadno položit na podložku, pokládáme nejprve zadeček, zádíčka a naposledy hlavičku. Ruku zpod hlavičky vytahujeme pomalu ve směru prodloužení krční páteře.  

Správné techniky manipulace s dítětem po čtvrtém měsíci věku 

Zvedání z kočárku, podložky, či autosedačky
Na hrudník dítěte položíme pravou dlaň tak, aby naše prsty směřovaly do levého podpaží děťátka. Levou ruku vsuneme pod paži a ramínko dítěte tak, až se dostaneme dlaní k hlavičce. Tu zajistíme dlaní a děťátko pak postupně přetáčíme přes jeho levý bok až na bříško. Děťátko z této pozice zvedáme obličejem dolů. Provedeme předklon a děťátko opřeme o naši levou část hrudníku. Tento způsob zvedání lze použít i u dětí před dovršením čtvrtého měsíce věku, ale pouze výjimečně. Z pohledu psychomotorického vývoje tento způsob lépe odpovídá dětem po čtvrtém měsíci věku.  

Poloha “tygříka”
Polohu tygříka lze využít u dětí téměř ihned od narození. Je vhodná zejména pokud potřebujeme děťátko nosit pouze v jedné ruce: k pochování, masírování bříška, odříhnutí i stimulaci a posilování zádového svalstva. Do polohy tygříka se dostává nejlépe z pozice klubíčka, kdy pravou rukou pevně uchopíme zadeček dítěte. Levou rukou, kterou tak uvolníme, proklouzneme mezi levou paži a hlavičku dítěte šikmo přes tělíčko a uchopíme pravé stehno. Poté pomocí předklonu přeneseme váhu dítěte na naše levé předloktí. Konečná poloha je pak taková, že hrudník dítěte spočívá na našem levém předloktí a pravé stehno přitahujeme pod bříško dítěte.  

Přebalování miminka
Přebalování miminka je činnost, kterou opakujeme během dne nejméně desetkrát, ale zejména v prvních měsících života dítěte není výjimkou i častěji. U přebalování je nejdůležitější, aby při otírání zadečku vlhčenými ubrousky či při výměně plenky byla pánev dítěte nadzvednuta současným držením obou nožiček. Nikdy netaháme pouze jednu! Nejvhodnější je omýt zadeček přímo v umyvadle. K tomu je ideální pozice, kdy děťátko zvedneme z podložky překulením přes bok tak, aby bylo obličejem dolů k podložce a naše levá ruka svírala hrudník miminka tak, že naše prsty jsou v oblasti jeho pravého podpaží. Poté provedeme předklon a záda dítěte opřeme o náš hrudník, narovnáme se a zadeček dítěte oddálíme od našeho těla. Jeho stehna můžeme opřít o kraj umyvadla či jej držet pod sprchou ve visu. Toto je poloha, kterou využíváme také k omývání obličeje a ručiček miminka. U dětí do čtvrtého měsíce věku lze využít i polohu tygříka. Pokud budeme miminko mazat, oblékat, či rozvíjet jeho psychomotorický vývoj, je také důležité umět miminko správným způsobem přetočit z lehu na zádech na bříško a obráceně.  

Přetočení ze zad na bříško
Samostatně se přetočit ze zad na bříško dokáže dítě až kolem šestého měsíce věku (ze zad na bok je dítě schopno přetočit se mezi čtvrtým a pátým měsícem. Do té doby je k přetočení nutná naše dopomoc. Do čtvrtého měsíce věku jsou děti při přetáčení částečně pasivní (při přetáčení hlavní činnost provádí rodič, ale jsou patrné aktivity svalů, které se snaží v přetáčení pomoci, takzvané geneticky determinované pohybové programy). Poté sledujeme aktivní dopomoc dítěte a následně si tuto dovednost osvojí a zvládne zcela bez naší pomoci. Důležité je přetáčet miminko střídavě na obě strany a správným způsobem. Při přetáčení dítěte ze zad na bříško přes jeho pravý bok:

  1. Položíme naši levou ruku na tělíčko dítěte. Pravá ruka se podsune pod jeho levou paži až k hlavičce. Dítě nezvedáme, pouze jej překulíme pomocí tlaku naší pravé ruky.  
  1. Nebo uchopíme svou levou rukou jeho levé stehno a kyčelní kloub/pánev a lehce překulíme pánev na bok. Při tom pozorujeme, jak se dítě snaží zapojit břišní svaly a dotáhnout tělíčko za pánví na bok. Spodní (pravá) ruka dítěte by měla být nastavena v devadesátistupňovém úhlu paže vůči tělu, aby se dítěti přetáčení provádělo snadno a ve správných pohybových vzorcích. Tento způsob přetáčení mám raději, neboť dítě u něj “posiluje” hluboký stabilizační systém a ukazuje dítěti, jak se má přetáčení správně provádět (přes skrčené dolní končetiny v kyčli, nikoli přes záklon v zádech a odraz o patičky). Velmi ráda jej využívám jako cvičení pro miminka mezi třetím a čtvrtým měsícem věku, kdy cvičení využívám k pochopení, jakým způsobem má dítě provádět přetočení ze zad do polohy na boku.

    Pozor! Dbáme na to, aby přetáčení nebylo doprovázeno záklonem trupu a hlavičky. Pokud má dítě snahu provádět tento nežádoucí souhyb, stačí, když mu svou volnou rukou zablokujete v záhlaví prostor, aby záklon provést nemohlo. Děťátko takto chvilku necháme bez naší pomoci a posléze polohu upravíme tak, aby se dítě opíralo o obě předloktí, která v loktech svírají pravý úhel a jsou na šíři ramen. 

Návrh na cvičení při přetáčení ze zad na bříško

Pokud chceme, aby dítě “cvičilo” hluboký stabilizační systém, můžeme proces přetáčení zastavit ve fázi, kdy vidíme, že se snaží aktivitou břišních svalů dotočit pohyb vpřed na bříško, jako by chtělo dokončit přetáčení až na bříško samo. Jako bychom se spolu “prali”. V této vyvážené souhře můžeme posečkat a nechat chvíli dítě aktivně se snažit o dotočení na bříško a tím posílit i hluboký stabilizační systém páteře. Pozor! Dbáme na to, aby přetáčení nebylo doprovázeno záklonem trupu a hlavičky. Pokud má dítě snahu provádět i tento nežádoucí souhyb, stačí, když mu svou volnou rukou zablokujete v záhlaví prostor, aby záklon provést nemohlo. 

Přetočení z bříška na záda
Při přetáčení dítěte z bříška na záda podsuneme jeho pravou paži pod tělíčko, nebo pod pravé ouško (osobně upřednostňuji), a současně jej naší levou rukou otáčíme. V pozici na boku přehmátneme tak, aby pravá ruka zajistila hlavičku a dokončíme obrat na záda pomocí tlaku naší levé ruky do levého boku dítěte.

Tento způsob přetočení využíváme u nejmenších dětí, dokud nespolupracují. Od čtvrtého měsíce věku, kdy jsou již děti schopny udržet hlavičku samy a také zvládnou přitahovat kolínka k hrudníku, se při otáčení dítěte snažíme, aby se  pohybu aktivně účastnilo. K přetočení ze zad na bříško pak stačí mírný tlak na jeho pánev a děťátko se samo dotočí. Pokud to ještě nezvládá, můžeme mu pomoci tlakem za ramínko. Při přetočení z bříška na záda jej uchopíme za kyčelní kloub a pomalu navedeme do rotace přes bok. Děťátko výsledný obrat provede opět samo.

Návrh na cvičení při přetáčení z bříška na zádíčka

Totožné jako u přetáčení ze zad na bříško. Pokud chceme, aby dítě “cvičilo” hluboký stabilizační systém, můžeme proces přetáčení zastavit ve fázi, kdy vidíme, že se dítě snaží aktivitou břišních svalů dotočit zpět na bříško. Jako bychom se spolu “prali”. V této vyvážené souhře můžeme posečkat a nechat dítě chvíli se aktivně snažit o dotočení na bříško, a tím posílit i hluboký stabilizační systém páteře. Pozor! Dbáme na to, aby přetáčení nebylo doprovázeno záklonem trupu a hlavičky. Pokud má dítě snahu provádět i tento nežádoucí souhyb, stačí, když mu svou volnou rukou zablokujete v záhlaví prostor, aby záklon provést nemohlo. 

Koupání dítěte
Při koupání dítěte je vhodné využít pomůcky, jako jsou například lehátka do vany či vaničky, na které miminko položíme stejným způsobem jako na podložku. Při převlékání pak využíváme výše popsané přehmaty a pozice dle potřeby. 

Obrázek
Dítě leží na zádech

Nošení dětí

Velmi kontroverzním tématem je v dnešní době také nošení dětí v šátku, nosítku, krosničce či jiné pomůcce. Existují ohlasy pro i proti takovému nošení a ohlasy pro i proti konkrétním úvazům a pozicím. Například jeden tábor zastánců říká, že pokud nejsou děti vázány do polohy boční, tedy bokem k tělu matky, je to z hlediska psychomotoriky nevhodné, pokud dítě samo nezvládá sedět. Uvádíme jej totiž do svislé pozice, která je pro páteř v brzkém věku dítěte nevhodná. Na druhou stranu druhý tábor upozorňuje, že pokud je dítě položené v šátku bokem k mamince, jeho vnitřní noha je tlačená do vnitřní rotace v kyčelním kloubu a páteř obepíná do kulata trup maminky (tedy se jedná o nevhodný vliv na vývoj kyčelního kloubu a páteře). Naopak sed v šátku s podsazenou pánví a pevným dotažením přes trup a hlavičku dítěte má velmi dobrý formativní vliv na zevní rotaci v kyčelním kloubu a oporu páteře a hlavičky.

Obě názorové strany se však shodují ve faktu, že nošení dětí v šátku přináší i řadu výhod. Miminko je v těsné blízkosti matky, čímž dochází k upevnění vazby matka–dítě. Jsou naplněny jeho základní potřeby jako je pocit tepla a bezpečí. Slyší tlukot srdce a cítí vůni matky. Při chůzi dochází k houpavým pohybům, na které bylo zvyklé v děloze. Poloha v šátku může zmírnit kojenecké koliky, tlakem na bříško se zlepšuje průchodnost střev a dochází tak lépe k odchodu stolice a plynů. Oproti poloze vleže se také výrazně snižuje riziko oploštění hlavičky a miminko je stimulováno v psychomotorickém vývoji a intelektu, protože v pozici na těle matky vidí dále a ve větším rozsahu. Jeho mozek tak zpracovává více informací, rychleji se učí jak vědomosti (kognitivní funkce mozku), tak rovnovážnou činnost, odhad vzdálenosti, rychlosti a směru.

Související články na portálu Šance Dětem

Závěrem lze říci, že každé dítě je jiné. Proto je důležité svému dítěti naslouchat, učit se pozorováním a snažit se pro ně dělat to nejlepší, co je ve vašich silách. Nic není zcela špatně ani dobře, jen je potřeba dodržovat určité zásady a nic nepřehánět. Pokud vám něco v rámci manipulace s dítětem nejde hned napoprvé, stejně jako naše děti to nevzdávejte a snažte se s každým opakováním zlepšovat. S dětmi komunikujte, hrajte si, mazlete se a snažte se chvilky s nimi prožívat naplno, jelikož nic neutíká tak rychle jako čas strávený s dítětem.   

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Autor/ka

S manželem založila FYZIOkliniku, v níž jako vedoucí fyzioterapeutka aplikuje kombinaci manuální fyzioterapie s inovativní technologií rázových vln. Specializuje se na cílenou pomoc s odhalením i zdánlivě nesouvisejících příčin obtíží. Ověřenými i moderními technikami ulevuje od bolestí zad, hlavy, kloubů, ale i při menstruačních obtížích, po úrazech nebo kožních a traumatických diagnózách. V dubnu 2018 složila mezinárodní zkoušku McKenzie Institute International a jako jedna z mála Čechů se stala držitelkou této fyzioterapeutické akreditace.

Odborná knihovna:
Články: