Závislost v těhotenství a její vliv na dítě

Autor/ka: MUDr. Petr Popov, MHA
Datum publikace: 12. 10. 2018, Aktualizováno: 21. 09. 2023

Těhotenství ženy potýkající se se závislostí bývá považováno za rizikové a může s sebou nést jistá ohrožení pro vyvíjející se plod i nově narozené dítě. Ačkoliv mají děti závislých matek často horší startovací pozici, zdaleka v jejich životě není nic ztraceno. Rozhodující je totiž jejich další osud. Jak budou vychovávány a v jakém prostředí budou vyrůstat.

Pokud žena závislá na drogách nebo alkoholu otěhotní, není možné doporučit pouze jeden univerzální postup, kterým je vhodné se řídit. Přístup by se měl vždy odvíjet od toho, jakou látku žena užívá, v jakém množství a jaká je její tolerance – tedy stav, kdy požití stejného množství drogy nevyvolá srovnatelný efekt.  

Prenatální období a příprava ženy na porod

Abstinence v těhotenství – ano, či ne?

V případě alkoholu se během těhotenství doporučuje abstinence, stejně jako např. při závislosti na opiátech. Při nízké toleranci a nízkých dávkách látky je vhodné pokusit se o vysazení. Ideálně v chráněném prostředí nebo programu, kde je možné člověka sledovat – např. v rámci pobytové hospitalizace na klinice. Daná cesta se jeví jako vhodnější než ambulantní forma. Při té se nezřídka stává, že žena abstinenci slíbí, ale ve skutečnosti toho reálně není schopná.

U žen, které užívají látku ve vysokých dávkách a jejich tolerance je vysoká, může ukončení užívání vést ke vzniku vážného odvykacího stavu. Nejsou tedy schopny okamžité abstinence, ale je možné jim pomoci například formou detoxifikačního pobytu. Během něho dochází k pomalému a postupnému vysazování látky.

S radami typu „jestli nechcete děťátku ublížit, tak to nedělejte“, které občas zaznívají ze strany okolí i od některých zdravotníků, je potřeba v tomto případě nakládat velmi opatrně. Žena se skutečně může rozhodnout – ve snaze dítě ochránit – přestat látku užívat, ale ve skutečnosti mu ublíží. V situaci, kdy dochází k nepravidelné distribuci látek, se abstinenční příznaky mohou objevit už u plodu v děloze. Dítě je neklidné nebo naopak utlumené, a to až do míry, kdy může dojít k jeho úmrtí.

Další články k tématu:
Dopady alkoholismu rodičů na děti
Příběhy ze života rodin

Substituční léčba

Vhodným řešením některých závislostí může být substituční léčba, při které žena přestává užívat nelegální drogu (např. heroin) a převádí se na legální substituční (náhražkovou) látku. Tu užívá po celou dobu těhotenství až do porodu a pokračuje i  po něm. Tehdy se může v klidu rozhodnout o další léčbě. Substituce není ohrožující, nepoškozuje zdraví a jde tedy o bezpečnou variantu pro matku i vyvíjející se dítě.

Volba konkrétního přístupu je v každém případě vždy zcela individuální a plně se řídí přáním ženy. Ta by nikdy neměla být nucena k postupu, na který není připravená, nebo ho není schopná.

Vliv návykových látek na vývoj plodu

Z pohledu rizika pro zdravý vývoj dítěte existují mezi návykovými látkami rozdíly. Jako nejnebezpečnější droga se pro těhotnou ženu jeví alkohol, ačkoliv se jeho negativní účinky mnohdy bagatelizují. Pokud nastávající matka nepřestane alkohol konzumovat, může se jí narodit dítě s těžkým postižením nebo poškozením. To může být až ohrožující na životě. Vyskytuje se zde také poměrně vysoká pravděpodobnost novorozeneckého abstinenčního syndromu i riziko fetálního alkoholového syndromu (tj. tělesné a mentální vývojové vady plodu, které vznikají v důsledku přílišné konzumace alkoholu v těhotenství). V České republice hojně zneužívaný pervitin může oproti tomu způsobovat poruchy chování nebo školní problémy v pozdějších vývojových obdobích. Zdaleka u něj ale nehrozí tak vážné orgánové malformace, jako v případě alkoholu.

U závislých žen zřejmě častěji dochází k samovolným potratům. Riziko je vyšší zejména u stimulačních drog a alkoholu. Vzhledem k tomu, že se o potratu odborníci zpravidla dozvídají až s odstupem, nemohou s jistotou říci, zda jej způsobilo zneužívání návykové látky, nebo vliv zdravotního a sociálního prostředí, ve kterém se žena nacházela. Pokud není během těhotenství monitorována, nemusí si zejména v jeho časnějších fázích vůbec všimnout, že k potratu došlo. Pocitově se může projevit pouze jako silnější krvácení.

Přístup k ženě během těhotenství a možnosti intervence

Těhotenství závislé ženy je zpravidla hodnoceno jako rizikové. Dané ženy se však ne vždy setkají s korektním přístupem zdravotníků. Stává se, že jakmile se personál dozví o závislosti nastávající matky, začne na ni pohlížet jako na osobu, která ničí zdraví sobě i dítěti. Své hodnocení jí také dává najevo. V tomto období je naopak namístě ženu zejména podpořit. Dítě může být výraznou motivací, a pokud si jej žena plánuje ponechat a starat se o něj, je třeba ji v tom povzbudit. Nastávající mateřství je obdobím života, kdy je poměrně velká šance na změnu dosavadních návyků. 

Jiná situace nastává, když závislá žena dítě chce, ale neplánuje zásadně změnit svůj život. Je vhodné snažit se ji motivovat minimálně k tomu, aby zašla do některého z poradenských center. Například při vážných problémech s alkoholem si pro sebe lidé upravují realitu a mají pocit, že se v zásadě nic problematického neděje. Těhotná žena by však rozhodně měla být informována o závažnosti rizika a zároveň dostupných možnostech jeho řešení. Klíčové je, aby takovou snahu nevnímala jako nátlak nebo závazek k okamžité léčbě. To by ji ve výsledku mohlo spíše odradit. Pozitivně mohou v tomto směru působit například gynekologové nebo porodní asistentky, ale v podstatě jakýkoliv lékař, který přijde se ženou do styku a problém zpozoruje. Jde o krátkou intervenci, která mu zabere maximálně pět minut, a může mít dalekosáhlé důsledky.

Jde-li o ženu, která je v kontaktu s některým nízkoprahovým pracovištěm, nabízí se stejná příležitost jeho pracovníkům. Ti jí mohou pomoci zprostředkovat návštěvu u gynekologa, ke kterému by jinak sama nešla. Ženy mají často obavy, že jim dítě seberou když některou ze služeb vyhledají. Proto nejsou motivované pomoc hledat. Pokud ale žena uvidí, že to tak nemusí být a existují možnosti snížení rizik, může to pro ni být zajímavá příležitost.

Pomoc rodiny a okolí

Závislost je dlouhodobý problém a je potřeba, aby se blízcí lidé a rodina připravili na situace, které jsou s ní spojené. Ideální je, když také oni vyhledají odbornou pomoc. Díky tomu dostanou rady jak postupovat, kdy do dění vstupovat aktivněji, a kdy naopak chránit sami sebe.

Čtěte také:
Kde hledat pomoc

Porod a období krátce po narození

Vazba mezi matkou a dítětem

Porody žen potýkajících se se závislostí mohou být komplikovanější, není to však pravidlem. Pokud nejde o situaci, kdy stav dítěte vyžaduje okamžitou péči (např. infuzi), je snahou zajistit bezprostřední kontakt matky s dítětem ihned po porodu. Jde o velmi silný motivační prvek, a pokud žena uvažuje o změně svého života, je to okamžik, který by odborníci rozhodně neměli propást. Najednou je na světě někdo, za koho je člověk zodpovědný. To může ženě dát zcela nový silný důvod závislost řešit. V léčbě bývá často velký problém tento motiv najít, ale v případě narození dítěte může někdy přijít sám od sebe. Využití takového momentu může v některých situacích zásadním způsobem ovlivnit budoucnost matky i dítěte.

Novorozenecký abstinenční syndrom

U všech takto narozených dětí je ovšem nutné počítat s možnou přítomností novorozeneckého abstinenčního syndromu, rozvíjejícího se během několika prvních hodin po narození. Ten může být pro dítě velmi nebezpečný, někdy až život ohrožující, a je potřeba se na něj připravit.

Novorozenecký abstinenční syndrom do jisté míry napodobuje odvykací stav u dospělých osob a platí, že jeho projevy jsou jakýmsi opakem primárního účinku dané drogy. Jde-li tedy např. o opioid nebo alkohol, které mají tlumivý efekt, může se v odvykacím stavu projevovat výrazný psychomotorický neklid. Pokud má látka spasmolytické účinky – tedy uvolňuje křeče – mohou se naopak křeče nebo bolesti objevit. U stimulačních látek se naopak setkáváme s výrazným útlumem. V každém případě jsou dnes porodníci a neonatologové na tyto situace velmi dobře připraveni a umějí adekvátně reagovat i v situacích, kdy se jedná o ženu, o jejíž závislosti dopředu netuší.

Intenzita a závažnost novorozeneckého abstinenčního syndromu závisí na tom, jak vysokou toleranci má žena vůči látce a na dávce, v jaké ji užívá. Obecně lze říci, že u nižších dávek není jeho intenzita tak vysoká jako u vyšších. Nejzávažnější stavy lze v této souvislosti spojovat s alkoholem.

Novorozenecký abstinenční syndrom se může projevit během několika málo hodin po porodu, ale také až druhý den. Objeví se v určité intenzitě, a pokud má žena vyšší toleranci látky, může se zhoršovat. U mírnější tolerance může jít o stav, který se neprojevuje zvlášť dramaticky, a postupně spontánně odezní. K odeznění pochopitelně dochází i u závažnější podoby, ovšem pokud projevy kulminují a v dané chvíli se adekvátně nezasáhne, může vše skončit tragicky. Odeznění abstinenčního syndromu je velmi individuální. Zpravidla jde o hodiny, ale u dlouhodoběji působících látek až o dny, někdy dokonce týdny. U tlumivých drog se v této době může projevovat určitá forma neklidu, ovšem v mírnější podobě než na počátku. Dítě je dráždivější, plačtivější, méně spí, ale už se neobjevují závažné stavy, provázené například masivními křečemi.

Zásady péče o dítě

Dítě s projevy novorozeneckého abstinenčního syndromu by mělo být monitorováno a pobývat v klidném a nedráždivém prostředí. Je-li to nutné, užívá se specifická farmakoterapie, která tlumí příznaky odvykacího stavu. Děti zpravidla zůstávají s matkami v porodnici delší čas, než je obvyklé. Předchází se tím situaci, kdy se zvládne bezprostřední stav po porodu, matka je s dítětem propuštěna domů a po několika dnech se projevy případného abstinenčního syndromu objeví znovu.

Následky závislosti

Největší rizika na straně dětí jsou spojena s obdobím těhotenství a porodu. Děti závislých matek se mohou v prenatálním období potýkat s určitou růstovou retardací. Tu jsou však schopny během dalšího vývoje bez dalších následků zcela setřít.

Následky novorozeneckého abstinenčního syndromu také dlouhodoběji nepřetrvávají. U dítěte jde o stejnou situaci, jako když pacient na detoxifikaci (léčení odvykacího syndromu) docílí ztráty fyzické potřeby látku užívat. Pokud je o dítě řádně pečováno, nevzniká u něj potřeba něčím se takzvaně „dopovat“ jen proto, že se cítí špatně.

Řada studií se zabývá otázkou, zda má drogová závislost matky v těhotenství vliv například na fungování dítěte ve škole a jeho soustředění. Také v tomto směru panuje poměrně výrazná shoda. Zdaleka nejde o tak významný prvek jako  prostředí ve kterém dítě vyrůstá a péče, jakou mu věnujeme. U dětí s fetálním alkoholovým syndromem mohou být následky celoživotní, ale i v takovém případě existují možnosti intervence. Pokud dítě dostane kvalitní péči už během předškolního a školního věku, tak se jeho problémy nemusí výrazně přenášet dál.

Nabízí se pochopitelně otázka, zda mají děti závislých rodičů v budoucnu samy větší tendenci k užívání návykových látek. Dědičnost ve smyslu „otec nebo matka byli závislí, já budu také“, v daném případě nefunguje. Riziko je sice o něco vyšší, ale stále jde pouze o určitou dispozici, která se může, ale  nemusí uplatnit. Vždy záleží hlavně na poporodním vývoji dítěte.

Obecně existují velké rozdíly v  dalším osudu dětí závislých rodičů. Pokud se s nimi pracuje, dokáží dělat velké pokroky. Zásadní je v každém případě to, jestli se jim někdo věnuje a dá jim do života výbavu, která jim umožní fungovat i v prostoru, pro ně ne úplně ideálním. Tím může být třeba školní kolektiv. Děti mohou mít určitý hendikep, se kterým by se měly naučit zacházet – tedy například zvládat svou živost a energii prostřednictvím sportu a nikoliv šikanou spolužáka. Mezi úspěšnými sportovci lze mimo jiné najít řadu lidí, jejichž výchova nebyla jednoduchá. Díky tomu, že se jich někdo ujal a objevil a rozvíjel jejich potenciál, dokázali svůj hendikep korigovat a vytěžit z něj co nejvíce. Naprosto klíčový je tedy vliv výchovy, prostředí a toho, v jakých poměrech dítě vyrůstá. To, že se narodilo závislé matce, nemusí vůbec znamenat, že skončí špatně.

Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Článek připravila redaktorka Alice Zoubková ve spolupráci s MUDr. Petrem Popovem.

Spolupracující odborník

MUDr. Petr Popov MHA

Primář Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a odborník na léčbu závislosti. Je předsedou Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně či členem Evropské společnosti pro biomedicínský výzkum alkoholismu.

Autor/ka

Primář Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a odborník na léčbu závislosti. Je předsedou Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně či členem Evropské společnosti pro biomedicínský výzkum alkoholismu.

Odborná knihovna:
Články:
Těhotenské bříško

Koho si přejete mít, nebo jste měla, u porodu?

Choices