Situace před odebráním dítěte

Je nezpochybnitelný fakt, že pro zdravý vývoj dítěte je významné rodinné prostředí, ve kterém žije a vyrůstá. V rodině by také měly být dostatečně uspokojovány všechny potřeby dítěte. Ne vždy se však dítě setkává s láskyplným zajišťováním řádného vývoje, s pocitem bezpečí a bezvýhradného přijetí.

Existuje mnoho situací, kdy bývá dítě v rodině na svém dalším zdárném vývoji vážně ohroženo. Dítě může být v rodině dlouhodobě zanedbáváno, nepřiměřeně trestáno, týráno či sexuálně zneužíváno. Může být využíváno pro trestnou činnost, rodiče jej mohou odložit či opustit, dítě žije dlouhodobě ve velmi nevyhovujících bytových a hygienických podmínkách a podobně.

Jsou však také okolnosti, kdy dítě svým způsobem života a jednáním samo ohrožuje svůj zdárný vývoj, či je dokonce ohroženo na životě a rodiče již vyčerpali veškeré své možnosti, jak na své dítě pozitivně výchovně působit a odklonit jej od možného ohrožení. Takové dítě může utíkat z domova, zneužívat návykové látky, vykazovat ve škole neomluvenou absenci či je již ze školy vyloučeno, nerespektuje výchovnou autoritu rodičů, dopouští se krádeží, vandalismu a jiné trestné činnosti, chová se agresivně k okolí či k sobě a podobně.

Výše uvedené důvody, které mohou vést k umístění dítěte mimo rodinu, jistě velmi zasáhnou a ovlivňují všechny její členy. Jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo jestliže z jiných závažných důvodů nemohou rodiče výchovu dítěte zabezpečit, může soud nařídit ústavní výchovu (či předběžné opatření) nebo dítě svěřit do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Videorozhovor o odebrání dítěte z rodiny s pracovníkem OSPOD Davidem Beňákem a psycholožkou Radomilou Lorencovou

Před nařízením ústavní výchovy je soud povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit v rámci náhradní rodinné péče nebo rodinné péče v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které mají přednost před výchovou ústavní.

Rodinám, kde se nachází dítě, jehož výchova je ohrožena či narušena, by měl Orgán sociálně-právní ochrany dětí (sociální pracovník, kurátor pro děti a mládež) ve spolupráci s dalšími institucemi státního i neziskového sektoru nabídnout nejprve služby poradenského, ambulantního charakteru (středisko výchovné péče, rodinná terapie, psychologické poradenství, sociální služby pro sanaci rodiny a podobně), aby tak umístění dítěte mimo rodinu bylo až tím posledním řešením. 

Role sociálního pracovníka, kurátora pro děti a mládež je především chránit zájem dítěte. Pokud shledá, že vyčerpal veškeré možnosti ve snaze, aby výchova nebyla nadále ohrožena, a tato snaha nebyla účinná, může podat podnět k soudu, aby dítě z rodiny odebral.

Čtěte také:
Odebrání dítěte z rodiny
Syndrom CAN
Tresty ve výchově dětí: ano, či ne?
Agrese a šikana u dětí: Mohou za to média, rodičovská výchova, nebo geny?

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.