Systém náhradní péče

Autor/ka: Středisko náhradní rodinné péče
Datum publikace: 13. 04. 2012, Aktualizováno: 18. 10. 2023

Dětem, o něž se jejich rodiče z nejrůznějších důvodů nemohou, nechtějí nebo neumějí starat, je nutné zajistit náhradní výchovu (NV). Ta může být nařízena také dětem s vážnými výchovnými problémy. NV je uskutečňována formou náhradní rodinné péče nebo ústavní péče.

Náhradní rodinná péče

Náhradní rodinná péče (NRP) má podle českých zákonů i podle mezinárodních úmluv, vzhledem k významu rodinného prostředí pro vývoj dítěte, přednost před ústavní výchovou. Náhradní rodinná péče může být uskutečňována prostřednictvím různých forem. Jedná se o osvojení neboli adopci, pěstounskou péči, pěstounskou péči na přechodnou dobu, poručenskou péči nebo může být dítě svěřeno do péče jiné fyzické osoby než rodiči.

Na našem portálu najdete:

Oblast náhradní rodinné péče upravuje zejména zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a od ledna 2014 také nový občanský zákoník, tedy zákon č. 89/2012 Sb.

S PhDr. Vědunou Bubleovou, ředitelkou Střediska náhradní rodinné péče , o náhradní rodinné péči v České republice

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Ústavní péče

Ústavní péče (ÚP) představuje péči o děti v zařízeních. Existuje několik typů zařízení, které se od sebe liší například v tom, o jak staré děti pečují, zda se tyto děti potýkají s vážnějšími výchovnými či zdravotními problémy, který rezort je spravuje a podobně.

Péči o nejmladší děti zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví v kojeneckých ústavech, dětských centrech a dětských domovech pro děti do tří let věku. Péče o starší děti je v kompetenci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V rámci tohoto rezortu mohou být děti umístěny do některého z takzvaných školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, kterými jsou diagnostické ústavy, dětské domovy, dětské domovy se školou nebo výchovné ústavy. Domovy pro osoby se zdravotním postižením, které jsou zodpovědné za péči o děti s vážnějšími zdravotními handicapy, spadají pod Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Všechna výše zmíněná zařízení můžeme souhrnně nazvat zařízeními pro výkon ústavní výchovy. Mimo tento systém ústavní výchovy stojí samostatně ještě zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (například Klokánek). Tato zařízení jsou rovněž v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí a umístění dítěte do tohoto typu zařízení má dle občanského zákoníku přednost před jeho umístěním do některého ze zařízení pro výkon ústavní výchovy (§953 odst. 2 a §958 odst 2).

Oblast ústavní péče upravuje zejména zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví č. 24039/2005.

Náhradní výchovná péče má v prostředí naší země poměrně velmi dlouhou a bohatou historii. Další rozvoj současného systému péče o ohrožené děti je brzděn jeho roztříštěností, složitostí a nepřehledností. Osudy ohrožených dětí řeší přímo pět ministerstev a nejméně další dva rezorty mají pro řešení situace ohrožených dětí velký význam.

Ministerstva, která se přímo podílejí na řešení situace ohrožených dětí:

Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo financí jsou také pro řešení tíživé situace ohrožených dětí důležitá.

Vzájemná koordinace aktivit všech těchto zařízení téměř neexistuje. V současnosti jsou stále spíše prohlubovány a zdokonalovány rezortní aktivity a mezirezortní spolupráce není dostatečně efektivní.

Více o systému náhradní rodinné péče zde.

VIDEO:
Péče o děti je v České republice roztříštěná, zbytečně končí v ústavech – kritika problematiky ústavní péče o děti v České republice.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

 

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Článek připravil autorský kolektiv Střediska náhradní rodinné péče, o. s. 

Zpět na téma Dítě mimo vlastní rodinu

Autor/ka

Středisko náhradní rodinné péče, spolek, se od roku 1994 zabývá problematikou dětí, které se ocitly ve zvlášť obtížných životních situacích, a dětí, které vyrůstají mimo vlastní rodinu. Cílem Střediska NRP je, aby rodinná péče převládla nad péčí ústavní a aby se všestranně rozvíjel a změnil systém náhradní rodinné péče v ČR. Služby Střediska jsou určeny především zájemcům o přijetí dítěte do náhradní rodinné péče a osvojitelským rodinám.

Odborná knihovna:
Články:
Firemní prezentace

Těšili jste se na děti a ovlivnilo to váš vztah s dětmi?

Choices