Postcovidový syndrom u dětí - tzv. PIMS-TS

Autor/ka: MUDr. Jan David, Ph.D.
Datum publikace: 17. 04. 2022, Aktualizováno: 30. 05. 2022
V pediatrii se objevilo nové závažné onemocnění – syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi spojený s covidem-19 (PIMS-TS). Projeví se několik týdnů po nákaze koronavirem SARS-CoV-2. Podstatou nemoci je opožděná a bouřlivá imunitní odpověď u některých predisponovaných dětí, která vede k rozvoji cévního postižení, poškodí především srdce (srdeční selhání), ale může se rozvinout do selhání celého organismu. Lidově se pro ně ujalo označení postcovidový syndrom.

Obsah článku

Původ onemocnění a četnost výskytu

První zprávy o PIMS-TS se začaly objevovat v půlce roku 2020 v Itálii, Velké Británii, Francii nebo ve Spojených státech amerických. Nemoc ale lékaři zaznamenali prakticky všude, kde se rozšířil covid-19. Na jaře 2020 byl v České republice (ČR) pozorován PIMS-TS ojediněle. Velký výskyt jsme zaznamenali od poloviny listopadu 2020, v návaznosti na vrchol druhé vlny pandemie SARS-CoV-2. Během třetí vlny pandemie SARS-CoV-2 mezi lednem a dubem 2021 počet dětí s PIMS-TS dále narůstal. Podle odhadů ke konci března 2022 počet diagnostikovaných a léčených dětí v ČR překročil číslo 400.

PIMS-TS podle předběžných epidemiologických dat postihuje asi 1 z 1000 dětí s covidem-19 a rozvíjí se za 2-6 týdnů po kontaktu s koronavirem. Jednoznačně se odlišuje od samotné prvotní akutní infekce koronavirem, neboť ta zpravidla probíhá mírně nebo zcela bez příznaků. Průměrný věk nemocných s PIMS-TS je 8 až 9 let, s rozmezím od kojenců až po adolescenty a mladé dospělé. PIMS-TS je závažným stavem, který může ohrozit život zejména srdečním selháním. Vyžaduje rychlou diagnostiku a neprodlené zahájení léčby.

Jak reagovat?

S dítětem, u kterého se rozvíjí klinický obraz PIMS-TS, se může setkat každý rodič i lékař. Měl by jej rychle rozpoznat. Stále však platí, že se jedná o relativně vzácné onemocnění. Pacienty s podezřením na PIMS-TS je třeba hospitalizovat na pracovišti s dostupností pediatrické intenzivní a resuscitační péče. Pacientům se bezprostředně po přijetí zavádí jak periferní žilní kanyla, tak i permanentní močový katétr (močová cévka), protože právě snížená produkce moči je jedním z prvních příznaků obávaného srdečního selhání. Dále je nutné sledování tělesných funkcí (tep, krevní tlak, dechy apod.). Pro průběžné rozhodování o optimálním postupu je výhodná nepřetržitá dostupnost dětského kardiologa.

Příznaky a diagnostika

Mezi základní příznaky PIMS-TS patří zejména horečka. Časté je také zarudnutí spojivek a víček (blefarokonjunktivitida), malinový jazyk (obr. 1), zarudlé rty, zarudlé hrdlo, či přítomnost aftů v dutině ústní. Časté jsou obtíže z oblasti trávicího traktu (bolesti břicha, nevolnost, zvracení, průjmovité stolice).

Obrázek
Malinový jazyk

Obr. 1: Typické projevy PIMS-TS v dutině ústní (tzv. malinový jazyk)

Pacienti s PIMS-TS mají také často vyrážku různého charakteru a zarudnutí dlaní a plosek (obr. 2).

Obrázek
Vyrážka - PIMS-TS

Obr. 2: Typické projevy PIMS-TS na kůži

Diagnostická kritéria PIMS-TS zahrnují věk 0-19 let a horečku trvající nejméně 3 dny, a navíc splnění dalších několika příznaků a laboratorních nálezů. Pro diagnózu je dále příznačná vysoká aktivita zánětlivých parametrů a absence jiné zjevné příčiny obtíží (infekce apod.). Pacienti zpravidla mají historii infekce covidu-19 nebo kontakt s covid pozitivním jedincem.

Léčba

Léčba PIMS-TS zahrnuje zejména podání léků k potlačení bouřlivé imunitní reakce, konkrétně podání tzv. intravenózních imunoglobulinů a kortikoidů, v některých případech i biologické léčby. Dále se podávají léky proti srážlivosti krve a antibiotika do vyloučení bakteriální infekce. Při známkách srdečního selhávání je třeba zahájit oběhovou podporu.

Na závěr je potřeba zdůraznit, že před stanovením diagnózy PIMS-TS je potřebné vyloučit i jiná onemocnění, která se mohou projevovat podobně. I přes současná protiepidemická opatření jsou tzv. běžné infekce, virového nebo bakteriálního původu, mnohem častější. Na PIMS-TS je nutno myslet při déletrvajících horečkách, které nereagují na běžnou léčbu a jejichž příčina není objasněna.

Literatura

  • DAVID, Jan, Ledjona TONI, Filip FENCL, René HRDLIČKA, Irena BUKSAKOWSKA, Lukáš PAULAS a Jan LEBL. Posterior reversible encephalopathy syndrome - a rare complication of COVID-19 MIS-C. Klinische Pädiatrie. 2022 [online]. ISSN 0300-8630. Dostupné z: doi:10.1055/a-1690-7583.
  • DAVID, Jan a Jan LEBL. Diferenciální diagnostika syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi asociované s nákazou SARS-CoV-2 u dětí a mladistvých. Česko-slovenská Pediatrie. 2022, 77(1), 34-38.
  • FENCL, Filip, Michaela ŠIBÍKOVÁ, Jan DAVID a Hana MALCOVÁ. Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi asociovaný s COVID-19 u dětí. Doporučený postup ČPS ČLS JEP. Česko-slovenská Pediatrie. 2021, 76(1), 4-9.
  • DAVID, Jan, Michaela ŠIBÍKOVÁ, Jakub JONÁŠ, Veronika STARÁ, Hana MALCOVÁ a Filip FENCL. Závažná komplikace COVID-19 u dětí: syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi. Pediatrie pro praxi. 2021, 22(1), 8-11.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

 

Autor/ka

Vystudoval všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, doktorské studium v oboru preventivní medicíny absolvoval tamtéž. Složil atestace z dětského lékařství a praktického lékařství pro děti a dorost. Pracoval na Klinice dětí a dorostu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Pediatrické klinice Fakultní nemocnice v Motole. Na posledním pracovišti působil jako zástupce vedoucího oddělení na jednotce intenzivní péče. Podílel se jako asistent na výuce mediků 2. i 3. lékařské fakulty. V současné době také částečně pracuje jako odborný asistent na Vysoké škole zdravotnické a jako lektor na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Je výkonným redaktorem časopisu Česko-slovenská pediatrie. 

Odborná knihovna:
Články: