Přední čeští odborníci zaměření na děti a rodinu v prognóze vypočítávají dopady koronaviru

Obsah článku:

• Ztráta bydlení, závislosti i eskalace domácího násilí
• Nejvíce ohrožení jsou samoživitelé
• Kam zaměřit pomoc?

Pro výzkum, k němuž metodologické konzultace poskytla Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, byla použita jedna z prognostických metod, která umožňuje pomocí opakovaného dotazování sestavit

z jednotlivých názorů odborníků prognózu dalšího vývoje. Výzkumu se zúčastnilo 102 odborníků. V jejich řadách byli jak zástupci ze sociální oblasti, tak zástupci zdravotnictví a školství.

Výzkum má vyšší ambice než pouze pojmenovat rizikové situace. Odborníci definovali dopady pandemie na rodiny s dětmi, ale také doporučení, jak by měl stát na zhoršení ekonomické a sociální situace rodin reagovat.

„Jedná se o svým způsobem o unikátní projekt, který má za cíl pojmenovat hlavní rizikové situace, které se budou nyní nejčastěji vyskytovat v českých rodinách, a úřadům tak umožnit, aby na ně včas reagovaly,“ představuje výzkum Dana Lipová, ředitelka Nadace Sirius. „Věnovali jsme se přitom všem typům rodin: od kompletních přes samoživitele až po domácnosti pečující o zdravotně postiženého člena.“

Nadace navazuje na rozsáhlý výzkum „Predikce ohrožení rodiny“, realizovaný v letech 2014 – 2015 a završený závěrečnou zprávou „Stav české rodiny, co ji chrání a ohrožuje“, publikovanou agenturou Median v roce 2016. Z tohoto výzkumu vycházel seznam zvažovaných rizikových situací v aktuální prognóze.

 Ztráta bydlení, závislosti i eskalace domácího násilí

Obrázek

Autoři výzkumu vytipovali 21 typů ohrožení, které považují u rodin s dětmi za nejvýznamnější. Dotazovaní odborníci následně hodnotili, jak intenzivně tyto situace budou ohrožovat různé typy rodin. Odborníci se nejvíce obávají rizik spojených s finanční stabilitou rodiny, jako je snížení příjmu, ztráta zaměstnání, zadlužení a ztráta bydlení (mírné až výrazné zvýšení v těchto oblastech předpokládá nejméně 90 % odborníků), dále očekávají nárůst problémů s látkovými i nelátkovými závislostmi (např. alkohol 70 %, multimediální zařízení 90 % expertů) a nárůst násilného chování v domácnostech (70 % odborníků). U většiny těchto problému se navíc domnívají, že rodiny mají omezenou možnost vyřešit je samy.

Očekávaný výskyt jednotlivých problémů a míra jejich dopadu na rodiny je zohledněna v tzv. indexu závažnosti. Ten ukazuje, které problémy budou pro rodiny nejzávažnější a lze jej použít jako podklad pro rozhodování o opatření na podporu rodin s dětmi.

Obrázek

Nejvíce ohrožení jsou samoživitelé

Odborníci pro různé typy rodin predikují jiné problémy s různou intenzitou. Jako nejvíce ohrožené vidí rodiny, které se už nyní potýkají s výraznou zátěží, ať už se jedná o samoživitele či rodiny pečující o člena domácnosti se zdravotním omezením.

Jako nejohroženější byly hodnoceny rodiny samoživitelů. Pravděpodobně se přitom jedná o desítky tisíc rodin. Nutnost vystačit s jedním příjmem je v jejich případě nyní umocněna snížením příjmu z důvodu čerpání ošetřovaného, ale také zvýšením výdajů na stravování dětí, které se nyní nemohou stravovat ve školních jídelnách. K tomu se přidávají zvýšené nároky na čas potřebný k péči o potomka a jeho distanční vzdělávání. Kromě zvýšení pravděpodobnost zadlužení, ztráty zaměstnání i bydlení, dochází i k výraznému nárůstu stresu a rizika vyčerpání, depresí nebo závislostí na alkoholu nebo lécích.

Druhou nejohroženější skupinou jsou pečující rodiny, které se starají buď o postižené dítě nebo nemocného dospělého člena rodiny. Tyto rodiny mají obvykle stejně jako rodiny samoživitelů pouze jeden příjem, protože jeden rodič se celodenně stará o nemocné dítě a nemůže pracovat. Rizika, která těmto rodinám hrozí, pandemie umocňuje: finanční problémy, vyčerpání a psychické problémy rodičů, i riziko závislostí na alkoholu nebo lécích.

U rodin, ve kterých žijí dva rodiče (klasické, nesezdané a složené rodiny), se odborníci obávají především nárůstu psychického a fyzického násilí. Dalším očekávaným rizikem, který rozhodně není radno podceňovat, je nárůst fyzického a psychického vyčerpání rodičů. Jako nejméně ohrožené hodnotí odborníci pěstounské rodiny, kterým pomáhají pracovníci doprovodných organizací vypořádat se s náročnými situacemi.

Obrázek

Kam zaměřit pomoc?

„Výsledky prognózy ukazují, že je třeba se zaměřit nejen na finanční problémy rodin, jako je prevence ztráty příjmu nebo bydlení, ale i na další rizikové situace, které zvyšují stres v rodině, a tím pravděpodobnost násilí v rodině nebo vzniku závislostí.“ uvádí Dana Lipová. „Měli bychom proto věnovat pozornost dostatečným kapacitám podpůrných služeb. Odborníci doporučují zaměřit se především na ty preventivní: dluhové a finanční poradny, rodinné a manželské poradny, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, a odlehčovací a asistenční služby pro pečující rodiny.“

Obrázek

Odborníci doporučují zaměřit se na oblasti, které jsou dlouhodobě nevyřešené a generovaly problémy už před pandemií. Obecně známá je absence sociálního bydlení i nepružný systém dávek i systém oddlužení. Experti navíc doporučují, aby se stát prioritně zaměřil na předcházení situací, které k zadlužení nebo ztrátě zaměstnání a bydlení vedou. Intenzivnější pozornost by měla být věnována detekci a pomoci při výskytu fyzického a psychického násilí nebo závislostí v rodinách.

Odborníci očekávají, že dojde k plošnému zvýšení poptávky po službách, které problémy rodin pomáhají řešit. Zároveň však predikují, že se mnoho těchto služeb dostane do finančních problémů z důvodů pandemie. Podpora služeb je přitom dle odborníků jeden z pilířů pomoci rodinám. Shodují se, že nabídka dávek by měla být v souladu s nabídkou služeb. Zároveň doporučují zjednodušení dávkového systému a jeho navázání na konkrétní situace.

„Stát by měl podle odborníků svoji podporu nyní zaměřit na nejvíc ohrožené rodiny, jako jsou samoživitelé a pečující rodiny než na plošná opatření. Jako nejdůležitější služby pro rodiny označují manželské a rodinné poradny a také sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi. Stát by se měl také podle odborníků věnovat rozvoji sociálního bydlení“ uzavírá Dana Lipová.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!