Vegetariánství a veganství u dětí

Obsah článku

• Rizika rostlinné stravy u dětí
• Zásady bezpečného rostlinného stravování u dětí
• Závěrečné doporučení

Rostlinnými dietami rozumíme především vegetariánství a veganství, přičemž veganství představuje typ rostlinné diety, v jejímž rámci se jedinci vyhýbají konzumaci všech živočišných produktů. Veganství je oproti vegetariánství přísnější, neboť se omezují nejen masné výrobky a ryby, ale i vejce, mléko a mléčné produkty. Podle konkrétního vyloučeného živočišného produktu lze ještě přesněji rozeznávat například pescetariánství (omezení na veškerá masa, kromě rybích; tolerance mlék a vajec), laktoovovegetariánství (omezení na veškerá masa, ostatní tolerováno), laktovegetariánství (omezení na veškerá masa a vejce) či ovovegetariánství (omezení na veškerá masa a mléka).

V České republice se k vegetariánství hlásí asi 3 % obyvatel, další 1 % k veganství a ve věkové skupině 18 až 35 let se v součtu jedná až o 10 %. Důvody tohoto rozhodnutí bývají ekologické, zdravotní i etické. Řada rodičů, kteří se rozhodnou pro veganství, vede i své potomky stejným směrem, nicméně přesná data k dispozici nemáme. Lze se však ohlédnout do zahraničí: například ve Spojených státech amerických se k veganské stravě hlásí 2 % dětí a dospívajících ve věku 8 až 18 let, v Německu k vegetariánství pak 2 % chlapců a 6 % dívek ve věku 14 až 17 let.

Rizika rostlinné stravy u dětí

Obrázek

Nabízí se tedy otázka, jak je to s rostlinnou stravou v dětské populaci? V současné době neexistují žádné vědecké studie, které by časné zařazení veganské stravy u dětí jednoznačně doporučovaly. V České republice vycházíme ze závěrů Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy České pediatrické společnosti, která nedoporučuje veganství u dětí do ukončeného druhého roku života. Důvodem je fakt, že veganská strava je spjata s nedostatečným příjmem vitaminu B12, vitaminu D, vápníku, železa, jódu, mastných kyselin, selenu a zinku. Zejména u dětí pak hrozí nízký příjem bílkovin a energie z důvodu nedostatečné kalorické hodnoty rostlinných potravin a vyššího obsahu vlákniny. To vše může negativně ovlivnit a ohrozit další vývoj a růst dítěte.

Zásady bezpečného rostlinného stravování u dětí

Na druhou stranu lze mnoho rizik obejít pravidelným lékařským a nutričním dohledem. Například dostatečný příjem bílkovin lze zajistit vhodnou kombinací luštěnin a obilovin. Kalorický příjem u dětí lze úspěšně navýšit pravidelnou konzumací energeticky bohatých rostlinných potravin v menších porcích po celý den. Luštěniny, ořechová másla, semínka, avokádo a sušené ovoce jsou vhodné potraviny bohaté na energii i důležité minerální látky a vitaminy. Množství přijaté vlákniny lze aktivně snižovat loupáním ovoce a zeleniny či jejich tepelnou úpravou. Riziku nízkého příjmu vápníku lze zamezit výběrem rostlinných potravin, které patří mezi přirozené zdroje s vysokým obsahem tohoto minerálu a zároveň s jeho dobrou vstřebatelností: například tofu, mandle, tahini a především některé druhy zeleniny (kapusta, tuřín, brokolice) a ovoce (sušené fíky). Další riziko přináší nedostatečný příjem železa, neboť jeho vstřebatelnost z rostlin je, ve srovnání s živočišnými zdroji, nízká. Mezi rostlinné zdroje bohaté na železo a vhodné pro předškolní děti patří celozrnné pečivo, cereálie, luštěniny, zelenolistá zelenina, sušené ovoce, třtinová melasa, pšeničné klíčky a ořechy.

Naopak vitamin B12 obvykle nelze získat v dostatečném množství z čistě rostlinné stravy a jeho nižší příjem se vyskytuje i u dětí stravujících se vegetariánsky. Je proto nezbytné jej dlouhodobě a pravidelně doplňovat formou vitaminových doplňků. Děti stravující se vegansky by měly pravidelně užívat i vitamin D, a to po celý rok.

Závěrečné doporučení

Souhrnně lze říci, že dobře vyvážená rostlinná strava (obvykle lakto-ovo-vegetariánská strava) s vhodnými doplňky a pravidelným lékařským a nutričním dohledem, může zaručit normální růst a vývoj dítěte. Naopak přísná veganská strava, která vylučuje všechny zdroje živočišné stravy, vytváří podstatně větší riziko nutričních nedostatků a může ohrozit růst a vývoj dítěte. V takovém případě je vždy nutné pravidelné nutriční sledování, naprosto nezbytné je doplňování vitaminu B12, individuálně pak vitaminu D, železa, vápníku, omega 3 mastných kyselin, selenu a zinku.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku