Jak karanténu vnímají naše děti?

Ač jsme zrovna zavalení starostí o domácnost, školními povinnostmi dětí, vlastní prací a v neposlední řadě emocemi, neměli bychom zapomínat na to, že situace může být nepříjemná či matoucí i pro naše děti. Podívejte se s námi, jak může karanténa vypadat jejich očima a čím jim nejvíce prospějeme. Děti jsme pro účely tohoto příspěvku rozdělili do tří věkových kategorií. Každou z nich vám představíme ve formě krátkého videa. Na naše otázky odpovídala prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc. z Katedry psychologie FF UK.

Obsah článku:

• Jak zvládají karanténu předškoláci?
• Co v karanténě prožívá dítě školního věku?
• Karanténa z pohledu teenagera
• Jak o koronaviru mluvit s dětmi?

Jak zvládají karanténu předškoláci?

• Současná situace je nesmírně náročná pro všechny rodiče i děti
• Předškolní děti nejsou nejohroženější skupina, s rodiči tráví čas rády
• Menší děti jsou propojená nádoba s rodiči, vycítí z nás nervozitu či naopak pohodu
• Předškolním dětem dělá dobře, když s rodiči tráví čas a je skoro jedno, jak – hrou, tvořením, domácími pracemi, procházkami či povídáním
• Dětem se může stýskat po oblíbené paní učitelce, kamarádovi nebo babičce a dědečkovi, je potřeba je v takové situaci uklidnit, že se jedná o dočasný stav a o oblíbenou osobu nepřijdou navždy

Co v karanténě prožívá dítě školního věku?

• Věk 6 až 12 let je obvykle „obdobím hodného dítěte“
• Dítě se potřebuje vyznat ve světe kolem sebe
• Je v pořádku, že se děti na koronavirus vyptávají, měli bychom s dětmi o současné situaci mluvit
• Povídejte si s dětmi, co naše rodina může udělat pro to, abychom zůstali zdraví (mýt si ruce, vyhýbat se skupinám lidí, nosit roušky)

Karanténa z pohledu teenagera

• Pro teenagery jsou důležití vrstevníci, potřebují se vídat a poměřovat se stejně starými dětmi
• Dospívající "puberťáci" mohou pobyt s rodiči snášet hůře, mají omezené běžné druhy zábavy
• Dospívající se potřebují vymezovat proti rodičům, hádat se s nimi, je to v pořádku a vývojově zdravé, i když to rodiče často štve
• Rodič si musí umět říct "já jsem ten rozumnější" a leccos skousnout či přejít
• Teenagerům je potřeba dopřát dost prostoru o samotě a pro kontakt s vrstevníky prostřednictvím technologií 
• Mladí dospělí mohou také trpět odloučením od partnerů, lásek či osob, do kterých jsou zakoukaní

Jak o koronaviru mluvit s dětmi?

Zorganizujte se a zklidněte před rozhovorem nejprve sami sebe.

Před rozhovorem s dítětem se sami zklidněte, připravte si hlavní body, na co se budete ptát a jaké informace chcete předat. Mějte na paměti, že děti čtou naše emoce a podle toho, jak před nimi vystupujeme, si budou naše informace vysvětlovat. Dítě je naším zrcadlem, proto je velmi důležité, aby z nás cítilo klid a bezpečí. Proto si hlídejte i svoji nonverbální komunikaci. Nemluvte nad hlavami dětí o vážných věcech dospělých, děti to často citlivě vnímají, i když to nemusí dát najevo. Tím, že si sepíšete hlavní body, získáte sami stabilitu, nadhled a strukturu a vyvarujete se nežádoucích emocí, které by dítě mohly vylekat. Zároveň na nic nezapomenete.

Zvyšte jeho pocit bezpečí. Ujistěte ho, že se nemusí bát.

Obejměte dítě. Řekněte mu, že ho máte rád/ráda. Vysvětlete mu, že se nemusí bát, že je v bezpečí. Sami se nenechte vystrašit a nestrašte dítě. Zaměřte se na pozitivní pocity, udržujte pozitivní náladu. Když vidí dítě stabilního rodiče, také bude stabilní.

Zjišťujte, co o koronaviru dítě již ví a na co se chce zeptat.

Ptejte se dětí. Zeptejte se, co jim o koronaviru říkali ve škole, o čem se baví s kamarády, kde získávají informace. Vyvracejte poplašné zprávy, fámy a dezinformace. Dejte dítěti prostor na jeho vlastní otázky.

Zmapujte strachy a nejistoty dítěte.

Kromě toho, co si o koronaviru myslí, zjistěte, jaké jsou jeho pocity, z čeho má obavy a strach. Vysvětlete mu, že to, co se děje (jako třeba zavřená škola, omezení akcí, karanténa) je součást prevence. Je to z důvodu, aby lidé hromadně a najednou neonemocněli a aby byla nemoc pod kontrolou. Vysvětlete, že se takto lidé společně brání. Ujistěte dítě, že samo není v ohrožení života, že není rizikovou skupinou.

Vysvětlujte dítěti základní fakta, např. co to koronavirus je a jak se můžeme chránit. Ochraňte děti před nadměrným vlivem médií.

Pro rozhovor a odpovědi na dotazy dětí pečlivě volte zdroje informací. Nenechte se ovládat bulvárem nebo konspiračními weby. Weby ministerstva školství a ministerstva zdravotnictví poskytují informace, které jsou ověřené a aktualizované. Dle věku dítěte volte vhodná slova, nedramatizujte, řekněte, že se jedná o nové onemocnění, na které se hledá lék, a že už známe postupy, jak snížíme možnost nákazy. Buďte názorní. Zdůrazněte, že je důležité dodržovat hygienu, dobře a často si mýt ruce, nesahat si do úst, do očí a do nosu. Že je to základ, jak snížit riziko nákazy. Natrénujte si znovu s dítětem mytí rukou. Buďte sami dětem příkladem, jak se odpovědně chovat. Dodržujte přísun vitamínů, mějte dostatek spánku, udržujte si dobrou náladu – přispějete tím k posílení imunity i psychické odolnosti

Vytvořte si časový harmonogram dne i týdenní plán.

Pomůže to dítěti i vám samotným. Vysvětlete dítěti, že nejde jen o nově nabyté volno, ale i o plnění povinností. Můžete dítěti naplánovat čas pro hry, společnou komunikaci, pomoc v domácnosti i učení a psaní úkolů. Dítě nepřetěžujte, ale strukturování času je důležité pro stabilitu psychickou. 

Zaměřte se na aktivní trávení času.

Vysvětlete dítěti, že i vy máte nějaká omezení, jako například, že musíte pracovat. Zároveň i dítě může plnit školní povinnosti z domova. Komunikujte v této oblasti se školou. Dávejte pozor, aby dítě netrávilo dlouhé hodiny u televize či s mobilním telefonem. Aktivní činnost pomáhá překonávat zátěž. Střídejte v plánu odpočinek s aktivitou. Pokud jste v práci a dítě je doma samo, udržujte s ním pravidelný telefonický kontakt.

Udržujte sociální kontakt dětí a komunikaci s rodinou a kamarády.

Podporujte kontakt členů rodiny (osobní v případě sdílení společní domácnosti, jinak pomocí IT). Nechte děti, ať si s kamarády zavolají a sdělí si své pocity, přes Skype či skupiny na sociálních sítích apod.

Nezapomeňte, že pohyb je důležitý.

Proto choďte s dětmi ven nebo s nimi cvičte doma, nechte je vybít přebytečnou energii. Střídejte relaxaci a přiměřenou zátěž, posilujte tělo i mysl.

Buďte dětem v odpovědném chování sami příkladem.

Může jít o hygienu, podporu dobrých vztahů v rodině i projevy solidarity a pomoci druhým.

Naučte děti omezovat šíření bakterií.

Nosit roušku, mýt si ruce, držet se dál od nemocných lidí a rizikových skupin. Naučte děti používat dezinfekci.

Upraveno dle PhDr. Štěpán Vymětal, Ph.D., Psychologické pracoviště OBP MV ČR

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku