Logopedi neučí jen správnou výslovnost: jaká je jejich role v základních aspektech psychomotorického vývoje?
Obsah článku
- Co vše sleduje logoped
- Logopedická péče v kojeneckém věku
- Logoped a neurovývojové poruchy řeči a jazyka u dětí
- Jak mohou pomoci rodiče
- Jak probíhá diagnostika
- Závěr
Co vše sleduje logoped
U všech dětí, ať už je jejich diagnóza jakákoliv, logoped sleduje vývoj řeči a jazyka a dalších oblastí. Důležité je zjistit, jak dítě navazuje kontakt, jak si hraje, jaká je jeho interakce s okolím, jakou má kapacitu pozornosti, obratnost v hrubé a jemné motorice, jak maluje. Z řečových oblastí je důležité zjistit, na jaké úrovni dítě rozumí mluvené řeči, tedy jaký má pasivní slovník. Dále se posuzuje sluchové vnímání, tj. jestli dítě rozlišuje podobné hlásky, analyzuje je. Logopeda zajímá i jakou má dítě slovní paměť a a na jaké úrovni má slovní a jazykové vyjadřování. Tedy jaký má aktivní slovník, jestli je schopno slova správně seřadit do vět. Řeší se i zvuková část řeči, tj. jestli dítě dobře vyslovuje, nehuhňá, nechraptí, nezadrhává se, správně koordinuje dech a mluvení.
Logopedická péče v kojeneckém věku
Trendem dnešní doby je včasný záchyt narušené komunikační schopnosti a poruch příjmu potravy již v útlém věku. Tím se předchází negativním dopadům těchto deficitů. Proto se s klinickými logopedy můžeme setkat již na oddělení neonatologie, kde pečují o předčasně narozená miminka. Ta mají celou řadu potíží, se kterými se musejí potýkat. U těchto dětí logoped často spolupracuje s lékaři, rodiči, terapeuty a dalšími odborníky na příjem stravy. Nejsou často schopny sát a přijímat mateřské mléko běžným způsobem, vývoj příjmu potravy je tedy nekvalitní a stagnuje.
Později se tyto děti stávají klienty klinicko-logopedických ambulancí, kde se řeší jejich potíže s příjmem potravy, polykáním. Jsou to děti, které potravu nekoušou, přijímají ji jen v mixované podobě, sníst jídlo jim trvá dlouho, zakašlávají se, vadí jim textura jídla. Často bývají hypotonické, nebo s kombinovaným postižením, s vrozenou vývojovou vadou, např. rozštěpy. Klinický logoped může doporučit adekvátní polohu při kojení či jídle, vhodnou konzistenci a texturu jídla. Může pracovat na zlepšení senzoriky nejen vně, ale i uvnitř ústní dutiny, doporučit vhodné pomůcky, např. lžičky, kelímky, lahvičky, ale také speciální pomůcky pro podporu kousání a žvýkání, posílení svalstva jazyka, rtů a tváří.
Občasnými pacienty v útlém věku jsou děti s poruchou sluchu před implantací neurosluchové protézy, u kterých se provádí nácvik reakce na zvuk, a především se instruují rodiče. V běžných ambulancích jsou tito jedinci vedeni ojediněle, protože jsou soustředěni do center, která o tyto děti pečují komplexně.
Logoped a neurovývojové poruchy řeči a jazyka u dětí
Neurovývojové poruchy jsou obsáhlou skupinou poruch, do jejichž podskupin patří mentální retardace, poruchy psychického vývoje a poruchy chování a emocí. Právě do skupiny poruch psychického vývoje řadíme vývojové poruchy řeči a jazyka, specifické poruchy učení a specifické poruchy motorických funkcí, se kterými se v ambulancích setkáváme každý den. Nejpočetnější skupinou klientů klinicko-logopedických ambulancí však tvoří děti s potížemi s vývojem řeči a jazyka, tj. vývojovou dysfázií. Tyto děti posílají na logopedii pediatři již kolem dvou až tří let. Pediatři při preventivních prohlídkách posuzují celkový vývoj dítěte, včetně řečového. Ke klinicko-logopedickému vyšetření odesílají i jiní lékaři-specialisté, zejména neurologové a foniatři.
Orientační vývojové milníky v řeči a jazyce
- Do jednoho roku by dítě mělo broukat, tj. vydávat různé zvuky při hře s pusinkou, začít s jednoduchými slovy, ukázat několik motorických hříček, např. udělej pá pá. Mělo by sát, začít kousat, dokázat se s asistencí napít z hrnku.
- Do dvou a půl roku by mělo mít již větší slovní zásobu, tvořit krátké věty, dokázat doříci říkanku. V této fázi by mělo přijít období otázek, nejprve se ptají: „Co je to?“. Tím si rozšiřují slovní zásobu. Dítě by mělo být schopné se samo najíst v přiměřeném čase.
- Kolem tří a půl let by již mělo tvořit souvětí, věty by měly mít gramaticky přesnější. Slovní paměť by měla být na vyšší úrovni a dítě by mělo dokázat reprodukovat říkanky.
- Od čtyř let by mělo přijít druhé období otázek, ptají se: „Proč?“, tím zjišťují kauzalitu jevů. Odpovědět na tuto otázku by měly umět až kolem čtyřech a půl let.
- Do šestého roku by mělo dítě sluchově rozlišit podobné hlásky, určit první hlásku ve slově, mělo by mít téměř dotvořenou artikulaci.
Včasný záchyt je důležitý, aby se předešlo sekundárním dopadům. Když se totiž dítě nemůže dorozumět se svým okolím, reaguje různě. Některé děti křičí, často se vztekají, některé se stáhnou do ústraní. Mnohdy mají obavy zahájit komunikaci, zdráhají se použít těch málo slov, která znají. Jsou nejisté, méně samostatné, ostýchají se komunikovat s cizími lidmi. Bohužel se stává, že jejich komunikační projevy okolí hodnotí negativně, často nevybíravě, a je z toho začarovaný kruh.
Jak mohou pomoci rodiče
Pokud máme dítě, jehož řeč se nevyvíjí optimálně, bylo by chybou po něm chtít, aby opakovalo slova, nutit ho, aby používalo slova namísto gestikulace a chtít po dítěti vyslovovat hlásku, kterou ještě neovládá. Mluvená řeč je nejrychlejší prostředek komunikace, k ukazovaní a gestikulování se děti uchylují, protože to zatím jinak sdělit neumí. Proto je důležité nastavit chápající prostředí a snažit se dítěti porozumět, ať nám ukazuje, dělá zvuky, křičí. Vhodné je dodržovat komunikační strategie směrem k dítěti. Na dítě hovořit klidně, pomaleji v jednoduchých větách, pokud možno melodicky, rytmicky. Komentovat, co dělá dítě, co děláme my. Takto nemůžeme k dítěti hovořit celý den, bylo by to pro nás vyčerpávající, ale můžeme si stanovit nějaký časový úsek. Například patnáct minut, kdy si budeme s dítětem hrát s jeho hračkami, nebo nejrůznějšími hrami, a přitom budeme tyto strategie uplatňovat.
Na trhu je v dnešní době spoustu hezkých didaktických her, některé jsou i označeny „Doporučuje AKL“ (Asociace klinických logopedů). Ty jsou zpravidla zaměřeny na rozvoj řeči a jazyka. Hry si můžeme sami vyrobit z pexes, letáků, časopisů. V praxi se mi osvědčilo, že děti milují také různé přírodniny, např. kameny, dřívka a materiály, se kterými se běžně mezi hračkami nesetkají, knoflíky, bambulky atd. Děti mohou věci třídit, přikládat, hledat, co k sobě patří. Vždy respektujeme dítě, kapacitu pozornosti, jeho rozpoložení a ladění.
Z praxe logopeda
1. Tříletá dívka měla vícečetné postižení, ještě nechodila, měla snížené napětí svalového tonu. U této dívky jsme řešili příjem stravy. Přijímala pouze mixovanou stravu, neuměla ukousnout sousto, často se zakašlávala. Začali jsme s čelistní terapií za užití různých žvýkacích pomůcek. Rodina byla motivovaná a plně spolupracující, terapii přenesli i do dětské skupiny, kterou dívka navštěvovala. Efektem bylo, že za půl roku již odkousla a pokousala měkčí i tužší stravu, aktuálně je jejím nejoblíbenějším jídlem řízek. Příjem stravy jí trvá o něco déle, ale je schopná se plnohodnotně nasytit.
2. Čtyřletý chlapec nemluvil a jeho porozumění mluvené řeči bylo na úrovni osmiměsíčního dítěte, navíc měl výraznou poruchu pozornosti. Ve spolupráci s psychiatrem mu byla předepsána medikace na podporu pozornost. Po jejím nasazení se do čtrnácti dnů jeho porozumění skokově posunulo na úroveň tří let a začal používat jednoduchá slova. Začal navštěvovat mateřskou školu v dětském centru komplexní péče se zaměřením na poruchy řeči a jazyka. V ambulanci jsme pracovali zejména na rozvíjení porozumění a tvorbě slovní zásoby. Výslovnost měl téměř bez nálezu, hlavní potíže pramenily z vývojové poruchy řeči a jazyka – vývojové dysfázie. Naposled jsme se viděli, když byl chlapci schválen odklad školní docházky, poté jsem začala pracovat na jiném pracovišti. Tam si mě rodiče vyhledali, když chlapec chodil do druhé třídy a neuměl číst, pouze naučená slova. Za dobré kooperace rodičů, paní učitelky a paní asistentky jsme mohli postupovat krokově a pro tohoto chlapce jsme našli vhodnou metodu, jejíž pomocí se naučil číst. Aktuálně je to teeneger, jehož zálibou je četba i náročnější literatury, což je v dnešní době docela ojedinělé. Pomocí četby zároveň zlepšuje svoje řečové a jazykové dovednosti.
Jak probíhá diagnostika
Před zahájením terapie u malých dětí je nejprve nutné provést vyšetření. Logoped díky němu posoudí, zda je vývoj řeči a jazyka v pořádku, nebo zda se vyskytují obtíže. Zároveň zjišťuje, na jaké vývojové úrovni se dítě nachází – nejen v oblasti řeči a jazyka, ale také v oblasti pohybu a některých neverbálních dovedností.
Ke zjištění informací jsou klinickým logopedům nápomocní rodiče. Poskytnou důležité údaje, jak se dítě motoricky a řečově doposud vyvíjelo, jak se chová mezi vrstevníky, jestli je nějaká dědičná zátěž v rodině. V dnešní době pomáhají i technologie. Například pokud se děti stydí, je možné je nahrát na mobilní zařízení. Citlivou a hravou formou terapeut zjistí, jak dítě navazuje kontakt, rozumí a zpracovává řeč, jakou má řečovou paměť, jak mluví a vyslovuje, jaký má slovník, jak maluje a cílí pohyby rukou a mluvidel. Pokud logoped zjistí, že je jedna nebo více oblastí odkloněná od normy, je potřeba navrhnout další postup, případně konzultaci s dalšími odborníky, neurology, psychology, foniatry, ORL lékaři, psychiatry, někdy i očními lékaři.
Stává se, že rodiče jsou závěry odborníka překvapeni, protože přišli řešit pouze chybnou výslovnost hlásek. Pokud však dítě určitého věku nezvládá vyslovit více hlásek, může jít o symptomatiku složitější řečové a jazykové poruchy. Řeč a jazyk je jedinečný prostředek komunikace a interakce. Artikulace tvoří jen její malou (zvukovou) část. Řeč a jazyk slouží k vzájemnému porozumění, sdělení potřeb, zájmů, přání a sdílení. Aby to vše fungovalo, dítě musí nejprve vnímat druhého, slyšet druhého, ale i zpracovat řečovou i neřečovou informaci na úrovni centrální nervové soustavy. Mozek ji musí vyhodnotit a zformulovat reakci či odpověď, na jejíž realizaci se podílí dechové, fonační a artikulační ústrojí. Je to zkrátka velmi složitý proces.
Závěr
Ráda bych pobídla rodiče, kteří mají podezření, že s řečí jejich dítěte není něco v pořádku, aby se obrátili na pediatra, který jim po zhodnocení stavu dítěte může vystavit žádanku a odeslat je na klinickou logopedii. Nevýhodou je, že kapacita odborných pracovišť, obzvláště v některých regionech, je přeplněná. Adresář ambulancí klinických logopedů naleznete na stránkách naší asociace (AKL) www.klinickálogopedie.cz. Kromě adresáře jsou zde k dispozici různé letáčky s popisem jednotlivých poruch, online poradnu či odkazy na vhodné pomůcky.
Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.
Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!
