Mýty o rozvoji řeči a poruchách řeči

Autor/ka: PhDr. Mgr. Pavla Sychrová, Ph.D.
Datum publikace: 13. 04. 2012, Aktualizováno: 20. 03. 2023

Jaké jsou nejčastější mýty o vývoji řeči u dětí a jejich řečových schopnostech?

----------------------------------------------------------------------------

Všechny dětí se učí mluvit stejně rychle.

----------------------------------------------------------------------------

Na světě neexistují dvě stejné děti, které by se rozvíjely shodně. Každé dítě má svůj vlastní individuální postup rozvoje, který je neopakovatelný a jedinečný a jako k takovému, je třeba k němu přistupovat. Některé děti se rychleji rozvíjí v oblasti motoriky a pohybu, jiné v oblasti rozumových dovedností nebo v řeči.

---------------------------------------------------------------------------------------

V pěti letech by mělo dítě umět perfektně mluvit.

---------------------------------------------------------------------------------------

Vzhledem k tomu, že některé děti potřebují pro rozvoj svých řečových dovedností více času, je naprosto přirozené, že ještě v předškolním věku nebo v raně školním věku (v šestém nebo sedmém roce) přetrvávají obtíže s výslovností i sluchovou diskriminací některých problematičtějších hlásek (ostré sykavky: C, S, Z, tupé sykavky: Č, Š, Ž nebo vibranty: R, Ř).

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Začne-li dítě v dětském věku koktat, nedá se s tím již nic dělat.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V dětském věku se může kolem třetího až čtvrtého roku objevit vývojová neplynulost, která je přirozená a může se sama spontánně upravit, pokud dítě není stresováno okolím nebo neustále kritizováno a opravováno.

--------------------------------------------------------------------------------------------

Intervence logopeda je před pátým rokem věku zbytečná.

--------------------------------------------------------------------------------------------

Má-li rodina pocit, že se u dítěte při rozvoji řeči objevily obtíže, je vhodné vyhledat odbornou podporu co nejdříve. Dítě, které kolem tří let věku mluví málo nebo vůbec, je vhodné vzít k logopedovi. Naopak, pokud rodiče vyčkají až do pátého roku věku dítěte a až poté vyhledají odbornou logopedickou pomoc, bývá již zpravidla pozdě. Zejména v případech, kdy dítě neříká nebo vadně tvoří například polovinu hlásek českého jazyka.

---------------------------------------------------------

Koktaví se nechtějí přátelit.

---------------------------------------------------------

Některé děti, které trpí koktavostí, mohou opravdu působit odtažitě. Důvodem však není neochota se přátelit, ale strach z komunikačního neúspěchu, nepochopení a výsměchu. Pokud jim však okolí dá najevo svou trpělivost a přijetí v prostředí, pocit bezpečí a klidu, přátelství i komunikace mohou být navázány. Dokonce i komunikační bariéry a psychické napětí koktajících se mohou snížit.

-------------------------------------------------------------------------------------------

Dítě nepotřebuje v předškolním věku čtení ani zpěv.

-------------------------------------------------------------------------------------------

Pro rozvoj komunikačních dovedností, správného užívání hlasu a rytmizace je zpěv dětských melodií a písní velice vhodný. Společné čtení rodičů s dětmi zase podporuje rozvoj slovní zásoby, gramatické stránky řeči, porozumění a souvislého vyprávění. Je tedy více než žádoucí, aby jak děti intaktní, tak děti s poruchami řeči (a obecně jakýmkoliv narušením) společně s rodiči četly a učily se zpívat písničky.

---------------------------------------------------------------------------------------------

Dítě s poruchou řeči musí mít určitě i další postižení.

---------------------------------------------------------------------------------------------

Obtíže v rozvoji řeči mohou být za určitých okolností znakem jiného postižení, například poruchy sluchu nebo mentální retardace. Nemusí tomu ale tak být vždy. Je vhodné vyhledat pomoc odborníků, kteří na základě nejrůznějších vyšetření dítě správně diagnostikují.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Čtěte také:

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autorka článku

PhDr. Mgr. Pavla Sychrová, Ph.D.

Vyučuje na katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Její specializací je logopedie, problematika jedinců s narušenou komunikační schopností a logopedická intervence u vad a poruch komunikačních schopností.

Autorka článku

Mgr. Veronika Girglová

Působí na katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde se věnuje speciální pedagogice.

Zpět na téma Děti s poruchami řeči