Son-rise program - terapie pro děti s autismem
Son-rise® je původně americká metoda, která může nabídnout pomoc dětem i dospělým s poruchami autistického spektra (PAS). Probíhá zejména prostřednictvím interaktivní hry a jejím hlavním prvkem je princip tzv. připojování. Vhodná může být také pro osoby s podezřením na poruchu autistického spektra, ale například i pro děti s Downovým syndromem.
Obsah článku:
Zaměření metody
Son-rise program se soustředí zejména na rozvoj dítěte s PAS v oblasti sociální. Prioritou je posílení vztahu autistického dítěte s blízkými lidmi, rozvoj smysluplné komunikace, prevence a řešení stresových situací. Zásadní je dítě pochopit a naladit se na něj. V tomto směru se vychází z předpokladu, že se člověk učí jeden od druhého. Je také nutné naučit dítě vytvářet si vazby s lidmi a být ochoten se od nich něco přiučit. Dítě si tuto ochotu tvoří pozvolna s pomocí svých nejbližších. Smyslem Son-rise programu je ukázat dítěti svět jako přátelské prostředí.
Hlavním nástrojem Son-rise programu je interaktivní hra. Při této hře se rodič, dobrovolník, či terapeut snaží naladit na dítě a sdílet s ním jeho aktivity. První kontakt dítěte s terapií probíhá nejprve v domácím prostředí. V případě, že hra dítě zaujme, snažíme se přidávat prvky, které jej mohou dále rozvíjet.
Unikátní je v rámci terapie princip „připojování“. Jde o aktivní zapojení se do činnosti dítěte, a to i v případě, že jde o zvláštní situace (kývání se, řazení si věcí za sebou, pobíhání, listování knihami, repetitivní uzavřená hra, opakování stále stejných frází, zírání atd.). Rodič se v této fázi učí přijímat dítě i s jeho autismem. Dítěti tento princip pomáhá posílit vazby ke svým blízkým a může zažít zájem o svůj svět bez předsudků. Prožije tak paralelní hru, která je důležitým předstupněm hry kooperativní. Rodič se zároveň učí své dítě hlouběji poznávat jak z pohledu jeho motivace, způsobu komunikace a možnosti přetížení, tak dalších aspektů. Vždy je ovšem potřeba řídit se selským rozumem a stanovit nějaké hranice. Dítě by například nemělo nic ničit, někomu ubližovat či se samo vystavovat nebezpečí. Během své dvacetileté praxe jsem pracovala se stovkami dětí s PAS z celého světa. Často jsem v rámci terapie používala princip připojování a mnohokrát jsem byla svědkem výrazného zlepšení dítěte v projevu zájmu o své okolí.
Konkrétní ukázky principu připojování i rozvojových her najdete v edukačním videu "Autism Solution", které je volně k dostupné na youtube s českými titulky.
Jak terapie probíhá?
Terapie je zaměřená na domácí práci s dítětem, se kterým pracují hlavně rodiče a dobrovolníci. Son-rise program totiž vyžaduje individuální přístup ke každému dítěti a rodině. Program má několik úrovní. Rodiče si mohou osvojit základní principy na základě přečtení knihy Průlom v autismu a začít je praktikovat minimálně 30 minut denně v domácím prostředí. Pro práci s dítětem je vhodné prostředí upravit tak, aby bylo co nejméně rušivé. K tomuto účelu stačí uspořádat jeden pokoj.
Rodiny v pokročilejší fázi programu absolvují základní kurz Son-rise programu Start up, který je dostupný pouze v zahraniční a v angličtině. Jde o pětidenní kurz bez přítomnosti dítěte. V současnosti jsou v České republice i na Slovensku desítky rodičů, kteří tento kurz absolvovali. Další možností je využít online kurz, s nímž mají mnozí rodiče taktéž dobré zkušenosti.
Rozhodne-li se rodič pro pokročilejší variantu Son-rise programu, přizve k práci s dítětem také dobrovolníky, které sám školí. Na kurzu Start up se učí mimo jiné, jak s dobrovolníky pracovat. Dobrovolník je důležitý element v sociálním rozvoji dítěte. Dítě, které se stále obtížně zapojuje do hry s vrstevníky, se tak seznamuje s cizím člověkem. Ten jako nový „kamarád“, ač dospělý, se snaží s dítětem jednat dětským způsobem. Pro některé děti s autismem je to první zkušenost s navázáním přátelství.
Finanční náročnost Son-rise programu se liší v závislosti na zvolené úrovni terapie.
- Kniha Průlom v autismu: cca 300Kč
- Online základní kurz pro rodiče: cca 900 USD
- Start up základní kurz pro rodiče v zahraničí (5 dní intenzivního školení, ubytování a strava): cca 2 000 USD
Související články na portálu Šance Dětem
Jaké jsou výsledky?
Aplikování Son-rise programu (každý den alespoň 30 minut, ideálně více) zpravidla rozvíjí dítě zejména v oblasti sociální a v oblasti komunikace. Děti se pak jeví mnohem klidnější a projevují větší ochotu učit se, což se mi během praxe jen potvrdilo. Tento aspekt také potvrzují dvě menší studie:
Training Parents to Promote Communication and Social Behavior in Children with Autism: The Son-Rise Program: https://www.autismtreatmentcenter.org/media/pdf/training-parents-to-promote-communication-and-social-behavior-inchildren-with-autism-the-sonrise-program-2375-4427-1000147.pdf
Promoting child-initiated social-communication in children with autism: Son-Rise Program intervention effects: https://www.autismtreatmentcenter.org/media/pdf/SonRiseStudy-main.pdf
Přínosy a limity
Hlavní přínos terapie vidím v pozitivním vlivu Son-rise programu na psychiku dítěte i rodičů. Uvolněné dítě je připravenější se učit od ostatních. Velmi se mi také líbí metodika rozvoje funkční komunikace. U dětí, se kterými jsem pracovala pomocí metodiky Son-rise programu jsem viděla zlepšení hlavně v oblasti porozumění, funkční komunikace (hlavně rozvoji řeči), očního kontaktu a zájmu o své okolí.
Limity vidím především v obtížné dostupnosti Son-rise programu pro české rodiny. V posledních letech program upustil od podpůrných služeb certifikovaných terapeutů, kteří navštěvují rodiny v domácnosti. Tuto práci jsem vykonávala 17 let a ze zkušenosti vím, že je skutečně potřebná. Možnost ukázat rodinám terapii v praxi v domácím prostředí, s vlastním dítětem je nenahraditelná.
Osobní přístup může zamezit nepochopení těm částem programu, ke kterým může bez supervize dojít. Rodiče si často mylně vykládají pokyny jako „respektovat své dítě“ nebo „nechat se dítětem vést“. Ty by měly rodiče navést k pochopení a poznání světa svého dítěte a jeho motivů. Mylná interpretace může vést k úplnému odstranění hranic, které je v rozporu s programem. Rodič se musí chovat jako dospělý, který určuje základní hranice a situaci někam směřuje. Právě to jsou aspekty, které je vhodné prožít v konkrétních situacích v domácím prostředí pod dohledem supervizora.
Kazuistika: Kubík, 4 roky, diagnóza dětský autismus
Když jsem čtyřletého Kubíka poznala, byl velmi uzavřené dítě. Na své rodiče a sestru příliš nereagoval, venku utíkal a měl časté záchvaty křiku. Komunikoval zejména křikem a vztekáním, jen občas ukázal na věc, kterou chtěl, a výjimečně použil ke komunikaci nějaký zvuk. Nápodoba u něj nefungovala vůbec. Oční kontakt byl téměř nulový. Kubík byl často v pohybu (skákal, běhal, vylézal na skříně) a s tabletem v ruce trávil víc než čtyři hodiny denně.
Moje hlavní doporučení znělo: Posílit vazbu Kubíka na své blízké
K tomu slouží právě princip připojování. Spolu s rodiči jsme se začali bez nároků na výkon připojovat k jeho aktivitám (skákání, listování knihami, házení míčků atd.) a začali jsme poznávat jeho svět. Také jsem doporučila dramaticky omezit čas trávený na tabletu. Postupně se rodině podařilo čas u obrazovky u Kubíka omezit na 30 minut denně. Kubík se upínal především na svůj tablet, ale potřebovali jsme mu ukázat, že vazbu si má tvořit hlavně se svými rodiči, jelikož u nich najde bezpečí.
Po několika týdnech, kdy se Kubíkovi rodiče pravidelně připojovali k jeho aktivitám (každý z nich hodinu denně), se výrazně zlepšil Kubův oční kontakt a jeho zájem o okolí. Rodině jsem doporučila mimo jiné také rozvojové hry, které mohou s Kubou hrát tehdy, až začne jevit o rodiče větší zájem (více očního kontaktu). Hry jsem doporučila hlavně fyzické, jelikož ty byly pro Kubu nejvíce motivující (skákání, houpání na nohách, masáže atd.). Během těchto her motivovali rodiče Kubíka k používání řeči.
Po několika měsících se Kubík výrazně uvolnil a začal se o svoje okolí zajímat ještě víc (např. začal maminku napodobovat při mytí nádobí, díval se na hrající děti na hřišti). Největší odměnou pro Kubíkovy rodiče byl úsměv, se kterým je vítal při příchodu domů nebo do místnosti, ve které právě byl. Zlepšilo se také jeho utíkání, jelikož si začal svoje rodiče hlídat. Po roce aplikování Son-rise programu začal Kubík funkčně používat svá první slova. Rodina si našla 2 dobrovolníky, kteří za ním docházeli každý 1x týdně. Během tohoto roku jsem rodinu dvakrát navštívila, přičemž každá z návštěv trvala sedm hodin. Pracovala jsem s Kubou, dobrovolníky i s rodiči a rodiče také využili mých konzultačních služeb.
Základní principy Son-rise programu si tato rodina osvojila díky knize Průlom v autismu a v on-line programu pro rodiče, který nabízí Autism treatment center (www.autismtreatmentcenter.org).
Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně.
Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.
![Maminka si hraje s dcerou [fotografka Andrea Piacquadio]](/sites/default/files/styles/article/public/2021-01/xN548,P20-,P20Cas.png,qitok=M44ppIza.pagespeed.ic.PAJJpFC7aD.jpg "Maminka si hraje s dcerou [fotografka Andrea Piacquadio]")
