Jsou děti narozené císařským řezem jiné než ostatní?

Obsah článku

• Vliv císaře na fyzické zdraví je prokazatelný
• Smyslové počitky a jejich integrace
• Psychické zdraví a rozumové schopnosti
• Chtěli byste maturitu zadarmo?
• Úzkostné či vyhýbavé vztahy
• Zrozen císařem
• Opakujete své trauma?

Na první pohled se může zdát, že císařský řez je pro dítě výhra. Nezažívá dlouhé a stísňující kontrakce, nemačká se cestou v malé pánvi. Nehrozí mu, že se tam zasekne a přidusí, že je budou tahat kleštěmi či vakuumextraktorem, při čemž mohou vznikat zranění, například hematomy či dokonce nitrolební krvácení. Císařátko se vyloupne bez práce a pomačkání.

Vliv císaře na fyzické zdraví je prokazatelný

Zní to možná hezky, nicméně z medicínského hlediska se ukazuje, že děti narozené císařským řezem vykazují více poporodních komplikací než přirozeně narozené děti. Jejich apgar skóre je v průměru nižší, což naznačuje fyziologické potíže. V prvních devadesáti minutách po porodu mají nižší tělesnou teplotu, nižší hladinu glukózy v krvi, více respiračních potíží|1|. V dalších dnech, týdnech, měsících a letech pak shledáváme, že děti narozené císařským řezem jsou náchylnější k infekcím, s vyšší pravděpodobností se u nich rozvine astma či potravinové alergie, je jim častěji diagnostikován autismus. Častější jsou u nich i některá autoimunitní onemocnění, například diabetes 1. typu nebo celiakie. Též sklon k obezitě je u nich větší|2|. Čím to?

Výzkumy posledních let naznačují, že v pozadí zdravotních potíží pravděpodobně stojí odlišnost střevního mikrobiomu. V lůně matky je dítě od okolního světa prakticky sterilně odděleno plodovými obaly, což ovšem porod radikálně mění: při průchodu pochvou je pokryto povlakem laktobacilů a dalších bakterií. Spirálovitý pohyb, jejž hlavička opíše při průchodu malou pánví, navíc končí tak, že když se konečně vyloupne na svět, směřují ústa dítěte směrem k řitnímu otvoru matky. Ten je umístěn velmi blízko. Matka i dítě v této poloze odpočívají, tělíčko se rodí až při další kontrakci. Jakkoli nám to může přijít nechutné, je to účinný způsob zajišťující, aby trávicí soustavu dítěte mohly kolonizovat bakterie, které mu budou pomáhat trávit mléko a vytlačovat v konkurenčním boji své patogenní příbuzné. Dítěti narozenému císařským řezem se tohoto ochranného pláště nedostane. Namísto toho mohou jeho tělo snadněji kolonizovat bakterie porodničního/nemocničního prostředí se všemi souvisejícími riziky. Odlišné složení střevního mikrobiomu u sekcí a přirozeně narozených dětí přetrvává až do dospělosti.

Allana Collen, jež se významem komensálních bakterií pro lidské zdraví zabývá, se v knize "10 % člověka" svěřuje, že kdyby se jí samotné přihodilo, že by musela rodit císařským řezem, dítě by alespoň pomazala poševním sekretem.

Smyslové počitky a jejich integrace

Obrázek

Vlivem císařského řezu na smyslové vnímání a jeho integraci se v přehledové studii zabývali čínští vědci|3|. Zjistili, že porod sekcí má na tuto oblast obecně vzato negativní vliv. Roli přitom hraje i to, zda jde o akutní, či plánovanou sekci. V jedné citované studii například výzkumníci vystavili císařským řezem narozené děti třicet minut po porodu určité vůni. Když s touto vůní přišli po dalších osmdesáti hodinách, novorozenci, kteří před zákrokem zažívali porodní kontrakce, vůni poznávali (vykazovali preferenci pro známý odér), kdežto novorozenci, kteří před narozením kontrakce nezažili, ji nepoznávali. Odborníci to vysvětlují tím, že porodní kontrakce aktivují noradrenergní neurony v locus coeruleus mozku dítěte, čímž zvyšují jeho nabuzení — bdělost. Přirozeným způsobem narozené dítě bývá hodinu až dvě po porodu plně bdělé, což činí možným například právě vnímání a zapamatování si čichových vjemů. U císařského řezu, k němuž dojde v průběhu již rozběhlé první doby porodní, se tento mechanismus projeví, i když neprošlo porodními cestami.

V další studii posuzovali vědci prostorové vnímání a vizuální paměť školáků prvního stupně. Zjistili, že děti narozené císařem jsou na tom o poznání hůře než jejich přirozeně narození vrstevníci.

Obtížná cesta porodním kanálem poskytuje dítěti intenzivní zážitek soudržnosti, ohebnosti i natažení vlastního těla, jeho sestupu a rotace. Intenzivně stimuluje též receptory hloubkového čití, takzvané proprioreceptory, důležité pro vnímání polohy těla. Císařem narozeným dětem tento zážitek, zdá se, chybí.

V několika pracích se pak u operativně narozených dětí ukázala jako slabší intergrace vjemů z různých smyslů.

Psychické zdraví a rozumové schopnosti

Další studie ukázaly vyšší riziko vzniku neuropsychiatrických a psychiatrických onemocnění. U císařátek se častěji než u dětí narozených přirozenou cestou vyskytují poruchy pozornosti, poruchy autistického spektra či schizofrenie s časným začátkem — i když u schizofrenie není souvislost císařským řezem považována za prokázanou|4|.

Při vysvětlení možného mechanismu se vědci v případě poruch pozornosti opírají o změny v hospodaření s dopaminem v některých částech mozku, jež byly pozorovány v pokusech s laboratorními potkany narozenými chirurgicky. V případě autismu se Číňané opírají o výsledek výzkumu kolegů z Tchaj-wanu, kteří zjistili, že ačkoli u dětí narozených císařským řezem v celkové anestezii matky je riziko autismu významně vyšší, u dětí, jejichž matky podstoupily císařský řez v epidurální anestezii, se riziko rozvoje autismu neliší významně od dětí narozených fyziologicky. Za příčinu vyššího výskytu autismu u sekcí narozených dětí tedy považují vliv použitých narkotik.

Australští vědci|5| ve své studii uveřejněné roku 2017 v časopise Nature zkoumali vliv způsobu narození na rozumové schopnosti dětí ve věku čtyř až devíti let. Zajímaly je testy školní zralosti u menších dětí a verbální a početní dovednosti u školáků. Děti narozené přirozenou cestou dopadly v průměru v kognitivních testech výrazně lépe než děti narozené císařem. Vliv zákroku na rozumové schopnosti může být podle australských odborníků přímý i nepřímý. Nepřímý je důsledkem negativních dopadů na zdraví dítěte: astma, diabetes 1. typu, alergie či obezita jsou samy o sobě spojovány například s horším prospěchem ve škole. Přímý vliv na rozumové schopnosti pak má opět složení střevního mikrobiomu, jež u dětí narozených skrze břišní stěnu není přirozené. Výzkumy posledních let začínají odhalovat chemické signály, jimiž střevní bakterie ovlivňují centrální nervový systém a skrze něj též paměť, náladu či regulaci stresu. Australští odborníci dávají do souvislosti se střevním mikrobiomem i zvýšené riziko autismu či ADHD u dětí narozených císařem.

Studie na laboratorních potkanech odhalily například, že sterilní zvířata, žijící zcela bez pomoci bakterií, mají problémy s pamětí a vykazují různé abnormality v chování. Po transplantaci stolice běžně žijících potkanů, jež kolonizovala střeva pokusných zvířat běžnými bakteriálními kmeny, se chování hlodavců normalizovalo. Muselo k tomu však dojít v raném věku, pozdější transplantace již chování zvířat nezlepšila.

Chtěli byste maturitu zadarmo?

Obrázek

Možná znáte nějaké milovníky adrenalinových sportů, možná si sami dokážete užívat pocit dobrodružství okořeněného nebezpečím: seskok padákem, divokou vodu, rychlou jízdu, pohyb ve výšce… Naše tělo reaguje na nebezpečí vyloučením hormonu adrenalinu, který způsobí, že jsme plně bdělí, aktivní, pozorní, rychlí… Víte, kdy je hladina adrenalinu v životě nejvyšší? Patrně tušíte: je to v průběhu porodu, když přicházíme přirozenou cestou na svět. Dítě je hormonálně naladěno na to, že se něco stane — a bude to něco velkého! Jeho srdce buší víc než o sto šest a intenzivní fyziologické děje mateřského těla vytvářejí dramatickou hudbu na pozadí. Dítě a matka spolupracují. Děloha se kontrahuje, dítě propíná nožky a tlačí se hlavou do malé pánve, oba společně pracují na jeho cestě do velkého světa. Na konci temného tunelu je světlo a klid — už žádné stísňující kontrakce, ale něžné ruce a měkké břicho matky. Dítě se zvědavě rozhlíží. Po chvilce se obvykle začne plazit po břiše směrem k prsům, jež ho lákají svou vůní, podobnou plodové vodě. Hlavičkou přitom pohybuje ze strany na stranu, hledá bradavku, nachází ji a přisává se. Oči má zpravidla otevřené a vpíjí se jimi do očí matčiných. Hovoříme o zlaté hodince, jež je velmi cenná při vytváření vazby matky a dítěte.

Zdá se, že stejně tak, jako se matky po císařském řezu často cítí okradené o prožitek porodu, byť bolestivý a náročný, tento prožitek chybí i dítěti. Nejspíš ještě víc, jakkoli si to neuvědomuje.

Dítě je fyziologicky vybaveno na to, aby porodem prošlo a když neprojde, chybí mu to. Upřít dítěti tuto zkušenost je, jako kdyby za nás někdo udělal maturitu. Jak by nás to posílilo do života?

Úzkostné či vyhýbavé vztahy

V minulém článku jsem psala o tom, že císařský řez se negativně propisuje do vztahu matky a dítěte. U dětí narozených císařem se častěji než u přirozeně narozených dětí vyskytuje některý z typů nejisté vazby.

Vazba (attachment) je specifický typ blízkého láskyplného vztahu, někdy též hovoříme o přilnutí či připoutání. A právě toto přilnutí je podle všeobecně uznávané teorie Johna Bowlbyho velice důležité pro psychické zdraví a pohodu dítěte, jakož i pro rozvoj všech jeho dalších vztahů v životě. Zdravá vazba je jistá, u nejisté vazby pak rozeznáváme několik typů, z nichž každý způsobuje specifické obtíže|6|.

Zdravá vazba na pečující osobu naplňuje dítě pocitem bezpečí a pozitivně ovlivňuje veškerý jeho další citový a vztahový život. Člověk, jenž v útlém dětství navázal bezpečnou vazbu se svou matkou (či náhradní pečující osobou) věří, že je hoden lásky, má primární důvěru v druhé lidi a vlastně i ve svět jako takový. Nejistá vazba může být úzkostná, vyhýbavá či ambivalentní. Úzkostně připoutaný člověk pochybuje o své hodnotě a potřebuje neustálé důkazy lásky. Člověk s vyhýbavou vazbou vnitřně nevěří, že je lásky hoden a snaží se „nikoho nepotřebovat“. Ambivalentní typ vazby je pak kombinací vyhýbavého a úzkostného typu. Takový člověk touží po lásce, které se však zároveň bojí.

Jistá vazba na pečující osobu je do života velkou výhodou. Člověk snáze navazuje a udržuje vztahy, cítí se v nich pohodověji a celkově žije šťastněji. Naopak příchod na svět skrze břišní stěnu má obecně vzato negativní vliv na vztahový život. To ovšem neznamená, že každý sekcí narozený člověk musí mít problémy ve vztazích. Znám spoustu dětí i dospělých narozených císařským řezem, kteří mají jistou vazbou na své matky a zdravé vztahy v dospělosti. Zároveň ti, kteří to štěstí neměli, ať už se narodili tak či onak, mohou na svých vztazích pracovat. Účinná je v takových případech například párová psychoterapie zaměřená na emoce (Emotionally Focused Couple Therapy)|7|.

Zrozen císařem

Obrázek

Možná nejzajímavější otázkou vlivu císařského řezu na člověka je, zda ovlivní jeho osobnost. Rodí se císařským řezem lidé s povahou císaře? Či jak vlastně, pokud vůbec, operativní porod formuje vlastnosti a povahové rysy člověka?

Naše nejranější zážitky jsou hluboce vnořeny v nás samých a jakkoli na ně nemáme vědomé vzpomínky, fungují jako přirozený filtr pro prožívání všech dalších zkušeností, jakož i jejich interpretace. Bylo by divné, kdyby se významná událost, jako je porod, nepropsala do naší psychiky.

Jaký vliv má na císařským řezem narozené lidi skutečnost, že neprošli první vývojovou krizí vlastními silami? Jaká nevědomá očekávání způsobil fakt, že byli u plánovaného císařského řezu najednou, z ničeho nic, vytrženi ze známého prostředí a vrženi do jiného? Přesvětleného, chladného, hrubého? Jak se vyrovnávají s těmito skutečnostmi? Na tato témata existuje řada úvah.

Při klasickém porodu dítě tuší, že přijde změna, dlouho dopředu: kontrakce přicházejí a zase odeznívají. Možná šlo jen o poslíčky a můžete si užít ještě chvíli klidu, než bude změna nevyhnutelná. Vlastní úsilí se pak při průchodu porodními cestami počítá, což je do života dobrá zkušenost.

Narození plánovaným císařským řezem naproti tomu proběhne bez varování a bez vlastního přičinění rodícího se. Za dvě tři minuty bývá vše hotovo. Poučení z takové zkušenosti může být, že stačí si počkat. To, nač čekáte, je však spojeno se značně ambivalentními pocity: přináší sice potřebnou změnu, ta je však v danou chvíli spojena s vpádem do soukromí a násilným vytržením.

Jane English|8| uvádí mezi možnými psychickými důsledky porodu sekcí (s celkovou anestezií) například:

• očekávání, že výživu následuje otrava a útok, tak jako při císařském řezu náhle začala působit analgetika a dítě bylo násilně vytaženo;
• závislost, neschopnost jednat sám za sebe, potřeba být zachráněn;
• pociťování sebe sama jako odděleného, ale zároveň zhoršené vnímání vlastních hranic;
• slabé vnímání procesu, neuvědomovaná představa, že vztah buď existuje a není třeba o něj pečovat, nebo neexistuje a není možný;
• potřeba stanovovat si cíle, ale pocit neschopnosti reálné cíle nacházet;
• víra, že pomoc vždy přijde, aniž by bylo třeba o ni žádat.

Zásadní je podle English rozdílnost pojetí prostoru a času u osob narozených skrze břišní stěnu a porodními cestami. Člověka podle této autorky zatlačí na jeho místo ve světě průchod stísněným prostorem malé pánve a všechny tlaky k tomu nutné. Zná díky nim své hranice a umí se vztahovat k něčemu většímu. Císařem narození jsou také v průběhu let zatlačeni na své místo: svými rodiči, sourozenci či dalšími lidmi. Neobejde se to však bez pocitů nevole na jedné straně a nepatřičnosti na straně druhé. Bolí to.

Lorna Milliken|9| objevila u císařským řezem narozených jedinců tři základní témata: 1. potíže s přerušením 2. potřebu něčeho dosáhnout jako kompenzaci toho, že se jedinec nepodílel na svém porodu a 3. nabízení pomoci, i když není vyžadována.

Opakujete své trauma?

Psychoanalytici vědí, že v sobě máme určitou tendenci dostávat se opakovaně do situací, jež nám způsobily trauma. V nevědomé touze se snažíme trauma překonat. Obtíž, jíž jsme dříve nezvládli, chceme zvládnout teď a tady.

Rien Verdult|10| popisuje různé způsoby opakování zkušenosti císařského řezu:

• Někdo opakuje potíže s navázáním vazebného vztahu vyhýbavým chováním. Dospělý člověk, jenž si od porodu císařským řezem nese tento deficit, se tak například může bránit veškerému dotyku, objímání i sexuálním kontaktům.
• Rychlé, invazivní a nešetrné přemístění z bezpečí dělohy do neznámého světa může způsobit pohotovost autonomního nervového systému a sklon reagovat opět šokem.
• Dotyčný může být též fascinován noži a ostrými předměty, či k nim může cítit odpor.Jde o zajímavé úvahy, některé znějí velmi logicky. Domnívám se však, že je nelze považovat za prokázané. Ani jedna z prací, na něž jsem v pátrání po „císařské osobnosti“ narazila, nebyla seriózní vědeckou studií. English vyšla z vlastní zkušenosti, již doplnila rozhovory s dalšími, císařským řezem narozenými osobnostmi, případně s jejich rodiči, lékaři, zdravotními sestrami a terapeuty. Milliken, též sama narozená císařským řezem, pracovala s dotazníky, což zní objektivněji, nicméně předložila je pouhým čtyřem taktéž sekcí narozeným osobám. Dotazník sám na mě působí dost návodně a badatelka neměla kontrolní skupinu přirozenou cestou narozených respondentů.

Jakkoli jsem tedy sama přesvědčena, že narození člověka je velmi formativní zkušeností, jejíž otisk nutně ovlivňuje naše životy, tak, pokud vím, věda zatím neodpověděla uspokojivým způsobem na otázku, jak způsob porodu ovlivňuje osobnost narozeného. Doufejme, že další výzkumy přinesou hlubší vhled.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku