- Domů
- Být u toho – otec u porodu
Být u toho – otec u porodu
Autor/ka: Magdaléna Ezrová
Datum publikace: 15. 12. 2021, Aktualizováno: 17. 02. 2023
„Tak jaký to bylo?“ slyším při cestě do práce před dveřmi porodnice hovořit dva muže. „Byla to jízda...“ kýve hlavou oslovený a kouří cigaretu. Položit muži v Česku podobnou otázku je možné až od roku 1984. Ještě před více než pětatřiceti lety byl totiž nejen otec, ale jakýkoliv doprovod ženy u porodu, nemyslitelná záležitost. Muži své děti běžně viděli sedmý až desátý den po porodu. Dítě se narodilo za okolností, které si neuměli ani představit. I žena se vrátila z nemocnice „jiná“. Prošla si zásadní životní zkušeností, jejíž okolnosti není vždy lehké sdělit. Okamžik narození dítěte, který by měl rodinu spojit, se mohl stát okamžikem jejího rozdělení. Příchod dítěte do jakkoli velké rodiny mění její dosavadní rovnováhu. Zapojení otce do porodu může pomoci nejen jejímu opětovnému nalezení.
Obsah článku:
- Bude muž u porodu či nikoliv?
- Bonding je o vzniku vazby, utváření vztahu s dítětem
- Pokud muž při porodu není, neznamená to ale, že je horší otec
- Praktické rady nejen pro muže chystající se k porodu
Z historických i antropologických pramenů vyplývá častá přítomnost otce u porodu. Pokud nebyl u samotného narození dítěte, pak s ním byl záhy poté. Otcové se podíleli na přípravě místa k porodu, pohybovali se v blízkém okolí příbytku, ve kterém žena rodila, a čekali na první zvuky značící narození potomka. Jejich místo, nejen v době porodu, ale i v době těhotenství a v době poporodní, se lišilo podle zvyklostí dané komunity a podle nutnosti. Otec u porodu neplnil a neplní jen roli přihlížejícího či pomáhajícího. Samotnou svou přítomností snižuje obavy rodící ženy, je jí psychickou a často i fyzickou oporou, přihlíží narození dítěte, ale také přerodu ženy v matku. On sám se pak stává otcem a to se opakuje pokaždé, kdy se páru rodí dítě. Porod je přechodový rituál, při kterém se rodina zcela obměňuje a rodí se do nové podoby.
Bude muž u porodu či nikoliv?
Obrázek
Základem rozhodování je vztah mezi partnery. Jaké jsou povahy, co je pro ně důležité, jak smýšlí o porodu a o doprovodu při něm. Jakou péči si žena u porodu představuje a přeje si vůbec muže u porodu mít? Tyto otázky je nutné zodpovědět. Zároveň by mělo být mezi partnery domluveno nepsané pravidlo, že své rozhodnutí může každý kdykoli, i během porodu, změnit. Muž se může rozhodnout odejít z porodního sálu, žena se může rozhodnout, že potřebuje být sama. Zásadním hormonem vyplavovaným při porodu ženským tělem je oxytocin, hormon lásky. To se nemůže stát, pokud tělo zároveň produkuje adrenalin, hormon obav a strachu. Žena by se tedy měla u porodu cítit v bezpečí, opečovávána a milována. Na začátku porodu, kdy kontrakce ještě nejsou příliš silné a interval mezi nimi je dlouhý, může být ženě příjemné, kromě líbání a doteků, i milování. Přesun do porodnice, příjem na porodním sále, absolvování vyšetření; to jsou situace, které mohou být naopak stresující. Přítomnost blízké osoby, které žena věří, může stres a úzkost významně snížit. Navíc, podle výzkumů kontinuální přítomnost minimálně jedné osoby u porodu snižuje množství intervencí a jeho délku. Opět hraje roli pocit bezpečí a péče, které se ženě dostává. Způsobů, jak může být muž u porodu přítomen, je mnoho. Není to jen aktivní role, kdy ženě například podává, co potřebuje, pomáhá ji vstát či měnit polohu. Někdy je důležitá jen samotná přítomnost, i kdyby si celou dobu četl knihu. Významná je také v krajních situacích, kdy je nutné rozhodnout o dalším průběhu porodu; například vybrat z několika možností dalšího postupu. Důležité je, aby muž neprojevoval viditelné obavy a strachy, aby žena nepoznala, že se bojí, a tím se strach nepřenesl na ni. Naopak by měla vnímat podporu a důvěru, kterou v ni i v její tělo má. Sdílení prvních vteřin po narození miminka je chvílí, kterou si muž bude pamatovat navždy. To, že ji zažije společně se svou ženou, může vzájemný vztah velmi posílit. Může to být chvíle, ke které se budou vracet i v méně radostných obdobích. Kontakt s miminkem a bonding není jen chvíle, kdy má žena dítě po porodu poprvé v náručí.
Bonding je o vzniku vazby, utváření vztahu s dítětem
Bonding vlastně nikdy nekončí, protože vztah rodičů s dítětem se bude vyvíjet neustále. Je skvělé, pokud se po nějaké době od narození miminka, kdy je dítě zpravidla primárně na těle ženy, rodiče domluví, a miminko si na nahý hrudník vezme muž. Má tak jedinečnou možnost prohlédnout si, jak jeho dítě vypadá, jaké má ruce a nohy, jak dlouhé má prsty a nehty, jakou má barvu vlásků, nebo si čichnout, jak krásně voní. Právě čich je jeden ze smyslů zásadně podporujících vznik vazby mezi dítětem a rodiči. Další je dotek. V naší kultuře se někdy doteky zbytečně šetří. Máme pocit, že jimi dítě rozmazlíme, příliš k sobě připoutáme. Ale malé miminko nemůžete rozmazlit dotekem. Nebojte se ho hladit, nosit a dotýkat se ho tak, jak vám vaše instinkty radí. Právě díky péči o dítě se rodiče učí poznávat, co v danou chvíli potřebuje, nebo jak se asi cítí. Ráda přirovnávám první dny a týdny s miminkem po porodu k období, kdy se do sebe zamilují dva lidé. Také spolu chtějí neustále být, vzájemný kontakt jim dělá dobře a doteky umí poznat, jak se ten druhý cítí, co chce asi říct a co ho trápí.
Pokud muž při porodu není, neznamená to, že je horší otec
Pochovat a „očuchat“ si svoje miminko může i později, podle toho, jaké jsou možnosti. Ostatně žádný ideální model otce (stejně jako matky) neexistuje. Přítomnost muže u porodu také nijak neodráží kvalitu partnerského vztahu. Je zcela přirozené, že některé ženy mají potřebu být při porodu samotné, nebo si přejí jiný doprovod než partnera: například duly, kamarádky nebo maminky. Některé ženy považují porod za ryze ženskou záležitost a nepřejí si u něj ani muže-lékaře. Porod je každopádně začátek velmi dobrodružné cesty, kterou zcela jistě nejde příliš plánovat. Považuji proto za skvělé, pokud se rodiče domluví a následující šestinedělí využijí pro sebe a svou rodinu jako období sžívání se a zvykání si na nové role, a hlavně, na nového človíčka. Pokud narazíte na překážky, není ostuda nebo chyba obrátit se na odborníky či odbornice.
Praktické rady nejen pro muže chystající se k porodu
Při přípravě věcí do porodnice mějte přehled o tom, kde má žena věci, které budete potřebovat při příjmu. Především dokumenty: těhotenskou průkazku, informované souhlasy, podklady pro matriku a další. A také kde má ručník, oblečení k porodu, pantofle. Tedy věci nezbytné k pobytu v nemocnici. Bude se vám to hodit v případě, že přijedete do porodnice a vaše žena již bude v pokročilé fázi porodu.
Obrázek
V období kolem porodu mějte vždy dostatečně plnou nádrž v autě, zvlášť pokud do porodnice musíte urazit delší vzdálenost. Pokud parkujete na sídlišti, snažte se zapamatovat si, kde vaše auto stojí, ať ho v noci nehledáte. To samé platí o klíčcích od auta. Uvědomte si, že i nízká míra stresu zhoršuje naše rozhodovací schopnosti, a proto se ho snažte eliminovat.
Myslete na sebe. Připravte si tašku do porodnice i pro sebe. Především se vám může hodit oblíbené jídlo, snacky, pití, kniha/časopisy, nabíječka na mobil/tablet/notebook. Dejte si do ní cokoli, u čeho máte vyzkoušené, že snižuje vaši úzkost, obavy a stres.
Pokud to není při příchodu na porodní sál jasné, zeptejte se personálu, kam si můžete dojít na záchod, kde si můžete koupit něco k jídlu a pití, kde můžete kouřit, pokud jste kuřák, a podobně. Pamatujte si, že dobře můžete pečovat o druhého jen tehdy, pokud máte uspokojené své základní potřeby.
Porod může být rychlý, ale také se může táhnout mnoho hodin. Proto doporučuji vzít s sebou klidně i počítač, knihy apod. Vaše žena může být ve fázi, kdy je ještě dobré, aby odpočívala, pospávala, ale nebude již příhodné či možné, abyste odcházel a znovu se na porodní sál vracel. Pak se vám třeba možnost vyřídit si e-maily může hodit.
V rámci platné legislativy má vaše žena v nemocnici právo na doprovod. Stejně tak i vaše dítě po narození. Nebojte se ptát personálu. Pokud vám nebude něco jasné, jistě vám rádi poradí nebo vám věc objasní. To platí pro jakékoli situace.
Vaše žena má právo rozhodovat o svém těle a o intervencích. Věřte, že situace, ve kterých není možné příliš diskutovat jsou vzácné a poznáte je podle rychlosti práce a množství přítomných zdravotníků na porodním sále.
Dobré je uvědomit si, že jste rodič narozeného dítěte a máte právo rozhodovat o tom, jak se s ním zachází a jak je o něj pečováno. Zdravotníci mají zodpovědnost jen za kvalitu své práce. Jejich dítě to není. Vy s ním budete žít další roky.
Domluvte se se ženou a nebojte se po nějaké době sundat tričko a vzít si miminko k sobě na nahé tělo. Jistě vám v tom rád pomůže i personál porodnice. Také se nebojte být u všech vyšetření miminka. Je v pořádku, pokud ho nechcete nechat samotné.
Naplánujte si šestinedělí dopředu. Domluvte se s ženou, kdo vám pomůže s péčí o domácnost, kdo bude vařit, kdo se postará o chod domácnosti (například o zvířata, pokud je máte apod.). Přitom myslete na to, že žena by měla 80 % času strávit v posteli, v klidu a opečovaná.
Nejen ženy zažívají ve spojení s narozením miminka a během šestinedělí emocionální výkyvy. Situace může být náročná i pro vás. Nebojte se se ženou promluvit o svých pocitech, vyjádřit i svoje potřeby, buďte otevřený řešením a možnostem. Nebojte se také říct si o pomoc či radu blízkých, kamarádů, případně odborníka. Nemusíte vše zvládnout sami.
S péčí před porodem, při něm i po něm, vám i vaší ženě mohou pomoci primárně tyto profese: porodní asistentka, laktační poradkyně, dula. V případě léčby pak gynekolog/porodník.
Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.
Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!
Pomohly vám informace v tomto článku?