Výživová a zdravotní tvrzení na obalech potravin

Současná platná potravinářská legislativa Evropské unie ukládá výrobcům potravin povinnost uvádět na obale potravin řadu údajů. Pravidla pro označování potravin prošla v posledních 10 letech významnými změnami – mimo jiné byly nově vytvořeny také předpisy upravující podmínky pro uvádění výživových a zdravotních tvrzení na obalech potravin. Hlavními důvody pro vytvoření těchto předpisů byla snaha o společnou regulaci pravidel v rámci Evropské unie a zvýšení ochrany spotřebitele v souvislosti s nákupem potravin včetně doplňků stravy, kterých se zdravotní tvrzení týkají nejvíce. Cílem práce bylo sumarizovat dosavadní vývoj a popsat současný stav legislativy upravující pravidla pro uvádění výživových a zdravotních tvrzení na obalech potravin v České republice. Dále také prostřednictvím dotazníkového průzkumu zjistit informovanost pacientů docházejících na konzultace s nutriční terapeutkou o výživových a zdravotních tvrzeních na obalech potravin. Celkem se výzkumu účastnilo 83 respondentů, analyzováno bylo 80 dotazníků (3 dotazníky byly z analýzy vyřazeny pro neúplné vyplnění). Většina respondentů považuje informace uvedené na obalech potravin za pravdivé, důvěryhodné, při nákupu potravin, které nezná, čte jejich etiketu. Většina respondentů se o zdravotních a výživových tvrzeních dozvěděla prostřednictvím internetu (webových stránek Ministerstva zemědělství nebo Potravinářské komory ČR). Nejčastěji se se zdravotními či výživovými tvrzeními setkávají u potravin, které jsou významným zdrojem živin (např. kysané mléčné výrobky – jogurty aj.), a doplňky stravy ve srovnání s léky považují za méně kvalitní a účinné.