Dopady alkoholismu rodičů na děti

Autor/ka: PhDr. Ilona Preslová
Datum publikace: 19. 06. 2012, Aktualizováno: 22. 09. 2023

Alkohol je nejrozšířenější společensky tolerovanou drogou. V České republice je pití alkoholu velmi rozšířené a patří k častým a běžným způsobům trávení volného času a zábavy.

Většina dospělých pije přiměřeně a způsobem, který jim neškodí v žádné oblasti jejich života. Nadměrné a škodlivé užívání alkoholu je však v našich podmínkách jevem častým a známým. S léčbou alkoholiků máme dlouhodobou zkušenost – první léčebny byly na našem území již na počátku minulého století. Bohužel jsme se v průběhu let nepoučili a stále zůstáváme ve spotřebě alkoholu i v důsledcích s tím spojených na předních místech v Evropě.

V naší společnosti panuje také poměrně velká tolerance k pití alkoholu jako takovému a k podceňování rizik s tím spojených, což má řadu neblahých důsledků, k nimž patří také vliv na život dítěte vyrůstající v rodině, kde je alkohol denním chlebem.

Jak se žije v dospělosti dětem, které vyrůstaly s rodičem-alkoholikem?

Dítě, které vyrůstá s rodičem alkoholikem, prožívá zcela jiné dětství než ostatní děti. Nikdy neví, v jakém stavu rodič přijde domů, jak se bude chovat, zda bude doma klid nebo hádky, zda splní, co slíbil. Žije v trvalé nejistotě, co se stane a co ho potká. Často přebírá péči o menší sourozence, ale také se snaží situace doma uklidňovat, dělat rodičům radost, třeba tím, že nebude vůbec zlobit, přinášet samé dobré známky, nestěžovat si se svým trápením, a tím vším zlepšit situaci doma.

Může se setkávat s nevypočitatelným chováním svého rodiče, někdy i s hrubostí, vulgárností, agresí vůči ostatním v rodině, ale vůči němu samotnému. Velmi často se za to vše, co se doma děje, stydí a tají to před okolím, a tak nevodí domů své kamarády, nevypráví o svých rodičích, uzavírá se do sebe. Druhý rodič musí navíc neustále řešit a reagovat na chování partnera, bývá z toho vyčerpán a už mu nezbývá čas ani energie věnovat se dítěti, jeho potřebám a starostem…

Děti z rodin alkoholiků ztrácejí bezstarostnost, dříve dospívají a osamostatňují se. Naučí se spoléhat se jen sám na sebe. Velmi často si až v dospělosti uvědomí, jak moc je dětství prožité s alkoholikem ovlivnilo. Samozřejmě to neplatí jen pro případ alkoholismu v rodině, ale pro řadu podobně nefungujících rodičů, jako např. gamblerů, toxikomanů apod.

Nejčastější potíže dospělých dětí alkoholiků

  • Nižší sebehodnocení (menší sebedůvěra, pocit, že nejsou pro druhé důležití)
  • Problémy v partnerských vztazích
  • Zvýšená potřeba ocenění a potvrzení od okolí, že jednají správně
  • Nejistota v míře zodpovědnosti (přehnaná či nedostatečná)
  • Značná vnitřní nejistota a sebekritičnost
  • Pocity viny, osamělosti, odlišnosti od ostatních
  • Hledání normálnosti (co je normální, běžné, jak to v životě chodí)
  • Neschopnost se radovat či si užívat život

Právě až v dospělosti si tyto děti alkoholiků, i když často velmi úspěšné, uvědomí souvislosti svého současného života s dětstvím prožitém s otcem či matkou holdujícím alkoholu. Hledají odpovědi na otázku, jak moc ho minulost ovlivnila a jak se s ní vypořádal. Je na každém z nich, jak se svojí situací vypořádá, jak tuto zkušenost využije a jaké řešení a pomoc vyhledá. Je nutné, aby uvěřil, že je možné, aby sám rozhodoval o svém životě a zvolil si svou vlastní cestu.

↑ nahoru

Jak jsme na tom v současné době v České republice?

V České republice je konzumace alkoholu řadu let na velmi vysoké úrovni, a to bohužel ve všech sledovaných oblastech.  S tím souvisí značná míra tolerance společnosti vůči pití a podceňování rizik s tím spojených. Dlouhodobě zaujímáme vždy jedno z předních míst v žebříčku zemí v Evropě ve spotřebě alkoholu v přepočtu na počet obyvatel.

Zatímco procento rizikových uživatelů nealkoholových drog se udává kolem 0,5% populace, u alkoholu v oblasti rizikového či škodlivého pití se jedná o mnohonásobně vyšší čísla. Pravidelné a časté pití (cca 4x týdně) udává kolem 17 % osob. Podle řady výzkumů máme v našem státě asi 700 000 lidí se závislostí na alkoholu.

Muži ročně vypijí 12,3 litru, ženy pak necelých 5 litrů čistého alkoholu.

Vysoká míra pití alkoholu se odráží také v počtu smrtelných otrav – např. v r. 2012 bylo 317 předávkování alkoholem a 45 nealkoholovými drogami).

Značné užívání alkoholu souvisí také s trestnou činností – v r. 2012 bylo spácháno pod vlivem návykových látek 18,4 tisíc trestných činů, z toho 87,5% pod vlivem alkoholu.

Na léčbu onemocnění vzniklých v důsledku konzumace alkoholu jde přes miliardu korun ročně. V roce 2013 bylo hospitalizováno 9 544 pacientů s diagnózou duševní poruchy a poruchy způsobené konzumací alkoholu.

Nejrizikovější je vysoká míra a frekvence pití alkoholu dětí mladších 15 let, která je právě pro naši společnost velmi typická. Alkohol bývá velmi často první drogou, s kterou přijde dítě do styku a která bývá vstupní bránou k dalším drogám.

A nejhorší důsledky, tedy to, jak moc se změní životy blízkých, poškodí vztahy a znehodnotí život, se do žádných čísel nevejde…

↑ nahoru

Kdy a kde hledat pomoc

Je dobré vědět, že většina alkoholiků se rozhodne pro odvykací léčbu pod tlakem svého okolí a blízkých či pod hrozbou ztráty zaměstnání nebo rodiny. Oni sami se dlouho domnívají, že mají vše pod kontrolou a že jim okolí křivdí. Navíc v důsledku dlouhodobé konzumace alkoholu dochází ke změnám v myšlení a chování, které mohou způsobit osobnostní změny. Tyto změny se označují jako „alkoholické obrany“ a alkoholik jimi obhajuje a vysvětluje své pití. V některých případech musí rodina pomoci motivovat pacienta k protialkoholní léčbě, rozhodnout se však musí sám.

 Alkoholici, ale i rodinní příslušníci mohou využít služeb AT poraden (ambulantní poradny pro uživatele návykových látek) nebo se obrátit na psychiatrické léčebny, které mívají pavilony a oddělení určené pro léčbu závislostí, případně také na psychiatry a psychology, kteří se na závislosti specializují. Také je možné kontaktovat organizaci Anonymních alkoholiků.

Děti z rodin ohrožených alkoholismem rodičů se mohou obrátit na nízkoprahové kluby, školní psychology, krizové linky, internetové poradny a v Praze také na organizaci Anima, o. s., která přímo takto ohroženým dětem pomáhá. Podrobné a aktualizované kontakty na zařízení v celé republice lze najít na www.drogy-info.cz v sekci mapa pomoci nebo na www.alkoholik.cz.

↑ nahoru

Související literatura a další zdroje informací:

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autor/ka

Vystudovala obor psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, působí jako supervizorka, psychoterapeutka a lektorka.Pracovala ve Výzkumném ústavu psychiatrickém a na Protialkoholním oddělení Fakultní nemocnice v Praze, tzv. Apolináři. Pracuje jako vedoucí Denního stacionáře o. s. Sananim a provozuje soukromou psychologickou praxi. Je odbornou asistentkou na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a členkou Českomoravské psychologické společnosti a Českého institutu pro supervizi. Zároveň je autorkou či spoluautorkou řady článků, sborníků a materiálů v oblasti závislostí.

Odborná knihovna:
Články: