Záněty očí

Autor/ka: MUDr. Milan Odehnal, MBA
Datum publikace: 01. 03. 2014, Aktualizováno: 24. 03. 2023

Záněty očí u dětí představují velmi početnou skupinu onemocnění, která mohou postihnout jakoukoliv část oka a jeho okolí.

Záněty víček – ječné a vlčí zrno

Obrázek
Nemocné oko

Tato onemocnění mohou „potrápit“ rodiče i dítě. Jsou totiž bolestivá a někdy se opakují. Příčinou zánětu je zánět mazových žlázek horního nebo dolního víčka. Nejčastěji se setkáváme s hordeolem neboli ječným zrnem. Klinický nález je charakterizován bolestivým zduřením a zčervenáním okraje víčka. Zánět je možné zklidnit studenými obklady.

Druhým typem zánětů víček je chalazeon neboli vlčí zrno.  Jde oviditelný a hmatný útvarek lokalizovaný dále od okraje víčka. Bývá větší a bolestivější než ječné zrno. Příčinou je ucpání žlázek v chrupavčité ploténce víčka. Ječné ani vlčí zrno nevymačkáváme, můžeme aplikovat oční mast Oftalmo –Septonex. Lokální kortikoidy a antibiotika předepisuje oční lékař. Vlčí zrno, podobně jako ječné zrno, často spontánně regreduje, ale někdy musí oftalmolog provést chirurgické odstranění útvarku.

Foto: MUDr. Jiří Malec, archiv FN Motol 

Infekční záněty spojivek – konjunktivitidy

* Infekční záněty spojivek u novorozenců – neonatální konjunktivitidy

Příčinou neonatálních infekcí spojivek jsou především bakterie, jako jsou gonokoky, stafylokoky, streptokoky nebo pseudomonady. Obecným příznakem těchto zánětů je hojná hnisavá sekrece obou očí, otok víček a zčervenání očí. Infekce vzniká po porodu poměrně snadno, protože v tomto věkovém období není ještě vyvinutý imunologický a obranný systém oka. Při stanovení diagnózy zánětu spojivek je dobrým vodítkem začátek zánětu po porodu. 

Tabulka č. 1: Časový faktor při vzniku zánětů spojivek novorozenců po porodu

Charakter zánětu Začátek zánětu po porodu
Gonokokový 1.–3. den
Ostatní bakterie 2.–5. den
Herpesvirový 1.–14. den
Chlamydiový 4.–28. den
Neprůchodnost slzných cest 7.–21. den

 ↑ nahoru

Specifickou, ale dnes již naštěstí vzácnou kapitolou jsou pohlavně přenášené gonokové infekce spojivek, které byly před érou antibiotik velice obávaným onemocněním. Daleko častější jsou ostatní bakteriální záněty spojivek, které se léčí lokální aplikací antibiotik ve formě mastí a kapek.

Aktuální problém představují chlamydiové záněty spojivek, které jsou nejčastější příčinou zánětů u novorozenců. Chlamydie jsou agresivní mikroorganismy na pomezí mezi bakteriemi a viry. Většina dětí se nakazí při průchodu porodními cestami. Zánět spojivek začíná mezi 4.–28. dnem po porodu, je hlenohnisavý, často oboustranný, někdy s tvorbou membrán nebo papil na spojivce.

Diagnózu potvrdí speciální testy z výtěrů spojivky V případě pozitivního výsledku by měla být vyšetřena a léčena matka i její sexuální partner. Je varující, že až osm procent matek je nositelem chlamydií. Léčba chlamydiálních zánětů spojivek spočívá v celkovém podání antibiotik erytromycinové řady. Na onemocnění chlamydiemi je třeba myslet, protože někdy i po vyléčení zánětu spojivek mohou vzniknout nepříjemné záněty plic.

Některé praktické rady při léčbě zánětů spojivek

1. Při hnisavém zánětu spojivek, který neustupuje do dvou dnů, navštívíme pediatra nebo očního lékaře.

2. První pomoc při zánětech spojivek spočívá v opatrném odstranění hnisavého sekretu z očí. Navlhčená gáza je pro očištění kůže víček a řas vhodná. Možné je krátce aplikovat indiferentní oční kapky (například Ocu–flash kapky, Omnisan bay). Mastičky do očí nedávejte.

Při léčbě antibiotiky ve formě kapek nebo mastí je třeba dodržet pravidelnost aplikace (někdy i po hodinách) a délku léčby, většinou jde o dobu deseti dnů. Aplikujeme léky, i když už zánět ustoupil (většinou zlepšení pozorujeme již druhý nebo třetí den terapie). Oční kapičky neaplikujeme přímo do hnisavého terénu, ale sekret před aplikací opatrně odstraníme sterilní navlhčenou gázou.

3. Při zánětu spojivek oči nezakrýváme obvazem.

4. Aplikaci očních léků je třeba nacvičit. Je důležité, aby se kapky a mast dostaly přímo do spojivkového vaku oka a ne mimo oko nebo do jeho okolí. U bránících se malých dětí, kterých je většina, je třeba spolupráce obou rodičů. Dítě se položí na stůl a jeden rodič pevně fixuje dítěti tělíčko a hlavičku. Druhý rodič stáhne prsty lehce dolní víčko a aplikuje kapku přímo do spojivkového vaku.

5. Při léčbě infekce (zvláště hnisavé) je nutné pečlivě dodržovat hygienická pravidla, aby se zánět nerozšířil na ostatní členy rodiny.

↑ nahoru

* Alergické záněty spojivek

Alergie je nepřiměřená reakce organismu při setkání s alergeny, jako jsou prachy, pyly, roztoči, bakteriální proteiny, toxiny, léky a podobně. Základním subjektivním příznakem alergických zánětů spojivek je svědění a slzení očí, které jsou opuchlé a červené. Typický je sezonní výskyt, hlavně na jaře při rozkvětu rostlin nebo při větším výskytu pylů. Častá je také vazba na sennou rýmu nebo bronchiální astma. Léčba alergie je optimální, pokud se podaří zjistit a eliminovat vlastní alergen. Z očního pohledu u lehčích forem můžeme aplikovat zvlhčující oční kapky.

U středně těžkých a chronických alergií je možné lokálně do očí aplikovat antihistaminika nebo preparáty stabilizující žírné buňky, které se podílí na alergii. Spolupráce oftalmologa s alergologem je při léčbě svízelných alergií velmi vhodná.

Vážnější   typy  alergických zánětů mají tendenci k opakování a jsou spojeny se změnami  na víčkách a na  rohovce. Takto se může projevit vernální katar (jarní keratokonjunktivitida), který postihuje převážně chlapce ve věku mezi pěti až patnácti lety. Léčebně se v těchto případech používají steroidní preparáty (kortikoidy) podávané místně i celkově, někdy v kombinaci s cyklosporiny.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Přihlášení k odběru newsletteru

Čtěte také:
Vývoj oka a vidění
Třesení kojencem a syndrom třeseného dítěte
Sourozenci vážně nemocných dětí

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Autor článku

MUDr. Milan Odehnal, MBA

Od roku 1995 pracuje jako primář Oční kliniky dětí a dospělých druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Od počátku své kariéry se specializuje na problematiku dětské oftalmologie. Je uznávaným odborníkem v problematice například strabismu, retinopatie nedonošených, plastických operací oka a jeho okolí. Je autorem několika mediálně populárních televizních pořadů propagující obor oftalmologie. V současné době se zabývá moderní a unikátní metodou léčby pomocí víčkových implantátů u lagoftalmu vzniklého v rámci obrny lícního nervu.

Zpět na téma Děti s jiným závažným zdravotním znevýhodněním

Autor/ka

Od roku 1995 pracuje jako primář Oční kliniky dětí a dospělých druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Od počátku své kariéry se specializuje na problematiku dětské oftalmologie. Je uznávaným odborníkem v problematice například strabismu, retinopatie nedonošených, plastických operací oka a jeho okolí. Je autorem několika mediálně populárních televizních pořadů propagující obor oftalmologie. V současné době se zabývá moderní a unikátní metodou léčby pomocí víčkových implantátů u lagoftalmu vzniklého v rámci obrny lícního nervu.

Odborná knihovna:
Články: