Ústní kandidózu u dětí znáte jako moučnivku

Autor/ka: MUDr. Klára Šillerová
Datum publikace: 26. 06. 2025, Aktualizováno: 30. 06. 2025
Odborně orální kandidóza či soor je běžně známá jako moučnivka nebo žabka. Je to kvasinkový (plísňový) zánět ústní dutiny, který se nejčastěji vyskytuje u novorozenců a kojenců.

Obsah článku

Původcem tohoto plísňového onemocnění je přemnožení kvasinek rodu Candida, nejčastěji Candida albicans. Tento druh se běžně vyskytuje v těle každého člověka, ale za určitých podmínek může dojít k jeho přemnožení, které způsobuje nepříjemné zdravotní problémy. Přemnožení se projevuje hlavně na kůži a sliznicích. Nejčastěji se onemocnění vyskytuje u nejmenších dětí do dvou měsíců věku. Jde o souběh nevyzrálého imunitního systému a klesajících protilátek od maminky. Postihuje 2–5 % novorozenců a kojenců kojených mateřským mlékem. Odhaduje se, že onemocní až 10 % všech novorozenců a kojenců.

Příčiny moučnivky u dětí

U dětí moučnivku nejčastěji způsobuje kvasinková infekce, kterou matka mohla mít již v těhotenství. Často o tom ani nemusí vědět. K dalším příčinám patří:

  • antibiotická léčba kojící maminky
    Může narušit rovnováhu bakterií v těle a podpořit růst kvasinek.
  • přítomnost kvasinek při porodu
    Pokud matka měla kvasinkovou infekci, může se Candida dostat do úst dítěte.
  • používání dudlíků a saviček
    Může infekci dále podporovat.

Imunitní systém novorozenců je nezralý a nedochází u nich k rovnováze mezi plísněmi a přirozenou mikroflórou v ústní dutině. Plísně začnou převažovat a škodit. S postupným rozvojem imunity u dětí klesá i počet onemocnění. Pokud onemocnění přetrvává nebo se opakovaně vrací, je nutné pátrat po dalších příčinách nedostatečné nebo narušené obranyschopnosti.

Moučnivka komplikuje život i kojícím matkám

Během kojení může dojít k přenosu infekce na matku, přesněji její citlivé prsní dvorce a bradavky. Ty jsou pak zarudlé, extrémně citlivé a rozpraskané, kojení je značně bolestivé. V takovém případě je nutné léčit nejen miminko, ale i jeho matku, aby nedocházelo k neustálému vzájemnému přenosu. Dospělý člověk onemocní většinou ve chvíli, kdy má sníženou imunitu vlivem vážné nebo dlouhodobé nemoci. Kvasinkovou infekci mohou způsobit antibiotika, na vině však může být také nevhodná strava s převahou cukrů, chronický stres nebo hormonální antikoncepce.

Jak se moučnivka u dětí projevuje?

Typickým projevem jsou bílé, mléčné až perlové povlaky v ústech, připomínající tvaroh nebo rozmočenou mouku. Povlaky se tvoří na jazyku, ústní sliznici i patře. Ložiska jsou pevně přichycena ke sliznici a nedají se snadno mechanicky odstranit. Po násilném odstranění sliznice často krvácí. Tím také moučnivku snadno odlišíme od zbytků mléka po kojení. Mléko z jazyka nebo sliznic pusinky setřete velmi snadno.

Obrázek
Žena kojící dítě

Při masivní moučnivce začne dítě odmítat krmení, jelikož při sání zřejmě pociťuje bolest . Dítě je pak i plačtivější a neklidné. Jestliže se kvasinky přemnožily v ústech, velmi pravděpodobně  je jich nadbytek i v zažívacím traktu dítěte. Tam způsobují bolesti bříška a problémy s plynatostí. U dětí se může moučnivka projevit také zčervenáním nebo výskytem puchýřků v oblasti konečníku.

Jedná se o poměrně banální onemocnění. Může však způsobovat bolest a neklid dítěte vedoucí ke sníženému příjmu potravy a možné dehydrataci. Kvasinky jsou nebezpečné pouze při výrazném přemnožení – a to pouze u lidí s významnou vrozenou poruchou imunitního systému.

Formy moučnivky

1. Lehká forma onemocnění: lokální plísňové onemocnění (vyskytuje se místně, většinou postihuje patro, jazyk a lícní sliznici).

2. Těžká forma onemocnění: systémové plísňové onemocnění (přemnožení plísní s následným napadením ostatních orgánových systémů).

Lehká forma onemocnění probíhá téměř vždy bez vážnějších komplikací. Nezralost imunitního systému je dočasná. S vývojem děťátka i jeho obranyschopnosti, a také s přispěním správné léčby, vymizí onemocnění tak rychle, jak přišlo.

Při správném vývoji dítěte a správné medikaci trvá léčba v průměru asi týden. Doba uzdravení se může individuálně lišit v závislosti na několika faktorech. Jedním z nich je i výše zmíněný zpětný přenos infekce bradavkou. Zcela výjimečně se lze setkat s komplikovaným a těžkým průběhem. Postihuje většinou patologické novorozence s nízkou porodní hmotností, nedostatečnou poporodní adaptací a dalším onemocněním vážnějšího charakteru. Projevuje se nedostatečnou funkcí až selháním orgánu, který byl plísní druhotně zasažen. Většinou jde o dýchací soustavu, což je u malých dětí velmi nebezpečné.

Diagnostika

Jelikož je moučnivka u novorozenců poměrně běžná, každý lékař ji umí zpozorovat pouhým okem. Zvládnou to i maminky. Jde o takzvané vyšetření pohledem. Na skutečné, laboratorní potvrzení plísní je třeba mikroskopické vyšetření s kultivačním potvrzením původce onemocnění. To je důležité k určení druhu plísně a následné správné léčbě zejména u patologických novorozenců.

Jak se moučnivka u dětí léčí?

Pokud je postižený pouze jazyk a nedochází k zavlečení infekce do patra a dalších částí ústní sliznice, většinou není třeba moučnivku léčit. Je vhodné dbát na zvýšenou hygienu dutiny ústní a pravidelné vyváření dudlíků, saviček, kousátek i hraček, které si dítě vkládá do úst.

Obrázek
Kojenec pase koníčky

Pokud moučnivka z jazyku během tří až čtyř dnů spontánně nezmizí či pokud postihne celá ústa a dítě odmítá krmení, je nutné navštívit lékaře. Ten doporučí či předepíše vhodnou léčbu. Pokud je dítě kojeno, je nutné léčit dítě i maminku. Léčivý přípravek se aplikuje nejen do pusinky dítěte, ale i na matčiny bradavky, které je nutné ošetřit před a po každém kojení. Infikované bradavky svědí až pálí, mohou být zarudlé a olupovat se, nebo naopak hladké, lesklé a s bělavými flíčky. Kvasinkou infikované bradavky se nesmí mazat mastnými krémy (Bepanthenem, lanolínem či bambuckým máslem), to by kvasinky naopak pomnožilo. Moučnivka se léčí pomocí antimykotických (tedy protiplísňových) přípravků (roztoky, masti a tyčinky).

Mezi ty volně prodejné se řadí: Neocide gel či spray, Mundisal gel, Actimaris gel či v zahraničí Infectosoor Mundgel (je sladší a chutnější) a tyčinky Pagavit. Léčba by měla pokračovat ještě osmačtyřicet hodin po vymizení příznaků. Dříve se používala tzv Genciánová violeť (fialová vodička). Některé země ji pro tyto účely již zcela zakázaly, vzhledem k jejímu možnému karcinogennímu působení.

Léčbou první volby při neúspěšné léčbě volně prodejnými preparáty jsou výtěry ústní dutiny pomocí nystatinové suspenze. Je to fungicidní antimykotikum, které dokáže utlumit další růst a množení více druhů plísní (Candida, Aspergillus, Rhodotorula, Torulopsis, Trichosporon).

Výtěry provádíme čtyřikrát až šestkrát denně po dobu pěti až sedmi dnů. Vzhledem k tomu, že je za neúspěšnou léčbou pravděpodobně zpětný přenos kontaktem s matčinou bradavkou, je vhodné touto suspenzí potírat i bradavky, především v okolí oděrek (odborně ragád). Při návratu onemocnění nebo při jeho přetrvávání lze tuto kúru ještě jednou až dvakrát zopakovat. Při neúspěchu léčby je však vhodné dítě léčit celkově antimykotiky.

Druhou nejčastěji používanou látkou je mikonazol. Je to fungicidní antimykotikum, ale jeho použití je vhodné pouze u dětí od čtyř měsíců. Při neúspěchu léčby je vhodné dítě opět léčit celkově antimykotiky.

Bohužel v současné době neexistuje sirupová forma běžných celkových antimykotik. Proto musíme dětem podávat flukonazol v tabletách rozpuštěných v roztoku glukózy či čaje k dosažení standardní 5% dávky. Podáváme rozděleně v jedné nebo ve dvou denních dávkách po dobu pěti až sedmi dnů.

Opakovaná či chronická moučnivka u dítěte nad šest měsíců může ukazovat na možnou poruchu imunity, a je tudíž indikací k dalšímu vyšetření. Na léčbu moučnivky je možné vyzkoušet také homeopatickou léčbu. Vhodná jsou následující homeopatika: CALCAREA CARBONICUM, HYPERICUM PERFORATUM, RHUS TOXICODENDRON.

Nejčastější příčiny moučnivky u dospělých

U dospělých dojde k nákaze často v době, kdy mají sníženou imunitu, například v důsledku onemocnění typu AIDS, při chemoterapii, po transplantaci orgánů, při užívání kortikosteroidů a podobně. Onemocnění se může rozšířit i po léčbě antibiotiky. Ta dokáže tělo zbavit nejen bakterií způsobujících onemocnění, ale i těch prospěšných. Důsledkem léčby antibiotiky může být tedy i přemnožení kvasinek. Na vzniku infekce se mohou spolupodílet i hormonální antikoncepce, nevhodná strava (například bohatá na jednoduché cukry) a stres.

Jak moučnivce u dětí předcházet?

Při a po léčbě moučnivky je nutné dodržovat hygienická opatření, nemoc má jinak tendenci k opakování. Jde o dokonalé vyváření lahviček, dudlíků, saviček, kousátek i hraček, které si dítě vkládá do úst. Dbejte též na hygienu rukou a často měňte vložky do podprsenky, aby byla prsa v suchu. Vlhké a teplé prostředí množení kvasinek naopak podporuje. Nezapomeňte také na důkladnou hygienu prsních kloboučků, pokud je při kojení používáte.

Kvasinky se živí cukrem. Kojící maminky by tedy měly dodržovat základy zdravé životosprávy, upravit svůj jídelníček a omezit přísun cukru. Vyhněte se sladkým nápojům a sladkostem. U dospělých, kteří již moučnivkou trpěli nebo mají oslabenou imunitu, je možné podniknout preventivní kroky. Jednak posílit imunitní systém, zintenzivnit hygienu, pravidelně se hýbat a snížit hladinu stresu, omezit cukr a zvýšit konzumaci potravin bohatých na probiotika. Pomáhá také užívání probiotik.

Moučnivka u dětí může být stresující záležitostí, ale s trochou péče a správným přístupem je plně léčitelná. Většina případů moučnivky je přímým důsledkem přirozených procesů v těle a interakcí s naším okolím a lze jí předcházet dodržováním preventivních opatření.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

 
Autor/ka

Vystudovala 2. lékařskou fakultu UK v Praze Motole. Po promoci nastoupila do nemocnice v Kladně na novorozenecké oddělení, později pracovala na Gynekologicko-porodnické klinice VFN v Apolinářské opět jako pediatr a prošla oddělením fyziologických novorozenců, oddělením nedonošenců včetně JIP. Pro splnění podmínek atestace poté pracovala několik let ve FN Motol na II. dětské fakultě – nejdéle na oddělení respiračních onemocněních. Atestovala z dětského lékařství v roce 1998. Poté se věnovala mateřským povinnostem, má 4 děti, vlastní praxi praktického lékaře pro děti a dorost provozuje od roku 2005.

Odborná knihovna:
Články: