Vývoj oka a vidění

Autor/ka: MUDr. Milan Odehnal, MBA
Datum publikace: 02. 02. 2014, Aktualizováno: 24. 03. 2023

Oční vady a onemocnění v dětském věku představují specifickou, ale přitom velmi rozmanitou problematiku dětské oftalmologie. Tato onemocnění mají nejrůznější příčiny, mohou být vrozená, nebo získaná, vyskytují se často nebo méně či jsou vzácná, mají mnohdy pestrý klinický průběh, léčbu i prognózu.

Cílem přehledného sdělení je srozumitelnou formou seznámit rodiče a laickou i odbornou veřejnost s očními nemocemi od novorozeneckého věku až po pubertu. Nejde ale jen o vyjmenování, popis a klasifikaci jednotlivých nemocí. Snahou je zdůraznit, čeho bychom si u očí svých dětí měli všímat. Jsou oční příznaky, které mohou být normální a nemusejí znepokojovat, ale jsou i takové, které by měly být impulsem k návštěvě očního lékaře nebo pediatra.

Dobré je také vědět, co je typické pro zrakový vývoj v různých věkových obdobích dítěte. Rodiče, kteří jsou od počátku nedílnou a důležitou součástí celého léčebně diagnostického procesu, by měli mít adekvátní informace. Toto sdělení by jim v jejich snaze mělo pomoci.

Za výzkum v oblasti vývoje oka a vidění byla nedávno udělena Nobelova cena za medicínu. Vědci zjistili, že zrakové funkce nejsou vrozené a neměnné, ale po narození se teprve postupně vyvíjejí a vylepšují. Celý tento složitý systém různých reflexů, vazeb a podnětů probíhá na ose oko–mozek a je dokončen až kolem šestého roku věku. Z těchto poznatků také vyplývají nová doporučení u léčebných postupů u závažných, často vrozených, očních vad.

Jak vidí novorozenec?

Po porodu nejsou oči a pomocné orgány zcela vyvinuty ani po stránce anatomické, ani po stránce funkční. Novorozenec nemá dokonalou centrální zrakovou ostrost, prostorové vidění, periferní vidění ani barevné vidění. Pokud bychom to srovnali, tak novorozené dítě vidí zhruba asi desetinu toho co dospělý člověk. To ovšem neznamená, že by novorozenec byl slepý jako „kotě“ (navíc koťata nejsou slepá, ale mají pouze uzavřeny oční štěrbiny).

Novorozenec velmi dobře vnímá blízké předměty, a to zhruba do padesáti centimetrů před očima. S viděním do dálky je to horší, ale novorozeně nepotřebuje být nějak bystrozraké. Bude totiž nějakou dobu plně zrakově fixováno pouze na obličej, ruce a prsy své maminky. V průběhu vývoje jsou zrakové funkce dítěte relativně zranitelné, a proto je potřeba jim věnovat ze strany rodičů náležitou pozornost.

↑ nahoru

Orientační milníky vidění novorozence a dítěte

Věk dítěte Co by mělo vidět
6 týdnů Sleduje světelný zdroj a zafixuje jej. Zasměje se na tvář maminky, vidí předměty ve vzdálenosti až 50 cm.
3 měsíce Sleduje a zafixuje pomalu se pohybující předmět před očima,stočí již obě oči dovnitř při zaostření na předmět.
6 měsíců Bezpečně sahá po hračkách.
2 roky Pozná jednoduché obrázky.
3 roky Pozná jednotlivá písmena.
5 let Pozná a pojmenuje řádky písmen na větší vzdálenost.

Čtěte také:

Je možné zjistit, jak novorozenec vidí?

Určit přesnou úroveň zrakové ostrosti u novorozence není jednoduché. Tento tvoreček neumí při vyšetření spolupracovat, hodně spí a je někdy neklidný. Přesto zkušený oftalmolog může již základním očním vyšetřením do značné míry stupeň vidění zhodnotit. Pokud jsou přítomny normální anatomické poměry oka a pokud se dítě normálně psychomotoricky vyvíjí, lze předpokládat i normální vývoj vidění.

Dnes máme k dispozici metody, které dokážou poměrně přesně hodnotit zrakovou ostrost u novorozenců, kojenců nebo batolat. Jedna z těchto metod je založena na principu takzvané preference (upřednostnění) strukturovaných podnětů. Novorozenec s normálním viděním dává přednost pohledu na strukturovaný podnět (například černobílá šachovnice) před pohledem na šedou, jednolitou plochu. Podle reakce dítěte na tyto rozdílné podněty (podle frekvence pohledů a dalších kritérií) se dá poměrně přesně zjistit úroveň vidění i u novorozenců a batolat.

Jiný způsob zjišťování vidění hodnotí odpověď na elektrofyziologickou stimulaci sítnice nebo zrakových center v mozku (vyšetření takzvaných zrakových evokovaných potenciálů nebo elektroretinografie).

Další možností je vyvolání optokinetického nystagmu u novorozenců. Pomocí rotujícího bubnu se šrafovanými páskami různé velikosti vyvoláme fyziologické pohyby očí. Pokud se neprojeví, může to znamenat potencionální centrální poruchu zrakové ostrosti.

↑ nahoru

Jaké jsou příznaky, které by mohly znamenat, že dítě špatně vidí?

U novorozenců a batolat existují určité varovné příznaky, kterých by si mohli rodiče všimnout a které by mohly znamenat, že se zrakem nebo s okem u dítěte není něco v pořádku.

Mezi ně patří:

  • a) bloudivé nebo kroutivé pohyby očí,
  • b) dítě si vtláčí prstíky do očí,
  • c) trvalé a výrazné stočení jednoho nebo obou očí (zevně, dovnitř, nahoru nebo dolů),
  • d) dítě se výrazně brání zakrytí jednoho oka,
  • e) dítě nereaguje na nabízené předměty ani na světelné podněty (nezafixuje hračku, respektive nepodívá se upřeně na hračku). 

Co by také nemělo být:

  • a) zašedlé, méně průhledné rohovky (zamlžené sklíčko od hodinek),
  • b) bělavý reflex od pozadí oka,
  • c) nereagující zorničky,
  • d) asymetrie očních štěrbin (jedna je například výrazně užší),
  • e) hnisavá sekrece z očí nebo výrazné slzení,
  • f) příliš velké oči. 

Co může být normální:

  • a) občasné zašilhání,
  • b) občasné záškuby očí,
  • c) ve větší vzdálenosti se na nás dítě nedívá,
  • d) když je nemocné nebo nevrlé, nemusí reagovat na zrakové podněty.

 ↑ nahoru

Má význam stimulace zraku u novorozence?

Stimulace zraku u novorozence má svůj určitý význam, protože podporuje vývoj zrakových funkcí v období jejich rozvoje. V prvních měsících života dochází k propojení zrakových vjemů i s jinými smysly, například se sluchem, hmatem, čidly pro rovnováhu a podobně. Zrakové vazby mezi dítětem a matkou se podporují nejen řečí, dotykem a pohlazením, ale i úsměvem a koukáním dítěti do očí. Novorozenec již za několik dnů po porodu začne vidět obličej matky a za několik týdnů rozezná detailně její oči, rty a ruce. Ve dvou měsících věku vidí ostře celý obličej maminky. Je prokázáno, že hluboká citová vazba matka–dítě má pozitivní vliv na rozvoj zrakových vjemů. Tyto psychogenní faktory rozvoje zraku byly poznány poměrně nedávno.

Jak dítě stimulovat?

Rodiče by měli novorozenci nabízet k prohlížení různé hračky a předměty (bezpečné a hygienicky vhodné). Je dobré dávat je dítěti blízko k očím a pohybovat s nimi do stran, nahoru a dolů. Novorozenec má dobře vyvinutý uchopovací reflex, a jakmile hračku uvidí, sáhne po ní a pak si ji prohlíží. Z pohledu maximální stimulace mozkových center jsou vhodné černobílé hračky (vzor šachovnice). Později jsou vhodné barevné hračky a je dobré kombinovat je se zvukovými efekty.

U naprosté většiny novorozených dětí probíhá vývoj zrakových funkcí normálně a maminky se mohou těšit z krásných očiček svých ratolestí. V průběhu prvních měsíců je stimulace zraku rozumný krok k podpoře vývoje dítěte. Rodiče by si měli také všímat eventuálních varovných změn. V případě pochybností je optimální navštívit specialistu.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

 

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Tipy na další zdroje informací

Zaujalo vás toto téma? Máme pro vás tipy na další zdroje zajímavých informací z naší elektronické Odborné knihovny. Kromě knižních titulů vám nabízíme související výzkumy, legislativní dokumenty nebo audio- a videozáznamy z českých rádií a televizí. Jednoduše klikněte na knížku nebo záznam, který vás zaujal, a dozvíte se více. Další související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Audiozáznamy

 

Videozáznamy

Autor/ka
MUDr. Milan Odehnal, MBA

Od roku 1995 pracuje jako primář Oční kliniky dětí a dospělých druhé lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. Od počátku své kariéry se specializuje na problematiku dětské oftalmologie. Je uznávaným odborníkem v problematice například strabismu, retinopatie nedonošených, plastických operací oka a jeho okolí. Je autorem několika mediálně populárních televizních pořadů propagující obor oftalmologie. V současné době se zabývá moderní a unikátní metodou léčby pomocí víčkových implantátů u lagoftalmu vzniklého v rámci obrny lícního nervu.

Odborná knihovna:
Články:
Pohled do lidského oka
Související články:
Nádory oka
Onemocnění slzného aparátu
Retinopatie nedonošených dětí
Zásady zrakové hygieny u dětí se zrakovým postižením
Život bez barev

Vybrali jsme pro vás:

Rozvádíme se. Je pro nás střídavá výchova dítěte ideálním řešením?

Pohled do zákulisí: Videorozhovory s tvůrci komunikační kampaně chodicilide.cz.

Hlavní spot komunikační kampaně chodicilide.cz

Jsme normální!

Tvůrci chodících lidí: Snažili jsme se každému zprostředkovat pocit, že patří mezi postižené

Jak se vyrovnat s postižením dítěte

O nevhodných přístupech v rodičovské výchově, psychickém násilí a jeho vlivu na vývoj dítěte

Rozvod a děti: Víte, co je syndrom zavrženého rodiče?

Chodicilide.cz: Proč není soucit s lidmi s postižením namístě?

Prenatální diagnostika vrozených vad plodu v otázkách a odpovědích

Mohou syndromem vyhoření trpět i rodiče?

Attachment: o důležitosti citového pouta v životě, o jeho poruchách a léčení