Co se skrývá pod orgánem sociálně-právní ochrany dětí?

V posledních měsících vídáme reportáže například o opilých dospělých a ohrožených dětech, se zmínkou, že se věcí bude zabývat orgán sociálně-právní ochrany dětí. Není třeba ho démonizovat. Tak to prostě být musí. Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) je totiž orgánem veřejné moci, podobně jako stavební nebo živnostenský úřad.

Obsah článku:

• Kde OSPOD najít a co vědět?
• Co dalšího OSPOD dělá?
• Práva OSPOD
• Povinnosti OSPOD
• Základní pravidla sociálně-právní ochrany dětí
• Poradenství a otevřenost (transparentnost) jednání
• Kroky musí navazovat. Přednost má dobrovolnost
• OSPOD se musí vždy řídit zákonem
• Mýty a fakta - otázky a odpovědi
• Závěrem 

Sociálka nebo též orgán ukrytý za zkratku OSPOD – je orgánem sociálně-právní ochrany dětí, který nemá být strašákem, ale ani státem ve státu. Má být pomocníkem pro dítě a jeho ochráncem. S OSPODem se ve svém životě potká v různých životních momentech mnoho rodičů a dětí. A většina z nich může potvrdit, že sociálka není zlem, které je často v představách lidí vnímáno jako všemocný úřad se svými vlastními pravidly a neomezenou mocí. Přesto často média ukazují sociální pracovnice, jako zubaté tety, které odebírají děti z náručí svých rodičů. Jak to je?

V posledních měsících vídáme reportáže o opilých dospělých a ohrožených dětech, se zmínkou, že se věcí bude zabývat, opět již zde zmíněný, orgán sociálně-právní ochrany dětí. Tak to jen prostě být musí.

Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) je totiž orgánem veřejné moci, podobně jako stavební nebo živnostenský úřad. Jeho specifikem je, že pracuje s tím nejživelnějším, nejproměnlivějším a nejcitlivějším. S rodinou a dítětem. Jeho veškerá práce přitom podléhá jedinému a základnímu: zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Zaměřením jeho práce a hlavní postavou se v práci OSPOD stává dítě a jeho práva. Právě to znamená, že svou prací a metodami práce může mnoho věcí změnit, napravit, ale rozhodně také pokazit. Neznamená to, že může pracovat s kýmkoli a kdykoli. Pro to, aby s dítětem a rodinou mohl začít pracovat, má jasně dané mantinely, dané zákonem. Abychom se v tom nezamotali, zkusíme si popsat situaci trochu konkrétněji a praktičtěji.

 

Každý OSPOD se řídí několika zákony, které mu jasně určují mantinely jeho práce - možnosti, povinnosti a práva. Základním zákonem, podle kterého OSPOD pracuje, je Zákon o sociálně-právní ochraně dětí (359/1999 Sb.). Tento zákon upravuje, kterých dětí se má sociálně-právní ochrana týkat, jaké jsou základní možnosti práce s dítětem a rodinou, jaká práva a povinnosti má OSPOD, dítě a rodiče a jaké jsou postupy v případech, kdy je dítě ohroženo na svém životě nebo vývoji. Do tohoto zákona pak vstupuje mnoho dalších zákonů, které tento hlavní zákon dále doplňují, konkretizují nebo na něj navazují.

↑ nahoru

Kde OSPOD najít? A co vědět?

S trochou nadsázky se dá říci, že má každé dítě potencionálně svého sociálního pracovníka. Sociální pracovník je jedním z reprezentantů OSPOD. Konkrétní osoba, která na OSPOD pracuje a její náplní práce je výkon sociálně-právní ochrany dítěte podle zákona. Každé dítě v případě potřeby podléhá konkrétnímu OSPODu a konkrétnímu sociálnímu pracovníkovi, který se stává jeho tzv. klíčovým pracovníkem. Tedy tím, kdo vede celou práci na jeho případu. Již z dosavadních informací vyplývá, že OSPOD je součástí samosprávy. Tedy klasickým oddělením na městském úřadě. Většinou je součástí odboru, který se nazývá odbor sociálních věcí nebo odbor sociální.

Pracují tam sociální pracovníci. Někteří z nich mohou mít specializace, díky nimž se starají jen o některé věci a klienty (náhradní rodinná péče, týrané děti apod.). Kromě těchto specializací pracují na OSPOD ještě také Terénní sociální pracovnice. Jejich náplň je velice obsáhlá. Pracují zejména s dětmi, jejichž rodiče se rozvádí, s dětmi u kterých se rodiče nejsou schopni dohodnout na základních věcech. Pracují s dětmi, o které se rodiče nedostatečně starají. Obsáhlou prací je výkon opatrovnictví v soudních řízeních. Obecněji řečeno pracují s dětmi v případě, že může dojít k jakékoli změně, které by se zásadně mohla dotknout dítěte nebo v případě, kdy rodiče dítě ohrožují na jeho vývoji nebo zdraví.

Čtěte také:

• Partnerská krize
• Rozvod manželství
• Válka o dítě. Zájem potomka až na posledním místě

Co dalšího OSPOD dělá?

Práce OSPOD se týká mnoha věcí a úkolů, které se musí týkat vždy a jedině dítěte. Koneckonců proto je v názvu zmíněná ta „ochrana dětí“. Zákony jasně formulují a upravují o jaké děti se OSPOD stará a tedy to, o jaké děti se může zajímat.

• Kolizní opatrovník dítěte

Jedna ze základních funkci OSPOD, která má umožnit zachování objektivity situace a ochránit nejlepší zájem dítěte. Opatrovník je ustanovován dítěti vždy soudem v případech, kdy dochází k jednání a následnému rozhodnutí ve věci, která se dotýká přímo dítěte. Zákon přitom vychází ze základní myšlenky, že v těchto případech by mohlo dojít mezi kolizí zájmu dítěte a přání rodiče. Rodič by mohl chtít logicky sledovat hlavně svůj zájem. Zákon stanoví (§ 17), že v takových případech je nutné ustanovit dítěti opatrovníka, který se bude snažit jeho nejlepší zájem chránit a bude se snažit celou situaci objektivně vnímat.

• Úprava styku rodiče s dítětem a výživného

Jinak řečeno se této situaci říká úprava poměrů. Je to soudní proces, který musí bez výjimky proběhnout v případech rozvodu rodičů. Před tím, než se rodiče rozvedou, musí být jasně rozhodnuto, jak bude dále probíhat styk dítěte s rodiči a jaké výživné bude jeden rodič přispívat druhému na výživu dítěte. O této úpravě rozhoduje pouze soud. Každá dohoda, která není schválená soudem, nemá právní platnost a do budoucna může znamenat zbytečné hádky a rozepře. Doporučuje se proto soudní rozhodnutí i v případech rozchodu rodičů.

OSPOD se stává v tomto případě již zmíněným opatrovníkem dítěte. Jeho úkolem je zjišťovat názor dítěte a pokusit se objektivně hodnotit celou situaci a sledovat nejlepší možný zájem dítěte. Tento názor a zhodnocení předává soudu. Samozřejmě je ideálním řešením, pokud jsou schopni rodiče dohodnout se na tom, jak bude péče o dítě dále vypadat. V takovém případě OSPOD hodnotí, zda není tato dohoda v přímém protikladu proti zájmu dítěte. Dohoda rodičů znamená ušetření dítěte zbytečných tahanic, nepříjemného rodinného prostředí a času tráveného na OSPOD. Právě hádky a boje mohou nenapravitelně poškodit další vývoj dítěte a do budoucna znamenat nenapravitelné škody. V opačném případě (kdy se rodiče nedohodnou) je soud povinen zkoumat veškeré skutečnosti, včetně názoru dítěte. OSPOD je tak účastníkem soudního řízení, který tyto informace soudu může poskytovat a má se snažit rodiče vést k možné dohodě a nekonfliktnímu průběhu.

• Změna výživného, změna úpravy styku 

V případech již upraveného styku a výživného rodiče s dítětem nastávají situace, při kterých si jeden z rodičů podá k soudu návrh na změnu původního soudního rozhodnutí. Při takovém podaném návrhu se OSPOD opět stává opatrovníkem dítěte a zjišťuje veškeré skutečnosti, které se dané věci týkají.

• Zastupování v majetkových otázkách

Pokud se má dítě stát dědicem, rodiče hodlají vypovědět smlouvu na jméno dítěte nebo chtějí disponovat s prostředky dítěte, musí o tomto kroku rozhodnout soud. Ten musí tento krok posvětit.

• Neplnění rodičovských funkcí

Rodiče mají zákonem definované povinnosti vůči dítěti. Tyto povinnosti nazýváme rodičovskou odpovědností (§ 858 zákona č. 89/2012), dále zde je vyživovací povinnost (§ 910 až § 919 tamtéž). Rodičovská odpovědnost shrnutě řečeno rodičům nakazuje starat se o dítě tak, aby psychicky a fyzicky nestrádalo a mohlo se vyvíjet bez velkých a nepřekonatelných překážek (§ 6, písm. a), č. 2 a 3. OSPOD má povinnost zabývat se dětmi, jejichž rodiče svou rodičovskou odpovědnost neplní nebo jinak ohrožují zdravý vývoj dítěte. Co to znamená zdravý vývoj dítěte? Jednoduše jeho vývoj, který neohrožují překážky a situace, které by mohli poškodit zdraví nebo psychickou stránku. Dítě má kde bydlet, má kde spát, má co jíst, může chodit do školy a učit se. Žije v rodině, která respektuje základní morální normy společnosti a tyto normy dítěti předává. Pokud toto není splněno a dítě je z pohledu společenských norem ohroženo, je povinností OSPOD takové dítě chránit a snažit se udělat vše proto, aby se situace změnila a stabilizovala. Někdy je vyvoláván dojem, že moc OSPOD je neomezená, ale není tomu tak. Každý krok, který by chtěl OSPOD udělat a znamenal by omezení rodičovských práv, musí schválit soud.

• Nestabilní rodinné prostředí

To, že se hádky objeví, není důvodem, proč by měl někdo způsob rodičovské výchovy zpochybňovat. V tomto případě mluvíme o situacích, kde jsou takové konflikty a hádky tzv. na denním pořádku. Hranicí je opět již jednou zmíněný vývoj dítěte. Pohled OSPOD se zaměřuje právě na dítě a jeho možné ohrožení. OSPOD je činitelem, který má celou situaci uklidnit a svou prací se pokusit zajistit pro dítě opět klidné rodinné prostředí.

• Pomoc při řešení tíživých situací

Pomoc při řešení ekonomických a sociálních problémů tvoří poslední „balík“ práce OSPOD. Sociální nůžky se v posledních letech rozevírají a postihují čím dál tím více rodin. Rozevřené nůžky pro rodiny s dětmi znamenají problémy s bydlením a další ekonomické starosti. OSPOD se stává v takových případech pomocníkem při řešení tíživé situace.

Čtěte také:

• Rodinná terapie
• Výchovné problémy v dysfunkčních rodinách
• Dítě v krizové situaci

Práva OSPOD

OSPOD má svá práva a povinnosti, která je dobré znát. Jejich znalost může pomoci ve spolupráci s OSPOD a zároveň v pomoci, co si OSPOD může dovolit a co je již za hranou. Zaměřme se tedy nyní na ně.

• Jednání s rodinou dítětem

Aby mohl OSPOD s rodinou pracovat, musí mít možnost s rodinou a dítětem mluvit. Z tohoto důvodu má právo si OSPOD předvolávat na jednání rodiče a děti. Na toto předvolání je povinnost se dostavit a s OSPOD spolupracovat. Znamená to, že je rodič povinen sociálnímu pracovníkovi odpovídat na dotazy týkající se projednávané věci, i soukromého charakteru (kde bydlí, s kým bydlí, kde pracuje) a na žádost předložit různé listiny, které jsou pro OSPOD důležité. Jedním ze základních práv OSPOD je právo jednat s dítětem o samotě bez přítomnosti rodičů. Toto právo je dáno OSPOD z pochopitelného důvodu, aby případný názor dítěte nebo jiné věci, které OSPOD potřebuje zjistit, nebyly ovlivněny tím, že vedle něj sedí rodič a kouká na to, jestli dítě řekne to, co si přeje. S tím souvisí i právo OSPOD na návštěvu dítěte ve škole nebo školce, kde s ním může také hovořit bez přítomnosti dalších osob. Zároveň je nutno dodat, že takové právo by měl OSPOD využívat jen v případech, kdy je to nutné (měl by si ho umět obhájit). Zároveň takový pohovor s dítětem musí probíhat nenásilnou formou. OSPOD neprovádí výslech dítěte, ale pohovor s dítětem. Na základě toho tak nemusí být takovému pohovoru přítomen psycholog a sociální pracovník nemusí mít ani psychologické vzdělání, to zákon sociálnímu pracovníkovi umožňuje. OSPOD má mnoho možností, jak informace získat a měl by konkrétní postup vždy volit co nejvhodněji.

•  Provádění šetření

Dalším právem OSPOD je provádět šetření v místě bydliště, škole a dalších zařízení, a to bez předchozí domluvy. Prakticky to znamená, že OSPOD má právo na vstup do domácnosti bez předchozího ohlášení. Toto právo je dáno OSPOD z toho důvodu, aby mohl prošetřovat, v jakém prostředí děti žijí a zda mají veškeré podmínky nutné ke zdravému vývoji. Koneckonců jsme již zmínili, že je základem ochrana dítěte a jeho vývoje. Rozhodně to neznamená, že by OSPOD měl přijít s bílou rukavicí a hodnotit, jestli je špatně složené prádlo. Zajímat by ho mělo, jestli má dítě kde spát, jestli má svůj vlastní prostor a soukromí a v jakých podmínkách žije.

• Vyžádávání zpráv

Pro OSPOD je nezbytné shromažďovat informace i z jiných zdrojů, než jen od rodiny. Mnohé může OSPOD říct zpráva ze školy nebo od lékaře. Z tohoto důvodu má OSPOD možnost vyžádat zprávy od institucí a odborníků, kteří s dítětem pracují (škola, lékař apod.). I tady platí, že pro takový krok musí mít OSPOD důvody.

• Spolupráce s dalšími institucemi, podávání návrhů k soudu

Není jen právem, ale i povinností OSPOD. Při řešení případů sociální pracovníci spolupracují s odborníky, kteří mohou s rodinou pracovat a pomoci jí při řešení těžkostí. V případech soudních řízení, má povinnost na žádost soudu psát zprávy k těmto jednáním. V situacích, kdy OSPOD vyhodnotí, že je dítě ohroženo na zdraví nebo vývoji má povinnost zajistit jeho bezpečí a další vývoj. V případě, že je to nezbytné a dítě je přímo ohroženo na zdraví má povinnost podat návrh k soudu na vydání opatření (předběžného opatření), které takové bezpečí zajistí. To nemůže udělat, aniž by k tomu měl dostatečné informace a důkazy, které OSPOD předloží.

↑ nahoru

Povinnosti OSPOD

Kromě práv má OSPOD i své povinnosti, které zároveň znamenají práva klientů.  Tyto povinnosti má OSPOD ze zákona a musí je proto dodržovat.

• Vyhodnocování potřeb a individuální plánování

Je to základní povinnost OSPOD.  Vyhodnocení slouží k tomu, aby OSPOD zjistil, zda je nutné s rodinou a dítětem dále pracovat a v jakých oblastech. Po přijetí je bez rozdílu každý případ vyhodnocován konkrétním sociálním pracovníkem. Vyhodnocením zjistí sociální pracovník rizikové faktory v rodině, přání dítěte a potřeby dítěte, na kterých je nutno pracovat. Výsledkem vyhodnocování je závěr, zda je nutné nadále s rodinou na některých oblastech pracovat nebo ne. V případě, že je s rodinou nutné dále pracovat, je vypracován ve vzájemné spolupráci Individuální plán ochrany dítěte. Ten umožňuje definovat cíle, které by měli situaci stabilizovat a kroky, jak k takovým cílům rodina dospěje. S plněním tohoto plánu pomáhá OSPOD a další instituce a odborníci. Základním principem je zachování rodiny a její podpora.

• Ochrana rodiny a dítěte

Vyhodnocování potřeb rodiny a dítěte, společně s individuálním plánem dává OSPOD návod na další kroky, jak s rodinou pracovat. OSPOD má přitom povinnost dělat maximum pro to, aby zachoval rodinu a stabilizoval její funkce. Aby mohl OSPOD rodinu podporovat, má povinnost spolupracovat s dalšími odborníky a v případě potřeby může svolávat všechny odborníky a radit se s nimi na dalších krocích. Je nutné, aby ruce k práci přidala hlavně rodina.

• Podávání informací

OSPOD má povinnost rodiče informovat o všech krocích, které dělá. Stejnou povinnost má podle zákona i u dětí starších 12 let. Ty jsou definicí zákona již dostatečně staré, aby mohly vyjádřit na projednávané věci svůj názor (§ 8, odst. 3). S tím souvisí i právo rodiče na nahlédnutí do spisové dokumentace, pokud o to požádá. OSPOD nemůže jen tak něco dovozovat nebo si myslet, musí vycházet z dostupných informací.

• Přijímání oznámení

Každý se může obrátit na OSPOD a žádat o jeho pomoc. I rodiče nebo samo dítě mohou na OSPOD přijít a požádat o jeho pomoc. Každá taková pomoc musí být poskytována zdarma a bez ohledu na věk, rasu a náboženské vyznání. O pomoc může požádat každý, kdo zjistí, že se v jeho okolí děje něco špatného. Takové oznámení může podat i anonymně prostřednictvím telefonu, emailu nebo osobní návštěvou. OSPOD má povinnost každé anonymní oznámení prověřit.

Čtěte také:

• Rodina v tíživé sociální situaci
• Zanedbávání péče o dítě
• Dluhy a finanční problémy

Základní pravidla sociálně-právní ochrany dětí

• Nic nesmí být bezdůvodné

Každý svůj krok si musí umět sociální pracovník obhájit. Některé kroky má OSPOD dané ze zákona, jako je např. již zmíněné provádění šetření v domácnosti nebo návštěva dítěte. I práva, která má OSPOD ze zákona, však nesmí nadužívat, zneužívat nebo jen tak náhodně volit. Každý svůj krok by měl mít svůj záměr a své opodstatnění. Pokud sociální pracovník navštíví dítě ve škole, měl by umět vysvětlit, proč s ním chtěl mluvit v tomto prostředí a nemohl zvolit pozvání na úřad (například se obával ovlivnění rodiči, potřeboval urychleně zjistit názor dítěte apod.). Není možné se spokojit jen s tím, že na to má sociální pracovník nárok. Je nutné si uvědomit, že každý krok, který OSPOD dělá, má být činěn v co nejlepším zájmu dítěte a s důrazem na šetrnost a citlivost.

• Není oznámení, není případ

Aby mohl sociální pracovník nějaké kroky činit, musí k tomu mít oprávnění. Takové oprávnění mu dává zákon. Ten zároveň vymezuje mantinely, za kterých může OSPOD zahájit sociálně-právní ochranu dítěte a tím navazující práci. Informace se na OSPOD mohou dostat několika kanály:

• Fyzické osoby (rodiče, děti, příbuzní, sousedé, anonymní oznámení, učitelé) – kteří upozorní na to, že v rodině něco není v pořádku. Dítěti se děje nějaké příkoří nebo je ohroženo
• Školy a školská zařízení  - mohou upozornit na špatné rodinné prostředí, známky týrání nebo špatné péče
• Lékaři a zdravotnická zařízení – upozorňují na podezření týrání dítěte, zanedbání rodičovských povinností
• Soudy – zasílají OSPOD informaci o zahájení řízení o úpravě výchovy, výživy. Ustanovují OSPOD jako opatrovníka dítěte
• Další instituce a právnické osoby.

OSPOD se takové informace může dozvědět i vlastním šetřením nebo cestou jiného klienta. Musíme zdůraznit, že každé anonymní oznámení, nebo oznámení o možném ohrožení dítěte je OSPOD povinen prošetřit.

Poradenství a otevřenost (transparentnost) jednání

Jednání sociálních pracovníků by mělo být pro rodinu co nejvíc otevřené a transparentní. Základní úlohou sociálních pracovníků je poskytovat sociální poradenství, a to zdarma, bez ohledu na pohlaví, věk, vyznání, rasu. Klient by měl být vždy informován, nehledě na to, na jaké strany barikády stojí, jaká má práva a možnosti ve své situaci. OSPOD by mu měl vysvětlit možné další kroky, které sám může učinit, jaké návrhy k soudu může podat. Poradenství a poučení o právech a povinnostech je často bohužel jedinou pákou, kterou OSPOD v některých případech má a v závěru mu nezbývá nic jiného, než se k tomuto poučení odvolávat.

Kroky musí navazovat. Přednost má dobrovolnost

OSPOD má nejen svoji poradenskou a preventivní funkci. V situacích, které mají stabilizovat funkce rodiny a ochránit dítě má i svoji represivní funkci. K tomu mu slouží možnosti nařizovat některé věci ve správních řízeních nebo podávat návrhy k soudům. Represivní funkce by však měla být vnímána jako krajní a nezbytné řešení. OSPOD má ze zákona povinnost všechny kroky činit tak, aby byly návazné a upřednostnit pokud možno dobrovolnou spolupráci a dohodu.

OSPOD se musí vždy řídit zákonem

Práce s rodinou a dítětem je jedna z nejsložitějších. Rodina je velice proměnlivý systém, ve kterém se odehrává mnoho dějů a věcí, které nejsou okem zachytitelné. Sociální pracovníci jsou proto ze zákona pracovníci proškoleni v oblastech sociální práce, psychologie, práva a dalších. Jejich vzdělání nikdy nekončí, je průběžné a musí splňovat vysokou míru odbornosti. Tento předpoklad slouží k tomu, aby sociální pracovníci při své práci uměli (měli by to umět) zacházet se svými úvahami, domněnkami a interpretacemi situací. Jako v právu existuje presumpce neviny, musí i v sociální práci, trochu upraveně, s tímto pojmem sociální pracovník pracovat. Jeho podezření na užívání alkoholu rodičem je pouze úvahou, která nemůže vést k dalším krokům do doby, dokud není prokázána.

↑ nahoru

Mýty a fakta - otázky a odpovědi

Když se týká soud dítěte, musí mít vždy svého opatrovníka

ANO – u každého soudního jednání, které se týká dítěte je ustanoven soudem opatrovník dítěte – tím je většinou OSPOD. Opatrovník má chránit nejlepší zájem dítěte a být objektivním činitelem ve sporech, které se dítěte týkají. Opatrovník je ustanoven ve všech případech soudních jednání, které se přímo dítěte dotýkají. Nejčastěji je to úprava styku a určení výživného. Opatrovník je dítěti ustanoven neprodleně po podání návrhu do doby, než je celá věc pravomocně skončena. To znamená, že v případě odvolání má dítě stejného opatrovníka po celou dobu.

Při soudním stání je vždy přítomen sociální pracovník z OSPOD

NE – sociální pracovník u všech soudních řízení nemusí být přítomen. I když je ustanovený opatrovníkem dítěte, stačí v některých situacích pouze jeho písemné vyjádření. Například u uzavřené dohody rodičů se může stát, že sociální pracovník si dohodu pročte a na základě jejího vyhodnocení soudu napíše, že ji podporuje.

Každý soudní spor, který se týká dítěte, znamená pohovor na OSPOD a šetření v rodině

NE – pohovor na OSPOD a případné sociální šetření se provádí v případech, kdy je třeba zjistit názor dítěte nebo prošetřit aktuální situaci (vidět, jak to doma vypadá a v jakém prostředí dítě žije). V mnoha případech by takové jednání bylo zatěžující a zbytečné. V situacích, kdy například rodiče vypovídají dítěti smlouvu a je na první pohled jasné, že prostředky budou použity v zájmu dítěte, není třeba rodinu nijak kontaktovat. OSPOD je ustanoven opatrovníkem dítěte pro to, aby v případě nutnosti mohl do situace vstoupit. Zároveň se předpokládá, že dá soudu informaci o jeho pohledu na věc. V mnoha případech o šetření v rodině a provedení pohovoru žádá OSPOD přímo soud.

Když si mě OSPOD jako rodiče pozve, musím se dostavit

ANO – Na předvolání OSPOD se musí ze zákona rodič dostavit. V případě potřeby i s dítětem. Porušení této povinnosti je správním deliktem a lze za něj uložit pokutu. Stejnou povinností rodiče je poskytnout OSPOD všechny informace, které jsou nutné pro výkon sociálně-právní ochrany dětí. Bez této povinnosti by mohl OSPOD těžko s rodinou pracovat. Neplnění těchto základních povinností navíc může zbytečně komplikovat celou situaci, kdy OSPOD může žádat o pomoc v dalším řešení soud.

Dítě vede OSPOD až do 18 let

NE – Sociálně-právní ochrana je vykonávána pouze po dobu, kdy je to nutné a kdy je na čem pracovat. Ve chvíli, kdy je splněn individuální plán, situace se stabilizuje nebo je pravomocné soudní rozhodnutí, je spolupráce ukončena a spis dítěte vyřazen z evidence.

V případě nespokojenosti si mohu na sociálního pracovníka stěžovat a žádat jeho výměnu

ANO – Pokud má rodič pocit, že sociální pracovník jedná v rozporu se zákonem nebo zájmy dítěte, může si podat stížnost. Takovou stížnost může podat vedoucímu oddělení nebo odboru a žádat nápravu, prošetření věci nebo výměnu pracovníka. V případě nespokojenosti s vyřešením věci se může dále obrátit na tajemníka daného úřadu. Pokud je i nadále nespokojen s postupem, lze se obrátit na nadřízený orgán – tedy krajský úřad, ministerstvo práce a sociálních věcí s žádosti o prošetření věci. Možné je se se svou stížností obrátit také na ombudsmana. Stížnost by měla být vždy konkrétní s jasným definováním, co jako stěžovatel žádám. Úřad má na vyřízení stížnosti 30 dnů a o jejím výsledku musí být stěžovatel informován.

OSPOD může přijít a odebrat mi dítě na základě svého rozhodnutí

NE – OSPOD nemůže nikdy odebrat dítě z rodiny, aniž by měl k tomu dostatečné a vážné důvody. O odebrání dítěte a jeho umístění mimo rodinu vždy rozhoduje soud na návrh. Pokud OSPOD takový návrh podává, měl by k tomu mít důkazy, které jsou natolik závažné, že nelze zvolit jinou variantu. Takové důkazy OSPOD dává soudu a musí obhájit, z jakého důvodu nelze situaci řešit jiným způsobem. Soud je ten, který důkazy vyhodnocuje a na základě nich rozhoduje. Odebrání dítěte z rodiny je možné jen na základě soudního rozhodnutí. V akutním případě může OSPOD dítě umístit do zařízení na svoji žádost, maximálně na 24 hodin, kdy musí bezodkladně podat návrh k soudu, který tento krok posvětí. V případě, že má rodič pocit, že mu dítě bylo odebráno neprávem, má právo se proti takovému rozhodnutí soudu odvolat. Přednost má přitom vždy rodina dítěte. OSPOD tak musí prvotně zjišťovat, zda péči nemůže převzít prarodič nebo jiný příbuzný.

OSPOD musí mít vážné důvody a obhajobu, že nemá jinou možnost řešení situace. Zákon definuje povinnost OSPOD podat návrh k soudu ve chvíli, kdy je dítě ohroženo na životě, zdraví nebo dalším vývoji. Pokud takové závažné obavy a informace OSPOD má, může k soudu podat návrh na předběžné opatření. Jedná se o opatření, které fakticky popírá rodičovská práva a proto i soud musí tento krok dostatečně obhájit. OSPOD by neměl tyto své pravomoci zneužívat a měl by si být vědom své zodpovědnosti a možného nesprávného úředního postupu, který tímto může být naplněn a následně řešen. O takovém kroku by měl, pokud je to možné a neohrožuje to dítě, OSPOD rodiče informovat.

Pokud soud rozhodne o odebrání dítěte z péče rodičů, nastupuje na řadu snaha o jeho návrat do rodiny. Na této snaze se musí podílet i OSPOD. Důležitým slovem je podílet a spolupracovat. Většinová odpovědnost za další vývoj je totiž na rodičích a na jejich snaze.

↑ nahoru

Závěrem

Sociálně-právní ochrana nemůže být všespásná bez pomoci rodiny a jejích členů. Sociální pracovníci musí klást sami na sebe nároky, které je budou motivovat k neustálému vzdělávání a zlepšování. Klientem totiž nejsou rodiče, jak se v některých případech může mylně zdát, ale dítě. Dítě nemá často nikoho, kdo by chtěl znát jeho přání a vnímat jeho potřeby. Dítě často nemá tak silný hlas, aby se mohlo v prostředí hádek prosadit. Právě proto by tu měl být OSPOD a uvědomovat si svou důležitou zodpovědnost a někdy i moc, která může být lehce zneužitelná.

Činnosti a pravomoci OSPOD jsou definovány v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.