Digitální streetwork: stačí jedno kliknutí

Obsah článku

• Streetwork jako inspirace
• Monitoring v přirozeném prostředí
• Virální prevence na míru
• Chatové poradenství i dlouhodobě
• Kapacita, komunikační návyky a duševní zdraví
• Už nezáleží na tom, odkud jsou
• „Nechci o tom s nikým mluvit, ale můžu to napsat“
• Budoucnost digitálního streetworku?

Za tři roky fungování projektu zvládli „digitální streetworkeři“ více než 2 623 rozhovorů/chatů s více než pětistovkou dětí.

V pátek dopoledne jsem při terénní online práci objevila v instagram stories našeho klienta fotografii pořezané ruky,“ líčí Karolína Míková, digitální streetworkerka a zároveň pracovnice nízkoprahové služby pro děti KLÍDEK. „O pár minut později jsme už přes messenger řešili jeho špatný psychický stav a sebevražedné myšlenky. Během chatu pak vedoucí služby zajistila pomoc psycholožky a klienta jsme během pár hodin předali do její péče.“

Podobných příběhů zažili pracovníci nízkoprahové služby pro děti a mládež KLÍDEK v roce 2020 v krátkém období hned několik. Tehdy v Česku naplno propukla pandemie covid-19 a projekt digitálního streetworku Online v KLÍDKU byl v pilotní fázi svého testování. Původně nebyl zamýšlen jako nástroj pro situace vynucené izolace typu pandemie, jednalo se o prostou shodu okolností. Ale právě během pandemie mohli v PROSTOR PRO nasbírat bohaté zkušenosti s tím, jak může systematicky provozovaná chatová poradenská služba pro děti a mládež na sociálních sítích fungovat. Situace, kdy je sociální služba mladým lidem obtížně dostupná, se totiž v Česku neomezuje jen na mimořádné situace typu pandemických uzávěr. Po třech letech zkušeností hodnotí tým digitálních streetworkerů potenciál digitálních technologií v nízkoprahových službách pro děti jako obrovský.

Streetwork jako inspirace

Služba Online v KLÍDKU nabízí podporu dětem, které o svých potížích komunikují na sociálních sítích nebo se v online prostředí chovají rizikově. Přímo tam jim nabízejí „první pomoc“ terénní pracovníci, případně jim pomáhají se zajištěním návazné podpory. Snadná dostupnost pomoci je přitom klíčová – díky aktivnímu vyhledávání ohrožených dětí zvládnou odborníci zachytit i ty, jež tráví většinu svého času v pro ně čím dál přirozenějším prostředí sociálních sítí.

Inspirací pro design služby Online v KLÍDKU se staly primárně principy takzvaného streetworku neboli terénní sociální práce na ulici, v parku, nádraží a podobně. Podstatným rysem streetworku je to, že práce s klientem probíhá v přirozeném prostředí takzvané cílové skupiny (lidí, kteří potřebují sociální poradenství a pomoc) a že jde o aktivní vyhledávací a kontaktní činnost. Na těchto základních charakteristikách terénní práce „tváří v tvář“ vybudovali v PROSTOR PRO digitální variantu streetworku Online v KLÍDKU.

Řada služeb už běžně používá ke komunikaci se svými klienty sociální sítě. Náš projekt je však unikátní v tom, že nečekáme, až se nám děti ozvou, ale sami je na sociální sítě vyrážíme hledat a kontaktovat,“ vysvětluje jeden z inovativních prvků služby Gabriela Lepková, odborná ředitelka PROSTOR PRO a koordinátorka projektu.

Obrázek

Monitoring v přirozeném prostředí

Pracovníci v online terénu pravidelně monitorují sociální sítě a aktivně vyhledávají děti a dospívající, kteří sdílejí rizikové fotky a videa, přidávají stories s nevhodným obsahem nebo upozorňují na to, že se v jejich životě děje něco špatně. V takovém případě pak děti sami oslovují, případně jim na síti zanechávají komentář či odkaz na preventivní materiál s kontakty pro případ, že by potřebovaly pomoc. Služba je poskytována přímo v prostředí těch nejběžnějších sítí (Facebook, Instagram, TikTok), v přirozeném a známém prostředí, na které jsou dospívající zvyklí a cítí se v něm „doma.“ To výrazně snižuje práh dostupnosti služby; stačí mít v kapse mobilní telefon a možnost internetového připojení.

Virální prevence na míru

Dalším unikátním aspektem Online v KLÍDKU je tvorba tematických balíčků preventivního obsahu. Svou formou reagují na aktuální trendy v digitálním prostoru, jako mezi mladými lidmi oblíbené memy, krátká virální videa, trendy skladby a podobně. V jejich stylizaci připravuje tým preventistů příspěvky, stories, fotografie a krátká videa, které se zábavnou formou zaměřují na prevenci rizikového chování, podporu self-care přístupu u dospívajících a další témata spojená s dospíváním. Takový obsah pak terénní pracovníci šíří v prostoru sociálních sítí jako „stopy“ vedoucí k jejich odborné pomoci. Některá z těchto videí registrují i desítky tisíc zhlédnutí.

Chatové poradenství i dlouhodobě

Klíčovou složkou služby je poradenský chat s terénním pracovníkem. Ten je v určitých časech dostupný na oficiálních profilech projektu a poskytuje mladým lidem rady, podporu, případně krizovou intervenci. Chatování má jasně nastavené postupy týkající se pravidel komunikace, etických aspektů, řešení krizových situací, ochrany osobních údajů a dalších, zachycených v aktualizované metodice služby. Oproti standardním modelům chatového poradenství nabízí služba kromě okamžité intervence „tady a teď“ také kontinuální a dlouhodobější podporu při řešení obtížných situací, a to včetně možného přesunu do offline prostředí „tváří v tvář.“ To je vhodné pro klienty, kteří mohou později využívat i ambulantní nebo standardní terénní formu sociální služby.

Kapacita, komunikační návyky a duševní zdraví

Jedním ze zásadních důvodů, proč je důležité o digitální sociální pomoci uvažovat, jsou dlouhodobé potíže s dostupností sociálních služeb pro mládež a také proměna komunikačních návyků nastupujících generací. Velkou roli přitom může sehrát online služba i v čím dál diskutovanější problematice nárůstu duševních potíží dětí a dospívajících.

Obrázek

Už nezáleží na tom, odkud jsou

„Vážným problémem při poskytování pomoci ohroženým dětem je, že v Česku stále přetrvává nedostatečná dostupnost podpůrných a poradenských služeb pro děti a dospívající, kteří se v takových obtížných životních situacích ocitnou. Obzvlášť výrazně se to projevuje v posledních letech v souvislosti s explozivním nárůstem duševních potíží mezi dětmi a dospívajícími,“ vysvětluje přínos online služby Gabriela Lepková.

Pandemie covidu nejprve zřetelně odhalila, že vysoký počet dětí vyrůstá v prostředí, které je ze sociálního, respektive socio-ekonomicko-kulturního hlediska znevýhodňuje v dostupnosti vzdělání a s ním spojených šancí na rozvoj vlastního potenciálu. Vzápětí začala pandemická opatření čím dál výrazněji otvírat debatu o duševním zdraví dětí a dospívajících.

Zatímco se první problém z veřejné debaty potichu vytratil, druhé téma nabírá na síle. Pravděpodobně i proto, že se zdaleka netýká pouze sociálně znevýhodněných mladých lidí, ale daleko širšího spektra dětí a dospívajících ze všech vrstev společnosti. Nedostupnost terapeutické, psychologické a psychiatrické péče se počítá na měsíce. Neopomenutelným faktem přitom zůstává, že i do této oblasti se výrazně otiskují jak rozdíly sociální, tak i rozdíly teritoriální (mezi dětmi vyrůstajícími ve větších městech a těmi z menších měst a obcí).

Usnadnění dostupnosti pomoci digitální formou je jedním z možných způsobů, jak takové nerovnosti zahladit. I když má sociální znevýhodnění i svou technologickou podobu, je služba Online v KLÍDKU dostupná prakticky odkudkoliv. Stejně jako v případě běžné sociální práce s dětmi nabízí především potenciál pro včasný záchyt potíží a snadno dostupnou prevenci.

„Nechci o tom s nikým mluvit, ale můžu to napsat“

Digitální streetwork dává smysl díky nástupu sociálních sítí a digitálních platforem na konci první dekády 21. století. Ten způsobil zásadní změnu mimo jiné i ve způsobech mezilidské komunikace a trávení volného času. Obecněji akceleroval přesun našich životů do digitální vrstvy reality.

„Je zjevné, že online prostředí již přestáváme vnímat jako méně reálnou, umělou část skutečnosti – naopak v něm prožíváme čím dál tím více svých životních aktivit. A generace, které se do světa rozvinutých online technologií narodily nebo v něm dospívaly, už online prostředí považují za naprosto přirozenou součást svého života. Vytvořit nové postupy pro práci v digitálním prostředí je proto nutnou a logickou reakcí na tuto postupnou změnu,“ komentuje kontext digitální sociální práce Marek Nagy, ředitel PROSTOR PRO.

To, že online práce představuje příležitost, s bezprecedentní naléhavostí potvrdila i situace v oblasti poskytování sociálních služeb v průběhu covidové pandemie, při které by bez možnosti pracovat v online prostředí zůstali dospívající klienti naprosto odříznutí od pomoci. I nyní, v postcovidové situaci, se už část dětí a dospívajících nevrací ke svým předchozím životním rutinám a dál tráví čas primárně v online prostoru. V tomto ohledu se jeví rozšíření terénní nízkoprahové práce do prostředí sociálních sítí jako nevyhnutelné.

To, co vnímá intuitivně mnoho dospělých jako nevhodné – přesun komunikace do světa sociálních sítí – má totiž kromě svých nepochybných rizik i zajímavé výhody. Jednou z nich je pocit bezpečí, který online streetwork ohroženým dětem nabízí.

„Část dětí vnímá online kontakt jako výhodu, protože nemusí opustit svůj bezpečný prostor. Totéž platí i pro psanou formu komunikace. Mnoho mladých ji v takových tématech preferuje, protože při komunikaci na dálku odpadá v mnoha případech i stud nebo obavy ze stigmatizace. Chat zároveň nabízí jednodušší možnost se se sociálním pracovníkem spojit, a naopak kdykoliv z rozhovoru odejít,“ uzavírá úvahy nad službou Gabriela Lepková.

Budoucnost digitálního streetworku?

Službu Online v KLÍDKU vyvinuli a testovali zaměstnanci NZDM KLÍDEK jako hypotetický model terénní práce, který by se v budoucnosti mohl stát integrální součást služby sociální prevence. Současná legislativa však takovou formu terénní práce nezná. Podle zákona o sociálních službách lze sice internetové poradenství považovat za legitimní formu poradenské práce, a lze ji tedy registrovat jako službu odborného sociálního poradenství dle paragrafu 37, odstavec b zákona 108/2006 sb. Protože ale Online v KLÍDKU v zásadních ohledech přesahuje rámec chatového poradenství, které je pouze jednou z jeho složek (viz výše), institucionální podpora dle zákona neumožňuje pokrýt klíčové inovativní části služby. Systémová změna by usnadnila financování celého „mechanismu“ online terénní práce, což povede k dalšímu zvýšení dostupnosti dané služby.

V tuto chvíli pracuje na projektu šestičlenný tým a celá služba je kompletně financována z nadační podpory a darů. Budoucnost Online v KLÍDKU je tak stále spíše nejistá.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru nebo nás sledujte na Facebooku!

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku