„Nemá to na čele“ aneb pomocník při odhalování a řešení šikany
Obsah článku:
- Signály šikany
- Co může rodič pro dítě udělat?
- Komunikace a spolupráce s učiteli
- Práva rodičů a dětí a kompetence školy při řešení šikany
- Projekt "Nemá to na čele"
Jaké signály mohou rodiče upozornit na to, že se dítě mohlo stát terčem šikany?
Ačkoliv rodič není s dítětem ve školním prostředí a nemá příležitost šikanu vidět na vlastní oči, je řada věcí, které mohou rodiči napovědět, když něco není v pořádku. Nejčastěji jde o změny chování: dítě je oproti dřívějšku méně sdílné, smutnější, nervózní, mění své zájmy a přátele, v jiných případech je i agresivnější. Stane-li se dítě obětí fyzických útoků může dojít i ke zranění nebo ztrátě, poškození či znečištění věcí. Při vydírání může mít větší potřebu peněz, kterou nedokáže rozumně vysvětlit. Signálem mohou být i změny ve vztahu ke škole; dítě nosí horší známky nebo poznámky a objevují se u něho absence.
Co může pro dítě rodič udělat, když zjistí, že skutečně čelí šikaně?
V první řadě buďte dítěti oporou. Vyjádřete mu podporu a zdůrazněte, že ho berete vážně. Oceňte odvahu, že se vám dokázalo svěřit. Povzbuďte a ujistěte ho , že mu chcete pomoci. Pokuste se citlivě zjistit podrobné informace o situaci. Respektujte, pokud dítě na něco odpovědět nechce. Citlivě se zajímejte o informace typu: co, jak dlouho, kde, kdo byl přítomen atd. Poslouchejte dítě až do konce i když uslyšíte věci, které se vám nelíbí a cloumají s vámi emoce. Ovládněte se. Je velmi důležité, abyste dítěti naslouchali. Nesnažte se hledat rychlá řešení, která by situaci mohla ještě zhoršit.
Zvažte, jakými konkrétními kroky zajistíte bezpečí dítěte a plánujte je společně s dítětem. Ochranu můžete dítěti zajistit např. krátkodobou absencí dítěte ve škole, požádáním pedagogů o dozor ve třídě, pravidelnými rozhovory s dítětem, krátkou změnou prostředí (odjet na chatu, k prarodičům apod.).
Jak komunikovat s učiteli a jak společně s nimi situaciřešit?
Můžete si vybrat, na koho se ve škole obrátíte. Doporučujeme kontaktovat třídního učitele, který mívá o třídě a jejím klimatu největší přehled. Často ví, co se v ní aktuálně děje. Jestli nemáte s třídním učitelem dobrý vztah nebo dobré zkušenosti, obraťte se na jiného odpovědného pracovníka školy. Třeba na školního metodika prevence, výchovného poradce nebo jiného učitele, ke kterému máte důvěru. Sjednejte si s pedagogem termín schůzky, aby měl dostatek času se vám věnovat. Zvažte, zda bude schůzka přínosná i pro vaše dítě. Pravděpodobně s vámi budou cloumat emoce (strach, naštvání apod.), ale snažte se schůzku zvládnout v klidu.
- Na schůzku se pečlivě připravte. Předejte učiteli všechny informace a důkazy, které máte k dispozici (fotky, printscreeny obrazovky, pokud byla šikana doprovázena útoky přes telefon či sociální sítě atd.). Shrňte nejdůležitější fakta: kdo dítěti ubližoval, kde k tomu došlo, jakým způsobem, jak dlouho je mu ubližováno, informace o svědcích.
- Vyžádejte si informace o dalším postupu školy. Zajímejte se zejména o to, jak bude vyšetřování probíhat, jak ochrání vaše dítě, jak vás škola bude informovat o průběhu řešení situace, jak bude vypadat náprava vztahů ve třídě. Ze schůzky máte právo požadovat zápis.
Na co má rodič, potažmo dítě, právo, a co je naopak čistě v kompetenci školy?
Jakmile škola, resp. učitel, přijme vaše oznámení o podezření na šikanu, je povinen informovat vedení školy a začít jednat.
Situaci většinou řeší se školním poradenským pracovištěm (školním metodikem prevence, výchovným poradcem nebo školním psychologem).
Každá škola má zpracovaný postup, jak šikanu řešit. Řídí se několika závaznými dokumenty: školskými zákony, vyhláškami a metodickými pokyny. Zároveň má k dispozici Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikany. Mějte ale na paměti, že každý případ šikany je jedinečný a ovlivňují ho různé faktory. Např. zda škola dokáže najít důvěryhodné svědky; v jakém stádiu se šikana nachází – počáteční nebo pokročilé; jak spolupracují rodiče oběti a agresora apod.
Při vyšetřování nedávejte souhlas s přímou konfrontací oběti a agresora. Oběť před agresorem často odmítá či nezvládne vypovídat. To může vést k prohloubení šikany.
Pokud vedení školy opakovaně odmítá situaci prošetřit, nebo jsou jeho postupy zcela odlišné od výše uvedeného postupu, požádejte o pomoc zřizovatele školy, Českou školní inspekci, OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí) nebo Policii ČR.
Uznáte-li to za vhodné, nestyďte se vyhledat odbornou pomoc pro sebe či pro své dítě – odborníky nebo instituce, které se problematikou šikany zabývají.
Projekt „Nemá to na čele“
Nemá to na čele je webová aplikace pomáhající s odhalením a řešením šikany. Formou dvou propojených sekcí a pěti na sebe navazujících nástrojů poskytuje podporu rodičům a pedagogům při řešení šikany.
Prostřednictvím jednoduchých otázek a odpovědí vysvětluje ty nejdůležitější informace o šikaně, pomocí dotazníku (testu) rozkryje rizikové symptomy šikany a poradí, jak s nimi dál pracovat. V sekci řešení šikany dává návod pro spolupráci rodiny a školy při řešení šikany a obsahuje mapu pomoci s kontakty na odborníky, kteří při řešení šikany pomohou. V neposlední řadě obsahuje tipy pro preventivní práci s dětmi na tématu šikany.
Webová aplikace je dostupná na adrese: https://www.nematonacele.cz, zdrojem k tématu je i web "Zapojme všechny" od Národního pedagogického institutu ČR.
Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.
Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.
Odebírat newsletter Sledovat na Facebooku
