„Nemá to na čele“ aneb pomocník při odhalování a řešení šikany

Obsah článku:

• Signály šikany
• Co může rodič pro dítě udělat?
• Komunikace a spolupráce s učiteli
• Práva rodičů a dětí a kompetence školy při řešení šikany
• Projekt "Nemá to na čele"

Jaké signály mohou rodiče upozornit na to, že se dítě mohlo stát terčem šikany?

Ačkoliv rodič není s dítětem ve školním prostředí a nemá příležitost šikanu vidět na vlastní oči, je řada věcí, které mohou rodiči napovědět, když něco není v pořádku. Nejčastěji jde o změny chování: dítě je oproti dřívějšku méně sdílné, smutnější, nervózní, mění své zájmy a přátele, v jiných případech je i agresivnější. Stane-li se dítě obětí fyzických útoků může dojít i ke zranění nebo ztrátě, poškození či znečištění věcí. Při vydírání může mít větší potřebu peněz, kterou nedokáže rozumně vysvětlit. Signálem mohou být i změny ve vztahu ke škole; dítě nosí horší známky nebo poznámky a objevují se u něho absence.

Co může pro dítě rodič udělat, když zjistí, že skutečně čelí šikaně?

Obrázek

V první řadě buďte dítěti oporou. Vyjádřete mu podporu a zdůrazněte, že ho berete vážně. Oceňte odvahu, že se vám dokázalo svěřit. Povzbuďte a ujistěte ho , že mu chcete pomoci. Pokuste se citlivě zjistit podrobné informace o situaci. Respektujte, pokud dítě na něco odpovědět nechce. Citlivě se zajímejte o informace typu: co, jak dlouho, kde, kdo byl přítomen atd. Poslouchejte dítě až do konce i když uslyšíte věci, které se vám nelíbí a cloumají s vámi emoce. Ovládněte se. Je velmi důležité, abyste dítěti naslouchali. Nesnažte se hledat rychlá řešení, která by situaci mohla ještě zhoršit.

Zvažte, jakými konkrétními kroky zajistíte bezpečí dítěte a plánujte je společně s dítětem. Ochranu můžete dítěti zajistit např. krátkodobou absencí dítěte ve škole, požádáním pedagogů o dozor ve třídě, pravidelnými rozhovory s dítětem, krátkou změnou prostředí (odjet na chatu, k prarodičům apod.).

Jak komunikovat s učiteli a jak společně s nimi situaciřešit?

Můžete si vybrat, na koho se ve škole obrátíte. Doporučujeme kontaktovat třídního učitele, který mívá o třídě a jejím klimatu největší přehled. Často ví, co se v ní aktuálně děje. Jestli nemáte s třídním učitelem dobrý vztah nebo dobré zkušenosti, obraťte se na jiného odpovědného pracovníka školy. Třeba na školního metodika prevence, výchovného poradce nebo jiného učitele, ke kterému máte důvěru. Sjednejte si s pedagogem termín schůzky, aby měl dostatek času se vám věnovat. Zvažte, zda bude schůzka přínosná i pro vaše dítě. Pravděpodobně s vámi budou cloumat emoce (strach, naštvání apod.), ale snažte se schůzku zvládnout v klidu. 

• Na schůzku se pečlivě připravte. Předejte učiteli všechny informace a důkazy, které máte k dispozici (fotky, printscreeny obrazovky, pokud byla šikana doprovázena útoky přes telefon či sociální sítě atd.). Shrňte nejdůležitější fakta: kdo dítěti ubližoval, kde k tomu došlo, jakým způsobem, jak dlouho je mu ubližováno, informace o svědcích.
• Vyžádejte si informace o dalším postupu školy. Zajímejte se zejména o to, jak bude vyšetřování probíhat, jak ochrání vaše dítě, jak vás škola bude informovat o průběhu řešení situace, jak bude vypadat náprava vztahů ve třídě. Ze schůzky máte právo požadovat zápis.

Na co má rodič, potažmo dítě, právo, a co je naopak čistě v kompetenci školy?

Jakmile škola, resp. učitel, přijme vaše oznámení o podezření na šikanu, je povinen informovat vedení školy a začít jednat.

Obrázek

Situaci většinou řeší se školním poradenským pracovištěm (školním metodikem prevence, výchovným poradcem nebo školním psychologem).

Každá škola má zpracovaný postup, jak šikanu řešit. Řídí se několika závaznými dokumenty: školskými zákony, vyhláškami a metodickými pokyny. Zároveň má k dispozici Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikany. Mějte ale na paměti, že každý případ šikany je jedinečný a ovlivňují ho různé faktory. Např. zda škola dokáže najít důvěryhodné svědky; v jakém stádiu se šikana nachází – počáteční nebo pokročilé; jak spolupracují rodiče oběti a agresora apod. 

Při vyšetřování nedávejte souhlas s přímou konfrontací oběti a agresora. Oběť před agresorem často odmítá či nezvládne vypovídat. To může vést k prohloubení šikany.

Pokud vedení školy opakovaně odmítá situaci prošetřit, nebo jsou jeho postupy zcela odlišné od výše uvedeného postupu, požádejte o pomoc zřizovatele školy, Českou školní inspekci, OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí) nebo Policii ČR.

Uznáte-li to za vhodné, nestyďte se vyhledat odbornou pomoc pro sebe či pro své dítě – odborníky nebo instituce, které se problematikou šikany zabývají.

Projekt „Nemá to na čele“

Nemá to na čele je webová aplikace pomáhající s odhalením a řešením šikany. Formou dvou propojených sekcí a pěti na sebe navazujících nástrojů poskytuje podporu rodičům a pedagogům při řešení šikany.

Prostřednictvím jednoduchých otázek a odpovědí vysvětluje ty nejdůležitější informace o šikaně, pomocí dotazníku (testu) rozkryje rizikové symptomy šikany a poradí, jak s nimi dál pracovat. V sekci řešení šikany dává návod pro spolupráci rodiny a školy při řešení šikany a obsahuje mapu pomoci s kontakty na odborníky, kteří při řešení šikany pomohou. V neposlední řadě obsahuje tipy pro preventivní práci s dětmi na tématu šikany.

Webová aplikace je dostupná na adrese: https://www.nematonacele.cz, zdrojem k tématu je i web "Zapojme všechny" od Národního pedagogického institutu ČR.

Související literaturu a další zdroje informací naleznete také v naší Odborné knihovně.

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku