Komerční sexuální zneužívání dětí a dospívajících: rizikové faktory a následky

Předchozí články k tématu:

• Co je komerční sexuální zneužívání dětí a dospívajících
• Prostituce dětí a dětská pornografie
• Obchod s dětmi do sexuálního průmyslu 

Oběti komerčního sexuálního zneužívání pocházejí ze všech sociálních, etnických, ekonomických a kulturních skupin. Odolnější vůči manipulaci jsou děti sebevědomé, poučené a z funkčních rodin.

Zranitelnost dítěte vůči praktikám komerčního sexuálního zneužívání může zvyšovat souhra faktorů, situací, motivů, pohnutek. K nim patří:

• chudoba a ekonomická nerovnost,
• osobní zkušenost se sexuálním zneužitím v dětství,
• dysfunkční a selhávající rodina,
• zkušenost s různými formami interpersonálního a organizovaného násilí,
• deficit v naplňování základních životních potřeb a odpovídajících práv dítěte,
• snahy překonávat pocity opuštěnosti, izolace, pocity, že není milováno (pro některé dítě je naneštěstí zájem zneuživatele o ně samé prvním spontánně projeveným zájmem a budí na chvíli iluzi, že ho má někdo rád), pocity méněcennosti, nenávist k rodičům,
• faktor rodič jako „vzor“ (máma v prostituci),
• problém s identitou,
• nenaplněné představy náhradní rodiny u dětí svěřených do péče,
• deficit ve vzdělání (celkové vzdělání, sexuální a eticko-právně-spirituální výchova) a diskriminace (například z důvodu etnika, náboženství, pohlaví, sexuální orientace),
• absence kamarádů, sociální vyloučení a izolace, děti ulice (na útěku z dětského domova nebo rodiny),
• touha vyniknout ve skupině vrstevníků, být v něčem lepší, dokonce jednička, naplnit chybějící důvod vážit si sebe sama,
• zábava, touha po dobrodružství,
• nátlak rodinných příslušníků, aby děti zajišťovaly živobytí své i rodiny,
• nebezpečné užívání internetu,
• nedostatečná prevence sociálně patologických jevů,
• podceňování či nedocenění prvních příznaků problémů,
• organizovaný zločin,
• blízkost nevěstinců,
• děti s postižením a děti uprchlíků (takzvané děti bez doprovodu, zejména ty, které utekly z uprchlického či azylového zařízení),
• společenské chápání a prezentování sexuality jako platidla či reklamní podpory prodeje,
• pornografie (snižování citlivosti a dojem normality) a technologie mobilů (roli hraje i zvýšená dostupnost dítěte v éře mobilů a internetu).

↑ nahoru

Proč děti dobrovolně vstupují do prostituce?

Do takzvané dobrovolné prostituce se děti pouštějí ve snaze získat peníze na přepychové či jen standardní věci (například mobil, značková bunda, kosmetika, mejdan) nebo proto, aby se vyhnuly šikaně či posměchu vůči sobě nebo svým rodičům. Těmto dětem nejsou rodiče schopni obstarat brigádu, nerozumějí jejich přáním, děti mívají deficit v sociálních dovednostech a tvořivosti. Vědí ale, že krást se nemá, a volí prostituci jako způsob, jak vydělat peníze. Utajují zkušenost s komerčním sexem, ale chlubí se prospěchem z ní. Myslí si, že mají (i přes pocit nelibosti či zhnusení ze sebe sama) věci pod kontrolou.

Existují i případy, kdy děti volí programově komerční sex jako způsob cesty do „lepší společnosti“. Pocházejí z poměrně konformního rodinného prostředí a jsou zároveň vysoce nespokojené s vývojem své osobní cesty, často subdeprivované či deprivované (jsou to děti s nenaplněnými potřebami). Dostávají se do kompenzačního kolotoče (mentalita uspět za každou cenu a být schopen udělat pro to všechno či zmírnit své rozčarování a zklamání na prahu dospělosti).

Ohroženy jsou i takzvané obětní či rizikové typy dětí. Může jít o děti, které jednoduše padnou pachateli do oka svým oblečením nebo tím, jak vypadají. Dále to mohou být děti, které se chovají zvláště nevinně a důvěřivě, mají malou sebedůvěru, malé vědomí vlastní hodnoty, cítí se osamocené, jsou emocionálně nejisté, potřebné (tělesně, duševně nebo duchovně zanedbané), jimž se dostává málo náklonnosti, potvrzení, uznání, pozornosti, bezpečného tělesného kontaktu, děti, které mají málo přátel. Dále se může jednat o děti, jež se vyznačují strachem ze sexuality i z toho, co je cizí. Dalším faktorem, jenž zmenšuje obranné mechanismy dítěte, je vztah a velká důvěra k pachateli. To odpovídá také statistikám o sexuálním zneužívání, podle nichž se v první řadě jedná o činy na základě vztahů v okolí dítěte.

Následky a signály komerčního sexuálního zneužívání

Následky komerčního sexuálního zneužívání se projevují v tělesném, psychickém, sociálním, etickém a spirituálním rozměru osobnosti dítěte. Popisují se krátkodobé i dlouhodobé následky.

Silný traumatizující zážitek vyvolává rozrušení a trýznivé pocity, které dítě není samo schopno zvládnout, proto je často potlačuje či přesouvá do jiné roviny. Projeví se v narušení vztahu k sobě samému, schopnosti důvěřovat lidem, chování, interpersonálních vztahů i postojů. Je rizikovým faktorem pro rozvoj sociálně-patologického chování (promiskuita, závislosti, kriminalita).

Míra závažnosti následků závisí na:

• věku dítěte v době zahájení sexuálního zneužívání,
• době trvání,
• rozsahu praktik a počtu ataků,
• míře násilí či výhrůžek,
• vztahu k pachateli,
• pomoci dítěti po odhalení činu,
• způsobu a délce vyšetřování a soudního líčení,
• hodnocení sociálního prostředí: pokud okolí oběti nedůvěřuje, čin popírá nebo straní pachateli, může dojít k druhotné traumatizaci. Tu spolu se stigmatizací obětí způsobuje neuctivé, ponižující, zesměšňující či lhostejné chování prostředí.

Mezi somatickými a psychosomatickými následky se objevují těhotenství, pohlavní choroby, zranění v genitální, anální či orální oblasti, urogenitální záněty, bolesti hlavy, břicha, potíže s dýcháním, poruchy spánku, poruchy při příjmu potravy, potraty. Projevit se mohou fobie, deprese, suicidalita (sebevražednost), sebedestruktivní chování, užívání omamných a psychotropních látek, nevysvětlitelně silné výkyvy nálad, změny osobnosti, pocity bezmoci, u chlapců znejistění o mužské identitě.

Vše se může odrazit v sociálním chování (útěk, potíže ve škole, záškoláctví, delikventní, agresivní chování) a v nepřiměřeném sexuálním chování (přehnaný zájem o sexualitu, přehnané sexuální aktivity, neskrývaná masturbace, silně sexualizované chování při sociálních kontaktech).

K dlouhodobým následkům patří posttraumatická stresová porucha,strachy, poruchy v sexuálním a reprodukčním zdraví, nedůvěra, celoživotní zahořknutí, pochybování o sobě, pocity méněcennosti, deprese, sklony k suicidálnímu chování, nenávist a pocity msty, brutální způsoby jednání, stud a prázdnota, krize identity, což vše někdy kompenzují zneužíváním omamných a psychotropních látek (OPL).

↑ nahoru

Specifické následky prostituce

U dívek v prostituci se ve srovnání s ženami staršími osmnácti let vyskytuje dvakrát vyšší úmrtnost dětí během těhotenství či porodu, dochází k porodům nechtěných dětí, k nedostatečné péči o ně nezralými matkami a k poruchám v sexuálním životě. Zranitelnost dětí zvyšuje provázanost prostituční a drogové scény: omamné a psychotropní látky se používají jako donucovací prostředek, děti poskytují sex za peníze na či za tuto látku, používají ji na povzbuzení či k potlačení bolesti. Vývoj osobnosti se narušuje, rozvíjí se psychické stigma a sociální trauma. Nebezpečím je, že děti hledají zázemí a morální útěchu (!) u těch, kdo je zneužívají a vykořisťují. Tyto následky postihují i děti, které do prostituce vstupují dobrovolně (s otázkou dobrovolnosti je to samozřejmě složitější).

Specifické následky vykořisťování v pornografii

Jedná se o těžké formy traumatizací a častěji než v jiných případech sexualizovaného násilí se vyskytují těžké disociativní poruchy osobnosti (disociace je mentální proces odpojení se od myšlenek, vzpomínek či emocí). Zvláštní zátěž představují:

• brutalita násilných činů,
• zvláštní zinscenování činů (děti jsou nuceny zaujímat speciální pózy či se v průběhu svého znásilňování smát, jako by jim násilí dělalo radost),
• používání omamných a psychotropních látek (OPL) a léků, které vytvářejí povolnost, zmatené vnímání a dlouhodobé závislosti,
• komerčnost pornografie (degradace dítěte na zboží či objekt směny, dvojí zneužití: konzumentem i producentem, konfrontace s více pachateli),
• vydírání pomocí pornografických materiálů (slouží k „obměkčení“ či „dokázání“ spolupůsobení a viny, dítě se stydí za materiál, nemá nad ním žádnou kontrolu, musí žít s vědomím jeho existence a možnosti odhalení, je nuceno ke zneužívání jiných dětí, přisuzuje se mu domnělé spolupachatelství, oběti, které dosáhly věku pro trestní stíhání, se obávají odhalení činu),
• velký strach z pachatelů a rozšiřování materiálů (to vede i ke ztížení trestního stíhání, protože dítě by muselo být znovu s pornografickými materiály konfrontováno, což pro něj může být traumatické).

Následkem vykořisťování v pornografii může být dále narušení partnerských vztahů, zesílené pocity bezvýznamnosti, bezcennosti, nechuti žít, bezmoci, studu či ponížení, identifikace s pachatelem (poslušnost, loajalita, lhaní jako nástroj přežití situací vede k nevěrohodnosti). Děti jsou zranitelnější pro prostituci či sexuální zneužívání.

Pokračování tématu:

• Pachatelé komerčního sexuálního zneužívání
• Komerční sexuální zneužívání dětí a dospívajících v číslech

Zaujal Vás článek a chcete pravidelně dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru a sledujte nás na facebooku.

Odebírat newsletter   Sledovat na Facebooku

Související literaturu najdete v naší Odborné knihovně.